Bob Dylan (TV film)
-
No Direction Home: Bob Dylan
Dokumentární / Hudební / Životopisný
USA, 2005, 201 min
Režie:
Martin ScorseseObsah
-
Před čtyřiačtyřiceti lety absolvoval své první veřejné vystoupení americký písničkář Bob Dylan. Velkolepý dvoudílný čtyřhodinový dokument No Direction Home mapuje Dylanovu dráhu od jeho dětství v americkém státě Minnesota až do jeho britského koncertního turné v roce 1966 a nehody na motocyklu, po které se na dlouhá léta stáhl z veřejného života. Význačný režisér Martin Scorsese strávil na projektu vyrobeném v koprodukci PBS a BBC čtyři roky a prostřednictvím Dylanova manažera měl otevřený přístup k Dylanovu archívu. Nejde o první dokumentární film o Bobu Dylanovi; v tomto případě jde o Dylana v plných souvislostech historie a vývoje společnosti. Režisér dokázal zasadit zpěvákovu kariéru do kontextu kvasící atmosféry první poloviny šedesátých let. Neopomenul probouzející se hnutí za lidská práva, úplnou rovnoprávnost černochů na jihu Spojených států a protiválečné hnutí proti válce ve Vietnamu. Částečně je to proto, že na Scorseseho projektu spolupracoval bezpočet Dylanových vrstevníků a přátel. Za všechny stačí uvést tehdejší Dylanovu přítelkyni a folkovou zpěvačku Joan Baez. Bob Dylan začal svou kariéru jako folkový zpěvák, v polovině šedesátých let pružně reagoval na nástup elektrických kytar a syntezátorů. V tomto dokumentárním filmu vystupuje spíše jako jemný a tichý glosátor, některé části z archivu musely být dokonce opatřeny titulky, aby jim bylo rozumět. Rozhodně ne jako filozof, který by odhaloval sám sebe. Poodhaluje a poopravuje některé mýty, které sám o sobě vytvořil: proč si změnil jméno, jak je to s jeho indiánskou krví a jak to bylo s jeho cestou z Minnesoty do New Yorku. Stylotvorný zpívající kytarista, skladatel a textař, vlastním jménem Robert Allen Zimmerman, (ročník 1941) počtvrté přijíždí 7. listopadu 2005 do Prahy. Jeden ze základních tvůrců popkultury druhé poloviny dvacátého století naposledy Českou republiku navštívil před dvěma lety, konkrétně 23. října 2003. Písně Boba Dylana odrážejí společnost v průběhu několika desetiletí a nesmazatelně se zapsaly do historie moderního světa. Člověk, který neslyšel původní verze, nebo další verze hitů "Knockin' On Heaven's Door", "Like A Rolling Stone", "Blowing in the Wind", "The Times They Are A-Changin'" atd., žil zřejmě na Měsíci. Nakřáplý Dylanův hlas je stejně nezaměnitelný jako způsob, jakým zbořil do té doby zažité představy o zpěvákovi. Dylan je pro dějiny poprocku nenahraditelný. Sám obohatil výrazový rejstřík a hudební formy o řadu nových stylů, které pak dál rozvíjeli jeho následovníci i další generace umělců. (oficiální text distributora)
Před čtyřiačtyřiceti lety absolvoval své první veřejné vystoupení americký písničkář Bob Dylan. Velkolepý dvoudílný čtyřhodinový dokument No Direction Home mapuje Dylanovu dráhu od jeho dětství v americkém státě Minnesota až do jeho britského koncertního turné v roce 1966 a nehody na motocyklu, po které se na dlouhá léta stáhl z veřejného života. Význačný režisér Martin Scorsese strávil na projektu vyrobeném v koprodukci PBS a BBC čtyři roky a prostřednictvím Dylanova manažera měl otevřený přístup k Dylanovu archívu. Nejde o první dokumentární film o Bobu Dylanovi; v tomto případě jde o Dylana v plných souvislostech historie a vývoje společnosti. Režisér dokázal zasadit zpěvákovu kariéru do kontextu kvasící atmosféry první poloviny šedesátých let. Neopomenul probouzející se hnutí za lidská práva, úplnou rovnoprávnost černochů na jihu Spojených států a protiválečné hnutí proti válce ve Vietnamu. Částečně je to proto, že na Scorseseho projektu spolupracoval bezpočet Dylanových vrstevníků a přátel. Za všechny stačí uvést tehdejší Dylanovu přítelkyni a folkovou zpěvačku Joan Baez. Bob Dylan začal svou kariéru jako folkový zpěvák, v polovině šedesátých let pružně reagoval na nástup elektrických kytar a syntezátorů. V tomto dokumentárním filmu vystupuje spíše jako jemný a tichý glosátor, některé části z archivu musely být dokonce opatřeny titulky, aby jim bylo rozumět. Rozhodně ne jako filozof, který by odhaloval sám sebe. Poodhaluje a poopravuje některé mýty, které sám o sobě vytvořil: proč si změnil jméno, jak je to s jeho indiánskou krví a jak to bylo s jeho cestou z Minnesoty do New Yorku. Stylotvorný zpívající kytarista, skladatel a textař, vlastním jménem Robert Allen Zimmerman, (ročník 1941) počtvrté přijíždí 7. listopadu 2005 do Prahy. Jeden ze základních tvůrců popkultury druhé poloviny dvacátého století naposledy Českou republiku navštívil před dvěma lety, konkrétně 23. října 2003. Písně Boba Dylana odrážejí společnost v průběhu několika desetiletí a nesmazatelně se zapsaly do historie moderního světa. Člověk, který neslyšel původní verze, nebo další verze hitů "Knockin' On Heaven's Door", "Like A Rolling Stone", "Blowing in the Wind", "The Times They Are A-Changin'" atd., žil zřejmě na Měsíci. Nakřáplý Dylanův hlas je stejně nezaměnitelný jako způsob, jakým zbořil do té doby zažité představy o zpěvákovi. Dylan je pro dějiny poprocku nenahraditelný. Sám obohatil výrazový rejstřík a hudební formy o řadu nových stylů, které pak dál rozvíjeli jeho následovníci i další generace umělců. Komentáře uživatelů k filmu (24)
-
kleopatra
"Nejsem angažovaný zpěvák, jen fandím lidem, kterým o něco jde". Tento dokument mi řekl o Dylanovi spoustu věcí, o nichž jsem neměla tušení, například, že mu byl obrovskou inspirací folkař Woody Guthrie, s jehož písněmi začínal. A nebo že byli s Joan Baez takoví kamarádi a že společně i koncertovali ("musíte si na jeho nálady zvyknout, bejvá nepříjemnej jak vosina v zadku"). Líbilo se mi moc, že součástí dokumentu byly i dějinné a politické souvislosti, nikdo se jen tak "nemlátíme ve větru", takže tu proběhl i kousek slavného projevu Martina Luthera Kinga, události jako vražda Kennedyho, válka ve Vietnamu, padla informace i o Pražském jaru 1968 z úst tehdejšího Krále majálesu Alana Ginsberga. "Lidé byli nespokojeni a projevovali názor, který ale právě Bob dovedl ve svých písních přesně zformulovat, nebyl to poskok levice, ale nezávislý písničkář". Ač pro mé pošramocené bubínky podstatně hutnějším druhem hudby nikdy nebyla Dylanova tvorba tím pravým ořechovým, vždycky jsem kolem něj a jeho textů našlapovala s úctou a respektem, a tenhle vynikající dokument mě jen utvrdil, že je to namístě.(14.11.2005)
-
Matty
„Nejste slavní, dokud vás někdo nechce zastřelit“ Zajímavý týpek, ten Dylan. Nevím, nevím co si o něm myslet. Psal inteligentní písně s názory, na veřejnosti přitom vystupoval jako traktorista, který si z boty zrovna seškrábnul velký kuřinec. Udivuje mě, jakým způsobem dokázal po celá ta léta (neznám výstižnější výraz) „vyjebávat“ s novináři a přitom se udržet v podvědomí široké posluchačské obce. Pro tento dokument překvapivě dokázal dát dohromady několik smysluplných vět, ovšem zcela odporujících dříve pronesenému („nikdy jsem nepsal protest-songy“). Buď je mu jedno, co si o něm jiní myslí a jde o jistý životní postoj, anebo je mu jenom a jednoduše jedno, co si o něm jiní myslí, postoj nepostoj. Na každý pád rozporuplná osoba a myslím, že můžeme být rádi, jaký filmový velikán se odhodlal k jejímu „zmapování“. Scorsese Dylana nesoudí, nevyvozuje závěry (ty nechává na vás), pouze svým záživným stylem komponuje audiovizuální symfonii. Opět, jako pár méně slavných režisérů před ním, mě nedokázal přesvědčit, že Dylanův život byl příliš rozmanitý, aby jej nebylo možno napresovat do jediného dokumentu, zvlášť takto dlouhého, ale v žádném případě nenudil. Všem Dylanovým inspiračním vlivům, symbolům, osobnostem a událostem charakteristickým pro jeho dobu (JFK, Vietnam, Martin Luther King, Beatles, Warhol), dokázal Scorsese, mnohdy na prostoru pár desítek vteřin, dodat patřičnou hloubku a důležitost. Svým tématickým rozpětím postihuje No Direction Home téměř padesát let americké historie a může být velice přínosným rovněž pro hudební ignoranty. Otázka „Kdo je Bob Dylan: angažovaný umělec nebo obyčejný chlápek?; folkař nebo rocker?; prosťáček nebo génius?“, mi nakonec nepřišla tak zajímavá jako otázky okolo Dylana vyvstávající a s Dylanem nutně nesouvisející. Možná si od něj někdy něco poslechnu, ale tím můj zájem hasne, jelikož však nehodnotím jeho osobu a názory („Šťastný? To dokážou všichni, co to má za smysl?“), nýbrž kvality filmového počinu, těch pěti hvězdiček a čtyř hodin nelituji. 90% Zajímavé komentáře: kleopatra, JohnnyD(19.8.2008)
-
movie
"Kolik písničkářů vašeho formátu asi tak přibližně existuje?" "Eh, no myslim ze je to asi kolem 136ti." "Kolem 136ti nebo přesně 136?" "No něco mezi 136 a 142 určitě."(17.3.2007)
-
igi B.
Poučné, vskutku dokumentární a leccos vysvětlující... Takhle si představuju dokument o jakékoli osobnosti. Skvělé!(5.1.2006)
-
sud
Excelentně udělaný dokument o snad nejvýznamějším písničkáři dvacátého století Bobu Dylanovi. Mapuje jeho začátky, velký prostor je věnován také jeho hudebním vzorům (především Woody Guthrie) a kolegům. Zejména jeho přátelství a společné vystupování s Joan Baezovou. Ačkoli se zabývá pouze malým zlomkem Dylanova života (tvůrčí kariéry do r. 1966), je naprosto vyčerpávající.(14.11.2005)
-
JohnnyD
Komentár rozdelím na 3 časti: PRE ĽUDÍ, KTORÍ MAJÚ (VEĽMI) RADI BOBA DYLANA, ALE NIE SÚ HARD CORE ZARYTÝMI FANÚŠIKMI - Film je vyčerpávajúcou výpoveďou o prvých rokoch kariéry Boba Dylana - a tu je problém, osobne nemám rád dokumenty snímajúce kariéru tvorcu len v určité obdobie. Začína sa to v Dylanovom detstve a končí v roku 1966 pri albume Highway 61 Revisited. Je zábavné sledovať, ako "folkový fanúšikovia" reagujú na vo svojej dobe asi značne nepochopený geniálny album Highway 61 Revisited. Je fakt vtipné pozerať sa na naštvaných fanúšikov odchádzajúcich z koncertu k jednému z naj albumov vôbec. Zároveň vtipné boli aj raritné staré rozhovory s Dylanom - vtipný to človek. Na druhej strane najprínosnejšie sú monológy súčasného Dylana a jeho spomienky na kariéru, ale tých je pomenej. Nudné to nie je, i keď pasáž o prvom albume mohla byť skrátená. Spokojnosť, ale veľmi nedopovedané! PRE HARD CORE DIE HARD ULTRA BOB DYLAN FANS Pre vás to bude orgazmus, niet nad čím rozmýšľať. 201 minút o vašom idole - 5*. PRE ĽUDÍ KTORÝM NIČ ALEBO MÁLO HOVORÍ FOLK, RESP. BOB DYLAN/ PRE FANOV MARTINA SCORSESEHO - nepozerajte to, je to pre Vás strata času. 201 minút sa budete nudiť pri pohľade na kariéru niekoho, kto vám nič nehovorí a už vôbec to nie je nakrútené tak, aby aj debil vedel, o čo ide. Scorsese počíta so znalosťami Dylanovej tvorby - aspoň minimálnymi. PS: Ja sa radím k prvej skupine ľudí - preto 4*. It takes a lot to laugh, it takes a train to cry(5.9.2006)
-
Shrew
Mysleli jste si, že znáte Boba Dylana a že o něm můžete říct, že ho máte rádi? Po shlédnutí tohoto téměř čtyřhodinového skvostu ho budete jednoduše zbožňovat, protože zpěváků jako on je na světě jenom 136. Nebo 142?(15.4.2008)
-
Javert
Vskutku krásný dokument zachycující nejen životní a kariérní dráhu Boba Dylana (některé jeho výroky jsou vskutku zamyšleníhodné), ale zároveň popisující dobu šedesátých let, změn hudebních stylů nebo politických událostí. Potěší i Allen Ginsberg - při videu a jeho vyprávění zážitků s Beatles a Bobem jsem se dost nasmál. To vše navíc režírováno tradičně výborným Martinem Scorsesem...co chtít víc?(8.12.2007)
-
Slarque
Bob Dylan má kliku, že má mezi fanoušky takového filmaře, jakým je Martin Scorsese (i když mi to připadá spíš jako látka pro Olivera Stonea). Vynikající průvodce prvními roky Dylanovy kariéry občas dělá dost odboček, které jsou ale nezbytné pro pochopení atmosféry té doby.(14.11.2005)
-
Aky
Zajímavý a poutavý dokument o silné osobnosti, z něhož jsem se opradvu dověděl mnohé, co jsem netušil. Neomílá známé věci posbírané z děl svých předchůdců, snaží se jít pod povrch a místy se mu to velice daří.(16.5.2011)
-
Chrustyn
Dost možná nejznámější a nejlepší folkový písničkář. Složitá a dost výbušná osobnost, která se nebojí říct co má na jazyku a nebojí se vyjádřit svůj názor. Génius. To je Bob Dylan. A právě o něm natočil Martin Scorsese bezmála čtyř hodinový, informacemi nabitý dokument, který je jasnou volbou pro hardcore fanoušky i pro ty, kteří "jen" mají rádi jeho písničky. Dokument nabízí celou řadu zajímavých informací a ukazuje nám, kde všude bral Dylan inspiraci ke svým písním. Poznáme všechny, kdo s ním spolupracovali, vyslechneme si střihy z jeho nejznámějších písní a poznáme co je vlastně Bob zač. Celý dokument krásně mapuje jeho nejúspěšnější období a do "příběhu" zakomponovává i spoustu zajímavých situací, kterými si Amerika v minulosti prošla od zastřelení Martina Luthera Kinga přes válku ve Vietnamu až po zastřelení JFK a dále. Opravdu dokonalý dokument, který doporučuji každému, kdo alespoň někdy zaslechl jméno Bob Dylan nebo viděli film "I´m not there", který je bez tohoto dokumentu těžce k pochopení. Chvílemi jsem váhal mezi 4 a 5 hvězdami, jelikož délka je vyčerpávající a ne všechny informace jsou strhující ale když začali závěrečné titulky a v nich moje oblíbená píseň z jejíhož refrénu je dokument pojmenován neváhal jsem ani chvíli.(5.6.2009)
-
rawen
Fakt pěkné, zaujalo od začátku do konce. 9/10(14.11.2005)
-
dr.Orlok
Zajímavý dokument o jedné z největších hudebních ikon folk-rockové scény. Film se nevěnuje pouze osobě Boba Dylana, ale ukazuje celou scénu New Yorku šedesátých let. Celý příběh je skladán z interview Dylanových přátel, archivní záznamů a fotografií. Na rozdíl od podobných dokumentů se však nezaměřuje na pouhé vychvalování. Velká část filmu je věnována zapojení elektrické kytary, která byla ve folku něčím novým a také nevítaným. Dylan se setkává s bučením, pískotem a výkřiky typu 'Zrádče' nebo 'Táhni domů !'. Jeho vztah k médiím je neméně zajímavý. Sestřih z tiskových konferencí (v druhé části) patří k tomu nejzábavnějšímu v celém filmu. Jeden z fotoreportérů po něm například chce aby si cucal své brýle. Jiný novinář se ho ptá na názory na kauzy, které 'hýbou světem'. Dylan říká, že nemusí mít nutně názor na všehno kolem něj a odpovědi se vyhýbá. Na konci filmu si také prochází noviny a hledá zmínky o svém koncertě. V jednom periodiku narazí dokonce na informaci, že prý údajně všichni z Dylanova koncertu odešli. Film však nemapuje celou jeho kariéru, ale pouze první část až do roku 1966.(7.11.2005)
-
macekblab
Bob Dylan je frajer, to ví každý. Tenhle dokument je špička, akorát proč nechat dvacet lidí mluvit Dylanovi, když to můžeme slyšet od něj.(19.1.2012)
-
cab
Zajimavy a poucny televizni dokument o jedne vybrane zivotni dekade zijiciho skladatele a zpevaka Boba Dylena. 80%(25.5.2006)
-
SoolenJV
Zajímavý a kompexní pohled na jednu hudební ikonu pod mistrovským vedením Martina Scorseseho. Pro Dylanovy fanoušky povinnost, ostatní se dozví něco o osobě, kterou třeba vůbec neznají. A pro ty, co Dylana nechápou, může být tohle cesta jak jej pochopit.(4.6.2009)
-
zigot7
Spíš takové povídání s Dylanem o jeho hudbě s pohledy některých jeho kamarádů/kolegů než do detailů zacházející dokument, což by se dalo od 200minutové stopáže očekávat.(19.8.2009)
-
MatthewM.
Pokud vám Dylan nic neříká, klidně si 2-3 hvězdy z hodnocení odečtěte. Pro nás bezmezné fanoušky povinnost. Možná jen škoda, že asi už nevzniknou další díly... :-)(1.1.2010)
-
Rabina
Perfektně natočený hudební dokument. Bob Dylan od 80.let neposkytoval rozhovory, komu jinému ho nakonec poskytnou než mistrovi Scorsesemu:) Doporučiji nejen fanouškům Boba D. pěkny obraz počátku 60.let. Pro fanoušky režiséra i muzikanta povinnost(10.1.2007)
-
Cicis
Bob Dylan , americký spevák , skladateľ ,textár a hudobník , vlastným menom Robert Allen Zimmerman sa narodil v Duluth v štáte Minnesota ,USA , 24 mája 1941.Jeho starý rodičia boli židovskí emigranti z Litvy a Ukrajiny.Otec Abraham Zimmermann a matka Beatrice Stone boli členmi miestnej židovskej komunity.Do svojich 6 rokoch vyrastal v Duluthe , no po paralýze otca sa presťahovali do rodiska matky ,blízkeho Hibbingu.Na strednej škole bol nadaným žiakom, no žiadnym géniom. Spočiatku sa zaujímal o New Orleansku bluesovú hudbu ,neskôr country a rock and roll a založil niekoľko kapiel ako „The Shadow Blasters „a „Golden Chords „V tom čase vačšinou spivali piesne Little Richarda a Carla Perkinsa.V r.1959 sa zapísal na Minnesotskú Univerzitu a presťahoval sa do Minneapolisu a jeho záujem o rock postupne ochabuje a zameriava sa na folkovú hudbu a začína používať meno Bob Dylan.Po roku zanecháva štúdium a pohybuje sa v miestnych folkových kruhoch v Denveri a Chicagu. V januári 1961 navštevuje svoj vzor Woody Guthrieho v nemocnici v New Jersey a zostáva v New Yorku.Začína hrávať v kluboch a dočká sa dobrej kritiky Roberta Sheltona v „ New York Times „ a získa niekoľko ocenení po ktorých John Hammond s ním podpíše zmluvu s Columbia Records.V roku 1963 vychádza jeho album „The Freewheelin Bob Dylan” kde položil základy svojej textárskej a skladateľskej tvorby.Najčastejšie spieva protestné piesne ešte pod vplyvom Woody Guthrieho.Najslávnejšia z toho obdobia je pieseň „ Blowin in the Wind ”.Napísal aj niekoľko úspešných filmových piesní a hral v niekoľkých filmoch.Bol 7 krát nominovaný , získal 1 Oscara,Golden Globe a jednu cenu Grammy. Diskografia: Bob Dylan 1962 The Freewheelin' Bob Dylan 1963 The Times They Are a-Changin' 1964 Another Side of Bob Dylan 1964 Bringing It All Back Home 1965 Highway 61 Revisited 1965 Blonde on Blonde 1966 Bob Dylan's Greatest Hits 1967 John Wesley Harding 1967 Nashville Skyline 1969 Self Portrait 1970 New Morning 1970 Bob Dylan's Greatest Hits Vol. II 1971 Pat Garrett & Billy the Kid 1973 Dylan 1973 Planet Waves 1974 Before the Flood 1974 Blood on the Tracks 1975 The Basement Tapes1975 Desire 1975 Hard Rain 1976 Street-Legal 1978 Bob Dylan at Budokan 1979 Slow Train Coming 1979 Saved 1980 Shot of Love 1981 Infidels 1983 Real Live 1984 Empire Burlesque 1985 Biograph 1985 Knocked Out Loaded 1986 Down in the Groove 1988 Dylan & The Dead 1989 Oh Mercy 1989 Under the Red Sky 1990 The Bootleg Series Volumes 1-3 (Rare & Unreleased) 1961-1991 Good as I Been to You 1992 The 30th Anniversary Concert Celebration 1993 World Gone Wrong 1993 Bob Dylan's Greatest Hits Volume 3 1994 MTV Unplugged 1995 Time Out of Mind 1997 The Bootleg Series Vol. 4: Bob Dylan Live 1966, The "Royal Albert Hall" Concert 1998 The Essential Bob Dylan 2000 "Love and Theft" 2001 The Bo(24.11.2008)
