Zločin a trest

Zločin a trest to je láska na celý život, člověk by nemusel dělat nic jiného než studovat tuto knihu a adaptace podle ní natočené, ale to by zas bylo příliš jednostranné, nicméně pořád je to téma, které mě bude provázet celý život. Ta kniha je tak silná, otázky v ní kladené a diskutované jsou zcela zásadní a stále aktuální. Dostojevský si vybral vraha se svědomím, což je intelektuální pohled na zločin, zajímalo ho, zda může morální člověk, který má v sobě zakódovaný pojmy dobra a zla a jejichž význam si uvědomuje, spáchat zločin, aniž by trpěl výčitky svědomí...ukázal, že ne, ukázal toho i mnohem víc, ale já si z knihy odnesl právě toto, poznatek, že člověk, který je v jádru slušný nikdy neunese tíhu toho, když překročí zákon, protože vlastní svědomí ho dožene do záhuby...ve skutečnosti jsou věci mnohem prozaičtější a dějí se mnohem jednodušeji, většina vrahů otázky filosofické ani morální neřeší, většina vrahů jen zabíjí, aniž by byli potrestáni, aniž by měli nějaké výčitky...o nich a pro ně tato kniha není, kniha je určená pro lidi, kteří si jen myslí, že by zabít někoho mohli nebo chtěli a je varováním, aby to nedělali...skutečný vrah návod ani varování nepotřebuje, zabíjení je pro něj stejný jako pro nás sledování filmů, prostě nutnost nebo zvyk, ale podobné úvahy jsou čistě spekulativní a třeba i docela scestné a měl to být jen takový úvod k tomuto filmu...už jsem pár adaptací Zločinu a trestu viděl, takže můžu srovnávat...ruská verze s Taratorkinem, kterou uvedla čt2 byla asi nejvěrohodnější a nejvíce se držela předlohy, byla situovaná do času i místa, kde se román odehrával, držela se děje i postav, byl to věrný přepis a zdařilý, možná jen moc doslovný...pak jsem viděl různé variace většinou už s románem nějak volně nakládající, například J.Von Sternberg natočil svou verzi, která nebyla již otrockou verzí románu, velmi zajímavá byla verze Crime and Punishment USA, což byla aktualizovaná verze odehrávající se v tehdejší moderní době a přenesená do amerických reálií, režisér se tu zaměřil především na konflikt vraha s vyšetřovatelem, další aktualizovanou verzi natočil Kaurismaki, který si svoji verzi převedl do finských reálií a také do současnosti...konečně se dostávám k této adaptaci, i tato verze je přenesena do současnosti, a ačkoliv jde hlavně o americký film, byl točen v Rusku, ale zajímavé je, že nikoliv v Petrohradě, ale v Moskvě, což je zvláštní změna, jsou tu zachovány stejná jména postav jako v románu, co je podstatnější je, že z této filmové verze úplně vypadla postava Svidrigajlova, změna docela zásadní, přesto tolik nevadí, více prostoru zde dostala postava Lužina...aktualizace je to originální, Raskolnikova výborně ztvárnil herec divných rolí C.Glover, vyšetřovatele rovněž standardně dobrý J.Hurt, matku hraje V.Redgrave a další role Duni, Soni, Lužina a Razumichina jsou obsazeny rovněž dobře, méně známými herci, ale vhodně vybranými…to že se příběh odehrává v tehdejší současnosti, zhruba kolem roku 2000 dovoluje tvůrcům dopustit se jednoho zvláštního posunu, totiž toho, že Raskolnikov nebyl první kdo vymyslel ideu nadčlověčenství, ale zde ji „převzal“ od filosofa Nieztscheho, to je takový drobný, záměrně nepřesný detail, který překrucuje fakt, že když Dostojevský Zločin a trest napsal byl rok 1866 a německý filosof se svojí ideou přišel o něco později, podobně zde jsou i další drobnosti, které kvůli modernizaci vyznívají lehce groteskně, ale není to na škodu, Marmeladova nepřejede drožka, ale nákladní automobil, Lužin je opravdu slizký byznysmen, a vzbuzuje ještě odpornější emoce než v knize… Soňa je zde skutečná prostitutka a nikoliv andělská bytost z knihy…zkrátka tato adaptace je ve všech směrech originální a mně se velmi líbila a dokazuje, že Zločin a trest se dá pojmout na nekonečně mnoho způsobů…přesto žádná verze nemůže překonat sílu originálu, takže říkám každému, přečtěte si knihu, teda jestli je ještě někdo kdo ji nečetl, protože já mám za to, že ji musel číst každý, kdo v sobě nosí Raskolnikova…toto vlastně ani není komentář, ale jen reklama na Zločin a trest, nejlépe v knižní podobě. (26.06.2011) (méně) (více)