Talaye sorkh

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $148,959║Tržby Celosvetovo $400,768║ (31.01.2009)

Hned na začátku uvidíme konec, tedy poslední scénu s tragickým incidentem. Inu, byl jsem hnedka vtažen se zájmem sledovat, co tomu předcházelo a předpokládal, že mi dění v následní retrospektivě objesní pohnutky mladého muže, který během dvou minut z ničeho nic přepadne, zavraždí a do třetice sebe odstřelí... Inu, mám smůlu... neobjesnilo. Měl být celý tenhle film o nemožnosti najít kolem sebe jediný smysl života a jediné šťastné východisko jako kritika společnosti? Možná, ale na můj vkus byl z větší části jakoby pouze depresivní, než v tomto směru působivý. Tak nějak jsem se tím vším prodíval, byť v druhé polovině již s narůstajícím pocitem letargie, až do samotného konce, a konstatuji, že to chtělo buď mnohem více rozpracovanou psychologii hlavní postavy Husseina (jehož vlídná a skromná povaha poněkud kontrastují s jeho činem, který vidíme na úvod i na závěr) nebo mnohem větší práci s atmosférou, která tu spočátku a pak ještě díky statické kameře i v několika scénách později funguje, ale brzy upadne do monotónního stereotypu, případně jako třetí možnost by zbylo přidat na tempu vyprávění, které se v té monotónní atmosféře dost vleče. Pak bych třeba i ono depresivní nastavení zrcadla společnosti alespoň trochu ocenil, nebo minimálně měl z celého dojmu působivější prožitek a neměl občas sklon ho vnímat jako ztrátu času. Přesto oceňuji nápad, stejně tak práci s kamerou vytvářející silně realistický dojem. [55%] (27.03.2022)

V oficiálním textu distributora se mluví o "realistické kinematografii", a pojem realismus mi tu docela sedí, i když realistického mi tu není zhola nic. Jde tu o jinou dimenzi světa, do které jsem byl zavlečen, tak jako bývám zavlečen do snu, nebo do sporu o pojištění vozidla či krádeže kola. Je to svět absurdní, a proto reálný, i když se brzy rozplyne jako sen nebo nepříjemný, ale vyřešený pojistný případ. Hussein prochází a na své motorce projíždí světem (snoubenka, kamarád, dance party, potroublý zbohatlík), kterému rozumí asi tak málo jako my - a stejně tak marně hledá při své práci (rozvoz pizzy) nějaké standardy, normy, opěrné či záchytné body. Potom ovšem není divu, že i jeho vlastní jednání se stává nestandardním. Ještě doplňme začátek poslední věty oficiálního textu distributora: "Mistrovská ukázka...:" (17.10.2016)

ocenenia : MFF Cannes 2003 - Cena poroty v rámci sekcie "Un certain regard" (17.01.2014)

Původně jsem chtěl nadávat na absenci psychologie, ale až později mi došlo, že tam vlastně je všudypřítomná. Zamakat by se na ní určitě ještě dalo, nicméně vidíme, že Hussein sice je hodný člověk, asi spíš introvertní, ale když si s někým povídá, vždycky ten člověk mluví jen o sobě, ale na Husseinův život se skoro nikdo neptá. Teoreticky je pro všechny potřebný, ale nikdo o něm moc neví. Skutečně marně hledá nějaký úděl ve společnosti, nějaký smysl svého života, když vlastně nikoho on sám nezajímá. A tak přistoupí na plán kamaráda a ze zoufalství udělá strašnou blbost... V tomhle Talaye sorkh funguje dobře a samozřejmě, jako ve všech Panahiho filmech, zde máme zobrazení (pro nás někdy i bizarního) života v Íránu. Akorát ten pozitivní vztah k obyvatelům rodné země jsem v tom moc nezaznamenal, snad jen v tom, že postavy zde jsou prostě normální a většinou i sympatičtí lidé. Tím ale nechci tvrdit, že by to tak neměl - naopak třeba v Offisidu nebo v Bílém balónku to vidět můžeme dost dobře. A vlastně snad v každém jeho filmu ten prvek tak trochu je, když se nad tím teď zamýšlím. Jinak mi to ale přišlo spíš jako depka, protože osud Husseina veselý fakt není. Hlavní ale je, že to funguje tak jak má a zanechá to nějaký silný dojem bez použití citového vydírání, kýčů nebo patosu. Za to budu cenit každého a cením za to i Panahiho. Líbilo se mi i to, že je to vlastně road movie, akorát by ten film potřeboval nějaké svižnější tempo... Slabé 4* (28.01.2021)

Název filmy by měl spíše být KRVAVÉ ZLATO. (17.07.2015)