poster

Boj o Moskvu

  • Sovětský svaz

    Bitva za Moskvu

  • Sovětský svaz

    Битва за Москву

    (Sovětský svaz)

Drama / Válečný / Historický

Sovětský svaz / Československo / Východní Německo / Maďarsko, 1985, 358 min

Komentáře uživatelů k filmu (48)

  • woody
    **

    "Jsou to chlapíci, soudruhu generále!" AGRESE - Čekali to, ale stejně byli zaskočeni. Na to, že se jedná o film z roku '85 mě překvapilo jak je stále zobrazován Stalin. Jen o několik let později už byl ve snímku Baltazarova hostina ukazován v úplně jiném světle. Zde možná může působit dojmem nerozhodného člověka, ale to on přece nebyl. Ne ne, on dokonce se svými podřízenými diskutoval - nejvtipnější scény, když se Žukov rozčílí a dokonce se pak sám nabídne, že by raději sám do Kyjeva :-) Bitevní scény - tak kvůli čemu jinému to sledovat. Navíc jsem jeden z těch, co jim je úplně jedno, jestli po poli jede T-34 parodující Tigera nebo něco takového... Tanků a vůbec všeho je tam požehnaně. Ale zase na druhou stranu - mostecké předměstí simulující ruskou pohraniční vesničku rozesmálo i mě. Když ještě hrdinný Ivan Ivanovič probíhá kolem explodujících domů všechno vypadá dobře, ale když dojde na masové pobíhání stovek statistů nastává zmatek. Jakoby vůbec nevěděli co mají dělat. Jeden se svalí lítostivě na zem, zvedne se, ozve se rána, vojín zase padne a až za drahnou chvíli doletí granát a odpálí trochu hlíny... Možná si Ozerov myslel, že když bude ve stejném záběru pobíhat dalších padesát lidí, ikdo si toho nevšimne - scény z obléhání brestské pevnosti jsou tak velice iritující. Za chvíli tedy skutečně dojde k německému útoku, hlavní vinu na porážce mají prospěcháři, nebo chudáci telegrafisté, kteří neodeslali zprávu. Generál Pavlov a jeho holá hlava zabírají polovinu filmu a pak se ani nedozvíme co se s ním skutečně stalo (Stalin jej nechal popravit, jakožto hlavního viníka ruské porážky - jako jediného vyššího vojenského představitele během války). Figur je tu jak orloji a byl jsem rád, když jsem poznal Hitlera, Stalina a Žukova (a Timošenka, ovšem toho hrála nějaká přerostlá gorila s výrazem žáka zvláštní školy). Na konci jsem čekal pěknou pochodovou vlasteneckou píseň, ale opět zklamání - slaďáček o krásné Moskvě, jakou pěl už Nikita Michalkov v Ja šagaju po Moskve... 2* TAJFUN - Skopčáci jsou už za Kyjevem a Stalin seznal, že odesílat Hitlerovi telegramy "Jestli okamžitě nepřestanete s těmi pohraničními incidenty a přestřelkami, vyhlásím plnou mobilizaci!" asi nemá valnou cenu, rozhodl se jednat! Ve druhém díle si přijdou na své hlavně milovníci tančíků. Jak jsem řekl, já nejsem žádný znalec, takže skutečně netuším, jestli to bylo tak zoufalé, ale tanků tam bylo požehnaně. A ještě požehnaněj jich bylo zničeno. Ale když už má dojít na nějakou větší akci, halí se bitevní pole smířlivě do mlhy a kouře. Nesmí chybět ani Alexandrovci a jejich hit Svatá válka. a Stalinovy varhany... Všiml jsem si také, že to nejde brát jako učebnice dějepisu - Rusové jdou do bitvy jako rekové, bijí se hlava nehlava, cedí krev do polsedního muže (nádherná scéna, kdy desetičlená jednotka zničí 20 Panterů) a pak jen přijde do Kremlu depeše o porážce. Jak? Proč? To nehraje roli, už vidíme slavné plánování další bitvy... Nesmí chybět ani dějová linie s mladou nadšenou bolševičkou. Která samozřejmě skončí hrdinně na oprátce... Co bylo jestě více překvapující? Stalin v posteli s obkladem na hlavě? V uniformě, ale stejně vypadal nějak zuboženě. Vrcholem filmu je rekonstrukce přehlídky na Rudém náměstí. Co mě potěšilo bylo větší využívání leteckých záběrů, než v Agresi - hlavně ta dlouhá sekvence s přeletem nad stovkami kopáčů na rovné silnici do Moskvy. Na to jsem hleděl hodně vyjeveně.... Celkově jde o nudné filmy, ale zřejmě se bude navždy jednat o poslední takhle velký epos, plný skutečných lidí, zničených měst a vojenského materiálu. Dneska by se nad účtem producentovi zatočili panenky... "Jsme chlapící, soudruhu generále?" "Jste!"(2.2.2007)

  • Anthony
    odpad!

    Nejen, že jde o film silně historii zkreslující (to jak generálové v klidu diskutují se Stalinem a oponují mu, je celkem sranda - aspoň pro minimálně zasvěcené) by nemusela být taková hrůza, kdyby byl ten film zajímavě natočený. Vůbec nechápu celkem slušné hodnocení tady a "kultovnost", kterou získal v českých zemích. Snímek může snad zaujmout jen tím, že tam jezdí po krajině dost techniky a běhá hodně lidí. Masovost scén ale neznamená kvalitu. Mnohé scény jsou až za hranicí parodie - nepovedené "akční" scény nebo "dojemné" rozhovory vojáků. Film taky hodně ztrácí tím, že se snaží ukázat vše tak nějak v celku - jako by šlo o ilustraci dějepisné učebnice - to má za důsledek množství postav, v kterých se divák dost ztrácí - pořád jsme na nějakém jiném frontu či štábu a žádná z postav nebo scén nemá dost prostoru, aby nás nějak strhla. Spíše nuda, ale chvílemi i nechtěná legrace.(6.10.2006)

  • RHK
    ****

    Ačkoliv ideologicky je to dnes zcela jinde, z hlediska zobrazení války Německo - Sovětský svaz v letech 1941 a dalších jde o klíčové monumentální filmové dílo, dosti plasticky a detailně i vcelku ukazující, co se vlastně dělo. Zatímco první díl (Agrese) by zasloužil výrazně prostříhat, druhý díl (Tajfun) má napětí a je plně sledovatelný i pro současného diváka. Co se týče (oprávněných) námitek o zkreslení historie, tak TOHLE je historie - podaná tak, jak ji viděli či měli vidět v roce 1985 všichni obyvatelé Sovětského bloku (a to bylo už 30 let po odhalení a odsouzení Stalinova kultu osobnosti). Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=JXRbx05qXYU&feature=related(18.2.2009)

  • sportovec
    ****

    Toto Ozerovovo nepřehlédnutelné dílo, uváděné v našich kinech osmdesátých let také - pokud mne paměť neklame - pod názvem OPERACE TAJFUN, je nezapomenutelné. Samozřejmě, že je Ozerovovi možné vytknout určitou šablonovitost jeho režisérského přístupu, šablonovitost, která v jeho slabších okamžicích má ryze komerční "angažovaný" podtext. Tím vším ovšem nevystihneme přínosnost a výrazně prohloubenou uměleckost této epopeje zejména oproti VOJÁKŮM SVOBODY a v mnohém i OSVOBOZENÍ. (Scéna, v níž Vorošilov mluví s plukovníkem Petrovským a podivuje se nad tím, že velí armádnímu sboru, je pro tento posun víc než příznačná. Petrovskij odpovídá, že byl zatčen, tj. stal se jednou z mnoha obětí psychotizujících čistek v ruské Rudé armádě na konnci třicátých let. Vorošilovova prostoduchá (?) odpověď , že i on byl vězněn, a to hned několikrát, je rázně uťata Petrovského replikou "Ale to byla za cara, soudruhu maršále".) Výsledkem je plastický, relativně až vyvážený obraz sil a vývoje na obou stranách, kterému jen prospívá tehdy ještě ne obvyklé zvýraznění Žukovovy osobnosti, které současně nijak netají jeho značnou osobnostní sebestřednost ("napoleonské" maršálovo procházení v troskách ruším Moskvy) i lidského Rundstedtova podílu na druhé straně. Buďjakbuď, jsme tu konfrontováni s nevšedním dílem přibližujícím v zásadě dokumentární metodou ovzduší a okolnosti první velké, vskutku klíčové porážky nacistického Německa na frontách druhé světové války. Ani to není v žádném případě málo. Ba je to víc, než jsme sami sobě ochotni připustit.(28.4.2008)

  • Hellboy
    odpad!

    Nehoráznej odpad! Překroucená historie, tak jak už to měli v SSSR ve zvyku..a navíc je to příšerně dlouhé, nezajímavé a tudíž nudné.. Nedoporučuji ke zhlédnutí nikomu. Za německé tanky zaskakuje nějaký neznámý přestavěný neidentifikovatelný paskvil, za ruské pohraničí Most a za německá letadla, ať už bombardéry nebo stíhačky, pokaždé stejná formace dvou stejných civilních letadel...(5.6.2008)

  • Aky
    *

    Největší vada tohoto projektu je, že je to vesměs pustá lež.(27.4.2014)

  • Legas
    **

    První půle Agrese I (první díl ze čtyř) je pro mě příliš učebnicová - mnoho postav, mnoho titulků, spousta čísel a dat, žádné vykreslování postav. Oslovování celými jmény je sice pro přehlednost užitečné, ale na druhou stranu to působí směšně. V druhé půli Agrese I potom můžete sledovat spoustu "velkých" záběru na SPOUSTU jedoucích tanků, což v žádném hollywoodském filmu neuvidíte. Ale to je tak asi všechno. Všude explodují budovy, ale trochu jinak, než by mělyl, a rusové řvou "Hurááá!" apod. Tento "druh" válečných filmů zdá se mi býti poněkud usměvným.(3.10.2006)

  • IQ Tiqe
    ***

    Nemám problém nebrat v potaz propagandistické žvásty, takže se mi naskytl další (ruský) pohled na operaci Barbarossa.(26.3.2009)

  • Chrustyn
    ***

    Typický ruský válečný film. Velkolepá výprava, ohromné bitvy, rusové jsou hrdinové největší a němci jsou absolutní zlo, kterého nás dokáže zbavit jen hrdinný ruský lid.(10.5.2007)

  • Orlau32
    ****

    Téměř jako dokumentární film. Velmi dobře nafilmováno. Výběr herců (aby se podobali skutečným osobnostem) velmi šťastný. Není se co divit. Ze čtyř zúčastněných zemí se odpovídající herci museli najít. Žukov a Rokossovskij byli absolutně nejvěrnější svou podobou. Režie : Jurij OZEROV, značka kvality.(13.12.2007)

  • Gwaihir
    ****

    Skutečně dobrý snímek, který je pojat poněkud jinak než jsme u válečných filmů zvyklí. Místo znázorňování velkolepých bitev je v něm mnohem větší prostor věnován zákulisí, které se odehrává v generálních štábech a na velitelstvích. Líčení těchto událostí je poměrně realistické, včetně ukázání taktických chyb, kterých se generalita, Stalina nevyjímaje, dopouštěla, a jejich důsledků, které byly vesměs tragické. Pěkně natočené jsou všechny bojové scény, které rovněž vypadají celkem reálně. Není to sice zrovna strhující podívaná podobná těm, které se točí dnes, ale pro pohled do jednoho z nejdůležitějších období našich dějin je to podívaná velice přínosná a velice zajímavá. 75%(18.2.2009)

  • Jirka_Šč

    Těžko hodnotit. Bral jsem to spíš jako dokument (zaujalo mě, jak byli poměrně realisticky zobrazeni němečtí důstojníci). Nicméně u televize mě film udržel.(11.5.2015)

  • Thomassi
    ****

    I. Část - AGRESE. Další výpravný epos od Ozerova, který se zaměřuje na první rok tažení proti Sovětskému svazu v roce 1941. První část ukazuje příčiny útoku, samotný útok 22. června a končí v září 1941. Jelikož je film z pozdní doby, není zde vidět až tak moc rudá propaganda, na kterou jsme byli zvyklí v sedmdesátých letech, nicméně politická stránka je ukázána podle tehdejšího smýšlení východního bloku. Celkem s přehledem ukazuje veškeré hlavní události z pohledu hlavních protagonistů. O technice se nemá cenu bavit, protože je zde možné vidět fakt všelicos. Ale mohutnost tankových bitev je úžasná. II. Část - TAJFUN. Závěrečná část začíná přímým útokem na Moskvu a končí sovětskou protiofenzivou v prosinci 1941. Je více vojenská, se spoustou velkých bitev a musím říct, že i záživnější než Agrese. Místa na propagandu tu moc není, což není na škodu. Původně jsem plánoval dát průměr, ale po druhé epoše tu jednu hvězdu přidám.(28.7.2015)

  • Master19
    **

    Ze začátku to opravdu vypadá jako předčítání z učebnice dějepisu. K mému překvapení dokonce místy ani ne z pohledu "jak by to rudá armáda chtěla", ale tak jak to pravděpodobně bylo. Bohužel těchto míst je poskrovnu, takže mnohem častější jsou scénky s "hodným strýčkem" Stalinem. Masivnost zpracování jako by chtěla říct "nechceme nic zatajit", ale je z dnešního pohledu spíše na škodu. Tento film nakonec lépe dokumentuje normalizační procesy a jejich výklad historie, než samotnou druhou světovou válku.(18.10.2007)

  • Martin741
    ****

    Reziser Jurij Ozerov bol asi konformista, a pekne siel po chuti vladnucim sudruhom z KSSZ, ked si mohol dovolit natocit takyto film. Na zaciatok je to dost rozvlacne, a dlhe, ale ako zacnu boje, ide hned kvalita filmu o cosi vyssie. Ozerov rozhodne vedel filmovat, akurat ze film presne serviruje komunisticku predstavu o Velkej Vlasteneckej Vojne tak, aby bolo obyvatelstvo patricne masirovane vladnou propagandou, a aby sa zamlcali fakty, ktore vladnucim sudruhom neboli po chuti. Filmarsky je to vyborne natocene, Ozerov je zrucny reziser. Ale take veci, akoze generali Cervenej Armady si mozu svojvolne kritizovat Stalina /Jakov Tripolski/, kedykolvek sa mu postavit na odpor bez toho, zeby sa im a ich rodinam nieco stalo ...... no LOL. A dost je poznat televizne kulisy - miestami su lacne a tvorcovia ich mohli viac skraslit. Davam vsak vysoke hodnotenie, kedze ide o mimohollywoodsku produkciu, ktoru proste milujem /filmy Tarkovskeho, Bergmana, Truffauta + cs kynematografyja/ 74 %(6.5.2014)

  • sator
    *

    Ulhané politické souvislosti a nuda...(12.3.2015)

  • wosho
    ***

    Tak takhle vypadá pravý sovětský válečný film? První část je za **, je nudná, prakticky celý film je výčet statistických údajů a pár záběrů na desítky tanků a stovky vojáku z letadla. Stalin je rozvážný vůdce co nepanikaří, Hitler bestie a Rudá armáda tak statečná-až blbá. Za to druhá část je mnohem lepší, skoro ****. Stupidní patos a upravená fakta nahradil zajímavější děj- rozepře ve vedení války, hádky a opravdu místy napínavá režie. Navíc je zde i humor a hláškující Stalin.(1.2.2007)

  • pytlik...
    *

    Jo jo, na tomhle filmu se dá krásně ukázat, jak nesmyslné jsou čítankové poučky. Ve škole, z angažovaných pořadů v televizi, uvědomělí rodiče do nás hustili, jak je důležité a krásné se vzdělávat, neustále ležet v knihách, toužit po vědění. A naopak jak zvrácené a jaká ztráta času je válet se jen tak na pohovce a nezajímat se vůbec o nic. Já pod vlivem těchto pouček jsem se snažil vyzvědět trochu víc informací o Zoje Kosmoděmskaje, a jako jeden z prvních odkazů mi vylezlo tohleto. Ech bóže, z toho se budu dostávat spoustu měsíců, že já radši místo žízně po vědění nehasím žízeň někde v hospodě. Jinak jako film jsem sledoval tak napůl a ještě jen jedním očkem, páč oběma se to moc nedalo. Zaujaly mě určité pasáže, jako výroky že "Rusko se nedá rozumem pochopit, Rusku se musí věřit", a pak taky hezká Stalinova starost, kdy po hlášce jakéhosi pohlavára "musíme z Moskvy evakuovat vědce, všechny ostatní důležité osoby, a i další poklady", prohlásil, bafaje z lulky... soudruzi, musíme hlavně... z mauzolea... evakuovat Lenina! A já mu prostě musím dát za pravdu, Lenin vypadal jako živej, takže by ho Němci určitě pro sichr prostříleli, a pak by byl definitivně mrtvej, už by jeho vizáži nepomohl ani ten Hollandeho kadeřník za sto tisíc eur měsíčně. Na druhou stranu škoda, že nenabalzamovali těch lidí víc, mohli z nich udělat rotu zombie a válka by skončila dřív.(12.8.2016)

  • Autogram
    **

    Z filmu sa valí toľko pátosu, ako sme dnes zvyknutí z amerických filmov o hrdinských američanoch, čo oslobodzujú svoje kolónie po celom svete. Taká bola doba a tvorcovia museli urobiť to, čo si vedenie strany objednalo. Len ma prekvapilo, ako sa aj v roku 1985, dávno po prevalení kultu osobnosti, zobrazuje Stalin ako dobrý báťuška družne diskutujúci so svojimi generálmi alebo sŕkajúci čaj s ovocím. Mal by som chuť dať odpad, ale to by si tvorcovia nezaslúžili, lebo sú tam aj dobre zahrané a spracované scény, buď z boja alebo zo života bežných vojakov. A naopak, scény z generálnych štábov sovietskych alebo aj nemeckých sú vrcholom umelosti, aranžovanosti, tie asi režírovalo čisto politické byro a tak sa aj ponechali. Mali by prinášať pohľad do zákulisia, ale dojem je celkom opačný, ani nie dokumentárny, ani nie hraný, celkovo nijaký, len je jasné, že takto to nebolo. Plusom je akurát to, že Nemci hovoria po nemecky, Angličania po anglicky a Rusi v dabingu po česky. Množstvo faktov, čo sa z filmu hrnie na diváka o počtoch tankov, vojakov a samopalov by bolo veľa aj na celú učebnicu dejepisu.(26.4.2015)

  • malenfant
    ****

    ...dobrý. Moc jsem si to nepamatoval z mládí, ale byl jsem velmi mile překvapen. Hlavně tím, kolik toho při natáčení museli zničit, i když je jasný, že to byly vesnice na odpis...(18.8.2006)

<< předchozí 1 2 3
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace