Obsah
-
Eva, schovanka ze mlýna, se seznámí se statkářem Štěpánem Potockým, k jehož rodu se váže kletba, která v několika předchozích generacích způsobila bratrovražedné spory o ženy. Eva je moudrá a statečná dívka a rozhodne se přijmout Štěpánovu nabídku ke sňatku a zlomit dávné prokletí. Štěpánův bratr Ambrož se chová zpočátku ke švagrové stroze, ale po čase najde hezký vztah k ní i malé Evičce, která se Evě a Štěpánovi po roce narodila. Manželství, které vypadalo tak šťastně, se Štěpánovou vinou začne kazit. Mladý muž podlehne karbanu a alkoholu a dokonce má milenku, protřelou dceru hostinského Mařičku. Ambrož se do Evy zamiloval a přemlouvá ji, aby s ním od Štěpána odešla. Nakonec odchází sám a Eva dál snáší svůj nelehký úděl. Dluhy manželů Potockých rostou a statek jde do dražby. Eva jde prosit o pomoc Ambrože, ale ten ji odmítne. Po návratu domů zuřivý manžel napadne Evu nožem a uteče z domova v domnění, že ji zabil. Uvědomí si, co pro něj Eva znamenala, a s radostí přijímá zprávu, že je jen zraněna. Ambrož při dražbě vykoupí statek pro malou Evičku a předá směnky jejím rodičům, kteří snad už zlomili rodovou kletbu.
Remake první adaptace J. S. Kolára z roku 1921. (oficiální text distributora)
Eva, schovanka ze mlýna, se seznámí se statkářem Štěpánem Potockým, k jehož rodu se váže kletba, která v několika předchozích generacích způsobila bratrovražedné spory o ženy. Eva je moudrá a statečná dívka a rozhodne se přijmout Štěpánovu nabídku ke sňatku a zlomit dávné prokletí. Štěpánův bratr Ambrož se chová zpočátku ke švagrové stroze, ale po čase najde hezký vztah k ní i malé Evičce, která se Evě a Štěpánovi po roce narodila. Manželství, které vypadalo tak šťastně, se Štěpánovou vinou začne kazit. Mladý muž podlehne karbanu a alkoholu a dokonce má milenku, protřelou dceru hostinského Mařičku. Ambrož se do Evy zamiloval a přemlouvá ji, aby s ním od Štěpána odešla. Nakonec odchází sám a Eva dál snáší svůj nelehký úděl. Dluhy manželů Potockých rostou a statek jde do dražby. Eva jde prosit o pomoc Ambrože, ale ten ji odmítne. Po návratu domů zuřivý manžel napadne Evu nožem a uteče z domova v domnění, že ji zabil. Uvědomí si, co pro něj Eva znamenala, a s radostí přijímá zprávu, že je jen zraněna. Ambrož při dražbě vykoupí statek pro malou Evičku a předá směnky jejím rodičům, kteří snad už zlomili rodovou kletbu.
Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
Karlos80
Málo známý film, vyroben v menší skoro neznámé výrobní lince Excelsior (celkem 4. filmy z toho dva nedochované), rušivé a nevěrohodné ateliérové stavby, skoro neznámá režie (jediný film, další osudy neznámé) včetně málo praktických zkušeností jednotlivých tvůrců vůbec s filmařinou jako takovou, bylo to vidět. Za zmínku tak v této sotva průměrné filmové adaptaci známého románu, stojí snad jen herecké výkony tria Štěpničková, Eliáš a Vejražka, slušný byl i Václav Trégl, jako bohatý hospodský Holý, zejména ve finální scéně při dražbě statku, s jeho typickým výrazem. Tento námět byl jinak v českém filmu už zpracován a to již v roce 1921 v režii Jana S. Kolára.(14.3.2008)
-
NinadeL
Tak to jsem již zpracovala, má to 320 stran, Cimrmane :) Aneb jak vnímat Kříž u potoka jinak, než jako jeden z nejklasičtějších románů? Toto první zvukové zpracování opravdu není špatné, jen je po všech stránkách příliš rutinní. Jiřina Štěpničková sice v té době už byla dávno vyzrálou hereckou osobností, aby dokázala unést celý film na svém výkonu, žel ale měla k sobě o několik řádů horší partnery. V tom roce debutující Vejražka a pro změnu končící Eliáš jí nesahali ani po paty, a když se k tomu přidala žába Tringlerová a jedna roztomile nezvládnutá zadní projekce, šlo mé nadšení trochu dolů. Škoda. Nicméně při představě Evičky v podání Nataši Cygankové, kterou znám z Ukřižované, budu raději prozatím věřit této verzi a pro celkovou potěchu oka si přidám reprízu Božích mlýnů.(16.6.2009)
-
Ilicka
Předloha Karolíny Světlé je neskutečně silná, i film vypadá zpočátku slibně, ač se v něm zpívá víc než je mi milo a osudovost, kterou jsem milovala v románu je potlačena do desetivteřinové scény setkání u kříže. Jiřina Štěpničková je dobrá, líbila se mi už v Maryše, Vejražka nevýrazný, ale skutečně charizmatický chlap je Ambrož Mirka Eliáše.(23.12.2011)
-
Mariin
Dobové hodnocení (1937): České drama podle románu Karoliny Světlé. Prvotřídně sehraný film. Vhodný pro obecenstvo, které má rádo sentimentální náměty. Dějem i provedením může tento film působit východně.(26.1.2009)
-
raroh
Tvorba Karolíny Světlé - zvláště podještědské romány (i vlivem Grégrovým) byla silně tezovitá a didaktická (proto i dnes umělecky mrtvá, na rozdíl od dramat takové Gabriely Preissové, je to spíš pramen k myšlení emancipované měšťanky, která by ráda venkovský lid vzdělávala - romantizující kulisy pro děj jsou vnější, nezažité - a často dosti vykonstruované). V tom mi přijde tato adaptace adekvátní. Tím, že film nasnímal F. Pečenka a dostal velký prostor folklor (svatba, zábava, případně chlapská hospodská pospolitost) - v hudební stránce ovšem přestylizovaný do romantizujícího symfonismu - zůstal hodně životný, přispěla k tomu i diblíkovská hospodská svůdnice Běly Tringlerové.(18.4.2011)
-
Marthos
Nejvýznamnější a nejvýraznější částí díla české prozaičky druhé poloviny devatenáctého století Karoliny Světlé jsou bezesporu vesnické romány situované do kraje, který milovala nade vše, do malebného Podještědí. Právě v nich se pokoušela zachytit charakteristiku venkovského lidu, do kterého přitom vnášela i svou představu o morálce, a slučování realistických a romantických prvků je jedním z příznačných rysů její tvorby. Odhalovala těsné sepětí lidu s krajem, poukazovala na bohatství jeho tradic, vytvářela obrazy žen nadaných mravní a citovou ušlechtilostí, obětujících se pro milovaného muže. Tento motiv se objevuje v celé řadě jejích románů, z té plejády vystupuje do popředí zejména Kantůrčice a Kříž u potoka. Ten se nakonec dočkal dvou filmových adaptací: němé a zvukové. Výroby se ujala lokální brněnská firma Excelsior, která fungovala jako realizační základna pro experimentující tvůrce (o dva roky dříve tu uskutečnil Aleš Podhorský svůj film Hřích mládí). Podobné stanovisko zaujal i významný rozhlasový režisér Miloslav Jareš, který si do hlavní role prosadil Jiřinu Štěpničkovou. Ta se mezitím s úspěchem etablovala v tragických šablonách vesnických dívek, ať už to byla Maryša bratří Mrštíků, Jiráskova Vojnarka nebo Frantina z Klecandova Pátera Vojtěcha. Mužské protějšky jsou obsazeny v nevyrovnaném poměru teprve začínajícího Vejražky a naopak již epilogujícího Eliáše; mnohem zdařilejší jsou tak vlastně epizodní drobnokresby Plachty a Trégla, kdy navíc oba komici získali ojedinělou příležitost ztvárnit charakterní postavy. Celkově KŘÍŽ bez problémů zapadá do série klasických vesnických dramat přelomu třicátých a čtyřicátých let a i když je na něm znát jistý stereotyp, téma lásky, křivdy a odpuštění zůstává fascinující v jakékoli podobě.(5.12.2009)
-
Terva
Dá se říci, že toto je remake snímku z roku 1921. Méně zdařilé v němž některé postavy dostavají velice málo prostoru pro svou existenci. Hudba - Miroslav Ponc. Kamera - Ferdinand Pečenka.(27.9.2011)
-
elle
Filmová verze knihy z cyklu ještědských románů Karolíny Světlé. Všechny základní prvky románu jsou zde ponechány. Jiřina Štěpničková jako Evička z mlýna, která se rozhodla zlomit kletbu rodu Potockých, která určila, že žádné manželstí v tom rodě nevydrží déle než rok. Její cesta neustálé pokory, věrnosti, lásky a oběti je dnes možná málo pochopitelná a atraktivní. Zde se ale také úplně nepodařilo postihnout křehkou literární motivaci hlavní hrdinky, která svého Štěpána má spíše ráda, že si ho sama zvolila než že by ho skutečně milovala, což se jí také stane osudným. Jiřina Štěpničková pro mě ale měla něco, čemu jsem věřila i když hrála rozmazlenou salóní krásku, nebo selku nebo i tu, co přivedla žebráka na mizinu.(9.9.2007)
-
Havala
Ačkoliv mám rád černobílou klasiku, tento film mě zklamal, o mnoho více se mi líbil např. Jan Cimbura.(20.6.2011)
-
petr.trep
Příjemné překvapení s uhrančivým M. Eliášem, jen ta Andula tam mohla mít více prostoru :o))(16.2.2011)
-
rigby
Divadelní, přehrávané, odtažité, toporné... V první půlce vlastně jen ukázky folkloru, pak už se to trochu rozjede, ale stejně je to stále chladné a nevěrohodné. Divák nechápe jednání jednotlivých protagonistů. Raději si přečtu knížku...(7.9.2011)
