It Might Get Loud
Obsahy(1)
Po Inconvenient Truth prichádza režisér Davis Guggenheim s ďalším, pre zmenu hudobným dokumentom. V ňom sa stretli a spolu si zahrali Jimmy Page, The Edge a Jack White ako traja legendárni gitaristi, reprezentujúci tri generácie a tri odlišné štýly, ktorými nemalou mierou obohatili svet hudby. (Filmárik)
Videa (1)
Recenze (52)
Tak pro začátek musím souhlasit s ostatními v tom, že obsadit zrovna Edge vedle Jimmyho Page a Jacka Whita, jako třetího legendárního kytaristu nebyl zrovna nejšťastnější nápad. U2 mám moc ráda a Edge je hodně slušný kytarista, který za ta léta dost ovlivnil zvuk své kapely o mnohé inovátorské efekty, jenže brilantnosti ostatních dvou hráčů zkrátka nedosahuje. Je sice hezké, jak si tam hraje s těmi hudebními mašinkami, jenže pak je střih na další scénu, na živelného Jacka, tak ponořeného do své hry, jako kdyby chtěl muziku co nejvíce obnažit, dostat se jí až na dřeň, o virtuozitě Jimmyho Page ani nemluvě. A Edgeho proslov o lese plném stromů, bla bla bla, tomu taky dvakrát nepřidal. Dokument jsem si pustila hlavně kvůli Whiteovi, který tady také nejvíc vyniká. Jeho názory, osobnost, muzika, to vše je prostě zajímavé a originální. Netvrdím, že je snímek bez chybičky, kritické postřehy už tady vyslovili jiní, ale je to o něčem co miluju, proto je mé hodnocení tentokrát hodně subjektivní a téměř nekritické, což říkám s hlavou hrdě vztyčenou. Tohle si rozhodně ještě pustím a ne jen jednou. ()
Zvláštní dokument, který vlastně ani dokumentem není. Nedozvíte se téměř nic o hraní na kytaru, nebo plno zážitků během kariéry všech třech zúčastněných. Spíše se soustředíme jen tak na přátelské povídání a monology pocitů převážně lyrického charakteru, vše pěkně nasnímáno a plující pomalu takovou pohodlnou atmosférou. Záleží, jak rockovou hudbu vnímáte a máte k ní emocionální vztah. A Jimmy Page je stím oblekem a účesem úplný Beethoven :-) ()
Pro fandy alespoň jednoho ze zmíněných hudebníků nutnost.. Nudit se nebudou ani ostatní hudebníci (tedy spíše kytaristé), ale pro jakéhokoliv laika moc nedoporučuju. Vlastně se z filmu ani moc nedozvíme, hlavní je ten pocit, že jste prostě uvnitř, že nahlížíte do myslí nejlepším světovým kytaristům. Bohužel ve výsledku prostě natáhnutá stylová reportáž. Přesto se mi to coby vášnivýmu kytaristovi líbilo. 3-4 ()
Některé filmy nepotřebují žádný komentář, no i tak to zkusím: Když se vám v hudebním dokumentu sejdou vaši dva nejoblíbenější hudebníci a navíc spolu začnou i jamovat, tak si jen spokojeností blaženě vrníte. Ano The Edge a Jackie White jsou prostě neuvěřitelní, týpci, co muziku dýchají, snídají, obědvají i večeří, zkrátka co jí skutečně prožívají, jeden inovátor a hledač nových postupů a technologií, druhý zpátečník, co ohlodává muziku až na kost a chce se jí dostat zatraceně pod kůži. Kluci, co muziku neumějí jen hrát, ale i o ní poutavě vyprávět. Sakra, jak já bych chtěl být hlavním kytaristou v nějaké rockové kapele, protože říkejte si co chcete, ale není to frontman, nýbrž kytarista, kdo je prostě nejvíc cool :-) Dokument, který u mě čeká nejedna repríza. Jo a abych nezapomněl- Jimmy Page taky není špatnej :-)) ()
Každý kytarista tam má své místo. To, že tady shazujete Edge dokazuje jen to, že se o hudbu zajímáte jen povrchně (což nikomu nezazlívám). Edge má efektovou skříň velkou jako můj šatník. To co mu vychází z reproduktoru je něco uplně jiného, než hraje na kytaře, ale nutno poznamenat, že to, jak ovládl své efekty zasluhuje přinejmenším respekt. Nechci si ani představit, jak to musí být složité dostat to, co mu zní v hlavě, ven. Jack a Jimmy jsou pro mě představitelé skutečné hudby, která vyhází ze srdce. Dávají velký důraz na přirozenost a hlavně na dynamiku. Nemá cenu se tady rozepisovat o celé hudební filozofii, protože to ani nejde. Zkrátka. Pro toho, koho hudba nezajímá, je to zbytečnost a ani pro ně tenhle dokument nevznikl. ()
Reklama