Boj o Moskvu
-
Bitva za Moskvu
-
Битва за Москву
(Sovětský svaz)
Drama / Válečný / Historický
Sovětský svaz / Československo / Východní Německo / Maďarsko, 1985, 358 min
Režie:
Jurij OzerovHrají:
Juozas Budraitis, Konstantin Stepankov, Jaroslav Drbohlav, Svatopluk Matyáš, Josef Bárta, Miroslav Bezdíček, Lena Birková, Hana Brejchová, Jana Viščaková, Emma Černá, Karel Hábl, Jiří Holý, Martin Stropnický, Gabriela Wilhelmová, Vjačeslav Tichonov, Michajl Uljanov, Alexandr Goloborodko, Mikk Mikiver, Irina GubanovaObsah
-
Film přiblížuje fašistický útok na Polsko, vpád do Francie, bitvu o Anglii, přepadení SSSR v roce 1941 a rovněž dění na "tajné frontě" - případ Sorge, Rudá kapela. Tedy: světové panoráma a všechny politické a válečné peripetie tohoto období až po klíčovou událost prvních let druhé světové války - porážku fašistů u Moskvy. Ve filmu nejsou žádné smyšlené postavy, vystupují tu jen reální lidé s konkrétními životopisy. Partyzánka Zoja Kosmoděmjanská a politický pracovník Vasilij Kločkov, rozvědčík Richard Sorge a generál Ivan Panfilov. Mezi výhradně autentickými postavami najde divák vedle prostých vojáků i významné politické osobnosti, jako byli Stalin nebo Churchill. Angažováno bylo celkem 250 herců a mnohým z nich dali maskéři podobu těchto konkrétních historických postav. Boj o Moskvu je především film o velkém hrdinství sovětských lidí. Nezapomíná se zde ani na hoře a utrpení, které lidem přinesla válka. Život je totiž natolik obdivuhodný ve vytváření okolností a situací, že scenáristům již nazítří nestačí fantazie a představivost k jejich vyslovení.
Ruský režisér Jurij Ozerov se proslavil několika válečnými epopejemi (např. Osvobození), vydatně přispěl k "žádoucímu" pohledu na děje druhé světové války, zcela podřízené požadavkům komunistického režimu. První část velkofilmu Boj o Moskvu zachycuje grandiózní boje o ruské hlavní město, končící - jak známe z dějin - porážkou hitlerovských vojsk. Film samozřejmě ohromuje výpravnými scénami, avšak omezuje se na popisné, proklamativní podání. Z české strany bylo poskytnuto toliko technické zázemí, pomocným režisérem byl Otakar Fuka, jenž pořídil i český dabing. Film se zčásti natáčel ve starém Mostě, odsouzeném k demolici. (oficiální text distributora)
Film přiblížuje fašistický útok na Polsko, vpád do Francie, bitvu o Anglii, přepadení SSSR v roce 1941 a rovněž dění na "tajné frontě" - případ Sorge, Rudá kapela. Tedy: světové panoráma a všechny politické a válečné peripetie tohoto období až po klíčovou událost prvních let druhé světové války - porážku fašistů u Moskvy. Ve filmu nejsou žádné smyšlené postavy, vystupují tu jen reální lidé s konkrétními životopisy. Partyzánka Zoja Kosmoděmjanská a politický pracovník Vasilij Kločkov, rozvědčík Richard Sorge a generál Ivan Panfilov. Mezi výhradně autentickými postavami najde divák vedle prostých vojáků i významné politické osobnosti, jako byli Stalin nebo Churchill. Angažováno bylo celkem 250 herců a mnohým z nich dali maskéři podobu těchto konkrétních historických postav. Boj o Moskvu je především film o velkém hrdinství sovětských lidí. Nezapomíná se zde ani na hoře a utrpení, které lidem přinesla válka. Život je totiž natolik obdivuhodný ve vytváření okolností a situací, že scenáristům již nazítří nestačí fantazie a představivost k jejich vyslovení.Komentáře uživatelů k filmu (28)
-
Anthony
odpad!Nejen, že jde o film silně historii zkreslující (to jak generálové v klidu diskutují se Stalinem a oponují mu, je celkem sranda - aspoň pro minimálně zasvěcené) by nemusela být taková hrůza, kdyby byl ten film zajímavě natočený. Vůbec nechápu celkem slušné hodnocení tady a "kultovnost", kterou získal v českých zemích. Snímek může snad zaujmout jen tím, že tam jezdí po krajině dost techniky a běhá hodně lidí. Masovost scén ale neznamená kvalitu. Mnohé scény jsou až za hranicí parodie - nepovedené "akční" scény nebo "dojemné" rozhovory vojáků. Film taky hodně ztrácí tím, že se snaží ukázat vše tak nějak v celku - jako by šlo o ilustraci dějepisné učebnice - to má za důsledek množství postav, v kterých se divák dost ztrácí - pořád jsme na nějakém jiném frontu či štábu a žádná z postav nebo scén nemá dost prostoru, aby nás nějak strhla. Spíše nuda, ale chvílemi i nechtěná legrace.(6.10.2006)
-
woody
"Jsou to chlapíci, soudruhu generále!" AGRESE - Čekali to, ale stejně byli zaskočeni. Na to, že se jedná o film z roku '85 mě překvapilo jak je stále zobrazován Stalin. Jen o několik let později už byl ve snímku Baltazarova hostina ukazován v úplně jiném světle. Zde možná může působit dojmem nerozhodného člověka, ale to on přece nebyl. Ne ne, on dokonce se svými podřízenými diskutoval - nejvtipnější scény, když se Žukov rozčílí a dokonce se pak sám nabídne, že by raději sám do Kyjeva :-) Bitevní scény - tak kvůli čemu jinému to sledovat. Navíc jsem jeden z těch, co jim je úplně jedno, jestli po poli jede T-34 parodující Tigera nebo něco takového... Tanků a vůbec všeho je tam požehnaně. Ale zase na druhou stranu - mostecké předměstí simulující ruskou pohraniční vesničku rozesmálo i mě. Když ještě hrdinný Ivan Ivanovič probíhá kolem explodujících domů všechno vypadá dobře, ale když dojde na masové pobíhání stovek statistů nastává zmatek. Jakoby vůbec nevěděli co mají dělat. Jeden se svalí lítostivě na zem, zvedne se, ozve se rána, vojín zase padne a až za drahnou chvíli doletí granát a odpálí trochu hlíny... Možná si Ozerov myslel, že když bude ve stejném záběru pobíhat dalších padesát lidí, ikdo si toho nevšimne - scény z obléhání brestské pevnosti jsou tak velice iritující. Za chvíli tedy skutečně dojde k německému útoku, hlavní vinu na porážce mají prospěcháři, nebo chudáci telegrafisté, kteří neodeslali zprávu. Generál Pavlov a jeho holá hlava zabírají polovinu filmu a pak se ani nedozvíme co se s ním skutečně stalo (Stalin jej nechal popravit, jakožto hlavního viníka ruské porážky - jako jediného vyššího vojenského představitele během války). Figur je tu jak orloji a byl jsem rád, když jsem poznal Hitlera, Stalina a Žukova (a Timošenka, ovšem toho hrála nějaká přerostlá gorila s výrazem žáka zvláštní školy). Na konci jsem čekal pěknou pochodovou vlasteneckou píseň, ale opět zklamání - slaďáček o krásné Moskvě, jakou pěl už Nikita Michalkov v Ja šagaju po Moskve... 2* TAJFUN - Skopčáci jsou už za Kyjevem a Stalin seznal, že odesílat Hitlerovi telegramy "Jestli okamžitě nepřestanete s těmi pohraničními incidenty a přestřelkami, vyhlásím plnou mobilizaci!" asi nemá valnou cenu, rozhodl se jednat! Ve druhém díle si přijdou na své hlavně milovníci tančíků. Jak jsem řekl, já nejsem žádný znalec, takže skutečně netuším, jestli to bylo tak zoufalé, ale tanků tam bylo požehnaně. A ještě požehnaněj jich bylo zničeno. Ale když už má dojít na nějakou větší akci, halí se bitevní pole smířlivě do mlhy a kouře. Nesmí chybět ani Alexandrovci a jejich hit Svatá válka. a Stalinovy varhany... Všiml jsem si také, že to nejde brát jako učebnice dějepisu - Rusové jdou do bitvy jako rekové, bijí se hlava nehlava, cedí krev do polsedního muže (nádherná scéna, kdy desetičlená jednotka zničí 20 Panterů) a pak jen přijde do Kremlu depeše o porážce. Jak? Proč? To nehraje roli, už vidíme slavné plánování další bitvy... Nesmí chybět ani dějová linie s mladou nadšenou bolševičkou. Která samozřejmě skončí hrdinně na oprátce... Co bylo jestě více překvapující? Stalin v posteli s obkladem na hlavě? V uniformě, ale stejně vypadal nějak zuboženě. Vrcholem filmu je rekonstrukce přehlídky na Rudém náměstí. Co mě potěšilo bylo větší využívání leteckých záběrů, než v Agresi - hlavně ta dlouhá sekvence s přeletem nad stovkami kopáčů na rovné silnici do Moskvy. Na to jsem hleděl hodně vyjeveně.... Celkově jde o nudné filmy, ale zřejmě se bude navždy jednat o poslední takhle velký epos, plný skutečných lidí, zničených měst a vojenského materiálu. Dneska by se nad účtem producentovi zatočili panenky... "Jsme chlapící, soudruhu generále?" "Jste!"(2.2.2007)
-
Hellboy
odpad!Nehoráznej odpad! Překroucená historie, tak jak už to měli v SSSR ve zvyku..a navíc je to příšerně dlouhé, nezajímavé a tudíž nudné.. Nedoporučuji ke zhlédnutí nikomu. Za německé tanky zaskakuje nějaký neznámý přestavěný neidentifikovatelný paskvil, za ruské pohraničí Most a za německá letadla, ať už bombardéry nebo stíhačky, pokaždé stejná formace dvou stejných civilních letadel...(5.6.2008)
-
sportovec
Toto Ozerovovo nepřehlédnutelné dílo, uváděné v našich kinech osmdesátých let také - pokud mne paměť neklame - pod názvem OPERACE TAJFUN, je nezapomenutelné. Samozřejmě, že je Ozerovovi možné vytknout určitou šablonovitost jeho režisérského přístupu, šablonovitost, která v jeho slabších okamžicích má ryze komerční "angažovaný" podtext. Tím vším ovšem nevystihneme přínosnost a výrazně prohloubenou uměleckost této epopeje zejména oproti VOJÁKŮM SVOBODY a v mnohém i OSVOBOZENÍ. (Scéna, v níž Vorošilov mluví s plukovníkem Petrovským a podivuje se nad tím, že velí armádnímu sboru, je pro tento posun víc než příznačná. Petrovskij odpovídá, že byl zatčen, tj. stal se jednou z mnoha obětí psychotizujících čistek v ruské Rudé armádě na konnci třicátých let. Vorošilovova prostoduchá (?) odpověď , že i on byl vězněn, a to hned několikrát, je rázně uťata Petrovského replikou "Ale to byla za cara, soudruhu maršále".) Výsledkem je plastický, relativně až vyvážený obraz sil a vývoje na obou stranách, kterému jen prospívá tehdy ještě ne obvyklé zvýraznění Žukovovy osobnosti, které současně nijak netají jeho značnou osobnostní sebestřednost ("napoleonské" maršálovo procházení v troskách ruším Moskvy) i lidského Rundstedtova podílu na druhé straně. Buďjakbuď, jsme tu konfrontováni s nevšedním dílem přibližujícím v zásadě dokumentární metodou ovzduší a okolnosti první velké, vskutku klíčové porážky nacistického Německa na frontách druhé světové války. Ani to není v žádném případě málo. Ba je to víc, než jsme sami sobě ochotni připustit.(28.4.2008)
-
Legas
První půle Agrese I (první díl ze čtyř) je pro mě příliš učebnicová - mnoho postav, mnoho titulků, spousta čísel a dat, žádné vykreslování postav. Oslovování celými jmény je sice pro přehlednost užitečné, ale na druhou stranu to působí směšně. V druhé půli Agrese I potom můžete sledovat spoustu "velkých" záběru na SPOUSTU jedoucích tanků, což v žádném hollywoodském filmu neuvidíte. Ale to je tak asi všechno. Všude explodují budovy, ale trochu jinak, než by mělyl, a rusové řvou "Hurááá!" apod. Tento "druh" válečných filmů zdá se mi býti poněkud usměvným.(3.10.2006)
-
RHK
Ačkoliv ideologicky je to dnes zcela jinde, z hlediska zobrazení války Německo - Sovětský svaz v letech 1941 a dalších jde o klíčové monumentální filmové dílo, dosti plasticky a detailně i vcelku ukazující, co se vlastně dělo. Zatímco první díl (Agrese) by zasloužil výrazně prostříhat, druhý díl (Tajfun) má napětí a je plně sledovatelný i pro současného diváka. Co se týče (oprávněných) námitek o zkreslení historie, tak TOHLE je historie - podaná tak, jak ji viděli či měli vidět v roce 1985 všichni obyvatelé Sovětského bloku (a to bylo už 30 let po odhalení a odsouzení Stalinova kultu osobnosti). Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=JXRbx05qXYU&feature=related(18.2.2009)
-
Chrustyn
Typický ruský válečný film. Velkolepá výprava, ohromné bitvy, rusové jsou hrdinové největší a němci jsou absolutní zlo, kterého nás dokáže zbavit jen hrdinný ruský lid.(10.5.2007)
-
Orlau32
Téměř jako dokumentární film. Velmi dobře nafilmováno. Výběr herců (aby se podobali skutečným osobnostem) velmi šťastný. Není se co divit. Ze čtyř zúčastněných zemí se odpovídající herci museli najít. Žukov a Rokossovskij byli absolutně nejvěrnější svou podobou. Režie : Jurij OZEROV, značka kvality.(13.12.2007)
-
Gwaihir
Skutečně dobrý snímek, který je pojat poněkud jinak než jsme u válečných filmů zvyklí. Místo znázorňování velkolepých bitev je v něm mnohem větší prostor věnován zákulisí, které se odehrává v generálních štábech a na velitelstvích. Líčení těchto událostí je poměrně realistické, včetně ukázání taktických chyb, kterých se generalita, Stalina nevyjímaje, dopouštěla, a jejich důsledků, které byly vesměs tragické. Pěkně natočené jsou všechny bojové scény, které rovněž vypadají celkem reálně. Není to sice zrovna strhující podívaná podobná těm, které se točí dnes, ale pro pohled do jednoho z nejdůležitějších období našich dějin je to podívaná velice přínosná a velice zajímavá. 75%(18.2.2009)
-
IQ Tiqe
Nemám problém nebrat v potaz propagandistické žvásty, takže se mi naskytl další (ruský) pohled na operaci Barbarossa.(26.3.2009)
-
wosho
Tak takhle vypadá pravý sovětský válečný film? První část je za **, je nudná, prakticky celý film je výčet statistických údajů a pár záběrů na desítky tanků a stovky vojáku z letadla. Stalin je rozvážný vůdce co nepanikaří, Hitler bestie a Rudá armáda tak statečná-až blbá. Za to druhá část je mnohem lepší, skoro ****. Stupidní patos a upravená fakta nahradil zajímavější děj- rozepře ve vedení války, hádky a opravdu místy napínavá režie. Navíc je zde i humor a hláškující Stalin.(1.2.2007)
-
Master19
Ze začátku to opravdu vypadá jako předčítání z učebnice dějepisu. K mému překvapení dokonce místy ani ne z pohledu "jak by to rudá armáda chtěla", ale tak jak to pravděpodobně bylo. Bohužel těchto míst je poskrovnu, takže mnohem častější jsou scénky s "hodným strýčkem" Stalinem. Masivnost zpracování jako by chtěla říct "nechceme nic zatajit", ale je z dnešního pohledu spíše na škodu. Tento film nakonec lépe dokumentuje normalizační procesy a jejich výklad historie, než samotnou druhou světovou válku.(18.10.2007)
-
Horak
Velke zklamani. Snaha o vernou rekonstrukci valecnych operaci pusobi ve vysledku toporne a slepovane. Bojova technika je sice pouzita opet masove, ale odflaknute. Je pochopitelne, ze nemecke historicke modely tanku nebyly k dispozici, ale plechove nastavby na T-34/85 pusobi v roli nemeckych tanku v r. 1941 velmi komicky. Tesil sem se na znamou likvidaci stareho Mostu, tady sem se dockal. Sudetske hrazdene domy v ruske vesnici jsou opravdu k popukani. Stalin je opet rozvazny, moudry, ale prekvapive maly, navic z celeho politickeho vyzneni je citit urcity revizionismus zpusobeny zrejme dobou vzniku. Zkratka Soveti natocili lepsi valecny filmy nez Boj o Moskvu.(19.9.2006)
-
pend
Po historické stránce je tato série dosti rozporuplná. Jsou zde samozřejmě historické osobnosti, ale také komunistickou propagandou nadsazené postavy (Zoja), Stalin je líčen jako chápající muž, který má občasi i chřipku :) Využití ideologie je patrné při zdůrazňování členství ve straně : chovej se jako komunista, členové praporu domobrany jsou komunisté atd... Tankové útoky jsou působivé, je vidět, že na náklady se nekoukalo.(8.2.2007)
-
malenfant
...dobrý. Moc jsem si to nepamatoval z mládí, ale byl jsem velmi mile překvapen. Hlavně tím, kolik toho při natáčení museli zničit, i když je jasný, že to byly vesnice na odpis...(18.8.2006)
-
Rodin
...žiši kriste... To byla rána do lebezně, jako z praku.(6.5.2010)
-
Jiu
Scéna ústupu z Brestu mi ostane navždy vrytá v pamäti, kam sa hrabú americké bojové scény zo súčastnosti. Nebyť toho nečakaného konca a trápnej propagandy mohlo to dopadnúť lepšie.(27.10.2008)
-
K.O.vi
Jelikož jsem tento film viděl naposledy tak před dvaceti lety a v té době mi bylo asi šest let, moc si ho už nepamatuji, ale vím, že se mi tenkrát líbil... Film byl rozdělený do několika částí. Pamatuji se na jednu scénu jak Rusové měli za úkol zastavit německou ofensivu a v totálním oslabení několika desítek mužů a několika katuší zastavili nápor několika stovek německých tanků. Sice všichni Rusové padli, ale Němci se přes ně nedostali. Možná se mi to v hlavě trošku za tu dobu, co jsem to neviděl, zkreslilo, možná určitě tam byla propaganda, ale tenkrát jako malý kluk jsem to nějak nevnímal. Docela rád bych to viděl teď. Co bych na to asi říkal...?(9.4.2006)
-
leonidas
když,jsem to uviděl v půjčoně móc jsem se těšil,půjšil jsem si tři díly co tam zrovna mněli,udělal si doma tatarák(ten mám nejradši ), půlhodiny jsem se ještě trápil (jen tak abych byl natěšený).tatarák jsem sežral a tady je hodnocení.(22.8.2006)
-
S120
odpad!Tak tohle dílo je opravdu hodně velký krok do prázdna. Je to tragedie snad po všech stránkách. Sovětští vojáci jsou bohové. Za těch nekonečně dlouhých 358 minut jich padne snad 5 a to ještě před smrtí stihne každý z nich předvést takovou pózu, že se člověk musí fakt smát. Ony zmiňované masové scény jsou opravdu natočeny naprosto katastrofálně, nechce se ani věřit, že je to filmováno v roce 85, úrovní to zapadá tak do let třicátých. Režisér Ozerov se sice kdesi chvástal, že on skutečně bojoval u Moskvy a že to tedy je věrohodné, ale potom, co jsem viděl toto, tak fakt nevím u jaké zbraně bojoval - možná nosil generálovi ve 20 km vzdáleném stanu čaj a nebo dělal politruka u moskevské domobrany a o frontě slyšel jen ze Stalinových projevů.(3.1.2008)
