Zlatíčko

Vizuálně netradiční zpracování klišovité variace o tom, jak si pohledný bohémský mládenec po vymetání ložnic opuštěných i zadaných ženušek nabije hubu.. Od lehce humorného příběhu s ním doputujeme až k morálnímu "dramatu", ve kterém jednoznačně dominuje okouzlující (a velice přirozený) Jude Law. Jeho předešlé herecké oscarové nominace nejsou ani zdaleka náhodné!! I vedlejší role jsou precizně obsazeny, herecky od Susan Sarandon, až po mužskému oku lahodící Siennu Miller. Příjemné tempo v neobjevném dílku funguje až do závěrečných titulků i s pomocí hudebního angažmá Micka Jaggera!! (20.07.2006)

Don Juan počátku třetího tisíciletí. Bezskrupulózní Alfie si jako sebevědomý „womanizer“ užívá přízeň žen - nebere ohledy, nepřeceňuje city, nemá žádné problémy. Vše, co podniká ospravedlňuje vlastní propracovanou hedonistickou filosofií. S tou se seznamujeme pomocí monologů jeho samotného. Celý film je vlastně jedním dlouhým Alfieho monologem, který je prokládaný dialogy s ostatními postavami. Režisér nepoužívá pouze obligátní vntiřní monolog, ale také přímé promluvy Alfieho do kamery, které vytváří nejen přímý (oční) kontakt s divákem, ale také efekt jakéhosi „vzdělávacího kurzu“ – Alfie nás svými příběhy a svými radami učí jak na to. S tím souvisí i jednoznačná orientace na hlavní postavu – Jude Law ani na minutu neopustí plátno a celý film je jeho hereckou exhibicí. Někdy od poloviny se bohužel snímek pomalu, ale jistě začíná proměňovat - z apoteózy děvkařství se stává prostou moralitou. Rytmus, atmosféra, Alfieho monology, herecký výkon – to vše se začíná zadrhávat a obalovat moralizujícím balastem, celý tento proces pak vrcholí závěrečným monologem. (09.01.2006)

Džudló je hlavní důvod, proč tenhle film o floutkovi, co okusil časem vlastní přístup k životu z druhé strany, funguje. Není to nějak extra objevný, ale má to vtipný i dojemný momenty a dobře sem zapadají i občasné promluvy směrem k divákovi. Jen si teda nemůžu odpustit poznámku, že Absinth už dávno není halucinogenní. (14.04.2021)

Fantastický Jude Law ve filmu, který balancuje na hraně hořké komedie a morálního poselství. Nicméně, obojí ve filmu docela funguje, jen chvílemi se to tluče (nepochybuji ovšem, že se slabším hercem v hlavní roli by to byla nešťastná žánrová kombinace). Výsledek je mírně roztřesený, ale rozhodně sympatický, ať už pro mnohé opravdu trefné postřehy a nebo pro konec, který jde svým způsobem proti žánru. Takových pěkných 70%... (09.12.2005)

Alfie je do sebe zahleděný Narcis, který se stará v životě jen sám o sebe a své pohodlíčko. „Na nikom nejsem závislý. Nikdo není závislý na mě. Můj život je jen můj.“ A vlastně, proč ne? Krásná životní filozofie. A pokud už navazuje nějaký vztah, hledá vždy obdiv a potvrzení své dokonalosti. Jenže..„Každý má datum spotřeby. A ženy jsou na regálech kratší dobu než muži.“ Nebo ne??? (30.07.2005)