Pražský flamendr
Drama
Československo, 1941, 98 min
Režie:
Karel ŠpelinaHudba:
Josef StelibskýHrají:
František Hanus, Gustav Hilmar, Antonie Nedošinská, Eva Matoušková, František Kreuzmann st., Marie Norrová, Miloš Nedbal, Marie Burešová, Karel Máj, Otylie Beníšková, Jiří Steimar, Ota Motyčka, Václav Švec, Vladimír Řepa, Karel Hradilák, Anna Letenská, Karel Kolár, Antonín Holzinger, Karel Beníško, Jaroslav Orlický, Gabriel Hart, Bolek Prchal, Emanuel Hříbal, Darja Hajská, František Černý, Ladislav Janeček, Fred Bulín, Bohuslav Kupšovský, Karel Šmíd, Marie Nademlejnská, Viktor Nejedlý, Miloš Šubrt, Dora MartinováObsah
-
Příběh zpracovává osudy lehkomyslného malíře, jenž tak dlouho žije rozmařile, neváží si upřímné lásky a přehlíží otcovy výstrahy, až jej naštvaný otec vydědí... Tato hra Josefa Kajetána Tyla byla již v českém filmu zpracován roku 1926 režisérem Přemyslem Pražským pod stejným názvem. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
Pohrobek
Několikáté zpracování Tylovy předlohy o napravení martnotratného syna nabízí nepříliš filmového umu, poněkud kostrbatý způsob vyprávění, scénář šitý horkou jehlou a velmi nevýrazné herecké výkony. Romantická historka Sýkorovy lásky s dcerou paní domací docela odpovídá dobovému standardu. Ta "aristokratická" zápletka s baronesou Kajetánou je ale doslova divná. František Hanus debutoval hned hlavní rolí, v té se ale moc nepředvedl, stejně tak jeho "ženy" Eva Matoušková a Marie Burešová. Antonii Nedošinské tu její tetičku za zlé mít nedokážu, i když do "historického" filmu se dost nehodí a těžko se zvykneme na to, že se jedná o domácí z půle 19. století. Za zmínku stojí snad jen Miloš Nedbal jako Sýkorův upřímný přítel a František Kreuzmann jako jeho zachránce.(7.9.2006)
-
NinadeL
"Neumím to říci. Snad bych to lépe napsala. Vzpomínám si, že jsem v životě nenapsala ani jeden milostný dopis. Není to zajímavé? Snad se o to jednou pokusím."(30.6.2011)
-
Fingon
Film místy dost ztrácí spád, ale má i svá velmi dobrá místa, která mě vážně dostala. A hlavně asi nezapomenu, že promítači dvakrát ujel film a my se dočkali neplánovaných přestávek (naštěstí jen krátkých), druhé ujetí už promítač komentoval velmi zřetelným zvoláním "Zasraná mašina," po které celý sál vybuchl smíchy...(8.12.2008)
-
Marthos
"Kamarádi z mokré čtvrti, dokud je plná číš, do života hleďme s chutí, zvedneme sklenky výš. Víno zahřeje, srdce okřeje, nebudeme smlouvat s osudem, vždyť jen ve zpěvu, najdem úlevu, za sto let tu nebudem!" Pokud bychom se podrobně zaměřili na profesní dráhu režiséra, scénáristy a producenta Karla Špeliny, hravě zjistíme, že tento zdánlivý kýčař měl široké pole působnosti. Po němém experimentu z roku 1927 se filmové režie vzdal a vrátil se k ní až po dlouhých deseti letech, kdy měl ovšem v ruce již dostatečný kapitál a vlastní firmu Dafa-Film, která se stala základnou pro vznik všech jeho zvukových snímků (s výjimkou veselohry Manželka něco tuší). Zůstává sice objektivní pravdou, že Špelinova produkce patřila čistě mezi komerční záležitosti, ale vnímavější divák odhalí, že se mezi nimi nachází i umělecký pokus ze slovenského prostředí Matkina spoveď. Vrcholným epilogem celého díla je pak válečná adaptace Tylovy hry, která báječně zapadá do koláže soudobých vlasteneckých projektů. V atmosféře druhé půle devatenáctého století se rozehrává dramatický konflikt bohémského malíře, zatvrzelého otce a dvou sličných dívek, které sehrají v životě hlavního hrdiny rozhodující okamžik. Špelina obsadil do hlavní role mladého debutanta Františka Hanuse, jehož výkon rozhodně není špatný a v podstatě mu otevřel cestu k několika plodným létům milovnických postav. Mnohem hůře jsou na tom obě partnerky, nevýrazné a nepříliš atraktivní, díky čemuž vynikne i zcela vedlejší Nedošinská. Rutinované výkony divadelních velikánů Kreuzmanna, Nedbala a Hilmara jsou pak výbornou podporou pro začínajícího Hanuse. Jako celek mě FLAMENDR rozhodně neurazil a pakliže mají někteří zdejší spolukomentátoři problém s jeho kvalitou, tak to bude zaviněno vlastní sebestředností a tupým hulvátstvím. Trapné a bezpředmětné historky z kina v to počítaje.(12.4.2010)
-
decouble
odpad!Nemůžu si pomoc, ale tohle je vážňě hrozně špatnej film. To točila skupina lidí bez talentu a bez nápadu. Kdyby to bylo alespoň špatný oním nechtěně komickým způsobem, pomlčel bych, ale tak to (s vyjímkou tří momentů) není. "Pražský flamendr" je děsná sračka a film, který mě svou existencí v podstatě urazil.(9.12.2008)
-
Tclaw
Původně jsem chtěl dát i tři, ale přeci jenom je tenhle film takový nijaký, sice se na něj podívat dá, ale že bych v budoucnu měl touhu vidět ho znovu, to se říci nedá.(31.8.2010)