Bob Dylan (TV film)
-
No Direction Home: Bob Dylan
Dokumentární / Hudební / Životopisný
USA, 2005, 201 min
Režie:
Martin ScorsesePlakáty
Obsah
-
Před čtyřiačtyřiceti lety absolvoval své první veřejné vystoupení americký písničkář Bob Dylan. Velkolepý dvoudílný čtyřhodinový dokument No Direction Home mapuje Dylanovu dráhu od jeho dětství v americkém státě Minnesota až do jeho britského koncertního turné v roce 1966 a nehody na motocyklu, po které se na dlouhá léta stáhl z veřejného života. Význačný režisér Martin Scorsese strávil na projektu vyrobeném v koprodukci PBS a BBC čtyři roky a prostřednictvím Dylanova manažera měl otevřený přístup k Dylanovu archívu. Nejde o první dokumentární film o Bobu Dylanovi; v tomto případě jde o Dylana v plných souvislostech historie a vývoje společnosti. Režisér dokázal zasadit zpěvákovu kariéru do kontextu kvasící atmosféry první poloviny šedesátých let. Neopomenul probouzející se hnutí za lidská práva, úplnou rovnoprávnost černochů na jihu Spojených států a protiválečné hnutí proti válce ve Vietnamu. Částečně je to proto, že na Scorseseho projektu spolupracoval bezpočet Dylanových vrstevníků a přátel. Za všechny stačí uvést tehdejší Dylanovu přítelkyni a folkovou zpěvačku Joan Baez. Bob Dylan začal svou kariéru jako folkový zpěvák, v polovině šedesátých let pružně reagoval na nástup elektrických kytar a syntezátorů. V tomto dokumentárním filmu vystupuje spíše jako jemný a tichý glosátor, některé části z archivu musely být dokonce opatřeny titulky, aby jim bylo rozumět. Rozhodně ne jako filozof, který by odhaloval sám sebe. Poodhaluje a poopravuje některé mýty, které sám o sobě vytvořil: proč si změnil jméno, jak je to s jeho indiánskou krví a jak to bylo s jeho cestou z Minnesoty do New Yorku. Stylotvorný zpívající kytarista, skladatel a textař, vlastním jménem Robert Allen Zimmerman, (ročník 1941) počtvrté přijíždí 7. listopadu 2005 do Prahy. Jeden ze základních tvůrců popkultury druhé poloviny dvacátého století naposledy Českou republiku navštívil před dvěma lety, konkrétně 23. října 2003. Písně Boba Dylana odrážejí společnost v průběhu několika desetiletí a nesmazatelně se zapsaly do historie moderního světa. Člověk, který neslyšel původní verze, nebo další verze hitů "Knockin' On Heaven's Door", "Like A Rolling Stone", "Blowing in the Wind", "The Times They Are A-Changin'" atd., žil zřejmě na Měsíci. Nakřáplý Dylanův hlas je stejně nezaměnitelný jako způsob, jakým zbořil do té doby zažité představy o zpěvákovi. Dylan je pro dějiny poprocku nenahraditelný. Sám obohatil výrazový rejstřík a hudební formy o řadu nových stylů, které pak dál rozvíjeli jeho následovníci i další generace umělců. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (27)
-
zigot7
Spíš takové povídání s Dylanem o jeho hudbě s pohledy některých jeho kamarádů/kolegů než do detailů zacházející dokument, což by se dalo od 200minutové stopáže očekávat.(19.8.2009)
-
MatthewM.
Pokud vám Dylan nic neříká, klidně si 2-3 hvězdy z hodnocení odečtěte. Pro nás bezmezné fanoušky povinnost. Možná jen škoda, že asi už nevzniknou další díly... :-)(1.1.2010)
-
Cicis
Bob Dylan , americký spevák , skladateľ ,textár a hudobník , vlastným menom Robert Allen Zimmerman sa narodil v Duluth v štáte Minnesota ,USA , 24 mája 1941.Jeho starý rodičia boli židovskí emigranti z Litvy a Ukrajiny.Otec Abraham Zimmermann a matka Beatrice Stone boli členmi miestnej židovskej komunity.Do svojich 6 rokoch vyrastal v Duluthe , no po paralýze otca sa presťahovali do rodiska matky ,blízkeho Hibbingu.Na strednej škole bol nadaným žiakom, no žiadnym géniom. Spočiatku sa zaujímal o New Orleansku bluesovú hudbu ,neskôr country a rock and roll a založil niekoľko kapiel ako „The Shadow Blasters „a „Golden Chords „V tom čase vačšinou spivali piesne Little Richarda a Carla Perkinsa.V r.1959 sa zapísal na Minnesotskú Univerzitu a presťahoval sa do Minneapolisu a jeho záujem o rock postupne ochabuje a zameriava sa na folkovú hudbu a začína používať meno Bob Dylan.Po roku zanecháva štúdium a pohybuje sa v miestnych folkových kruhoch v Denveri a Chicagu. V januári 1961 navštevuje svoj vzor Woody Guthrieho v nemocnici v New Jersey a zostáva v New Yorku.Začína hrávať v kluboch a dočká sa dobrej kritiky Roberta Sheltona v „ New York Times „ a získa niekoľko ocenení po ktorých John Hammond s ním podpíše zmluvu s Columbia Records.V roku 1963 vychádza jeho album „The Freewheelin Bob Dylan” kde položil základy svojej textárskej a skladateľskej tvorby.Najčastejšie spieva protestné piesne ešte pod vplyvom Woody Guthrieho.Najslávnejšia z toho obdobia je pieseň „ Blowin in the Wind ”.Napísal aj niekoľko úspešných filmových piesní a hral v niekoľkých filmoch.Bol 7 krát nominovaný , získal 1 Oscara,Golden Globe a jednu cenu Grammy. Diskografia: Bob Dylan 1962 The Freewheelin' Bob Dylan 1963 The Times They Are a-Changin' 1964 Another Side of Bob Dylan 1964 Bringing It All Back Home 1965 Highway 61 Revisited 1965 Blonde on Blonde 1966 Bob Dylan's Greatest Hits 1967 John Wesley Harding 1967 Nashville Skyline 1969 Self Portrait 1970 New Morning 1970 Bob Dylan's Greatest Hits Vol. II 1971 Pat Garrett & Billy the Kid 1973 Dylan 1973 Planet Waves 1974 Before the Flood 1974 Blood on the Tracks 1975 The Basement Tapes1975 Desire 1975 Hard Rain 1976 Street-Legal 1978 Bob Dylan at Budokan 1979 Slow Train Coming 1979 Saved 1980 Shot of Love 1981 Infidels 1983 Real Live 1984 Empire Burlesque 1985 Biograph 1985 Knocked Out Loaded 1986 Down in the Groove 1988 Dylan & The Dead 1989 Oh Mercy 1989 Under the Red Sky 1990 The Bootleg Series Volumes 1-3 (Rare & Unreleased) 1961-1991 Good as I Been to You 1992 The 30th Anniversary Concert Celebration 1993 World Gone Wrong 1993 Bob Dylan's Greatest Hits Volume 3 1994 MTV Unplugged 1995 Time Out of Mind 1997 The Bootleg Series Vol. 4: Bob Dylan Live 1966, The "Royal Albert Hall" Concert 1998 The Essential Bob Dylan 2000 "Love and Theft" 2001 The Bo(24.11.2008)
-
Weirdman
7/10(13.5.2007)
-
waits
"Z nějakého důvodu si usmysleli, že umělci znají odpověd na všechny společenské problémy. Bylo to absurdní. Neměl jsem na jjich otázky odpověd." Čest a sláva Scorsesemu za tehle dokument. Měl jsem Dylanovu hudbu vždycky rád, a některá jeho alba i ted řadím mezi svá nejoblíbejnější (Blood on the Tracks, Highway 61 Revisited, Blonde on Blonde, Infidels), ale po tomhle dokumentu si ho cením i lidsky. Scorsese poskládal 200 minut od začátků do června 1966, kdy Dylan havaroval na motorce a kdy pak na dlouhou dobu přestal s veřejným vystupováním. Z filmu je také zřejmé proč - Dylanovo hraní z kapelou rozvášnilo pravověrné folkové (tehdy rovnalo se levicové) publikum natolik, že jako veřejná vystupování, ač vyprodávána, byla pravidelně vypískávána, což bylo čím dál tím psychicky náročnější. Fandy nutně potěší krásně dobové koncertní záběry (Its Allright Mama, Im Only Bleeding, Vision of Johanna, Even of Garden, turné s Bandem) nebo záběry ze studia (It takes a Lot of Love nebo historka Ala Koopera o nahrávání Like a Rolling Stones). Dobře vybrané jsou i komentáře lidí, kteří mají k tématu co říct (což v těchto formátech není vůbec pravidlem). Charismatický Alan Ginsberg, Joan Baezová, se kterou Dylan žil (když přijela v 87 na Bratislavskou lyru, vypnuli ji soudruzi během představení proud, což trochu zchladilo její levicové nadšení), Patter Yarrow z Peter, Paul and Mary nebo Pete Seeger, který chtěl Dylanovi na koncertu jakožto zrádci přeseknout eletrkický kabel). Za samostatnou zmínku stojí tiskové konference, na kterých Dylan odpovídá tak, že si ho musíte oblíbit. Otázky, které mu nahrávají na smeč mluvčího generace, tlačí ho do pozice politického zpěváka nebo jsou čirým nebo pseudointelektuálním blábolem Dylan rychle likviduje. "Otazka: Dáváte přednost jemným náznákům nebo otevřeným poselstvím? Čemu mám dávat přednost? Jemným náznakům. Jak jste na to přišla? (defenzivně) Psali to v časopise... Reporter: Je vaše popularita dána částečně tím, že se s vámi posluchači identifikují? Dylan. Nemám tušení. Mladý vážný intelektuál: Co znamená vaše tričko? Je to nějaká filosofie? Dost jsme to rozebírali. Dylan: Prostě mě jednou vyfotili, když jsme seděl na schodech. Reporter: Kolik zpěváků zpívá protestsongy jak vy? 136 Řekl jste 136? Jo. 136 nebo 142." Jo, a tu první citovanou Dylanovu větu dejte na první stránku všech novin, třeba si ji přečtou Sting, Bono i naše z hlediska globálu naprosto komické pseudocelebrity.(9.8.2010)
-
Mishugex
Perfektně natočený dokument o nejvýznamějším písničkáři a ikoně 60. let, Bobu Dylanovi. Nabízí široké spektrum nových informací, doposud nezveřejněných fotografií, mnoho interview s jeho nejbližšími přáteli a lidmi, kteří ho nejvíce inspirovali. Objeví se zde Bobův píničkářský idol Woody Gutrie, známá folková zpěvačka Joan Beaz či Bobův blízký přítel, básník Allen Ginsberg, který se dokonce zmíní o Pražském jaru 1968, kde se stal králem Majálesu. Dokument navíc není věnován jen Dylanovu portrétu ale i mnohým významným politickým událostem 60. let. Nenechte se zastrašit jeho délkou (201 minut) tento dokument výborného Martina Scorseseho za to opravdu stojí a není věnován jen bezmezným fanouškům tohoho výborného písničkáře, ale i těm, co si chtějí přiblížit tamní hudební a politickou scénu. A to vše navíc podbarvený Dylanovými úžasnými, chytlavými písničkami. 100%.(28.2.2011)
-
xcvbn
"Do you think of yourself primarily as a singer or as a poet ?" "I think of myself more as a song-and-dance man, you know"(25.2.2012)