V prostoru mezi touhou a strachem, realitou a iluzí a životem a smrtí se rozkládá celý alternativní svět, který ožívá ve filmovém thrilleru Hranice života. Režisér filmů Ples příšer a Hledání Země Nezemě Marc Forster přivádí na stříbrné plátno příběh, který zachází pod práh všední reality a stahuje diváka do víru tajemné hry s identitami, sny a schématy lidské existence.
Hranice života je napínavým příběhem o newyorském psychiatrovi Samu Fosterovi (Ewan McGregor) a jeho snaze zabránit uzavřenému a zvláštnímu mladému pacientovi Henrymu Lethemovi (Ryan Gosling) v uskutečnění sebevraždy, kterou si naplánoval na den svých ... (zobrazit celý text)
Pořádná psychárna - to si říkáte v průběhu celého filmu a myslíte na to, jestli to náhodou není nový Lynch.... Při spoustě výborných režijních "vychytávek" a složitosti děje jsem si říkal, že mi případné nepochopení ani nebude vadit. Tady v tomhle případě by mě "forma" byla schopna uspokojit i bez "obsahu".... Na konci to ale celé do sebe zacvakne a vám se při probíhajících titulcích začnou vracet před chvílí viděné scény z jiného pohledu a dochází vám, jak to celé bylo vynikající (tedy některým z nás :) .....
Rozpovídám-li se o příběhu odehrávajícím se v tomto filmu, připravím dychtivé diváky o kouzlo.... jaké vlastně? O kouzlo vlastní interpretace. Mám svůj výklad a nechám si ho pro sebe, co kdyby to byl TEN špatný a co kdyby to byl TEN správný?! Stay je totiž z těch filmů, kdy podezříváme tvůrce, že ani oni neměli úplně jasno a baví se nad zahloubanými teoriemi diváků. A stejně tak, jak bude každá pravdivá i scestná, bude ve stínu svůdně zakalené atmosféry nedůležitá. Atraktivní herecké trio McGregor-Watts-Gosling odvedlo dobrou práci v přesně opačném pořadí.
Úchvatná vizuální stylizace, ale měl jsem prakticky neustále pocit, jako kdyby mi někdo obracel stránky před nosem a já přitom ještě neměl dočteno. Totalní brainfuck s podbízející se interpretací, která je vzhledem ke všem polovičním náznakům určitě jen stéblem pro absolutně tonoucího diváka. Jsem jeden takový.
Forster si hraje na Lynche a postupně gradujícím dějem, zajímavou vizualizací (občas lahůdkové prostřihy mezi jednotlivými lokacemi) a ruku v ruce s narůstajícím zmatkem v divákově hlavě směřuje k vyvrcholení, k velké pointě, která vůbec nic neobjasní a nutí k mnoha výkladům. Těmi jsou: a)pointa je tak triviální, až to bolí...b)je tak sofistikovaná, že jí nikdo nechápe...c)Forster jenom diváka lacině tahá za fusekli. U mě je to za a) a k tomu podotek, že zatímco ´lynchoviny´jsou ve své bizarnosti vzrušující i po opakovaných shlédnutích, STAY je haluzí tak na jedno zkouknutí. A mimochodem, Gosling byl vynikající, Mc Gregor odvedl svůj standart a Watts je tu jen pro okrasu.
Červený pruh, bílý pruh, prostřih na hnědý pruh, zopakování červeného pruhu, zelený a oranžový pruh paralelně, šedé pruhy prokládané černými, návrat k bílému pruhu, růžový pruh pouštěný ve smyčce, zelený pruh pomalu přecházející v šedý pruh, tři různé odstíny modrých pruhů, spojení fialového pruhu s černým, oranžový pruh nabarvený na hnědo. Pointa? Žlutý pruh. Hranice života je hloupá past na libovolně chytrého diváka a ne, neštve mě, že jsem ji v širším smyslu nepochopil (to bych překvapil sám sebe i pana scénáristu), naopak mi přišlo škodolibě zábavné sledovat, jak tvůrcům neustále "uniká nit". 25% Zajímavé komentáře: Adrian, k212, mm13, Andreiko, LuckyStar, Triple H
Neskutečně podmanivá jízda, jejíž vrchol přímo nabádá k vášnivému zkoumání jednotlivých scén. Mozaikovitá hříčka, která dává smysl, ale potřebuje hutnou dávku pozornosti a důvtipu. Jeden z nejzajímavějších filmařských počinů tohoto roku
Scénář: David Benioff ..
Sugestivní, vizuálně silně nápaditý snímek se skvělým obsazením Gosling, McGregor, Watts. Příjemný na sledování, mnohem těžší na pochopení. Nepopírám, že jsem i na podruhé zůstal stejně omámen a skrz všechnu vrstvenou složitost, cítil zvláštní pocit příjemné zmatenosti a nejednoznačnosti. Ony jakékoliv obsahové nedostatky a nesrozumitelnost jsou zcela irelevantní, protože vysvětlení děje, pokud nějaké existuje, je jen na divákově snovém smyšlení. Vše je navíc zahaleno do brilantní, stylově podmanivé atmosféry. Kamera je úžasná, plná nejrůznějších barevných odstínů a celek umocňují fantasticky propracované obrazové přechody mezi scénami. Zkrátka - oku lahodící iluze, která stojí za pozornost a zamyšlení.
Těžký film si vybral Marc Forster. Zvláštní psycho thriller, v kterém si ani vteřinu nejste jisti kdo je kdo a co se vlastně děje. Všechno je však zabaleno v krásném balení a hlavně závěr na mostě patří mezi vizuální skvosty roku 2005. Hodně lidí odradí nejednoznačnost děje, která vyústí v jednoznačně pojatý konec. Magie a mystika filmu ke konci vrcholí, aby vše vylo prozrazeno a člověk najednou v ústech našel zvláštní, hořkou pachuť. Hlavní trojúhelník McGregor - Risling - Watts však působí přesvědčivě a v celém Forsterově světě ztraceně. Pokud se neztratíte film se vám odvděčí, v opačném případě ho už navždy zatratíte.
Brain-mush, ktorému ubližuje najviac samotné, "doslovné" rozuzlenie v závere (SPOILER: veľmi podobné, ako mal svojho času jeden podpriemerný teenagerský thriller- horor s Elizou Dushku). Film o situácii, ktoré viaceré vierovyznania opisujú rôzne a pritom sa v niektorých črtách zhodne stretávajú. Vhodné farebné tónovanie obrazu a hypnotická, tlmene nevtieravá hudba so zaujímavými montážným viazaním sekvencií. Osobne ešte raz škoda toho záveru, ktorý síce na poli logiky spája predchádzajúce "divnosti", ale zároveň mi ničí aj ich predtým fungujúcu atmosféru iracionálna, ktoré možno srdcom pochopiť iba vlastným prežitím, a nie voyuerským sledovaním. 70%
Od doby kdy pacient přišel k psychiatrovi jsem nedokázal z obrazovky odtrhnout oči. Celou dobu jsem sledoval jak se děj odvíjí, abych nakonec pochopil, že je to vše jinak než se to zdá být. Konec byl naprosto geniální a já jsem ještě dlouhou dobu přemýšlel nad tím co jsem sledoval až sem si to musel pustit znova abych opravdu pochopil. Zde je potřeba sledovat každou debatu, každou větu toho co se mezi pacientem a psychiatrem odvíjí, aby jste vlastně přišli na to kam tím autoři směřovali. Spíše 4 1/2 hvězdičky.
Naprostá vizuální a psychologická bomba! Ách, to byl zase jednou úchvatný zážitek!! Na začátku filmu nádherný skleněný džbán, který se rozbil na milion kousíčků a až do posledních vteřin jej divák střípek po střípku slepoval .. a ta hudba. Jeden z nejlepších soundtracků vůbec .. v adrenalinovém tempu trip hopové beaty Massive Attack, když měl divák vyražený dech, tak mu byl nabídnut Damien Rice a jeho Cold Water, nemám slov ..
Hmm, tady má někdo velkou slabost pro Hamleta, že? Snímek, který v první řadě zaujme skvělou vizuální stránkou a hned po té silnou dějovou premisou. Postupně se z toho stává velmi dobrá lynchovina, kde naprosto netušíte na čem jste, kdo je kdo, apod. Velmi dobré obsazení celkovému dojmu silně napomáhá. Jenže Stay má narozdíl od filmů Davida Lynche jasnou pointu... A tou to bohužel jde celé do háje. Naštěstí není doslovná, ale nenechává moc prostoru pro vlastní názor. Nemůžu se zbavit pocitu, že bez závěrečné scény by byl snímek sice nepochopitelným, ovšem krásným zážitkem oplývající jistým kouzlem. Takto zůstává jen Forsterova exhibice a ve své podstatě podraz na diváka... Přesto díky hercům, kameře a střihu stojí rozhodně za pozornost.
Mám ráda přesně tenhle typ naprosto nepochopitelných dějů a zvratů, kdy už máte pocit, že chápete a najednou nechápete vůbec nic. Mělo to dokonce jakýsi nádech mýtična a tajemna. A hlavně to na mě nepůsobilo dojmem, že by si to na něco hrálo. Gosling byl výborný, ale to on je vždycky.
