Reklama

Reklama

Rodáci

(seriál)
všechny plakáty
TV spot
Československo, 1988, 20 h 3 min (Minutáž: 89–95 min)

Režie:

Jiří Adamec

Kamera:

Kristian Hynek

Hrají:

Jan Šťastný, Radoslav Brzobohatý, Jana Hlaváčová, Emma Černá, Stanislav Zindulka, Jaroslava Obermaierová, Antonín Navrátil, Petr Kostka, Jiří Pomeje, Milena Dvorská, Soňa Novotná, Karel Roden (více)
(další profese)

Epizody(13)

Přežili válku a teď někteří nevědí, jak naložit se svým životem. Válečné i poválečné osudy lidí v  malém jihomoravském městečku podle románů Jaroslava Matějky. Mladý Petr Vitásek z jihomoravského městečka Radeč je prostořeký idealista, který má rád pití a děvčata. Po konfliktu s kolaborantským profesorem je vyloučen z gymnázia a přidá se k partyzánům. V přestřelce je raněný. Po válce se stane v Brně redaktorem komunistických novin... Seriál sleduje společenské proměny malebného jihomoravského maloměsta v období 1942 - 1948. Mapuje dobu a lidi v jejich proměnách, v jejich občanských postojích a činech a v jejich charakteristické mnohotvárnosti. Rozsáhlý seriálový projekt podle románů Jaroslava Matějky "Rodáci a odrodilci" a "Kam jdete, rodáci" natočil Jiří Adamec v roce 1988 na politickou objednávku KSČ k 40. výročí Vítězného února. (TV JOJ)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (143)

Cverna 

všechny recenze uživatele

Přišel k vám bolševický Ježíšek! Už jen tato věta stojí za nějakou tu hvězdičku!!! Tento seriál je tak démonizovaný, až to bolí! Vždyť o nic nejde, příběh dospívajícího kluka, který měl tu smůlu, že dospíval za války a ta válka jej dost ovlivnila... Nebyl ani letcem RAF, ani atentátníkem na zastupujícího říšského protektora... Sem tam někoho zastřelil, sem tam sbalil nějakou holku... sem tam vedl nějakou schůzi, sem tam nějakou schůzi rozbil... A nějaká agitace? Tři muži v chalupě zachraňovali vesnici stavěním velkých kompostů a Petr Vitásek vyháněním kolaborantů! Pět hvězdiček dávám z trucu! Není to žádné veledílo, ale není to ani žádný propadák! Viděl jsem spoustu větších hovadin! A tak jedna hvězdička za Vitáskovu hůl a tvrdou hlavu, druhá hvězdička za ty jeho holky, třetí za Zedníčkovu prostřelenou hlavu, čtvrtá za bolševického Ježíška a ta pátá... Ta je za práci grafiků při tvorbě závěrečných titulků... Proč psali za slůvkem "Hráli" nekonečný seznam herců, když stačilo napsat: "Hráli: všichni!" ()

carl.oesch 

všechny recenze uživatele

Odpad nedám, protože to je skvělý studijní materiál, cosi jako nacistický Žid Süss z roku 1940. V současné době (2024) vytáhla tohle veledílo slovenská Markíza International (hahaha!!!), protože opakovat pořád dokola majora Zemana, Okres na severu nebo Ženu za pultem už asi nebylo únosné. Autorem scénáře byl asi především tvůrce románové předlohy Jaroslav Matějka, který patřil k těm režimním spisovatelům typu Pilaře, Pluhaře nebo Kalčíka. Ve Vitáskovi se asi viděl sám, nakonec jeho osud byl trochu vzdáleně podobný jeho hlavnímu románovému hrdinovi. Tento celoživotní pracovník ústavu marxismu-leninismu KSČ a celoživotní člen komunistické strany nemohl vysmahnout nic jiného, než romány Rodáci a odrodilci a Kam kráčíte rodáci? A ne pokyn své strany tedy ke čtyřicátému výročí jejího vítezství vzniklo tohle veledílo. Zajímavé je, jak bez zábran předvedli (přes manipulativní dehonestaci svých politických protivníků – především národních socialistů, méně lidovců a nejméně sociálních demokratů) brutalitu a pohrdání zákony při převzetí moci, i třeba fakt, jak jim už od první chvíle sloužila Státní bezpečnost k likvidaci potencionálních i skutečných nepřátel. Matějkovi a jemu podobným asi nedošlo, že vlastně ukazují (po příslušném odfiltrování) něco, na co sice byli v době své vlády hrdí, ale co se ve skutečnosti příčí všem atributům toho, čím se sami tak rádi oháněli a chvástali – humanismem, spravedlností, láskou k lidem i vlasti. Seriál končí krátce po únoru 1948. Už tehdy jsem litoval Jana Šťastného, protože svým Vitáskem se naprosto zesměšnil a to dohromady mnohem víc, než celá ta záplava ostatních herců dohromady. Se seriálem mám ale spojené jiné jméno. Seriál totiž vyvolal ve své době bouřlivé a nutno říct že i posměšné a odsuzující reakce. Ve Svobodném Slově patřila k nejhlasitějším kritikům právě mladá Mirka Spáčilová, která se nebála seriál patřičně „ohodnotit“. Svobodné Slovo šlo tehdy v létě 1988 na dračku, protože se zde otiskovaly dopisy diváků, vesměs stejně peprné, jako její umělecká kritika. Adamec, a především Matějka se zase bránili díky čs. Televizi a Rudému právu. Adamec argumentoval úplně stejně, jako tvůrci vlastně svým způsobem podobných dnešních sraček, že prý diváci nejsou dost vyspělí a mají špatný vkus. Paradoxem je, že přitom v době, kdy Rodáci běželi v televizi dotáčel naopak skvělý seriál ze sportovní prostředí Dlouhá míle. To byla reálná ukázka a hlavně kritika tehdejšího režimu (i když zabalená do sportovního hávu) a jako kdyby předznamenávala to, co přišlo dřív, než si onen Matějka, ale možná i Adamec představovali. Dlouhou míli ale napsal jistý Ivan Hejna, syn Jiřího Hubače, který měl kvalitní scenáristiku na rozdíl od režimního pisálka Matějky v krvi. Matějka svůj opus zase hájil tím, že chtěl mládeži předvést ono období války a let po ní jako – dobrodružství a ne jako učebnici. Diváky měla ke sledování asi taky přitáhnout na svoji dobu docela slušná záplava nahotinek, Ljubou Krbovou počínaje a Nelou Boudovou konče, Žáková a Bartůňková se držely zpátky. Jinak z retro pohledu byl seriál udělán velmi pečlivě, poněkud směšně vypadaly „bojové“ scény, Adamcovi měl někdo vysvětlit, že za druhé světové války se vojáci už nestavěli do hustých řad nebo chumlů jako za Marie Terezie. Vůbec akčnost (s výjimkou nakládačky, kterou dostal Vitásek v posledním díle) byla slabou stránkou celého veledíla a vrcholem byla komunistická parafráze na zapomenutý pochod studentů na Hrad, kdy v čele davu odpůrců komunistů vyváděl s americkou vlajkou a šíleným výrazem v obličeji Karel Roden (bývalý kolaborant a syn národního socialisty Petra Kostky) podporovaný Danielem Landou. Tady se mladí reakcionáři stáhli před pevným krokem postupujících příslušníků SNB, v tom skutečném případu v Praze dostala mládež nakládačku, proti které byla ona dobře zorganizovaná akce na Národní Třídě selanka… () (méně) (více)

Reklama

Bozvav 

všechny recenze uživatele

Prvních šest až sedm dílů bylo velmi dobrých, bohužel druhá půlka klesla na úroveň partajního politikaření. netrvdím, že to tak ve většině případů nebylo, nicméně přeci jen ten komunistický úhel pohledu je dosti zavádějící a navíc je to velmi nudné. Díky tomu dávám dvě a půl hvězdy. Znám mnohem horší dílka s podobnou tématikou. ()

petrsv 

všechny recenze uživatele

Seriál popisuje 40. léta, kdy byla válka, která poté nějak skončila a po čase začala další. Rozhodně se nejedná o komunistickou agitku typu Okres na severu. Je zde popsáno dění ve válce, kde bojovali všichni. Po válce to tu nebylo jednoduchý a směr, kterým republika půjde, byl už dán. V tomto mi přijde, že je seriál na svou dobu celkem dobře natočený. Jasně, že komunisti jsou v něm ti lepší, ale toto si dneska už umíme vysvětlit a podle toho to brát. ()

PatoP 

všechny recenze uživatele

Do odpadu môže tento seriál zaradiť iba totálny ignorant alebo človek, ktorý nemá o hereckej a režisérskej práci ani poňatia a nevie, alebo čo je ešte horšie, nechce ju oceniť z blbej zásady o "schvaľovaní socializmu" v televíznych a filmových dielach. Takíto ľudia mi pripadajú ako kone s klapkami na očiach. Tiež pre nich neexistuje nič naľavo ani napravo a povedú vás iba jedným smerom. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (6)

  • Filmovalo se také v lipové aleji v Rosicích, železniční stanici Tatranská Polianka, zámku Mníšek pod Brdy, zámku Tochovice, Brně, městském soudu v Praze, Miroslavy, Mahenově divadle v Brně, Praze na Malé Straně. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Železniční most, na který útočí partyzáni, se nachází mezi obcemi Střelice u Brna a Radostice na trati mezi Brnem a Znojmem. Filmovalo se i na zámku Benátky nad Jizerou. (offlineman)

Reklama

Reklama