Dům duchů

Mám moc ráda Meryl Streep, takže nevynechám jediný film s ní. Dům duchů není výjimka a musím říct, že tenhle její film patří k těm u mě více oblíbeným. Nevím proč, prostě u mě navodil takovou tu správnou atmosféru, což rozhodně všechny filmy nedokážou. Moc se mi líbilo, jak se jednotlivé postavy měnily v běhu času. Třeba Meryl hrála svou Claru od slečny až po stařenku a to samé i Jeremy Irons. Výkony obou byly prostě skvělé. I když Esteban mi jako člověk moc sympatický nebyl, Jeremy ho zahrál skvěle, a tak jsem mu to odpustila. Ve filmu jsou krásně ukázány povahy několika lidí, někteří méně, někteří více příjemní. Když umírala Clara, musím říct, že mi i slza ukápla. Film se mi líbil, byl o lidech a lidských charakterech a na třech generacích jedné rodiny krásně dokázal ukázat dobu, lidi i prostředí. (09.06.2014)

Vynikající filmové zpracování románu Isabel Allende, dcery bývalého chilského prezidenta. Hodně mi to připomnělo roky po válce u nás, kdy samozvané revoluční bandy šly po známých osobnostech jenom proto, že měly třeba německé jméno (jako Bauer, Müller, Neumann a pod.), ikdyž byli Češi ( zjišťováním se nezdržovali). V lepším případě šli do vězení. Ale to jenom na okraj. Ve filmu hraje 5 světových hvězd a nevím, o kom bych řekla, že byl lepší. Všichni na 1*. Psychologický film - úžasný zážitek. (21.11.2008)

Rozmáchlá freska natočená s absencí dynamičnosti. Řada scén je k uzoufání, bez energie, trpí přetažeností, statičností. Osou vyprávění jedné chilské rodiny je příběh Estébana Trueby, nesmlouvavého despoty, s pečlivě vybudovaným bohatstvím i názorem na svět. A až fašistický puč v roce 1973 v něm leccos změní.. Dle autobiografické knihy tak vznikl historický epos tří generací (je tak těžké se s někým hlouběji ztotožnit), který ovšem může být zaměnitelný s osudy jakékoliv jiné rodiny. Když něco ocenit, tak výběr mezinárodního obsazení – kritikou obdivovaná, laickou veřejností milovaná Meryl Streep, specialistka na komplikované a nejednoznačné postavy Glenn Close nebo charismatický Brit Jeremy Irons. Své kvality snímek dánského tvůrce bezesporu má, já jej ale napodruhé vyhledávat rozhodně nebudu!! (08.10.2009)

Úžasná sága a úžasný film. Škoda, že prvé dve časti Dieťa šťasteny a Sépiový portrét, nie sú sfilmované. Všetky tri časti majú neopísateľnú atmosféru. (Sága začína v roku 1843.) Hoci táto tretia časť iba minimálne nadväzuje na prvé dve, film je vynikajúci. Clara v podaní Meryl Streep bola klasicky dobrá. Vývoj Estebana Trueba ako politika a otca ma dostal, tu mi aj oči rosilii a Jefemy Irons nemal chybu. Svojim výkonom ma zaujala ešte mladučká Wynona Ryder. To že sa tu objavil aj Antonio Banderas potešilo. Tento film môžete pozerať aj po rokoch a vždy vás niečím osloví. (18.04.2023)

Namám rád typové označovania filmov, ako "epopeja" alebo "freska" ..... Šípil som i v tomto prípade niečo nekalé. Široký dobový záber skôr poškodil tempu rozprávania, nakoľko sa v niektorých miestach venoval i nepodstatným veciam, ktoré nemali na dej filmu vplyv ( hľadanie hlavy ). Filmu by som vytkol i formálne chyby - "nestarnúci" Segundo, ktorý sa vizuálom nezmenil ani za cca 30 rokov, prečnievajúce pruhy obrazovky mimo masku televízora .... Najviac ma však dojalo, že vzhľadom na to, že to bolo aj v americkej koprodukcii, tak sa tvorcovia neštítili dať na dobové transparenty názvy ako CONSERVATIVE PARTY alebo PEOPLE PARTY - a to i napriek jasnému faktu, že sa dej celého filmu odohráva v juhomarickej krajine . (09.01.2004)