Obsah
-
Příběh v dobové rekonstrukci období Slovenské republiky 1939-1945 je mnohovrstevnou metaforou konfliktu mocenských ambicí, nehumánních v dogmatické krajnosti, a životních filozofií, tlumočených přes hudbu. V soukolí sporu církevní (klášter) a světské vrchnosti (starosta, regenschórí a arizátor Bachňák) se octne polský zběh, varhanní virtuóz, ukrývající se v klášteře jako mnich Félix. Nevěří svatému poslání hudby v čase vraždění a není ochotný dát se zneužít pro zlo. Má jediné východisko: únik cestou, kterou přišel (lesem mezi minovými poli plnými mrtvol), nebo dobrovolnou smrt obětního beránka. Soulad myšlenky a tvaru odvoláváním se na harmonii vrcholných uměleckých děl výtvarných, architektonických (gotika levočského chrámu), hudebních (Bach) dosahuje Uher promyšlenou kompozicí záběrů, sekvencí a obrazů jako opakujících se protikladných motivů fugy, vždy s bohatší obsažností. Působivý souzvuk hudby a rytmu snímání v chrámu dynamizuje nápaditá kamera, zdůrazňující vertikální linie. Vznešená hudba, zvuk varhan v starém gotickém kostele, rytmus strmé chrámové klenby, vznosné linie starých obrazů a soch jsou měřítkem nízkých, hrubými pudy poháněných činů. První slovenský film, který ukazuje jinou než povstaleckou tvář tisovského Slovenska, první průlom do mlčení o křesťanské zbožnosti slovenského lidu, první slovenský film, v kterém bylo umění ohniskem dramatického konfliktu. (oficiální text distributora)
Příběh v dobové rekonstrukci období Slovenské republiky 1939-1945 je mnohovrstevnou metaforou konfliktu mocenských ambicí, nehumánních v dogmatické krajnosti, a životních filozofií, tlumočených přes hudbu. V soukolí sporu církevní (klášter) a světské vrchnosti (starosta, regenschórí a arizátor Bachňák) se octne polský zběh, varhanní virtuóz, ukrývající se v klášteře jako mnich Félix. Nevěří svatému poslání hudby v čase vraždění a není ochotný dát se zneužít pro zlo. Má jediné východisko: únik cestou, kterou přišel (lesem mezi minovými poli plnými mrtvol), nebo dobrovolnou smrt obětního beránka. Soulad myšlenky a tvaru odvoláváním se na harmonii vrcholných uměleckých děl výtvarných, architektonických (gotika levočského chrámu), hudebních (Bach) dosahuje Uher promyšlenou kompozicí záběrů, sekvencí a obrazů jako opakujících se protikladných motivů fugy, vždy s bohatší obsažností. Působivý souzvuk hudby a rytmu snímání v chrámu dynamizuje nápaditá kamera, zdůrazňující vertikální linie. Vznešená hudba, zvuk varhan v starém gotickém kostele, rytmus strmé chrámové klenby, vznosné linie starých obrazů a soch jsou měřítkem nízkých, hrubými pudy poháněných činů. První slovenský film, který ukazuje jinou než povstaleckou tvář tisovského Slovenska, první průlom do mlčení o křesťanské zbožnosti slovenského lidu, první slovenský film, v kterém bylo umění ohniskem dramatického konfliktu. Komentáře uživatelů k filmu (14)
-
Jeremy.jk
50% [FNR 2010].(11.8.2010)
-
hippyman
nojono... tak jsem se (ne)úspěšně pronudil ke konci, paralely či metafory nenalezeny a divím se sám sobě, že jsem neusnul. do takhle náročných podívaných jsem asi ještě filmově nedorostl... 40%. [Festival nad řekou, 2010](8.8.2010)
-
Vitex
Zajímavé téma i myšlenky, schématické a "pomalé" zpracování.(30.12.2006)
-
Vodnářka
Upřímně, u tolik ceněného snímku Slnko v sieti jsem se dost nudila, tento, mnohem víc opomíjený film, mě něčím dostal mnohem víc.(1.12.2010)
-
Hedka
Nemôžem dať maximum, aj napriek tomu, že je to dosť výnimočný slovenský film. Krása gotiky, umocnená Bachom na to nestačila, zvlášť keď charaktery jednotlivých (zaujímavých) postáv majú typický scenaristický rukopis umelca svojej (socialistickej) doby. S prostredím som úplne stotožnená, (s obdobím našťastie nie), preto mi tu tak veľmi chýba sila pravého duchovna (a iný organista).....(5.7.2010)
-
darkrobyk
Čarokrásné baladické podobenství o vině a trestu, o zlobě v nás, pomoci i nepomoci, malosti a velikosti. Pozoruhodné spojení Bachovy barokní hudby a gotických interiérů ( natáčelo se - gotické kostely v Jindřichově Hradci, Levoči a Bardějově). Hudba k filmu se nahrávala v pražském kostele sv. Martina ve zdi. Filmy 60.let mluví především obrazem a ani Organ není výjimkou. Nájezdy kamery, pečlivá kompozice, vertikály a horizontály, symbolika - trny, myš v pasti, destrukce sochy Ježíše.... Stejně jako balady obecně i tento příběh spěje k hořkému konci. Nadčasovost snímku, tedy poukázání na totalitní praktiky Slovenského státu ( stejné jako později komunistického Československa), na sílu moci, povyšování se neschopných nad schopné i konflikt církve a státu, způsobila, že až do roku 1987 odpočíval v trezoru. Divácky náročný film patří mezi nejlepší slovenské filmy vůbec. Nádhera černobílých obrazů je až dechberoucí ( kamera - S.Szomolányi).(11.10.2011)
-
ScarPoul
Veľmi dlho som rozmýšľal ako by som ohodnotil tento film. Pretože na pozadí udalostí, ktoré sa odohrali v tej dobe a to druhá svetová vojna, ponúka tento film mierne zamýšľanie nad ľudskosťou ale nie v smere humáného ale na pozadí toho nadpozemského a svetského, pričom nadpozemské predstavuje Orgán a fader Félix, ktorý aj keď je Poliak na úteku, tak je prichýlení mníchmi,ktorý mu umožnujú tento nadpozemský talent - alebo ak chcete dar od Boha prezentovať v takej miere aby si svetský svet - to jest obyčajný ľudia, uvedomil , že aj napriek dobe je na svete veľa krásy. Uher natočil mieren baladickú snímku, ktorá buhužial dopláca na svoju baladickosť. Oproti Slnku v siety, je tento film iba príjemnou, melodickou a filozofickou snímkou, ktorá ale v dnešných časoch pôsobí strnulo a neefektne, čo je škoda pretože začiatok aj koniec je veľmi naturalistický. Zimmerová hudba aleb viac menej hudba J.S.Bacha, dotvára gotickosť, či už kostola alebo myšlienok obsiahnutých v tomto filme. Dá sa tu nájsť priveľa symbolizov - svadba, pohreb, zrkadlo nad orgánom, ktoré pôsobí ako hranica medzi svetským a nadpozemským a iné. Szomolányiho kamera je oproti slnku viacej strnulejšia ale zase na druhú stranu efektnejšia. Bednárov scenár je plný náboženských odkazov a celkovo dotvára atmosféru snímky, lenže bohužial Uher si zvolil pomalý spôsob rozprávania a snažil sa zameriať na každú spostáv - kostolníka - jeho dcéru - fátera Félixa a pátera gvardiána, lenže ani jednému sa nedostáva toľko priestoru aby sme sa mohli s postavou stotožniť alebo aspoň uveriť tomu že sa správajú ako sa správajú. takto snímka pôsobí strnulo a mierne nedotiahnuto. niekomu to stačí. niekomu nie.(24.12.2008)
-
Master19
Těžké hodnocení. Asi to bude díky vrhanům, které mám rád, takže mě černobílé záběry na gotické křivky kostela několikrát umocněné krásnou hudbou naprosto uchvátily. Také příběh, je-li nad ním člověk ochoten přemýšlet, přenést se nad zhoubnost přesvědčení jednotlivých stran a věnovat se lidské podstatě jednotlivců, zdá se být velmi působivý. Bohužel, pro mě (soudobého českého diváka) je prostředí dost neuchopitelné a zdá se mi, že s ním není pracováno úplně nejlépe. Z toho pohledu bych dal 3*, ale dám ještě jednu navíc, za mráz, který mi při některých scénách běhal po zádech...(6.6.2006)
-
kebom
Kvalitný a náročný kúsok slovenskej kinematografie. Hlbokým spôsobom rieši samotnú existenciu človeka v spoločnosti plnej protikladov a zla a poukazuje na jej nízkosť a nevyspelosť, kde krása a čistota duše nemá miesto. Hudba J. S. Bacha je strhujúca...(10.11.2008)
-
topi
Po znamenitém Slnku v sieti, přichází druhý snímek, který je společným dílem režiséra Štefana Uhera, scénáristy Alfonze Bednára a vynikajícího kameramana Stanistava Szomolányiho. Vznikl tak dramatický příběh z období 2. světové války o prchajícím polském vojenském zběhovi, který se ukryje v místním klášteře a vydává se mnicha Félixe, kterého zabila nášlapná mina...Postupně se otvírají různé charaktery lidí...Hudbu Johana Sebastiana Bacha vybral a nahrál klavírní a varhaní virtuoz Ján Zimmer, který skládal i filmovou hudbu. V roli mnicha Félixa hrál neherec, student konzervatoře Alexandr Březina, stejně tak i regenschori Bachňák byl neherec František Bubík, varhaník z Bardějova. To rozhodně snímku prospívá, kromě samých neherců jsem zaregistroval jen krásnou dvacetiletou Hanu Maciuchovou, která se nenechala dabovat a roli sama slovensky namluvila. Organ byl zrovna i její první filmová role. Film získal foku 1965 na Mezinárodním filmovém festivalu v Locorne cenu poroty, která v té době byla největší ocenění pro slovenský hraný film. Ovšem bolševikům se opět ve filmu "něco" nelíbilo a počátkem 70. let šupli Organ do trezoru, aby se do distribuce dostal až v trochu již odlehčeném roce 1987. Je to film vysílaný v širokoúhlým kinoformátu, kde nádherně vynikne kamera zachycující gotiku v kostele, podpořující geniální varhaní Bachovou hudbou. Ovšem není to film pro každého, je určený spíše náročnějším divákům.(27.2.2011)
-
pulnicek
Pro mne od začátku nepřehledné,nezajímavé.(2.6.2009)
-
fragre
Působivý film, který mocně rezonuje Bachovou hudbou. Dobře vybrané typy (zvláště regenschori a pak falešný bratr Felix, který zde vypadá více mnišštěji než zbytek konventu). Přestože má film skvělou černobílou kameru, nejedná se o žádnou černobílou moralitu či agitku. Nedivím se, že v normalizaci byl brán jako podvratný. Přes celkové baladické ladění nepostrádá ani ironii (nádherná "formanovská" pasáž prvního hlášení obecního rozhlasu). Jeho hlavní chybou je, že chce zachytit mnoho a tím se jeho průraznost tříští. Není zde jeden hlavní hlavní motiv, který by ostatní doplňovaly a podporovaly, spíše se navzájem přetlačují.Škoda, jinak by to bylo za plný počet.(12.6.2011)
-
Ronee
Kamera, zábery, tie nápady, to sa mi veľmi páčilo. Popri pomalom tempe filmu som si najviac všímala jednotlivé postavy a hlavne tie zábery. Trochu ma ubíjalo konzervatívne prostredie kláštora. Myslím, že film je kvalitný, zopár momentov ma zaujalo, ale príbeh ma natoľko nezaujal.(17.7.2010)
-
SuperKarel
Nemůžu jinak a nepodlehnu vysokému hodnocení ostatních. Tento film mě fakt nebavil a nudil, asi má nějaké umělecké kvality, ale tohle nebylo nic pro mě. Podle mého subjektivního hlediska je nadhodnocen.(26.1.2009)
