poster

Indiana Jones a Království křišťálové lebky

  • USA

    Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull

  • Slovensko

    Indiana Jones a Kráľovstvo krištáľovej lebky

Dobrodružný / Akční

USA, 2008, 122 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tetsuo
    *****

    Po půl hodině jsem se přistihl, jak moc se těším, až ten film uvidím podruhé a budu si moct všímat různých drobných detailů. Byl jsem nadšený z toho, jak se tu mísí styl filmů z padesátých a osmdesátých let s některými prvky současné kinematografie. A líbil se mi i vývoj postavy Indiana Jonese, jeho schopnost přiznat si své stáří i držet krok s mladšími soupěři a spoluhráči. ___________________ Obávám se ale, že existuje poměrně úzká skupina diváků, kteří ocení na posledním díle, že je zároveň jiný i stejný než díly předchozí. Mladší publikum nemá Jonese tak zažitého a starší publikum si původní díly příliš zbožnilo. Pocit určité "vyvolenosti", že s radostí přijímám staré prvky a oceňuji nové, mi kalí právě vědomí, že se víc lidí nebaví se mnou stejným způsobem. _____________________ A pár vzkazů:____ 1) Neexistuje žádný "čistý Indy", to je iluze. Každý díl Jonese je VÝRAZNĚ jiný. Proto mají různí lidé rádi různé díly více či méně. _____________ 2) Indy vychází a kopíruje vývoj pulpových magazínů. Takže, když v 50. letech vládla pulpu sci-fi, tak Jones MUSÍ být sci-fi. Navíc, vztah mezi mytologiemi, mystikou, paranormalitou a sci-fi je velmi těsný v celých dějinách fantastiky.(20.5.2008)

  • Nathalie
    ***

    Steven got lost in his own museum. Vrať se ke hrobům, Indy. Pár zmatených postřehů, spoileroidní obsah: Nečetla jsem ani jedinou recenzi a těšila se jako malé dítě na překvapení, které....vyletělo z atomové parodie na předměstí v době babyboomu. Onen intelektuální odér archeologa-vědce-dobrodruha se rozplynul jako atomový hřib a vystřídal ho jakýsi roswellský crossover stylů, žánrů a vycizelovaného scifi pojetí, jehož komplexnost a promyšlenost nepochybně ocení ve svých ročníkových pracích filmoví teoretici. Já jsem si po dvaceti minutách uvědomila, že můj Indy patří do oné zlaté doby třicátých let, kdy jeho zájem o archeologii a o vědění byl jaksi... skutečný, kdy neopouštěl staré ruiny a sochy bez povšimnutí, kdy bádal, hledal, vtipkoval a jezdil na koni a na velbloudech:) Trilogii Indyho jsem viděla teprve před pár měsíci, takže mě těžko považovat za nostalgického stýstala, ale on v království lebky jakoby ztratil tu svou "giddy as a schoolboy" náturu, jeho hledání a luštění indicií připomíná Lovce pokladů a komentovanou šipkovanou. Já z toho neviním Forda. Vrásky má vyryté mělce, kabát ušitý z charismatu nesvlékl, na rozdíl od některých přicmrndávačů (profesor!!!) nepřehrává. Ani Cate Blanchett bych za naplnění záporácké škatulky ruské paranormální vědkyně (ne, vážně mi nepřipadá, že by Království bylo adorací vědění, když postava je za svou paranormální žízeň ztrestána a navíc vědění je tu redukováno na paranormální pavědy a několik ojedinělých scének, aby se neřeklo ) nehanila, ale komunisté byli jako prázdné láhve od vodky. Nepotřebuji, aby citovali Lenina a projevovali kolektivismus na každém kroku, ale narvat někoho typově blízkého do sovětského munduru mi nestačí. A k mimozemské anabázi se raději nebudu vyjadřovat, tihle nezelení mužíčci bez vlastností jsou jak z jiného filmu. Na rozdíl od E.T. a Close Encouters nefungují ani na bází očekávání, ani na bázi sblížení, ani jako plnohodnotné postavy, ani jako symboly. A jestli z něčeho viním Spielberga, pak nikoli ze špatného řemesla-jedině z toho, že přijal nabídku natočit tak špatný, nevtipný scénář, že nechal mou milovanou postavu běhat ve světě, který je dokonale stylový, plný odkazů a poct braku, ale vhodný leda pro nějakou pseudobondovku nebo Xfiles. Nefunguje pro mě dramatická linie, fosforeskující lebka ani mnohé jednotlivé scény jako opakování situace sjíždění vodopádů, svatba zkroceného dobrodruha, výslech tajných služeb aj. Nepřijet tam princ na černé motorce Shia jako mix mezi Brandem a Deanem, který exceloval v každé scéně včetně tarzanie s primáty, šla bych ještě níž, než protrpěných 55%. Fenomén známý jako entSHIAment. P.S.Zasmála jsem se čtyřikrát- Shiovi s hadem, rvačce , Shiovi s Indym na hřbitově a opičkám. Pár povedených sekvencí situačního humoru, ale hlášky, jiskrné dialogy, kam jen se poděly? :)(22.5.2008)

  • Fr
    *****

    Dobrý archeolog nesedí v knihovně…. Tak jsem se dočkal !! Předem podotýkám, že najde-li se zde někdo, kdo nebyl zasažen kultem INDIANA JONES, měl by pochopit, že k Indymu se MUSÍ přistupovat jinak, než k lecjakým Lovcům pokladů. Protože jinému by jsme stěží uvěřili, že dokáže přežít atomový výbuch … Ano, šílené kousky doprovázejí NAŠEHO hrdinu i v tomto pokračování a pořádný kus nadhledu a nadsázky k němu patří stejně jako bič a klobouk. Nepřekvapuje mne, že je vtipný jako vždycky a že příběh je perfektní. Tak to prostě MUSÍ být!! Jinak by se mohl do filmového důchodu odebrat nejen H.Ford, ale také S.Spielberg a G.Lucas. A mám dojem, že se nikam nechystají... P.S: Nevíte, jestli se už připravuje pokračování? :-)(26.10.2008)

  • novoten
    ****

    Těch pocitů po odchodu z kina byla obrovská hromada, ale všechny se dají shrnout do jednoho vzkazu: „Dal sis na čas, ale stálo to za to, Indy.“ Pan učitel totiž vypadá, že posledních devatenáct let nedělal nic jiného než hledal další a další poklady a i když mu to přidělalo na tvář nejednu vrásku, pořád se do všeho vrhá po hlavě. Naštěstí ale i s čím dál větší dávkou rozumu, protože Indy na stará kolena přece jen zmoudřel (nezaměňovat za vyměkl). A tohle závěrečné (?) dobrodružství v sobě skrývá tolik úžasných přísad. Éterickou Cate Blanchett, honičku nad srázem, "mravence jak svině", dechberoucí vyvrcholení a v první řadě Shiu, snad ještě lepšího než jsem se odvážil doufat. Podstavec s Poslední křížovou výpravou jakožto vrcholem série sice obstál, ale takhle dobrodružná jízda se dá najít asi vážně jen u Herr Jonese.(30.5.2008)

  • T2
    ****

    Rozpočet $185miliónovTržby USA $317,101,119Tržby Celosvetovo $786,636,033Tržby za predaj DVD v USA $117,312,802 //počet predaných kusov 6,154,933║ Na začiatok treba pripomenúť že v poradí štvrtý diel tejto úspešnej série prichádza po poslednom diely po pekne dlhej takmer 20ročnej odmlke. Samozrejme na takéto camea veľkých sérii sme v posledných rokov zvyknutý a treba povedať, že návraty k filmom ako Rocky Balboa, Smrtonosná pasca 4 či Rambo 4, boli viac než vydarené, aj keď zrovna nedosahovali kvalít starých dielov. Určite aj tento zásadný moment presvedčil trojicu Spielberg-Lucas-Ford, že už netreba dlho otáľať a konečne sa pustiť do dlho očakávaného dielu o Indiana Jonesovi. A tak nastal čas, keď po dlhých rokoch nespokojnosti spomínanej trojice zo scenáristickými námetmi na štvrtý diel Indyho, zaujal práve ten od Davida Koeppa. Práve v tomto dôležitom bode ostáva otázka, čo až tak moc ich mohlo upútať na prevažne povrchnom scenáre. Príbeh filmu sa samozrejme odohráva na viacerých známych miestach sveta, tento raz po dobrodružstvách v Európe a Ázii, prišla na rad Južná Amerika, to by až tak nevadilo. Ale čo bije do očí je príbeh, ten zhruba v prvej polovici v celku fajn funguje, ukáže nám nostalgicky zopár známych miest(škola kde Indy vyučuje), klasickú strhujúcu akciu čo nesmie chýbať na úvod a postupné zoznamovanie z novými tvárami príbehu. Všetko je príjemne odľahčené fajn vtípkami, príbeh vypadá byť vďaka tajomstvu o kryštálovej lebke dostatočne záhadný a tým pádom to pekne odsýpa až do chvíle pokiaľ sa príbeh nepresunie na územie Južnej Ameriky. Tam akoby došla scenáristovi nápaditosť a kvôli dlhým povrchným dialógom, čo nemajú moc čim zaujať stráca pevnú pôdu pod nohami, takže stred filmu akoby na niekoľko dlhých minút vypnul pozornosť diváka. Naspäť do filmu nás vráti až akcia pri naháňačkách aut džungľou, tam nechýbajú prestrelky, pästné výmeny či dokonca súboje na meče, aj keď dialógy sa moc v tomto akčnom úseku neschopia akcia nás ako tak pobaví. Kameň úrazu prichádza záverom filmu, keď mal dej gradovať a najviac ohúriť, nastáva presný opak a akoby sme sa rázom presunuli na pľac filmu Lovci Pokladov 2. Odrazu Steven Spielberg akoby nemal čo originálne ponúknuť a niektorými miestami to až moc vypadá ako kópia spomínaného filmu, čo sa týka kulís a teda prostredia kde sa záver odohráva, dej sa stáva rázom až otravný a veľké „mimozemské“ prekvapenie sa stáva otravným nezáživným spackaním záverečného deja. A k tomu nám ako záverečnú bodku za vyriešením záhady pripomenie aj svoju Vojnu svetov a mnohonásobné väčšie lámanie zeme, z náležitým vymrštením do vzduchu. A po tom, čo sa skončia tieto udalosti sa len pýtate a aký význam vlastne mali, keď nám nič podstatné nezodpovedali. Okrem nevydareného scenára, si tu slabšie chvíľky vybrali aj hudobný skladateľ John Williams, ten okrem napasovania hlavného hudobného motívu Indiana Jonesa, nezložil nič čo by mohlo obohatiť prebiehajúce obrázky. Vizuál filmu kazia aj miestamy nevydarené alebo presnejšie nie úplné dokonalé triky, ktoré sú moc okaté na to aby mohli pre dej fungovať. Na škodu je aj lepšie nevyužitie novej postavy Mutta Williamsa v podobe vychádzajúcej hviezdy Shia LaBeouf (Transformers), jedine čo viac utkvie v pamäti je jeho príchod na pľac filmu na motorke, prípadne keď na motorke unikajú pred KGB ale to je asi tak všetko, scenár mu viac nedovolí. Z celkové hľadiska je tento počin určite v rámci žánru nadpriemerným a stojí za pozretie ale od tvorcov rázu Spielberga sú očakávania vždy na najvyššej úrovni a tak verím, že spolupráca so scenáristom Davidom Koeppom už nebude v budúcnosti nadviazaná, aj keď tento diel bol podľa určitých vecí myslený len ako štart novej série, možnej druhej trilógie. V podstate Lucas má svoje dve trilógie Star Wars, tak prečo by nemohol mať aj Spielberg, len aby to aj niečo do príbehu prinieslo a nemuseli sme čakať ako u Lucasa až na SW:Episode III aby konečne nastalo uspokojenie. "22.Mája 2008 som určite od tejto "veľkej" premiéry filmu v kine čakal omnoho viac. Možno nabudúce to vyjde." __/videl v kine: 75%/(24.5.2008)

  • - Když Indiana Jones (Harrison Ford) vjede na motorce s Muttem (Shia LaBeouf) do knihovny, ironicky křikne na jednoho studenta, že jestli chce být pořádným archeologem, nesmí být pořád zavřený v knihovně. Odporuje si tak větě, kterou pronese ke svým studentům ve filmu Indiana Jones a Poslední křížová výpravaě (1989): "90 % archeologické práce je odvedeno v archivech a knihovnách, nikoliv v terénu." (FTP)

  • - Ve scéně v džungli, kdy Rafan hodí Indymu místo lana hada, použili tvůrci živou pěti metrovou krajtu papuánskou. (Reiniš)

  • - Každý zajíždějící schod, po kterém běží na konci hlavní hrdinové vážil 1300 kilo. (Reiniš)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace