Jak přišli kováři k měchu

Petr Štěpánek byl dalším velmi oblíbeným hercem do televizních pohádek. Zde hraje ovšem mírně zápornou postavu. Nepřející táta mu šel, taky je to výborný herec. Pohádka byla natáčena ve skanzenu, což vždycky potěší, když je prostředí příjemné, a hlavně vůbec to, když se nenatáčí ve studiu. Vlastně to není úplně špatná pohádka. Na svou stopáž docela nenáročná. Škoda, že skřítka nehrála třeba Aťka Janoušková místo dítěte. Ale filmaři asi usoudili, a nejspíš správně, že je do rolí skřítku už docela profláknutá. (10.04.2020)

To je tak strašně toporná pohádka... Štepánek enormně přehrává, záběry v dialozích na sebe často tak divně nenavazují, ta holka, co hraje Terezku, je snad z nějakého ochotnického divadla. Postavy jsou dvourozměrné tak, že je to i na pohádku moc. Jediné plus je natáčení v exteriérech, v papundeklovém provedení by to bylo naprosto nesnesitelné. (25.03.2014)

Povedená veselá pohádka s příjemným dějem, kterou táhne skvěle oči poulící Petr Štěpánek s obrovským nalepovacím knírem. Pohádce sluší hezká výprava a natáčení v exteriérech, naopak je mi nesympatický Roman Vojtek. Naprosto zbytečný je nepovedený dvouhlasý skřítek (zbytečný proto, že Antonín si stejně přivlastnil vynález měchu). Když jsem u hlasu, tak postsynchrony zní spíše jako dabing a jako nadabované působí vlastně téměř veškeré dialogy. Také Anně Veselé se film příliš nepovedl, hrozně přehrává. Ale protože se stále něco děje, je zde dostatek lásky, napětí a pohádkový konec, hodnotím tak vysoko. (06.04.2012)

"On se zbláznil !!" - "Zbláznil !! Samou radostí.." A Janečková taky !! Jó, senilita není žádnej med !! Protože tahle pohádka se stává jednoznačným vítězem ceny s názvem Největší úlet Vlasty Janečkové, guru naší pohádkové tvorby, bohužel jen v tom negativním smyslu slova !! Ani její ex Petr Štěpánek s kníry, jaké svět neviděl, ani výborná Drahomíra Hofmanová tuhle nesmírně trapnou snůšku bizarních inovací, co jich jen Šimková do toho upoceného scénáře zvládla nacpat, v tuzemsku divácky jednoho z nejoblíbenějších žánrů nedokázal zachránit !! S vypětím sil tu lze sice pověstný rukopis Janečkové najít, příjemné lokace ani typická Petrovova hudba však tentokrát nestačí, ubohý scénář a nesympatické a křečovité herecké obsazení tento kousek spolu s tím skřítkem, proti němuž je ten Vorlův učiněný skvost, nemilosrdně tlačí až na samou hranici únosnosti.. Toto je čirá tragédie.. (06.07.2013)

Jednomu se zaběhne ovečka, jinému rozum. Když to tak vezmu kolem a kolem, těch bezprizorních rozumů v téhle pohádce pobíhalo rovnou několik. Opuštěné postavy dělaly, co mohly, aby to nebylo k poznání. Zpívaly, řvaly a zpívaly a řvaly, někdy dokonce i bečely a vrčely. Občas se snažily být i moudré, ale copak to bez rozumu jde? Člověk nemá hlavu, aby ji věšel, ale aby přemýšlel, jak pravil onen příšerně namaskovaný i nadabovaný skřet. Škoda, že ho nikdo neposlouchal, dokonce ani ten nedovtipa Antonínek, který mohl být pro Terezku zajímavým jedině v kontextu s myšlenkovým zombiem Józou. Kdyby tohle viděla Božena Němcová, v hrobě by se obrátila. (23.12.2014)