poster

Zredigováno

  • USA

    Redacted

  • Slovensko

    Redigované

Drama / Válečný

USA / Kanada, 2007, 87 min

Režie:

Brian De Palma

Scénář:

Brian De Palma

Kamera:

Jonathon Cliff

Producenti:

Gretchen McGowan

Střih:

Bill Pankow

Scénografie:

Phillip Barker
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • POMO
    ****

    Brian De Palma oprášil tematicky podobnú látku, s akou pracoval v Obetiach vojny, ale tentoraz ju podal aktuálnejším, surovším, polodokumentárnym spôsobom bez štipky sentimentu či krásnych širokouhlých kompozícií a hereckých hviezd. Redacted je filmársky menej sofistikovaným, ale emocionálne silnejším a divácky menej páčivým bratom slávneho The Hurt Lockera. Je filmom, ktorý by Američania radšej nevideli. Kathryn Bigelow ukázala amerických vojakov v Iraku ako mučedníkov a dostala Oscara, De Palma ukázal pravdu a bol ignorovaný.(24.9.2010)

  • kinej
    **

    De Palma si sice pokusil natočit kontroverzní materiál, což je bezpochyby záslužné, ale samotná realizace trochu vázne. Problémem jsou hlavně nepřesvědčivé herecké výkony všech herců. Především ústřední dvojice padouchů má velký problém působit věrohodně. Mají to být tupci a surovci, ale hercům jsem to baštil jen ztěží. Tak nějak jsou moc odporní, na to aby mohli být skuteční. A autenticita je problémem celého filmu. Tak nějak nevěřím ani tomu komparzistovi co projde na na pozadí. De Palma se pokusil uměle udělat dokument natočený podle skutečnosti, ale ta umělost je zkrátka cíti z každé minuty stopáže. Tím rozhodně nechci říct, že příběhu nevěřím, naopak, pouze De Palma to tentokrát tak úplně filmařsky nezvládnul. Žádný z jeho záběrů se nevyrovná těm pár reportážním fotkám na konci filmu a to je škoda.(14.12.2011)

  • kikuka
    ****

    ..ak sa vytratim, nemenovany uzivatel ma prihlusil za to, co teraz napisem: "nieco" skripalo..ale inak, asi redacted pouzijem pri najblizsej prilezitosti na zarobky..tralala..taka praca s "archivom" :-) a tak..(10.1.2008)

  • Matty
    ****

    „Basically, here, shit happens“. Absolutní pravda neexistuje a pokud ano, nelze ji jakýmkoliv způsobem zaznamenat – zhruba k tomuto závěru dochází po devadesáti minutách dost možná nejkontroverznější snímek Briana De Palmy (na IMDb jakoby neexistovala jiná hodnocení než 1/10 a 10/10). Třebaže vychází z reálné události (opakované znásilnění irácké dívky americkými vojáky a následné zabití ji i její rodiny) a snaží se budit dojem maximálně autentického materiálu, jeho cílem není „pouze“ rekonstruovat skutečnost a dosáhnout zdrcující síly Letu číslo 93. ___ De Palma pracuje paralelně s mnoha vrstvami z hlediska narativního i formálního. Ze dvou, později z mnohem více videomateriálů diametrálně odlišného pojetí zjišťujeme, co dělá takový průměrný americký voják v Iráku, že tam vlastně nic nedělá, a co to s nim dělá. Psychický rozklad sebevědomých „zabijáků“ v paranoidní trosky (za vydatného přispění nehumánního drilu nadřízených) je jen jednou stranou krystalu nebývale komplikované struktury. Při zvýšeném stresu každý potřebuje dříve či později uvolnit nahromaděný přetlak, proč tedy jako oběť nevyužít obyvatele „podmaňované“ země (MY jsme dobyvatelé, NÁM to tady patří, oni musí přijmou NAŠI úžasnou demokracii) a nedoufat, že bude celý incident v rámci zachování dobrého obrázku o „amerických chlapcích bojujících za dobrou věc“, zameten? Jenže žádný (zlo)čin se neobejde bez následků, pročež také Iráčané berou záležitost do svých rukou a celému světu představí svou verzi spravedlnosti (zde můžeme řešit rozdílné záměry při natáčení „pravdy“ Američany a Iráčany). Absurdní popravou „viníka“ se kruh navenek uzavírá, zároveň ale dává do pohybu další mechanismus, ničivější než předchozí. ___ De Palmu je těžké nařknout z černobílého vidění světa, vychází z jednoduché filozofie, že když dojde k jedné věci, bude následovat věc další a pak další a další, pořád dokola – nekonečný cyklus, který těžko někdo zastaví, což nás však nezbavuje práva znát jeho pravou podstatu, jinými slovy znát neredigovanou pravdu. S tím vyvstává nejpalčivější otázka, jež filmaře trápí od vynálezu kinematografu – kde leží hranice mezi realitou a fikcí? Jsou závěrečné fotografie obětí americké invaze dostatečně výmluvné, aby znepokojily i ty, které nechal zbytek filmu chladnými? Ale co si potom máme myslet o zakomponování fotek dvou fiktivních filmových obětí? Tato drzá podvratnost jenom zdůrazňuje, že v konečném důsledku pouze režisér (či jiný tvůrce výpovědi) určuje, kde končí realita a začíná fikce. Toto nenápadné upozornění „nevěř všemu, co ti říkám“ lze současně brát jako De Palmovu pojistku proti osočování z příliš zjevného dodržování tradičních vyprávěcích technik (tzn. po celou dobu neztrácíme přehled, kdo, co, jak a proč, nemluvě o technických detailech, kdy byla bezpečností kamera ve skutečnosti těžko vybavená mikrofonem). 80% Zajímavé komentáře: Renton, Bluntman, O*R*I*N(4.12.2008)

  • emma53
    *****

    Dám pět a beru to jako řev do tohoto světa lidí, jestli se jim tak dá ještě vůbec říkat ! Brian De Palma to dělá opakovaně a děje se něco? Svinstvo, hnus.........nemám slov. Jen podotýkám, že se to týká i mnoha jiných zemí, které možná nejsou až tak zviditelňováni v médiích jako právě USA. Zajímavý komentář Swansea(6.7.2016)

  • - V některých záběrech je možné vidět britský tank Challanger v barvách americké armády, která však tento typ tanku nepoužívala. (Caaslav)

  • - Film se odehrává v polovině roku 2006, americká armáda však na začátku roku 2006 začala používat jiný typ přileb než ten, který se objevuje ve snímku. Typ přileb Pasgt byl ve skutečnosti nahrazen typy Mich a Ach. (Caaslav)

  • - Islámští extremisté používají film jako propagandistický materiál a tvrdí, že jsou ve filmu použity skutečné záběry z archivů americké armády natočené skutečnými americkými vojáky v iráku. (Caaslav)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace