Pokropený kropič

Prehistorické filmové dějiny (artefakt) i v tak krátké stopáži. Snímek podobně jako třeba Příjezd vlaku, Odchod dělníků z továrny nebo Kiss, The později určily směr a vývoj několika budoucích filmařů. I když to vypadá dnes tak trochu primitivně a infantilně tak ve své době to musel být "boom" a lidé se tenkrát stoprocentně při tomto kratičkém gagu museli smát. Samozřejmě se jedná o první groteskní film pokud se to tedy dá vůbec takto označit... (23.04.2007)

Prvý komediálny kúsok bratov Lumièrovcov a možno prvý gag v histórií kinematografie. Záhradník si v pokoji polieva kvety, možno aj zeleninu, no v tom mu jeden fagan stúpne na hadicu. Voda samozrejme prestane tiecť a tak sa záhradník pozrie do vnútra hadice.... CHYBA!!! Chlapec dostane spravodlivo riadny výprask. Dneska by ho za to zatvorili ale vtedy aspoň dokázali vychovať normálnych ľudí, nie ako teraz. Ľudia v kine sa vtedy museli riadne nasmiať. (05.11.2015)

Z knihy "Dějiny filmu" (autor Jerzy Toeplitz) : V repertoáru bratrů Lumiérových se mezi reportážními šoty ocitl i krátký inscenovaný snímek, pravzor hraného filmu, proslulý Pokropený kropič. Tvůrci filmu pravděpodobně objevili tento nápad, když si prohlíželi humoristické kresby v albu knihkupectví Quantin, vydaném v roce 1887. Pozornost bratrů Lumiérových upoutalo vyprávění Hermanna Vogela v devíti kresbách o nezbedném chlapci, který úmyslně stoupl na gumovou hadici zahradníkovi, kropícímu záhon. Zahradník, překvapený přerušením přívodu vody, se pokouší závadu odstranit. Pozorně si prohlíží kropící otvor hadice, ale v tom okamžiku chlapec zvedá nohu a proud vody zasáhne zahradníka do tváře. V závěru filmu rozhněvaný zahradník darebovi nařeže. A to je celý příběh prvního hraného filmu na světě, natočeného podle scénáře a v hereckém (byť ochotnickém) obsazení. Vzdor úspěchu, kterému se Pokropený kropič těšil, nevytvořili bratři Lumiérové mnoho podobných krátkých filmů, které by byly reprodukcí nějaké anekdoty nebo kresleného vtipu. O tento druh tvorby prostě neměli zájem a vývojovou cestu filmu nespatřovali v natáčení podobných scének. Teprve Georges Mélies, často pokládaný za velkého kouzelníka filmového plátna, nejenže navázal na tento pokus o hraný film, ale dále jej rozvinul a vytvořil svébytnou filmovou podívanou. (10.01.2017)

Film mě pobavil, ten neskutečně starej gag pořád ještě dokáže zapůsobit:) Je to také důkaz, že Lumierové nenatáčeli jen dokumenty, jak si možná někteří lidé myslí. Dalo by se říct, že je to jeden ze základů narativního filmu. Tady už se dá hodnotit. PS: Samozřejmě i tohoto filmu existuje množství verzí, takže je mi jasný, že tady každej hodnotí něco jinýho. Ono je to ale ve výsledku jedno. V jedné z verzí, které jsem viděl, ten uličník nebyl žádnej malej kluk, ale dospělej chlap (což na tom bylo to nejzábavnější). (21.02.2009)

Myslím, že Pokropený kropič je jeden z těch lepších a zaručeně vtipnějších krátkých filmů bratří Lumièrů. Člověk se aspoň krapítek zasměje a může si říct, že to dává smysl a stává se i dnes. Kdo z nás se nekoukl do hrdla hadice, když přestala stříkat, a nedostal spršku do obličeje? Ale dneska vlastně jen málo lidí má zahrádku. Ti, kteří nemají, zřejmě dají horší hodnocení. (19.07.2011)