Hlas moře
-
Mar adentro
-
Volanie mora
-
Sea Inside, The
Drama / Životopisný
Španělsko / Francie / Itálie, 2004, 125 min
Režie:
Alejandro AmenábarHudba:
Alejandro AmenábarObsah
-
Ramón je již 30 let upoután na lůžko a jeho rodina se o něj stará. Jediný pohled na svět mu umožňuje pouze okno v jeho ložnici. Dívá se na moře, na které se často plavil a na kterém utrpěl úraz, který zkrátil jeho mládí. Od té doby má jediné přání - důstojně ukončit svůj život. Jeho svět je však převrácen naruby příchodem dvou žen: Julie, právničky, která mu pomáhá v jeho úsilí legálně ukončit svůj život; a Rose, žena z vesnice, která se ho snaží přesvědčit, že život za to stojí žít až do konce. Obě ženy jsou zaujaty Ramónovou poutavou osobností a jsou nuceny se samy sebe ptát po důvodech, které ovládaly jejich životy až potud. Ramón ví, že pouze jedna z nich, která ho skutečně miluje, mu pomůže podstoupit tu poslední cestu. Pravdivý životní příběh Španěla Ramona Sampedra, který 30 let vedl kampaň za právo na euthanasii a za právo na svou vlastní smrt.
Film byl na MFF v Benátkách oceněn stříbrným lvem a také Volpi cupem za herecký výkon hlavního představitele, získal i Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (oficiální text distributora)
Ramón je již 30 let upoután na lůžko a jeho rodina se o něj stará. Jediný pohled na svět mu umožňuje pouze okno v jeho ložnici. Dívá se na moře, na které se často plavil a na kterém utrpěl úraz, který zkrátil jeho mládí. Od té doby má jediné přání - důstojně ukončit svůj život. Jeho svět je však převrácen naruby příchodem dvou žen: Julie, právničky, která mu pomáhá v jeho úsilí legálně ukončit svůj život; a Rose, žena z vesnice, která se ho snaží přesvědčit, že život za to stojí žít až do konce. Obě ženy jsou zaujaty Ramónovou poutavou osobností a jsou nuceny se samy sebe ptát po důvodech, které ovládaly jejich životy až potud. Ramón ví, že pouze jedna z nich, která ho skutečně miluje, mu pomůže podstoupit tu poslední cestu. Pravdivý životní příběh Španěla Ramona Sampedra, který 30 let vedl kampaň za právo na euthanasii a za právo na svou vlastní smrt.Komentáře uživatelů k filmu (223)
-
Kingjiri
Je zajímavý slyšet názory zastánců a odporců eutanázie. Já se řadim do první skupiny s přesvědčenim, jako měl Ramon aneb "život je právo a ne povinnost". Zvlášť v případech, kdy musí být život pro člověka s takhle těžkym onemocněnim hodně náročnej, nebo spíš nezvladatelnej. Příběh byl teda zajímavej a ani ne moc patetickej, jenom bych ve scénáři pár dialogů a scén vynechal, nějaký mi přišly vážně zbytečný. Dál mně ještě moc nesed výběr hudby, která dokreslovala jednotlivý scény. Jinak jsem vcelku spokojenej, protože jsem z velký části dostal to, co jsem očekával a jako bonus navíc se ještě objevil výbornej Javier Bardem v hlavní roli. Znovu ale vidět nemusim, čtyři slabší hvězdy.(25.5.2012)
-
Hydr0gen
V jednom jednoduchém přímořském domě španělský režisér Alejandro Amenábar rozehrává briografické drama nejen o jednom odhodlaném, moudrém a duševně krásném člověku. Vzhledem k „jednotě místa“ bylo důležité, aby nás zaujaly . Postav je dost a jsou jako živé. Vzornou a obětavou pečovatelkou je Ramónovi Manuela, manželka jeho bratra. Její syn Javier, Ramónův synovec v pubertálním věku často pomáhá s různými technickými vylepšeními a úpravami např. počítače nebo kolečkového křesla. Samotný Ramónův bratr (starší) José, hlava rodiny, možná nemá ve filmu příliš prostoru, co se týče času (což je možná škoda), ale jeho role má dost zásadní význam, o čemž se zmíním ještě později. Neméně důležitá je sympatická sociální pracovnice Gené a hlavně právnička Julia, která je sama postižena degenerativním onemocněním a o Ramónův případ se začne zajímat z vlastní iniciativy. Právě prostřednictvím postav a silných dialogů režisér pracuje s různými názory a koncepcemi týkající se eutanázie. Většina postav nemá v tom snažení a pečování čas o problému přemýšlet a s Ramónem tiše souhlasí, protože pro něj chtějí jen to nejlepší. Tady nastupují právě charaktery s jiným názorem, hlavně Ramónův bratr. „Víš o čem se tam baví? Víš, co to znamená, když vyhrajou?“ zní jeho hubování synovi, který poslouchal , když se řešil postup při jednání se soudy. José je možná jednoduchý a trochu hrubý, ale tím upřímnější je vyznění, oproštěné od náboženství nebo politiky. Tak nebo tak všechny postavy jsou nejen dobře napsané, ale i obsazené. Javier Bardem jako Ramón pak vede v čele hereckého obsazení plného citlivých hereckých výkonů. Ačkoliv dějem tedy hýbou hlavně lidé a dialogy, rozhodně se nejedná o strohou divadelní hru. Ve filmu figurují krásné přímořské exteriéry ještě zdůrazňující spoutání Ramóna, který byl před zraněním námořníkem. Zhmotněním jeho touhy (a zároveň diváckým zážitkem) je dechberoucí scéna, kdy Ramón ve svých představách vstane z lůžka a skokem z okna se vznese nad lesy, řítí se nad vlnami za svobodou a dokonce za ženou, do které se zamiloval. Tečkou za formálním zpracováním pak může být ještě působivá, etnicky znějící hudba, kterou složil sám režisér.(15.7.2005)
-
mutace
Je to komorní příběh o muži upoutaném na lůžko a o jeho touze zemřít. Jedná se o film plný dojemných a konfrontačních scén, a co mne zaujalo je, jak vkusně se tento film s těmito scénami vypořádal. Mezi emotivními scénami a trapným kýčem a patosem je jen velmi tenká hranice, dle mého soudu, tento film za tuto hranici ani jednou nezašel.(8.6.2006)
-
Moskoe
Příjemní herci, výborná hudba, ale přeci jen trochu dlouhé...(19.8.2007)
-
misiiik
Skvelé ... ale stále premýšlam, či mám - tak silnej osobnosti tú intenzívnu a úprimnú túžbu umrieť - uveriť.(23.7.2008)
-
Oskeruše
Všichni máme stejné sny. Toužíme po splnění svých přání, po lásce, něze, po přátelství. Ramón není jiný - a právě proto bojuje za své právo zemřít. Film je přesvědčivou sondou do psychiky člověka, který volí smrt, protože miluje život. Život, který nemůže žít. I divák, který není zastáncem eutanázie, dokáže pochopit Ramónovo rozhodnutí a drží mu palce. Je zvláštní, že tragické vyústění příběhu je vlastně happy endem… Film mě donutil zamyslet se na tím, do jaké míry dokáže člověk, který vlastně nic nemůže, ovlivnit osudy lidí ve svém okolí. Ramónova švagrová nachází smysl života v péči o postiženého příbuzného a má ho ráda jako svého syna. Bratr kvůli němu opustí moře, které miluje, a usadí se na zemědělské farmě. Přestože Ramónovi v jedné z hádek vyčte, že se stal jeho otrokem a že kvůli němu má zničený život, je to právě on, kdo nejvíce nesouhlasí s jeho dobrovolnou smrtí. Rosa se do Ramóna zamiluje a nakonec je pro něj ochotna udělat i to, s čímž z hloubi svého srdce nesouhlasí. Se smrtelně nemocnou právničkou navazuje Ramón nesmírně křehký vztah a na prchavou dobu se cítí šťastný. A tak i když on sám důvod proč žít nevidí, divák jej nachází právě v jeho vztazích s blízkými lidmi. Za zmínku stojí určitě i výborná hudba a skvělá kamera filmu. Na mě asi nejvíce zapůsobila scéna, kdy Ramón po dlouhých měsících strávených ve svém pokoji odjíždí do města na soudní přelíčení. Očima nadšeného dítěte sleduje svět za okny automobilu a já si uvědomuji, že hrající si děti nebo větrníky na kopci mě okouzlují stejně jako jeho…(23.7.2008)
-
cruele
Velmi citlivé téma ještě citlivěji zpracované.Bardem,kterého jsem málem nepoznal zahrál svoji roli výborně.Originální letecké pohledy které vtahovaly diváka do jeho pocitů.Pokud mě opravdu miluješ,zabiješ mě!!Až bude první výtisk přijedu a spolu se zabijem...Pane,přišel Vám balíček..je to vaše kniha...(18.8.2008)
-
ali-n
Nie, ten film mi nepomohol nájsť odpoveď na to, či eutanáziu tvrdo zamietnuť alebo ľuďom s postihnutím povoliť. Jednoznačne sa ale zaradil ihneď medzi to najlepšie, čo som kedy videl. Javier Bardem má u mňa osobného Oskara, jeho prejav bol excelentný, človek s ním súcitil, zároveň bol na neho naštvaný a to najmä preto, že ma neustále dojímal svojim prístupom a v podstate "smrteľným" optimizmom. Za to je pravdaže zodpovedný brilantný scenár. No a čo sa vizuálnej stránky týka, jeho fantazijné prelety nad krajinou som prešiel s ním s úsmevom na perách, úžasný je i nápad stvárniť to, ako vám prejde život pred očami vo chvíli možnej smrti, pomocou starých fotiek. Hlas mora je MOJE NAJ ...(26.7.2009)
-
POMÍK
Ujde, ale jsou lepší sociální filmečky.(11.7.2010)
-
boombang
Tak tohle ne. Celou dobu jsem si říkal: bude to útok na city, bude to útok na city... A byl to útok na city. A možná právě proto mne ten příběh moc nedostal a Ramónova postava a jeho postoje mi nebyly moc blízké, ačkoliv jsem zpočátku čekal opak. Víc mne dojal osud advokátky Julie. Bardem ovšem hraje výtečně... co Bardem, všichni!(3.8.2011)
-
dav110
Jeden z filmů, který mě zklamal. Vzhledem k tématu jsem očekával jasný útok na pět hvězdiček, bohužel tomu tak není. Celý film mě nechal emočně chladným a to je u filmu, který by mě měl dohnat k slzám špatné. Navíc mě jedna postava svým chováním štvala. Schválně jestli uhádnete která? Ale abych jenom nekritizoval, musím pochválit režisérův chytrý odstup. Amenábar jenom popisuje, nenutí nás plně souhlasit s euthanasii a vlastně nám dává vybrat na čí stranu se postavíme. Ví, že asi budeme sympatizovat s Ramónem, ale nenutí nás k tomu. A to se mi líbí. 60%(19.11.2011)
-
Narya89
Tak tento film o handicapu na mě zapůsobil jinak, než většina na podobné téma. Umožnil mi více nahlédnout do duše takového člověka a podívat se na věc z jeho stránky. Jistě, dá se o tom natočit mnoho dobrých komedií či filmů o přátelství, ale toto je něco zcela jiného. Tento film pohlíží pravdě do očí a nebojí se jí. Nebojí se ukázat, že v životě člověka, který může hýbat akorát hlavou, skutečně není nic tak úžasného...tak proč žít? Lidé se jen bojí si tuto otázku položit, protože by nenašli odpověď. Tak se obrňují náboženskými dogmaty o tom, že nám nepatří ani náš život. A co nám tedy pak patří? Neumím si představit bezmoc, kterou musel Ramón skoro 30 let zažívat a jak zoufalé musí být jen celý den ležet, být obskakován ostatními, kterým akorát ničí život a nemoct s tím ani skončit. Film na mě silně zapůsobil, už jen svým hudebním podbarvením a dalšími sympatickými postavami, které ve výsledku Ramónovi pomáhali a podporovali jeho rozhodnutí. A souhlasím s tím, že tak vypadá skutečná láska - je nesobecká a respektuje rozhodnutí druhého, ať je jakékoliv, protože štěstí nás samých je skrze štěstí toho druhého. A toho štěstí bylo nakonec dosaženo, ač ve formě pro mnohé nepřijatelné.(12.3.2012)
-
Humprt Pum
Příliš umělého sladidla.(15.6.2008)
-
Tanner
Trošku jsem se vzhledem k tématu bál, že mi Hlas moře bude připomínat snímek Čí je to vlastně život s Richardem Dreyfussem. Brzy jsem ale na podobnost zapomněl a nechal se cele pohltit tím, jak o oné klíčové otázce uvažuje tento film. Líbilo se mi, že se neomezil jen na boj "za správnou věc" proti cynickým odpovědným úřadům, ale snažil se citlivě ukázat Ramónův vztah ke světu i vztahy k dalším lidem, které jsou jeho handicapem nutně poznamenány. Aby si divák sám mohl vybrat odpověď. Ale právě zde mi místy přišlo, že tvůrci trošku tlačí na pilu, že toho sentimentu (a symbolických dialogů) je až příliš. Neúnosná míra naštěstí nebyla za celou stopáž vůbec v dohledu, takže to byly pro mne velmi smysluplně strávené dvě hodiny, které mě opět přinutily věnovat myšlenky tomuto nepříjemnému tématu, nad kterým se sice vzhledem k jeho metafyzické povaze rád zamyslím, ale ještě raději jej (se smíšenými pocity viny, že jej nemusím řešit "doopravdy", a strachu, abych někdy nemusel) znovu opustím.(22.7.2008)
-
Cortesz
Výborný film o muži, který toužil jen potom, aby zemřel. Scénář je zde vyšperkován do písmenka, Javied Bardem, mimochodem zahrál geniálním zůsobem toho nehybného starce, k tomu z úst loudí samá moudra, nad kterýma se zstavuje rozum v dobrém slova smyslu a musel jsem se zamýšlet. Další herecké obsazení bylo velmi sympatické, až jsem koukal jací jsou španělé dobří herci a k tomu i dobří režiséři. Moc jsem z tohohle filmu byl překvapen a Javier Bardem se u mě rozhodně zařadí mezi TOP nejlepších herců, protože ikdyž ve filmu jen leží tak hraje jako ďábel.(23.7.2008)
-
Barak
Chlápek na lůžku - dovolí mu se zabít nebo ne? Tohle už bylo v řadě jiných filmů a pořád je to o tom samém, o téměř podobných argumentech.. pořád to má co říct, ale už to nezábírá tak, jak bylo asi původně v plánu. Dvě výtky by se ale přecejen našly - délka a právnička na vozíku, která tam neměla co dělat (myslím vozík ;) ). Pokud jste ještě nic podobného ražení neviděli, stojí to za to, pokud ne, o moc nepříjdete.... 9/10(25.8.2008)
-
Chigurh
Neopísateľný zážitok, ktorý predýchávam ešte teraz. .............horšie než smrť vášho dieťaťa je, keď si samo praje zomrieť..............(27.11.2008)
-
Verner
Na tenhle film jsem se vážně těšil, ale hned po pár prvních minutách mi bylo jasné že celkem zbytečně. Tenhle film od prvních minut hraje na city a vnucuje co si mám myslet a to prostě nemám rád. Navíc děj a dialogy jsou předvidatelné a všelijaká klišé se valí jako lavina. 3* dávám jen za to, že téma tohoto filmu je velmi vážné.(14.7.2009)
-
MIKESTEIN
Jeden z najlepších filmov aké som kedy videl. Je dôkazom že skutočne hlboké filmy sa nemusia plodiť ( a po pravde ani neplodia) v produkcii USA alebo samotného Hoolywoodu. Tento skutočne vinimočný film poukazuje na produkciu zdanlivo všedných štátov v Europe,ktoré ale za samotnej spolupráce dali dokopy velké dielo,ktoré v človeku navodzuje vela emocií,otázok a kopec dalších pocitov. Hlavná postava filmu,herec Javier Bardem sa dotkol hereckého neba a neskutočne vistihol svojú postavu paralizovaného Ramóna. Tento snímok má skutočné srdce,ktoré bije a pulzuje. Takýchto filmov nieje vela. . .(15.8.2009)
-
polonius
Obrovské téma zpracované bohužel trochu fádně, jednotlivé postavy působí dost nepřesvědčivě, ovšem kromě té hlavní. Výborná kamera a Javier to všechno nezachrání.(1.10.2009)
