Reklama

Reklama

Synové a dcery Jakuba skláře

(seriál)
Československo, 1985, 12 h 45 min (Minutáž: 53–67 min)

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

V roku 1899 odkiaľsi z Kašperských hôr prichádza do albrechtickej huty slobodný mládenec Jakub Cirkl (Luděk Munzar) a dostane prácu pri sklárskej peci. Majster ihneď spozná, že získal nesmierne zručného a šikovného sklára, ktorý dokáže vyfúkať krásne a dobre predajné sklo. Jakub je tvrdohlavý a s nikým sa nechce deliť o tajomstvá svojho výnimočného umenia. Chce ich odovzdať len svojim potomkom. A tých bude mať veru neúrekom... Jakub sa dostáva do sporu s rodinu hutného majstra, situáciu mu pomôže zvládnuť sused Florián. Vianočné sviatky strávi Jakub uprostred veľkej rodiny hutníkov a s milovanou Terezkou. Oslavy príchodu nového roku v hostinci U pošty sa vydaria a nepokazí ich ani Jakubovo oznámenie budúcemu svokrovi, že bude deduškom. trinástich častiach ohromujúcej rodinnej ságy spoznáme pohnuté osudy veľkého množstva postáv a postavičiek mnohočlennej robotníckej dynastie. Členovia širokej rodiny sklárskeho majstra Jakuba podstupujú nespočetné skúšky osudu a previerky svojich charakterov, ktoré im prinášajú valiace sa dejiny a nezvratné historické udalosti - Prvá svetová vojna, prvá republika, Druhá svetová vojna, znárodnenie, vyvlastňovanie a päťdesiate roky. Budeme sledovať osudy rodín detí Jakuba Cirkla. Jeho synovia sú - Jakub (Petr Kostka), Josef (Jiří Krampol), Vojta (Jaromír Hanzlík), Antonín (Svatopluk Skopal), dcéry Terezka (Jana Preissová), Vilemínka (Daniela Kolářová) a Anna (Marta Vančurová). Autor Jaroslav Dietl rozpráva jednoducho ale s veľkým citovým nábojom príbehy ľudí, ktorí hľadajú, zápasia aj pochybujú, no predovšetkým sa aktívne podieľajú na celospoločenskom dianí. Trinásťdielna rodinná sága sa končí po oslavách stého výročia založenia albrechtickej huty, kedy otec Jakub, zakladateľ rodu slávnych sklárskych majstrov, zomiera pri sklárskej peci, kde sám kedysi začínal. Podobne, ako seriály Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Povstalecká história (1984), Gottwald (1986) a Rodáci (1988), aj seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1986) vznikol na politickú objednávku. Jeho úlohou bolo opísať novodobú históriu Československa ako dejinný zápas robotníckej triedy o novú socialistickú spoločnosť či historický zápas našich národov za národné a sociálne oslobodenie. Skúsený autor Jaroslav Dietl v ňom však politiku často zamietol pod koberec a napísal krásnu rodinnú ságu plnú človečiny, hoci neúprosná dobová cenzúra mnohé jeho motívy, scény či dialógy úplne vyškrtla, zosekala alebo aspoň výrazne skrátila. V seriáli uvidíme celú plejádu českých hercov, z ktorých mnohí v seriáloch účinkovali len celkom výnimočne (Daniela Kolářová) a niektorí herci práve v tomto seriáli podali výkony, ktoré sú v celej ich kariére ako jediné hodné povšimnutia (Jiří Krampol). Seriál nakrúcali v mestečku Tasice (neďaleko Ledeče nad Sázavou), kde v roku 1796 založili jednu z najstarších sklární v strednej Európe. Časom tu vznikol sklársky skanzen, obľúbený cieľ návštev českých i zahraničných turistov, kde si sami môžu vyfúknuť sklený výrobok. Dnes sklárska huta nesie meno Jakub, podľa krstného mena ústrednej postavy seriálu Synové a dcera Jakuba skláře, ktorý tu nakrúcali v roku 1985. Od roku 1990 ju ministerstvo kultúry ČR zaradilo medzi kultúrne pamiatky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (117)

velkyvezir 

všechny recenze uživatele

Nejlepší Dietlův seriál plný člověčiny. Výborný seriál mapující několik generací sklářského rodu, který výtečně zobrazuje klady a zápory našeho národa. Někdo může seriálu vytýkat, že je tam obhajoba komunismu v podobě stranicky aktivního Toníka, ovšem opak je pravdou. Seriál zachycuje právě ony paradoxy dějin, kdy i v jedné rodině byly zcela odlišné typy, zde v podobě spravedlivě smýšlejícího až naifního Toníka, jeho bratra Pepu, jenž ideologii naopak od počátku chápe jako hrozbu pro svoboné podníkání, či nejstaršího bratra Jakuba, prototypa člověka, který v podstatě se štěstím dobyl vysoké funkce, aby následoval hluboký pád, ovšem v závěru zůstává oním hodným synem, který ctí svého otce. Úcta k člověku, to je hlavní poselství tohoto seriálu a kdo kriticky vypichuje jen politiku, dělá zásadní chybu. Životní role Jiřího Krampola a Petra Haničince, kterí tak trochu i převyšují jinak vyníkajícího Luďka Munzara. Nezapomenutelný je rovněž Boris Rörsner v roli Schlapkeho. ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

S potěšením jsem se po čase znovu podívala na jeden z posledních seriálů Jaroslava Dietla, který charakterizuje rozsáhlý mnohogenerační příběh, výborní herci a skvělé herecké výkony. Z kladných postav se mi líbil Jiří Krampol a jeho černý humor v roli hostinského Pepy. Ještě více mne zaujal Petr Čepek, který v roli drsného hospodáře předvedl velmi působivý výkon. Nejskvěleji si vedl v záporné roli mstivého udavače Petr Haničinec, který ji zahrál s gustem a natolik přesvědčivě, že jsem se mnohdy neubránila přání, aby už s ním konečně někdo zatočil. Nebudu poukazovat na propagandu, protože jsem tam žádnou nenašla. Seriál se v době reálsocialismu odehrával i točil, nemohl tedy onen fakt pominout. Pokud jej budu srovnávat se současnou ubohou televizní seriálovou tvorbou, která možná žádnou propagandu neobsahuje, ale je natolik sterilní, že se za ni budeme časem stydět, tak tento osud tomuto seriálu dozajista nehrozí. ()

Reklama

6thSun 

všechny recenze uživatele

Když hraje Kostka (ročník 1938) syna Luďka Munzara (1933), něco asi není úplně v cajku. Nejstrašidelnějším momentem je ale snaha (v té době 16ti letého) Ondřeje Kepky naverbovat svého tatínka (opět Munzar) do komunistické partaje...Kepka to říká tak sugestivně, že se mně udělalo fyzicky nevolno. A pokud vám v Nemocnici na kraji města vadily (zdánlivě) nekonečné záběry na průběh operací, zde je to prováděno ještě útrpněji, k tomu detailní pohledy do rozžhavené pece, což opravdu není balzám na oči. Dalo by se to sice přetáčet, jenže švenky na horký sklenářský oranž jsou zákeřně rychlé a nečekané, že je snad lepší na to nekoukat vůbec. Tři hvězdy dávám za několik tradičních Dietlových perel, jako třeba když se Munzar dozví, že musej všichni naverbovat do I. světový války, popadne pivo, vychlastá ho na ex, zařve "Když je to kyselý, tak ať je to jako vocet!", načež s půllitrem mrdne vo zem a všichni huťský kolem něj pak udělají to samý. To jsem měl husinu i na bradavicích. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

ACHTUNG - SPOILERS! Tak MUSÍM změnit názor. Souhlasím, že je to životní role Jiřího Krampola (několikrát opakované vtipy v pořadu Nikdo není dokonalý mu zkrátka k duhu nejdou), na druhé straně tvrzení, že "nejméně sympatické postavy v seriálu byli komunisti" je chybné. Postava, kterou hraje Petr Kostka je jelimánek, kterého komanduje jeho žena (ať je pošťák, v odboji nebo na ministerstvu), ale rozhodně není nesympatický, či záporný, spíš jen hodný k politování. (A také se následně poučí z "krizového vývoje".) Postava Petra Haničince nikdy žádný komunista nebyla (jen převlékač kabátů) a taky s ním Stb řádně zatočila. Pokud se na to díváte jako na několikagenerační výpověď o lidských osudech (což uměl Dietl vždycky nejlíp), NEURAZÍ VÁS TO. Navíc Jakubův "práh života" nevidíme a přichází do městečka jako víc než dvacetiletý... ()

Haniczka 

všechny recenze uživatele

Škoda, že se tento seriál nenatočil o dvacet let později. Protože rodinná sága o sklářské rodině, více sepjatá v ději, bez politických pozadí a třeba i s méně postavami jdoucími víc do hloubky, by mě velmi bavila. Tohle je takové řidší těsto s dobrými herci a slabším scénářem. A nebýt Munzara a Krampola, tak by to bylo jen za dvě hvězdičky. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (46)

  • Luďkovi Munzarovi bylo v době natáčení 50, v prvním díle musel přesto ztvárnit 19letého mladíka. (M.B)
  • V polovici 80. rokov, kedy seriál vznikal, bol pohľad na Nemcov z druhej svetovej vojny jednoznačne negatívny. Jaroslav Dietl tento ucelený obraz narušil, keď si dovolil vo svojom seriáli ukázať, že situácia bola zložitejšia. Bol to úplne nový, neschematický pohľad, ktorý by si málokto trúfol v roku 1984 vo vtedajšej Československej televízii ponúknuť. (Raccoon.city)
  • Epizoda se odehrává v roce 1942. Když listonoš (Petr Kostka), jde do domu Floriána (Zdeněk Martínek), jsou ve vedlejším domě velká čtvercová okna, která se vyráběla až v 70. letech. (M.B)

Související novinky

Zemřel herec Luděk Munzar

Zemřel herec Luděk Munzar

26.01.2019

Ve věku 85 let zemřel legendární český herec Luděk Munzar. Toho dlouhodobě trápily zdravotní problémy, v minulosti například prodělal rakovinu ledvin a prostaty. Diváci si herce mohou pamatovat… (více)

Reklama

Reklama