Lolita

Laneova Lolita je ve vykreslení pocitů hlavní postavy Humberta komplexnější než Kubrickova verze. Divákovi jeho tragický příběh zprostředkovává poetičtěji, skrze zasněný výraz a hlas Jeremyho Ironse, podbarvený melancholickým Morriconem. Prolog se zde po všech těch vztahových strastech tak hezky propojí s epilogem... Druhým Laneovým esem v rukávu je otevřenější, ovšem pořád decentní zobrazení intimního vztahu dvojice. Dobrým rozhodnutím byl taky menší focus na Lolitinu mámu a její vztah s Humbertem, který měl u Kubricka opodstatnění leda jako náhrada za to, co si v jeho době nemohl dovolit do filmu dát. A taktéž doceňuji skrytější postavu démonického Quiltyho. Celkově výmluvnější a uspokojivější film než “originál”. (18.09.2020)

Adaptace Nabokovovy knihy se ujal Adrian Lyne. A vyšel mu především výběr obsazení. Profesora Humberta, který propadne kouzlu 12 leté dívky, hraje přesvědčivý Jeremy Irons, náročný part nezletilé dívky zvládla Dominique Swain. A právě herecké obsazení je tím nejsílnějším prvkem v jinak docela průměrném filmu, který sice chce být za každou cenu kontroverzní, ale tématu se chopil docela povrchním způsobem. (05.03.2009)

Hned na začátek musím zmínit onu nápaditou scénu, kdy Jeremy, aby se vyhnul sexu s manželkou, uspává práškama na spaní Melanie Griffith. Tohle by vyřešilo i mé problémy. Denně mám před dveřmi mého bytu doslova davy holek, který se se mnou touží vyspat. Někdy ty zástupy holek musím od sebe odhánět dokonce za pomoci těžkooděnců. Takhle stačí všem dát pilulku a bude svatej pokoj. No ale zpátky k filmu, ke kouzelnému filmu. Teda Dominique Swain je tak smyslná, že by hejbla i z vykastrovaným. Prej dvanáct let, cha, kdyby byly všechny dvanáctky jako je ona, tak nám po světě běhá miliardy pedofilů. Jo a taky by mě zajímalo, kdo vymyslel tu kravinu o muži jako silnějším pohlaví, tady ten ťunťa čtyřicetiletej byl proti Lolitě silnejší asi jako moucha v pavučině. Silný příběh, nádherné záběry, působivá hudba a dobré herecké výkony vyrobily filmovou pavučinu, do které jsem se chytil velmi snadno, ale dostával jsem se z ní velmi těžce a hodně nerad. (18.04.2008)

Remake, který je dobrý takřka stejně jako Kubrickovo zpracování (možná má navíc o něco hezčí lolitu, ale v původním filmu taky nebyla špatná). Ale mám s ním problém. On nejenže je stejně dobrý jako Kubrickův originál, ono je to vlastně to samé znova. Ospravedlnění existence tohoto filmu bych viděl v tom, kdyby zašel do větší kontroverze, která třeba v šedesátých letech nebyla tolik možná (a dneska už taky ne, ale v těch devadesátkách to přecijen bylo nějaké volnější), ale ono je to sice hodně eroticky nabité, ale všechno zase jen v náznacích, stejně jako u Kubricka, i přesto, že 12-14. letou dívku opět hraje téměř dospělá. Prostě pedofilové, dětský porno to hoult není. Je to fakt dobrý film, ale nemá to nic navíc. Možná kdyby v hlavní roli byla Christina Ricci.... :-) (25.06.2008)

Pochroumané dětství ho navždy přinutilo hledat si za něj náhradu. Je mu čtyřicet, ale duší je pořád teenagerem. Netouží po dospělých ženách, líbí se mu dospívající dívky. A pak se jednoho dne nastěhuje k ženě, která právě takovou dceru má. Beznadějně se zamiluje a s překvapením zjišťuje, že malé Lolitě asi taky není lhostejný. Ale skrývají se za jejím jednáním nějaké hlubší city, nebo vše bere jen jako nevinnou hru? A kdo je v tomto příběhu vlastně obětí? Muž, který "znásilní" čtrnáctiletou dívku a chce s ní žít, nebo dívka, která si jeho slabost uvědomuje a neskrývaně ji využívá? Pokud věříte, že on je ten zlý, protože je to přece pedofil, podívejte se na tuto adaptaci, která dokázala vykreslit Humberta jako člověka na pomezí otce s ochranitelskými sklony a milence nezvládajícího kočírovat svou vášeň. Pokud si myslíte, že Lolita si o to říkala, přečtěte si Nabokovu knihu psanou očima hlavního hrdiny, která je plná ukázek snahy o psychologickou manipulaci dívky i čtenáře. Sama v tomto případě úplně jako nemám, zato si ale troufám tvrdit, že Lolita Jeremymu Ironsovi i Dominique Swain jejich nejlepší role kariéry. (Pravda, v případě Dominique za tím stojí i fakt, že snad žádný jiný její film za ic nestál.) A především Jeremymu, který si velmi dobře uvědomoval, jak kontroverzní role na několik let zabrzdí jeho kariéru, děkuju, že se Humberta Humberta rozhodl hrát. Za to, proč mám tolik ráda tento film, totiž nemůže ani tak režie, ani Morriconeho hudba, ale právě Ironsovo emotivní ztvárnění hlavního hrdiny, jeho schopnost vyjádřit psychické rozpoložení svého hrdiny i beze slov. A děkuju Jeremymu i za to, že se o osm let později rozhodl namluvit Nabokovu Lolitu jako audioknihu, čímž vzniklo dvanáctihodinové dílko, jehož kvalit si cením stejně jako tohoto filmu. Jakožto člověk, který se při cestování občas raději zaposlouchá do mluveného slova než do hudby, totiž musím přiznat, že mě Ironsův dokonalý hlasový projev spojený s Nabokovým citem pro jazyk na dvanáct hodin téměř donutil přestat vnímat okolní svět. (06.09.2007)