Meč spravedlnosti

Hlavní hrdina – ne hrdina, to ne – lépe – postava, mající na starost bezpečnost španělského města, pátrá, kdopak si to z něj tropí šprýmy: zohyzděné mrtvoly se objevují a opět mizí; patrně za tím vším bude nějaké to spiknutí. Jak jinak - postava vše rozřeší, a navíc si ještě jen tak mimochodem srovná své „milostné“ vztahy, vyjasní identitu … . Na straně jedné tedy běžný filmeček, který se dá sledovat „na jedno oko“, protože i když necháte otevřené obě oči, stejně si za chvíli z děje houbeles pamatujete. Snad jen to, že jde o film situovaný do Španělska 16. století, který se vedle dobrodružné a poměrně nepřehledné linky, věnuje událostem, spojeným se sjednocováním Španělského království po úspěšném zavržení reconquisty. Konkrétně sjednocování duchovnímu (odstranění náboženské diverzity), které pro židovské obyvatelstvo znamenalo požadavek konverze ke křesťanství nebo opuštění země. Ve filmu se objeví i španělská inkvizice, instituce do jejíž pravomoci spadali křesťané, a to včetně konvertitů (židovských, muslimských). Snímku je úplně jedno, že se časově situuje do přelomu 16. století, tedy do doby, kdy již měla španělská inkvizice své divoké začátky za sebou a její postupy nabyly standardu, který v rámci soudobé Evropy nebyl nijak výjimečně krutý, spíše naopak. A proč by mu to jedno být nemělo, je pohodlné držet se pop-kulturního pohledu na historii. Na straně druhé jde tedy o snímek, který je podobný snímkům „Storm a tajné psaní“, „Kenau: Bojovnice z Harlemu“, a svým způsobem i filmu „Jméno růže (postava Bernarda Gui), obdobně jako ony je poplatný tzv. „leyenda negra“, propagandistickému pohledu na katolické Španělsko, vytvořenému jeho nepřáteli - protestanty. V tomto konkrétním případě se démonizuje španělská inkvizice, jako symbol netolerance, fanatismu, krutosti a antisemitismu. A v tom je úspěšný, když tak čtu komentáře, srovnávající tehdejší Španělsko s nacistickým Německem nebo výkřiky typu, že je pro všechny jen jeden bůh, jen s jinými jmény (no možná ano, ale to je aplikace myšlení soudobého člověka, který nevěří absolutně v nic, na myšlení raně novověké společnosti). O španělské inkvizici existuje dokument ( BBC, 1994) „The Myth of the Spanish Inquisition“, který odhaluje nejhrubší propagandistické smyšlenky o katolickém Španělsku. (14.01.2021)

Christophera Lamberta mám rád ,a ako nieje to zlý film , ale zas ani najlepší to nie je.... Film má príjemné situácie a niake tie dobré scény....,ale to nestačí ktomu aby to bol dobrý film... Maďarská herečka Oroszlán Szonja , ktorá má chválabohu iba krátku úlohu,ale ona mi tu nepasovala ,či už ako manželka Christophera Lamberta , vlastne to je jedno....,ale ona nieje dobrá herečka ,ona môže byť len rada že si zahrala vedľa Christophera Lamberta.... Moje hodnotenie filmu sú slabé dve hviezdičky.: 2 / 5 (31.07.2016)

Neměla jsem ani ponětí, že i tohle má na svědomí inkvizice. Musel to být hrozný život.Přece pro všechny věřící je jen jeden Bůh-třebaže má jiné jména. Víra vůbec je špatná věc-plodí jen násilí a to má být ten milosrdný Bůh, ke kterému zvedají tváře a prosí o zázrak.?Nerozumím tomu a vlastně ani nechci. Zřejmě by se lidé v míru asi neskutečně nudili. Lambert zvládl roli opět na výbornou a jinak jsem ráda za málo známé tváře-nic mě při sledování nerušilo. Doporučuji-80% (29.10.2018)

35 % --- [DVD] --- Hm, nevím, co si mám myslet. Na jednu stranu to bylo lepší, než jsem čekal (což vzhledem k malým očekáváním není žádná výhra). Na druhou stranu je pravda, že o nějaký hluboký zážitek skutečně nejde. Co se týče příběhu, je to jedna z věcí, které táhnou film hodně ke dnu. Tvůrci se snažili vložit do historického filmu detektivní děj ála Jméno růže, což samo o sobě není špatný nápad. Bohužel špatný nápad byl zakončit příběh místo šokujícím odhalením filozofickým zmatkem (nebo zmetkem?). Další docela podstatnou záležitostí je obsazení, a to se tvůrcům taktéž nevyvedlo. Když pominu slabé herecké výkony vedlejších postav, nemůžu už přivřít oči nad slaboduchým projevem Lamberta. Kamera a střih taky nestojí za moc. Když teď nad tím tak přemýšlím, tak ani nevím, proč tak vysoké hodnocení. Možná proto, že mě to překvapivě udrželo u obrazovky až do konce, možná proto, že dno odpadu si nechávám pouze pro perly jako Kameňák. (28.06.2007)

Akční scény nejsou vůbec akční. Jsou natolik trapné, že ani strkání vlastního sopla do nosa mrtvé prababičky Josefa Abrháma by nebylo trapnější. Když se tam už teda něco "akčního" děje, tak je to jenom takový pošťuchování a de vidět, že to všechno jenom hrajou a přitom střih je tak děsnej, že nevíte, kde se vám hlava točí (asi se tím mělo docílit většího zmatku, kterej by ve vás měl vyvolat, že to je strašně akční). Tahle šaráda vyvrcholila, když si ten hňup Lambert zapálil vlastní příbytek a když tam vběhl, tak to tam trošičku hořelo, prostě by se to dalo v pohodě uhasit. No a on dělal, jak kdyby to byl nějakej mega požár a zachraňoval důležité důkazy místo, aby hasil. A pak v tomhle maličkým ohýnku na něho spadl hořící trám, jak z nějakýho Ohně nebo Okrsku 49 nebo jinýho ohnivýho filma a to teda nevím, kde se tam mohl vzít, když oheň stropu ani za nic nedosahoval. To jsem se musel smát. Nebo chlap vyskočí z okna, Lambert se na něho jde podívat, není to ještě ani sekunda a on už má u hlavy kaluž kečupa (nepíšu krve, protože to má hroznou barvu). Ale byla to pěkná inkviziční taškařice tenkrát v té době - cestou do kostela se zastavit na popravu, kouknout, jak to tam žije, prostě normální neděle... :))) Jinak Lambert už je starej dědek, neumí hrát a žádná z vedlejších postav taky ne (teda ten nájemnej vrah jo) a navíc jsou tam všichni hnusní, blbí, pobožní a středověcí. Jediný, proč jsem se na to díval, byl děj, protože mě zajímalo, jak to dopadne. To bylo jakž takž zajímavý, ale nadšením jsem z toho nechrstal. A to, že na konci tam Lambert šaškuje, jak klasickej ortodoxní žiďák je trochu ujetý, když si vemu, že jinak celej život nevěděl, že je žid a teď to najednou tak žere? (28.03.2007)