Halloween

Vzhledem k tomu, že jsem šel na Zombieho remake víceméně bez jakéhokoli očekávání, čistě ze "zištných" pohnutek :), nijak zásadně mě vlastně nezklamal. Což ho ale na druhou stranu rozhodně neospravedlňuje a nový Halloween pro mě zůstává slabým, nevyváženým filmem a pouze průměrným slasherem (i když nejsem v žánru zvlášť kovaný). Podobně jako mnohým ze zde hodnotících mi přišla racionalizace Myersova patologismu zbytečná a pro celkový zážitek spíš kontraproduktivní. Na druhou stranu je pro mě jedna scéna z Michaelova dětství - ta kdy pomalu následuje svou zděšenou sestru s komicky/děsivě nepadnoucí maskou a nožem v ruce - předčasným vrcholem filmu. Co se týče chudáka Malcolma... řekněme jen, že se tam objevil především kvůli jménu (a z jeho strany kvůli honoráři). Některé repliky, s kterýma tam šermuje by se daly tesat do zlatých desek "hororových klišé"... 40% (09.12.2007)

Společne s novým Argentem a jeho završením trilogie o matkách (La Terza Madre) považuji Halloween za nejlepši horrorový film roku 2007. Kde je u Argenta vychýlenost a až určitý druh snovosti určen optikou hlavní postavy a v klasicky vystavěném a vyprávěném filmu si dovolí narušit klasický narativ, tam Zombie přichází s reimaginací Carpenterova originálu, která je do jisté míry až revizionistická vůči žanru slasherů a může se tak hrdě zařadit po bok Tarantinova Grindhouse: Death Proof. I "šilenec z videopůjčovny" svou poctu braku rozdělil na dvě části, které byly mezi sebou do jisté míry vyjednáním mezi starým sedmdesátkovým poctivým a moderním přistupem ke kinematografii se zakombinování "tarantinovského mizogynického feminismu". Rob Zombie nejdřív film otevře v exploatačním duchu svých předchozích filmů (Dům 1000 mrtvol a Vyvrženci pekel), aby pak do psychologizující (pozor, nikoliv psychologické!) hodinky filmu vsadil postavy, které do toho fikčního světa nepatří (nemocniční zřizenci znásilňující pacientky či geekovští pracovníci nemocnice), a pokračoval návratem do sedmdesátek s kontextualizováním scén z Carpiho Halloweenu do nových formálních rámců, hyperbolicky nadsadil Mistrův koncept (jaké reakce originál vyvolal ve fanouškovských kruzích? viz American Nightmare) a do starého hororového světa vsadil poučené moderní postavy ala hrdinové a hrdinky z Vřiskotu. Pátá hvězda je hlavně za poslední čtvrtinu filmu, která je naprosto famózní a úchvatně nesmlouvavá, zdařile remixovaný původní hudební motiv a za to, že je co rozebírat a v necnezurované verzi se i nad čim bavit či děsit... ale tak nadšený jako z Vyvrženců pekel z toho nejsem a s náběhem záv. titulků jsem nemusel hledat svou sanici na podlaze. (30.01.2008)

Zombieho "reimaginace" se v první půli zasekla ve světě Devil's Rejects. Vše je špinavé, ošklivé, zlé, prostě fuck. Včetně rodiny malého Michaela, který ve volném čase s ledovým pohledem vraždí drobná zviřátka. Není divu, že mu jednoho podzimního dne rupne v mozku a bezbranné tvorečky vymění za bezbranné lidi. Druhá půlka pak poměrně věrně kopíruje Carpiho, aniž by se pokusila dosáhnout alespoň špetky atmosféry originálu. Odkazů je mnoho, stejně jako skvělých béčkových herců, ale výsledek je zoufale nezajímavý, nudný a veskrze podprůměrný. A to včetně se Zombiem spojované brutality a násilí. Rozdílů mezi workprintem a konečnou verzí je mnoho, ale celkovém zúčtování vychází oba střihy stejně špatně. Snad se Rob příště vzmůže na vlastní látku, rozhodně by mu to prospělo. (15.12.2007)

Patolog s příhodným jménem Zombie přišel, nabil defibrilátor a na poslední chvíli oživil legendu, která si věčný spánek ještě zdaleka nezaslouží. Michael Myers vraždí krysy, psy, kočky a v neposlední řady také členy vlastní rodiny a vám při jeho řádění bude tuhnout nejen úsměv na rtech, ale i svalstvo po celém těle. Zombie dělá z Halloweenu od začátku napínák, který v první polovině nepovolí ani o píď, aby v druhé půlce pozvolna upouštěl tlak a vrátil vás tak do původní polohy. Cením si Zombieho odvahy jít částečně vlastním směrem a zároveň vyhovět několika momentkami (především ve druhé hodině) i zastáncům Carpenterovy klasiky. Jak je u vlasatého rebela zvykem, krev teče proudem, sexu také není málo a ošklivost materiálu je přímo úměrná brutalitě vyleptané na celuloidu. U mě má tahle reimaginace místo na poličce jisté. (16.11.2007)

Ve Sportu by napsali, že to byl zápas dvou odlišných poločasů. První půlka je fantastická. Nový Michaelův zrod čerpá ze Zombieho syrového stylu maximálně intenzivní podívanou. Vražednou atmosféru trochu předčasně korunuje scéna s "Love Hurts", kdy z Halloweenu čiší nostalgická grindhouseovská nadsázka, zároveň i upřímný smutek. Jenže v druhý půlce už nejde o moc víc než o jednoho wrestlera, co monotónně vykuchá pár lidí. Zombie jen brousí hororové stereotypy, vyvolává psychology, pochůzkáře a odrostlé sestřičky, ale už vůbec ničím nepřekvapí. Režíruje snad pode zaseklé desky, z níž se dokola dokolečka odehrávají ty samé postupy. Deprese jde do háje, končí se u nudy s trochu větší porcí sexu. (31.10.2007)