Americká idyla

Ewan McGregor si za svoji režijní prvotinu vybral téměř nepřelouskatelnou knihu Philipa Rotha. Těžko pochopitelné. Těžko pochopitelné je však z mého pohledu i to, že McGregor natočil suverénní, sebevědomý, stoprocentní film, který s velkým přehledem přenáší Rothovy sáhodlouhé popisy do filmové řeči, přístupné běžnému divákovi, zároveň však disponující vysokým filmovým standardem. Záběrování jednotlivých scén působí dojmem zkušeného tvůrce, střih pracuje na výbornou, herci rovněž. Atmosféra snímku funguje na jedničku, přičemž zdatně zachovává esenci knižní předlohy, kamerový vizuál dává znát, že koukáte na film, nikoliv na produkt televizní úrovně, jak se poslední dobou až nepříjemně často děje. Díky nepřístupnosti knižní předlohy a překvapivému Ewanovu režijnímu umu mám po dlouhé době pocit, že vidět filmovou adaptaci má smysl. 8/10 (23.02.2017)

Americká idyla je typ filmu jehož trailery slibuji hodně a na který se člověk těší. Film vypadá jako kdyby od něj někdo měl velké očekávání. Řemeslnicky je dokonalý, herecké výkony jsou fajn ale není to tak skvělé jak bych asi chtěl. Z celé rodinné zápletky zapletené do vietnamské války je vytěženo strašně málo. Nevím jestli je toto stejně nevyužité i v nečtené knize ale pokud ano ta Nobelova cena je nezasloužená. Režíjní debut Ewana McGregora není špatný ale není to dokonalé. Ve filmu jsou navíc přidány i scény které trochu vysvětlují děj ale divákovi se z nich dělá špatně (8-letá holčička začne chtít aby jí její otec pusinkoval na pusu atd..) a nejsou natočeny tak aby měli důvod. Navíc když se poté ukáže, že ta scéna tam vůbec nemusela být a vůbec z ní nevzejde nějaká pointa (Když holčička vyroste vůbec nemluví o tom, že byla do svého tatínka zamilovaná). Největší děs ale nastává v polovině, kdy se z dcery vyklube vražedkyně a matka se rozhodne, že by její krizi zažehnal facelift. Ano facelift! Dám někomu radu. Pokud chcete natočit vážně braný psychologický thriller necpěte do něj facelift! Obávám, se že kniha by celou duši vyprávění vysvětlila lépe. Už kvůli tomu, že by se pár detailů mohlo rozpracovat víc. Ewan McGregor se snaží co to jde ale bohužel vše není růžové. Navíc jsem asi pět minut před koncem začal cítit slzy ale nejsem si jistý jestli jsem brečel spíš kvůli tomu co se ve filmu děje nebo kvůli osobním trablím. Americká idyla se zcela řadí k největším filmovým zklamáním roku 2016. A přitom to vypadalo tak skvěle. (29.11.2016)

Nechcete mat deti? Pustite si tento film, ktory vas utvrdi v tom, ze robite dobre. Radsej ziadne deti jak taku jednu neznesitelnu rozmaznanu jebnutu dceru, ktora proste musi robit vsetko preto, aby najebala rodicov. Neustale sa buri, ale absolutne netusi, co chce. Hlavne, ze to nebude to, co robia jej rodicia. A ked pri tom zacnu zomierat ludia, tak je jej tiez vsetko jedno. Uz ta dost neznesitelnu povahu robi este neznesitelnejsim jej koktanie, ktore sa neda pocuvat. No a akokeby nestacila jedna jebnuta aktivistka, tak sa neskôr objavi dalsia, ktora zakazdym, ked poviete biele, tak bude tvrdit, ze spravne je cierne a naopak. Neviem presne urcit v com presne je hlavna chyba, ze film nefunguje, ale najskôr to bude vsetko dokopy. Mimozny namet, divne herecke vykony, nezazivna rezia. Jednu hviezdicku davam za niektore absurdne sceny, ktore ma aspon rozosmiali. (17.03.2017)

Americká idyla je poněkud zvláštní film, který mohl být velmi vydařený, ale zůstal někde v půli cesty. Celou dobu mě svým chováním neskutečně vytáčela dcera Merry, kterou hrála Dakota Fanning. Nejspíš jsem se kvůli tomu nedokázala do příběhu pořádně vcítit. Emoce mě lehce štrejchly až v samotném závěru. Jasným poselstvím snímku pro mě však zůstává, že bezmezně milovat svého potomka, ať jsou jeho činy jakkoliv strašlivé, se nevyplácí. Může nás to zavést až na samý okraj propasti, z níž už není návratu. (65%) (04.06.2021)

Další naprosto zbytečná adaptace plná nepochopení a/nebo trivializace předlohy (zdá se, že Ewan McGregor dokoce nepochopil ani smysl Rothova fiktivního vypravěče v podobě Nathana Zuckermana). V samotném závěru v tomto smyslu typický kýč, který jde proti smyslu všeho, co se v příběhu odehrává. Filmové adaptace literatury mají smysl jen tehdy, když svébytně využívají možnosti filmové řeči, případně když předvádějí originální interpretaci. Tyhle midcultové sračky ovšem svojí zaslepenou úctou a zároveň vlastní impotencí mají zřejmě jediný smysl - představovat levnou náhražku těm, kdo neumí číst. (17.09.2018)