Molokai: The Story of Father Damien

Filmové svedectvo o živote výnimočného muža, svätca, Damiána de Veuster, misionára malomocných na ostrove Molokai. Jeho služba a láska k týmto izolovaným, osamelým a trpiacim ľuďom, bola taká výrazná, jednoduchá, bezvýhradná! Vedela všetko zniesť a všetko vydržala, dokonca i ten istý údel choroby a utrpenia. Ako priemerný filmový divák - laik, nedokážem tvorcom nič vytknúť. Niektoré scény boli veľmi silné, napr. reakcia Damiána po bozku malomocného v krčme, búrka pri pobreží a záchrana topiacich sa malomocných, ale vrchol emócií ma zasiahol pri speve Mózartovej Ave verum corpus v samotnom závere filmu. Veľmi pôsobivé! Milo ma prekvapila aj hudba Paula Grabowského a herecký výkon hlavného predstaviteľa. (09.12.2010)

Silný film o sv. Damienovi de Veuster (+1889), misionáři mezi malomocnými na Havaji. Celkově velmi dobře natočeno, ale asi dvě scény mi tam neseděly (nejsem si však při jejich hodnocení úplně jist, proto je zatím nezmiňuji). Pochybnost u mne vzbudila i slova světce před smrtí, kdy si byl jist, že jde rovnou do nebe (ale zde to mohlo být i svévolným překladem slovenského dabingu). Zvláštní se mi zdálo též, že se tu poměrně často mluvilo o zpovědi (hlavně samotného Damiena), ale zcela tu byla vynechána mše svatá a sv. přijímání jako dar a posila zdravým i nemocným, rovněž nebyla vyzdvižena důležitost svátosti pomazání nemocných, kterou kněz nepochybně denně uděloval umírajícím katolíkům. Myslím, že tento film by zasloužil zhodnocení z hlediska katolické pravověrnosti, neboť se odehrává v hluboce předkoncilní době v 19. století (snad i proto se tu tvůrci vyhnuli ukázání klasické mše svaté v římském ritu a udělování tradiční svátosti pomazání nemocných, zvaného lidově tehdy "posledního pomazání" - a že tu byla příležitost je oprávněně ukázat!). Sám si ale na zevrubné zhodnocení z hlediska teologického netroufnu, snad se tu časem v diskuzi něco objeví... (17.03.2011)

O tomto světci neměl jsem před shlédnutím filmu ani tuchy, ale jeho příběh mne zasáhl, film byl mnohdy dojímavý. Přitom mi to nepřipadá jako typická legenda, sestavená dle osvědčených vzorů. To by zde nezůstalo něco tak ponižujícího jako ta lékařská prohlídka Damiánova. Ba mnohdy to vypadá, že hrdina byl bezmála disidentem v své vlastní církvi, když narušoval to idylické soužití biskupského byrokratického aparátu se světským byrokratickým aparátem. A je možné, že jsem podlehl příběhu a přidal hvězdičku, i když jeho zpracování není bezchybné. (06.04.2015)

Filmy o "novodobých světcích", myšleno těch, o nichž máme přesvědčivé historické prameny, mají nezpochybnitelnou sílu jako příběhy lidské snahy a síly - tímto vzletným označením lze příběh Damiána de Veuster bezpečně charakterizovat a rozhodně je to uctivější, než s jeho jménem kritizovat tehdejší zkostnatělost (což se más o menos změnilo nezměnilo i v současnosti) katolické církve. Kněz to byl zcela přirozeně rebel, dotýkal se malomocných, ačkoliv mu každý radil to nedělat. Nejsilnějšími scénami zcela jistě jsou rozhovory s anglikánem (či co vlastně vyznával), zpověď na otevřeném moři či smrt samotná. Zajímavé je již tehdy sledovat mediální obraz poměrně marginální záležitosti. (18.03.2022)

Táto životopisná dráma je vhodná na premietanie niekde na hodinách katechizmu alebo na schôdzke spolku kresťansky založených dôchodkýň. Je to príbeh muža, kňaza, misionára, otca Damiána, ktorý zasvätil svoj život chorým bližným. Vo veku tridsaťtri rokov odišiel na malý, havajský ostrov "Molokai", kde bola kolónia malomocných. Tam v mene Boha pomáhal ťažko chorým ľuďom, vyrovnať sa so svojim osudom. Tento pomerne silný námet je spracovaný formou suchej náboženskej propagácie, ktorá v mojich očiach znižuje jeho hodnotenie len na dve hviezdičky. „...Viem, že Boh existuje, ak v neho veríš, ucítiš ho...“ ** (08.05.2011)