Škyt

Pálfiho filmový debut je v lecčem ještě mnohem odvážnější než pozdější Taxidermia, protože ještě nepracuje s tak explicitními extrémy a monstrozitami. Ačkoli se ve filmu objevují náznaky nějakého vyšetřování, je šestasedmdesátiminutový film víceméně parametrickou narací. Celý na různých rovinách aplikuje model permanentní metonymické návaznosti, kaskádovitě seskládané od největšího detailu k největšímu celku, přičemž primární rovinou není lidská společnost, ale „mikrokosmický“ život zvířat a rostlin, od kterého se vždy přes řadu dalších metonymií dopracuje k makrocelku, ve kterém je člověk postaven do pozice jen jednu součásti systému. Například: zajíc - zajíc v poli - kombajn sklízející obilí - kombajn zpracovávající obilí - obilí v továrně - výroba mouky - nasypávání mouky stroji do prodejních pytlíků - převoz pytlíků do obchodů - nákup pytlíku s moukou - využití při pečení moučníku - upečený moučník. Film rytmizuje vyprávění opakovaným zařazováním škytajícího staříka před domem, který vytváří ale jen velmi zdánlivou a de facto klamavou představu o časové ose, protože v průběhu filmu sledujeme bezpočet časosběrných sekvencí zachycujících mnohem rozsáhlejší časová období (např. růst rostlin). Metonymické série zachycující rozsáhlé procesy tak postupně beze slov a bez důrazu na konkrétní postavy odhalují fungování života v maďarské vesnici, přičemž ve své stylizovanosti (důraz na zvukovou rovinu, absence nediegetické hudby) dokonale využívají co nejhladších přechodů mezi sekvencemi. Čím dál vynalézavější „graphic match“ předěly, časosběrné natáčení nebo rentgenové záběry dělají z Pálfiho filmu neotřelou parametrickou podívanou, ve které čas funguje tak specifickým způsobem, že když do extrémně zpomalené vesnice vletí stíhačka, je „donucena“ se časovým nárokům přizpůsobit. Rámování filmu do náznaku kriminálního příběhu o podivných úmrtích, které na konci vyústí do čiré absurdity, nakonec jen potvrzuje výjimečnost Pálfiho debutu. (22.04.2007)

Nemtudom! (21.05.2005)

║Rozpočet $100,000║Tržby USA $53,715║Tržby Celosvetovo $121,000║ (05.06.2010)

Scénář: György Pálfi .. Škyt.. Nic moc a přesto docela hodně se v tomto náročném experimentu děje. Své diváky si nejspíš najde, přesto, že jich nebude mnoho.. (20.05.2005)

Kdysi v televizi viděno bylo, avšak usnuto bylo, a tudíž na lfš konečně celé zhlédnuto bylo a dobré to bylo. (29.07.2008)

I přes všechnu jistou eperimentalitu tohoto díla, já se skvěle bavil. Místy se bohužel do tohoto nápaditého snímku po tichých krůčkách vkradla paní nuda, ale Pálfi je zručný režisér a vždycky ji dokázal zahnat zpět do kouta. Škyt je film, který si jen tak s jiným nespletete. Originální a poutavý nápad zabalen do atraktivní režie, je už sám o sobě chutným bonbonkem každému filmovému nadšenci. (18.10.2006)

Hik!....Pohled na maďarský venkov, který vypadá úplně stejně jako ten český...Škyt!....Takže žádnou exotiku nečekejte. Zcela bez dialogů, což mi nevadilo. Zcela bez hudby, což mi vadilo....Hik! ....Nevšiml jsem si žádných vidlí z hnoje, ale tuto funkci skvěle zastal matrixovský záběr se stíhačkou, který přesně takto trčel....Škyt!...Jestli v tom byla ukryta nějaká myšlenka, byla ukryta opravdu důkladně. (22.01.2007)

Výborně obrazově udělaný snímek. Přechody mez scénami, konkrétně ten rengen atd. a Matrixovská stíhačka. Nevím co bych k tomu mohl dodat, když už je vše vystihnuto. György Pálfi měl zajímavý nápad který zrealizoval, ale docela tím dost riskoval, protože kdo by šel na film ve kterém skoro nepadne ani slovo. Já se kouknul ze zvědavosti a stálo to za to. (03.06.2004)

Alegorický až "surrealistický" pohled na život obyčejných lidí. Velice netradiční dílko začínajícího režiséra, jenž se nebál začít tímto experimentem. To co chybí v titulcích, nadmíru převyšuje spádovost příběhů, záměrné přiřazení zesílených zvuků k určitým scénám. Na Škyt je nutno se přede připravit. (21.06.2004)

Genialita! (09.09.2009)

Jeden z tých prípadov, keď je oficiálna synopsia presná, výstižná a vo svojej dokonalosti geniálna. Debut momentálne najlepšieho aktívneho maďarského režiséra a môjho obľúbenca, György Pálfiho, je pestrofarebnou mozaikou vidieku na všetkých úrovniach - od dedinskej komunity po ten najdrobnejší hmyz. Formálna stránka je na nebývalo vysokej úrovni (až je vlastne nielen na európsky film, ale aj samotný rok vzniku nadmieru uspokojivá) a dokumentaristický štýl s dôrazom na detail (vo všetkých filmových aj bežných zmysloch slova), ostrosť obrazu a absolútne špičkový zvuk je unikátnym prístupom k "civilnej" látke. Makro zábery na drobnú faunu a flóru strieda kamera vtierajúca sa do súkromia obyvateľov vykonávajúcich bežné činnosti, ktoré Pálfi zrovnáva so zvieratami a strojmi, čím ich stavia na rovnakú úroveň bez prítomnosti čo i len náznaku kontrastu. Práve tu vidím tú odvážnosť, ktorú spomína aj Douglas. Predstavu zvláštneho dokumentu dotvára aj absencia dialógov, resp. s výnimkou asi 3 scén hovoreného slova ako takého, vďaka čomu ešte viac vyniká obraz i zvuk. Hľadať tu príbeh je zbytočné, i keď len v náznakoch sa odohráva mnohé - napr. tu máme čosi vzdialene pripomínajúce kriminálny prípad a postavu policajta, ktorý sa ju pokúša vyriešiť a trávi tak čas medzi dedinčanmi. Nie, Hukkle je postavený na asociáciách a vzájomných prepojeniach medzi živočíšnou ríšou a ľudskou sociálnou štruktúrou, ktoré dohromady vytvárajú pomocou prebiehajúcich procesov zaberajúcich väčšie či menšie časové úseky (resp. obdobia, reprezentované charakteristickými časozbernými sekvenciami) ucelený a bezchybne fungujúci ekosystém. Do toho Pálfi využíva pokročilú animáciu a efekty (rentgen, konvalinka na hrobe), podsúva humorné prvky a opäť tradične rozdeľuje divácku obec na dva tábory. Ja sa s hrdosťou zaradím medzi tých, ktorých tvorba maďarského filmového mága neustále nadchýna a milo prekvapuje. K dokonalosti mi chýbal len možno ucelenejší príbeh, alebo aspoň pritlačenie v niektorých úsekoch. P.S.: Potitulkové zakončenie sa vracia scenáristickou okľukou k začiatku filmu - ako sa "príbeh" začína, tak sa aj končí - čím vzniká cielená harmónia a dokonalé rozuzlenie veľmi mierneho dramatického trojuholníka, tj. dodržiava správny filmový kompozičný postup. 85% (08.04.2014)

Bacha na to, je to past! A tím mám na mysli to šíleně vysoké hodnocení tady. Pokud si ulítáváte na minimalistických filmech s takřka žádným dějem ve kterém je houf makro záběru, tak se Vám to možná bude líbit.Jinak od toho dávejte ruce pryč 😳 (24.12.2020)

No že mu tam niekto už nestrelil po tej papuli sprostej, jak tam furt šťukal! A ešte sa aj tak idiotsky usmieval do toho... (22.06.2012)

Ako by bolo na svete krásne, ak by ľudia nerozprávali a mohli by sme sa naplno započúvať do zvukov prírody. Tichí ľudia sú sympatickejší, pôsobia bezproblémovo, ale stále sú tie zvieratá na pohľad milšie. Poprosil by som touto cestou, aby všetci moji známi pár týždňov držali hubu, všetci sa tak budeme mať radi, nebudeme vedieť o svojich problémoch a keď niekto niekoho aj náhodou zavraždí, tak sa to možno aj bez slova premlčí. A možno to bude mať aj svoj spirituálny význam. Možno to experimentovanie chcelo dramaturgicky ošetriť, aby divák nemal pocit, že film sleduje dve hodiny, ale to je iba taká malá chybička krásy. (23.03.2014)

Surrealistická černá komedie? Dějem je to lynchovský pohled pod povrch vesnice, ve které se zdánlivě nic neděje. Formálně je to ujetý experiment. Kamera se slabostí pro detaily všeho druhu občas připomíná Mikrokosmos rozšířený o ostatní živočišné druhy i rostliny. Realizace řady záběrů musela být dost obtížná, jinde pomohla počítačová animace. To doplňuje vynikající práce zvukařů, která ve filmu bez hudby a dialogů nepřipustí ani okamžik ticha. Ale být takových filmů víc, asi by mě to nadšení rychle přešlo. (01.06.2004)

Celkem zajímavý poetický film s krásnými záběry nejenom přírody, kerý má i docela originální "zápletku", jestli se to tak dá nazvat...A ta stíhačka a škitací dědeček jsou věci, na kterou asi jen tak nezapomenu. (09.06.2004)

Niečo takéto sa len tak nevidí! Trochu na škodu je fakt, že človek by potreboval vidieť film viac krát, aby pochopil jeho premyslenosť a úžasnosť. Technická stránka dokonalá s niekoľkými obrovskými prekvapeniami, a príbeh skrývajúci oveľa viac ako si väčšina populácie vôbec všimne... (28.02.2006)

Pálfiho režíjní debut byl inspirován novinovým článkem, informujícím o sérii vražd na maďarském venkově. Kdo by ale čekal detektivní příběh, bude zklamán - film má mnohem blíže k přírodovědnému dokumentu. V observačním modu natočené nezúčastněné pozorování života v ospalé maďarské vísce, každonenní úkony jednotlivých obyvatel a časté průstřihy na svět zvířecí říše, kde je smrt brána jako přirozená samozřejmost koloběhu života, kdyby tedy nebyla v pár případech jaksi předčasná. Kamera je okatě estetizovaná, často rámuje ve velkých detailech a jejím prostřednictvím si Pálfi dovolí hned několik střihových metaforických žertů, podtrhujících celkové absurdní vyznění snímku. Škoda jen přílišné doslovnosti v závěrečné písni. Škyt. (07.01.2012)

Tak jistě si to své diváky najde. Ale podobným experimentům už jsem nějak odrostl. Smysl pro detail je vytříbený, a to až tak, že začne časem být vlezlý. Stejně jako škytající děda. Stíhačka asi měla znamenat, co moderní doba činí s rázovitým venkovem - vše poboří, stropy se rozpadají... Jsou zde asi dvě vtipné scény, ale celkově by nápad vystačil tak na dvacet minut, a stačilo by. Víceméně nahodilý sled obrazů z vesnice můžete mít také, stačí sednout na autobus a nechat se odvézt mimo město. A věřte, že nic poetického na tom neshledáte. Prostě každý řeší to své. (01.02.2013)

Excelentní práce s kamerou a zvukem, zachycující madarskou vesnici, která se hodně podobá podobá te české. Mohlo být více akce nebo kratší. 70% (17.11.2009)