Reklama

Reklama

Kroužek sebevrahů

(festivalový název)
  • Japonsko Džisacu sákuru (více)
všechny plakáty
Trailer

Obsahy(1)

Tokijská policie se ujímá podivného případu masové sebevraždy 54 středoškolaček a během vyšetřování zjišťuje, že tento konkrétní incident byl jen jedním z mnoha projevů ohromného sebevražedného šílenství, které Japonsko neznámo proč zachvátilo.

Kontroverzní snímek JISATSU SAAKURU vzbouzející silně protichůdné a bouřlivé reakce tématicky vychází ze stejnojmenného komiksu, režisér Sion Sono na něm založil svoji knihu a samotný film následovalo ještě volné pokračování: NORIKO'S DINNER TABLE. JISATSU SAAKURU rovněž obdrželo ocenění za nejprůkopničtější snímek roku 2002 na festivalu Fant-Asia. (kiddo)

(více)

Recenze (163)

Matty 

všechny recenze uživatele

„Kdo neskáče, není Japonec!“ . V Klubu sebevrahů se skáče hodně. Film začíná skokem padesáti japonských školaček. Skokem pod rozjetý vlak. Je to jedna z těch scén, kdy si říkáte, že se v následujících minutách přece nemůže stát to, co by se s největší pravděpodobností stát mělo. „HOP!“ a stane se. Krev stříká ostošest, orgány poletují vzduchem, málokdo z přihlížejících unikne spršce nějakého sajrajtu, jenž byl ještě před okamžikem přirozenou součástí těla jedné z mnoha dívek. Lepší začátek si lze jen těžko představit, každý správný zvrhlík musí být tímto navnaděn na sto deset procent. Klub ani pro nikoho jiného než zvrhlíky není. Neznamená to „je to film pro úchyly“, spíše „nepovažujete-li se za člověka majícího zvrácený smysl pro humor a vřelý vztah k morbidnosti, směřujte své oči jinam“. Nedokážu si představit konzervativního pána/paní nad šedesát, který/á by po zhlédnutí Suicide clubu nedostal/a mrtvici. Poselství filmu může každý chápat jinak, někdo třeba jako přímou výzvu k bezprostřednímu spáchání sebevraždy, což je sice pravý opak toho, co je nám přezpíváno v závěru, ale jak jsem napsal, může… . Zařazení Suicide clubu mezi horory se přímo nabízí a je to vzhledem k hojnému výskytu scén, z nichž jde mráz po zádech, zcela logické, byla by nicméně škoda jej redukovat pouze na další „strašení z Asie“. Má ambice stát se poměrně ostrou satirou konzumního způsobu života. Lidé dnes a denně podléhají tlaku médií, stávají se závislými na internetu a vzhlížejí k rádoby idolům, v naději, že najdou odpověď na věčnou otázku po smyslu života. Vliv zmíněných faktorů nemusí být nutně tak brutální, jak naznačuje film, ale v podstatě je to ta nejpřímější cesta do záhuby. Pasivně, jako loutky, se odevzdáváme do rukou, které neznáme, důvěřujeme jim však více než těm vlastním. Je to zcela logické řešení, předat obrovskou zodpovědnost za vlastní životy někomu/něčemu jinému, jenže budou-li se všichni spoléhat na toho druhého, nebude nakonec jediným východiskem masová sebevražda? Masová z toho prostého důvodu, že s větší skupinou narůstá také naše odvaha. A navíc – jednomu sebevrahovi nebude věnována téměř žádná pozornost, zato dvaceti sebevrahům… . Tento film nemíří pouze na mladé, ty si pouze vybírá coby příklad nejsnadnějších obětí, od nichž je třeba vždy začít. Jenom škoda té přehnané explicity mnohých scén, podobně nosnou myšlenku šlo by jistě zahalit do přitažlivějšího hávu. Otázkou – a to docela závažnou – ovšem je, kdo, zda vůbec někdo, by si v takovém případě Suicide Clubu všimnul a pomaloučku mu zajistil pověst kultovního dílka, které se musí vidět. Mnoho skutečností naznačuje, že to není taková bomba. Formální zpracování dosti pokulhává (pobavilo mě, když si kameraman v jednou záběru musel přidržet dveře, aby jimi mohl projít). Mnohé scény nemají jiný účel nežli znechutit nás. Herci jsou skvělí za předpokladu, že tu zmatenost opravdu hráli atd., atd., mohl bych vypsat ještě celou řadu malicherností, jenže – k čemu? Co mělo být řečeno, řečeno bylo, neřešme jakým způsobem a raději si znovu pusťme závěrečnou píseň Dessert. Právě ta je klíčem k celému filmu, s lehkou nadsázkou i k celému životu. P.S.: Zajímá vás, jakou věc jsem udělal bezprostředně po zhlédnutí filmu, který jasné říká „internet zabíjí“? Zadal jsem do Googlu „Suicide Club“. Myslete si o tom, co chcete :-) 85% P.P.S.: Za kvalitní české titulky patří můj dík Mr. Apach(e)ovi. Zajímavé komentáře: zputnik, Mmartina, Le_Chuck, molotov () (méně) (více)

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Z úvodních asi třiceti minut jsem byl totálně nadšený. Atmosférický, nepředvídatelný, zvláštní (v dobrém smyslu slova) a šokující film. Škoda jen, že pro následující hodinu můžu z uvedených adjektiv použít jen to "zvláštní" ... a spíš už v negativním smyslu slova. On ten film jakoby na něco upozorňuje, něco říká, ale říká to dost nejasně, divák to musí spíš odtušit ... a stejně se mi zdá, že si to občas trochu protiřečí. Každopádně za zkouknutí to stojí. A Dessert rulez :-D ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Velmi nečekaný a drsný začátek dost zvláštního filmu. Film o klubu sebevrahů. Lidech, kteří pod medializací, internetofobií (fakt nevim ejstli to má název :D) a vlastní ovlivnitelností televizí a internetem, podléhají myšlence sebevraždy. Nechápu myšlenkové posuny lidí v tomto filmu, ale jde o krutý počin kritizující internet a televizi. Ne, že bych toto téma měl nějak moc rád. Podle mě bylo trefně vymačkáno v Takových normálních zabijácích Olivera Stonea. Avšak japonská díla jsou trochu jiný šálek kávy. Ať už jde o úvodní scénu se školačkami, jemné krájení "jen" sýra nebo lehké odtrhávání proužků kůže. Závěrečné ne-rozuzlení vnese jinou formu ovlivnování. Mít svůj idol, je někdy velmi nebezpečné :). Celkově jde chvílemi o šokující film, který však mohl být o trochu lepší. Některé scény působí silne groteskně a uměle, což je škoda. Trochu více snahy o "realismus" by se hodila :) ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

V první hodině úžasné a se spoustou silných scén (kupříkladu ta na střeše školy) a hraničící místy až s genialitou. Jenže pak jako by se přehoupla výhybka; změnil se směr i atmosféra a rázem se to dostává "pouze" do sfér nadprůměrného a netradičního snímku. Což je vlastně také dobře. ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Rozhodně to není špatný Film... Zajímavý a neokoukaný nápad! Všude je to samá sebevražda.. Vidět 50 Školaček, jak skočí pod vlak, či ze střechy. .To se ve filmu jen tak nevidí.. Akorát efekty a krev na tom byla bídně znalec pozná, že se jedná o Barvu a né krev! Ále ok:) Uvítal bych Americký Remake na stejné téma! To by byl trhák! ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Asijské filmy obecně nemusím, prostě mi něčím nesedí. Tohle je další z řady takových. Jediné slovo co mne napadá je DIVNÝ. Ani v pozitivním, ani v negativním smyslu. Suicide Club má svůj feeling, chvílema je i úsměvný, jenže hned v zápětí se zvrhne v pořádnou psychárnu. Vidět padesát rozesmátých japonek ve školních sukýnkách jak se chytí za ruce a skočí pod vlak tomu říkám psycho. Nebo když se najednou a spontánně pár spolužáků rozhodne zaplachtit si ze střechy školy, stylem jakoby se jednalo o nějaké přestávkové rozptýlení... Jenže tahle scéna mi přišla totálně nereálná. Celkem zajímavý a působivý film, ale stejně mi nepasoval. ()

Marius 

všechny recenze uživatele

Rozhodne to nemožno vnímať ako bohapustú vyvražďovačku. Tento film je veľmi sugestívny najmä svojim spracovaním, i za 17" monitorom som mal pocit, že SOM na tej stanici a že SOM na tej streche. Tieto scény sú natočené takým polodokumentárnym štýlom a v tom je sila ich sugestívnosti. Každopádne ide o vynikajúci neobvyklý širokospektrálny (thriller, horror, filozofická a sociálna výpoveď) thriller (podľa mňa i na Japoncov), či už námetom alebo spracovaním, ktorý je potrebné vidieť. Podľa mňa tento film možno úplne chápe len režisér a scenárista....a ja asi prestanem počúvať J-Pop. :-) 9/10 ()

zputnik 

všechny recenze uživatele

Zajímavý námět - to je však imho bohužel snad jediné pozitivum tohoto filmu. Jináč se mi vše jeví tak nějak "na sílu", na efekt, nemotorně zvládnuté a rádoby chytré. Je mi líto, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že autoři chtěli vymyslet něco, co tu ještě nebylo + šokovat. Bohužel to na mně nějak nezabralo. Nepopírám, byly chvíle, které mně dostaly - bohužel se však daly spočítat na prstech jedné ruky (moment, kdy policista přichází domů a přistupuje k němu jeho dcera nebo třeba záběr na dívky na přeplněné ulici s transparenty v rukách). O hereckých výkonech se mi ani přespříliš psát nechce: chvílemi mi připomínaly spíše lepší kusy z domácího videa, než plnohodnotný celovečerní film. Je možné, že je JISATSU CIRCLE totální pecka a já tomu jen nerozumím? Je... přesto se nepočítám k těm, kterým "japonská poetika" nic neříká nebo kterým se nelíbí. Jen odmítám vidět originalitu, invenci a kumšt ve všem, kde je více než 90% herců se šikmým okem. Shrnuto a podtrženo: Imho rádoby chytrá a thrillerovitá, nihilismem prosycená podívaná, která mně však (bohužel) nechala chladným. ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Suicide Club disponuje atmosférou podle mě ještě silnější a depresivnější než proslulý Battle Royale. Už úvodní hromadná sebevražda patří k těm nejděsivějším momentům, co jsem kdy ve filmu viděl. Škoda, že v druhé půli snímek trochu ztrácí směr a závěr poněkud vyšumí. Jinak ale určitě patří k tomu nejtemnějšímu a nejšílenějšímu z japonské produkce, co jsem zatím viděl. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

První polovina je vynikající, atmosférická, silná. Druhá hlavně zmatená a ne tak filosofická, jak by asi ráda... Ale tenhle film by asi potřeboval druhé zhlídnutí. ()

tombac 

všechny recenze uživatele

Bizarní a zneklidňující film s bezútěšnou atmosférou občas prokládanou podmanivými rytmy skladeb dívčí skupiny Dessert (ta poslední je opravdu výborná). Sice jsem tušil, že to je skvělý film, ale takovouto nálož jsem nečekal. Sebevraždy, při kterých se protagonisté usmívají či se tváří jakoby nic, jsou skutečně fascinující a patřičně krvavé. Akorát musím filmu strhnout bodík za Genesis a jeho bandu. Ve filmu působí jako pěst na oko. Pointa mě také moc nenadchla. Jinak úžasné a šokující japonské dílo. 9/10 ()

Mr.Apache 

všechny recenze uživatele

I když si to někteří myslí, nejedná se o další záležitost z řady „japan shock“ snímků. Ve skutečnosti jde o zcela nezávislé a vyjímečné dílo moderní japonské kinematografie. I tak samozřejmě patří k tomu druhů filmů, jaké se známým obvykle doporučují se slovy „něco takového jste ještě neviděli“. Snímek obsahuje prvky horroru, detektivky i muzikálu. Pohrává si s filosofií, surrealismem, sociální kritikou a v neposlední řadě i s divákem samotným. Avantgardista Shion Sono zvolil pro svůj prozatímní opus magnum značně šokující a naturalistickou formu, která kolem něj vytvořila aureolu těžko stravitelné bizarnosti. Emocionální bomba, která si rozhodně zaslouží pozornost každého inteligentního filmového fanouška. ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Blbost. Tvůrci neustále kladou nové a nové otázky aniž by na jakoukoliv z nich odpověděli. Brutalita ve filmu se snaží především šokovat, nicméně je alespoň nasnímána zvláštně cynickým způsobem a nutno uznat, že se tvůrci nenechali ztrhnout a spoustu se jí odehrává mimo záběr. Takže nakonec aspoń ty dvě hvězdičky. Ale chabé... ()

Shit 

všechny recenze uživatele

Suicide club je vlastně krimi, který je ale hodně ve stínu působivých drsných hromadných sebevražd studentů točených trochu dokumentární kamerou, která tomu přidává na síle, na zajímavosti a vlastně i na divnosti celýho filmu. Škoda, že sem ale nepochytil pointu těch sebevražd, jestli teda nějaká byla, ale vypadalo to že jo. Takže mi u toho chybí asi celkem důležitá závěrečná myšlenka, ale i tak to bylo hodně působivý ()

Dragoni 

všechny recenze uživatele

Matoucí, drsný a šokující snímek . . . Začínající tak kontroverzní scénou a natočen skoro poloamatérskou kamerou, brutalitou s japonským popíkem - ano to je Suicide Circle. Film rozhodně nenechá klidného nejednoho diváka. A co si o filmu myslet, měl nějakou pointu nebo poselství ? Vše již napsal za mě Matty, velmi rozsáhlým komentem. Některé filmy se hodnotí a komentují obzvlášť těžce a SC je jeden z nich. Jedna z mála věcí, která mi vadila byl konec filmu a extrovert Genesis v bowlingové hale. Závěrečná píseň skupiny Desert, kterou ve svém komentáři cituje Molotov je vše říkající a není k němu již dále co vykládat. Desert Ending Song 75% ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Japonské dny lumíků… Kriminální drama s hororovými prvky, co se nenuceně přehoupne do lehce muzikálového mindfucku beroucího si na paškál pubertální zbožňování idolů, komunikační sílu internetu a hlavně tradiční Nippon důvod k dobrovolnému odchodu ze světa - nedostatek sebeúcty. Ubrat plyn v úsměvných gore efektech, symbolice a jinotajích, naslouchalo by se asi mimoasijskému divákovi lépe, nicméně pak by to už nebylo to pravé Shionovo Sono japonské společnosti.. To já mám k sobě dobrý vztah - kdykoliv slyším Justina Biebera, mám nutkaní hodit pod vlak jeho, nikoliv sebe.. ()

sniper18 

všechny recenze uživatele

Je to vydarený mysteriózny thriller od Shiona Sona, Má výborný príbeh odohrávajúcom sa v Tokiu, kde práve dochádza k mnohým samovraždám, obzvlášť masovým a nikto nevie dôvod a tak polícia rieši tento závažný prípad. Spracovanie je veľmi zaujímavé a páči sa mi, ale nie som úplne spokojný. Prakticky jediným záporom celého filmu je to, že sa tu nájde viacero skôr slabších scén, ktoré ma až tak nebavili, čo narúša celkovú zaujímavosť filmu, ale to je skutočne to jediné, čo sa tu dá vytknúť. Inak celkový príbeh je perfektný, nápaditý, nepredvídateľný, páči sa mi aj tá kritika spoločnosti, nájde sa tu plno nezabudnuteľných momentov a zaujímavé prepojenie s pesničkami. A páči sa mi aj celé vyriešenie tejto záhady, ktoré je teda úplne iné, ako som pôvodne očakával, ale je prakticky spomenuté už omnoho skoršie a plnohodnotne ho vysvetlí až záverečná pesnička. Samotné samovraždy sú skvelo podané, či už hromadné alebo aj bežné, celé je to také správne morbídne, obzvlášť krájanie jedla až po ruku, nechýba plno krvi a na tie dve najväčšie samovraždy sa len tak nezabúda. Nadmieru spokojný som aj so samotnými pesničkami, obzvlášť dievčenská skupina a ich záverečná pesnička je skvelá, ale ani na tú Genesisovu s morbídnym textom a aj prevedením sa nezabúda. S hereckým obsadením nemám problém, síce sa tu ťažko hovorí o nejakej hlavnej postave, tú má asi Ryo Ishibashi v úlohe detektíva, skôr je tu plno postáv, ktoré majú svoj význam a takmer všetky sú dostatočne zaujímavé a aj dobre zahrané. Réžia a technická stránka sú perfektné, Sion Shono je na podobné filmy génius a to dokázal aj tu. Plné hodnotenie nedávam iba kvôli tým mnohým priemerným scénam, ktoré predsa len čiastočne znižujú úroveň filmu. Ale inak je to jeden z najzaujímavejších filmov, aké som kedy videl a zanechal vo mne výrazné pocity. Objektívna kvalita filmu- 84%, film sa páči mne na 81%. ()

molotov 

všechny recenze uživatele

Právě jsem viděl Suicide circle a zanechal ve mně stejně smíšené pocity jako nedávno Bloody aria. Hodně mi v názoru pomohlo zjištění, že jde o adaptaci komixu, protože do té doby jsem netušil, jestli si ze mě dělají prdel, nebo to myslí vážně. A pokud jsem to správně pochopil, tak v textu písničky pod závěrečnými titulky je zdůvodnění existence filmu. Citace písničky: "Já vím, bylo to strašidelné, ale snad vás to i trochu pobavilo. A možná vám to otevřelo oči a budete teď víc naslouchat druhým, ať je to kdokoliv." Dávám za tři, protože jsem nerozhodný mezi znechucením a pobavením. ()

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Nekoukám na filmy pana režiséra popořádku, takže to, že jde po pětihvězdách o první zklamání, vlastně nic neznamená. Varovat mě asi mělo, že jsem film rozkoukal během cca šesti let asi čtyřikrát. Ne že by nešlo o silné a sdělné téma (o současném Japonsku, a to nikoli jen v prvním plánu, ale i mezi řádky)... Ale tak hrozně moc věcí je samoúčelných a na efekt, že mě to až hodně štvalo. A třeba Batoru rowaiaru to generační apod. výpovědí nesahá po kotníky... ()

Související novinky

EIGASAI 2015

EIGASAI 2015

10.03.2015

Pražská část festivalu Japonského filmu a kultury EIGA-SAI 2015 začíná již ve čtvrtek 12.3. a poběží do 18.3. v kině Lucerna. Hlavním hostem bude oscarový režisér Takita Yōjirō. Zatímco plzeňský… (více)

Reklama

Reklama