Elektra

Vcera po praci jsem si rikal, ze si dam nejakej hardcore, tak dostala prostor Elektra.. a hardcore to skutecne byl. Marvelovky z predmarvelovskych casu jsou kvalitativne dost niz nez jsme v dnesni dobe zvykli a zatimco Daredevila jsem uz uplne zapomnel (vcetne toho, ze tam nejaka Elektra vubec byla) a jen podle prumernyho ratingu si vzpominam, ze to nebylo az takovy utrpeni, tak Elektra utrpenim byla. Zacalo to docela zajimave, ale pak je pulka filmu nekde na chalupe v lese a divak sleduje trio debilu (otravnou holku + muze a zenu v reproduktivnim veku) a pak par scen a jsme zase v lese... a nekde na zahrade se pak odehraje final battle. Jak mam Jennifer Garner rad, tak tohle byla proste nuda... jen tu chodi a je drsna, drzej spratek je super ninja s nejakyma koralkama a padousi chcipali celkem bez boje. Tagawova postava zbytecna a on jako herec naprosto nevyuzitej. Zbytek vicemene neznam a nijak me nezaujal, takze se na tom v dohledny dobe nic menit nebude.. (09.05.2018)

Na to, že Elektra je postava z hlavy Franka Millera tak som čakal oveľa väčší nášup. Jennifer Garner mi ako Elektra nesedela už v DareDevilovi a tu ma doráža ešte viac. Ono to je strašná nuda s niekoľkými podarenými akčnými prvkami. Ale viac ako akčnosť prevládajú vo filme nikdy nekončiace a hlavne zbytočné kecy. (28.01.2011)

Z môjho pohľadu asi o 20% lepšie ako daredevil. Jennifer je v tom svojom červenom ,,vohoze" príjemná a svojim spôsobom aj neoriginálne štýlová, a tie dve dýčky, čo drží v rukách sú tiež štýlové. Film Elektra posytuje presne to, čo čakáte keď ho zapnete, príjemnú vec na ktorú sa budete pozerať a pri tom robiť ďalších 5 vecí. Príbeh je pojatý formou akého si trhaného rozprávania, čo pôsobí síce efektne ale ani jeden z príbehov odohrávajúcich sa na plátne nie je dotiahnutý až do úplného konca a nie je jasný. V každom prípade, boli herci celkovo prijateľní, rovnako ako aj efekty, mám pocit, že keby tam bolo trošku viac efektov ešte bližšie by sa to priblížilo k TV filmu ako to bolo teraz. Na záver jedna malá poznámka ohľadne kostymera/ky Gorana Visnjica, nedala si veľa práce lebo má stále rovnaké oblečenie. Goran musí byť sporivý chlapík. 50% (19.11.2009)

Cokoliv čekáte od tohohle filmu, tím není. Tedy přiznejme si jen, že málokdo tušil, že bude sledovat 85 minut pofidérní krize hrdinství. Rob Bowman s vydatnou pomocí scenáristické předehry dá divákovi lačnícímu po komixovém šílenství, přesně to, co chce. Pěkně zhusta ho nakrmí během prvních pěti minut detailně stylizovanou, nicméně po bližším prozkoumání drásavě nedynamickou, akcí (to si ale uvědomíte až po určité době, tedy to, že je to natočeno velmi efektivně a levně, klobouk dolů televizní režiséři). Perfektní blamáž na diváka, po prvních pěti minutách a jediných výstřelech, co ve filmu zazní, je přesně v takovém rozpoložení, kdy mu sliny stékají po bradě a on čeká hodinu a půl dlouhou akční jízdu. Zmínila jsem, že se jedná o preludium? Doslova a do písmene. Pak už sledujeme jen a pouze lineární dekonstrukci a demaskování jednoho ženského hrdinství v hávu nájemného vraha. Prosťounce nalinkovaný děj lehce převyšuje použitá narativní struktura (dětství versus dospělost), děj je oproštěn od jakýchkoliv odboček -škoda skvělá a velmi efektivní suita „záporáků“, se k tomu sama podbízí- ba dokonce je pust jakýchkoliv logických souvislostí či osvětlování. Je to jen divné introspektivní balancování na hranici totální trapnosti a banální psychologizace. Jenže ono to všechno má vlastně atmosféru, taky zajímavou hudbu (ševelící minimalistická elektronika a-la Solaris), ulítlé reálie (prostě nedokážete cokoliv kamkoliv zařadit, dominují přírodní motivy, neuvěřitelné), budete se nejspíš divit, ale ono to má dokonce i atmosféru – samurajsky dusnou. V první "větší" scéně zařve můj nejoblíbenější z filmových úchylů Jason Isaacs (šedooký anglán, mistr uncredited rolí), v páté scéně přichází na scénu Goran Visnjic (můj nejoblíbenější ze smutných chorvatů), pak se objevuje slepý chlapík s tetováním a já prostě vím, že tohle téměř televizní áčko, se stává mým oblíbeně dekonstruovaným filmovým Béčkem. I přes své pomalu se plazící tempo. A ano, tohle není povedený natož zvládnutý film. 40%. (20.11.2007)

bolo to rozhodne menej stupídne ako cat woman, malo to dokonca príbeh, ktorý sa dal pomerne ľahko zrekonštruovať, dokonca aj istú prácu s tempom a napätím, na jennifer síce nie ja až taký šťavnatý pohľad ako na halle, ale tiež má niečo do seba, ale inak to je celé dosť neoriginálne a nudné (tak obsahovo ako aj obrazovo) klišé; (22.01.2009)