poster

Vadí nevadí

  • Francie

    Jeux d'enfants

  • SK název

    Detské hry

  • EN název

    Love Me If You Dare

Drama / Romantický

Francie / Belgie, 2003, 93 min

Režie:

Yann Samuell

Komentáře uživatelů k filmu (37)

  • AngelAngie
    *****

    Přiznám se - s jednou kamarádkou jsme hrály pak stejnou hru .. mnohdy to byl extrém .. :)(24.5.2008)

  • May
    *

    Ze začátku je film spíše jakousi pohádkou, kde si jen hrají dvě malé děti, kouzelná atmosféra, prosluněné prostředí, úžasná kamera a (mě osobně) dechberoucí animované pasáže poutající svou jednoduchostí. Avšak jakmile skončí 1.kapitola, děti vyrostou a z celého filmu se výše uvedené věci naprosto vytratí, ztrácí tím to „teplo“, které film vyzdvihovalo někam výš než jen do průměrnosti, a snímek tak upadá. Zdánlivě nevinná dětská hra se stává stále agresivnější a brutálnější vůči protějšku a vše se noří až do ponurosti. Avšak jedno se tomuto filmu musí nechat- neuvěřitelně prapodivný konec, myslím, že šokuje téměř každého.(29.1.2004)

  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby USA $553,504Tržby Celosvetovo $8,561,371(4.10.2008)

  • CheGuevara
    *****

    Dospělost je pro dětský svět, tím čím byl ledovec pro Titanic. Víme, že to jednou přijde a neobejde se to bez obětí. Roztomilé a přitom bolestné. Hravé a přitom vážné. Fantaskní a přitom tolik reálné. Sobecké a přitom láskyplné. Film Vadí nevadí je vlastně úplně stejný jako život, taky plný protikladů, které doceníme, až vyrosteme.(18.10.2009)

  • Dadel
    ***

    Je vidět, že tvůrci se snažili napodobit Amélii, ale povedlo se jim to bohužel jen zčásti. Oba hlavní herci (dospělé verze) nejsou moc sympatičtí a příběh mě moc nezaujal. Je tam pár zajímavých režijních a vizuálních nápadů, ale celek žádný zázrak není.(26.1.2004)

  • Radko
    ****

    Dievča a chlapec, mladík a slečna, žena a muž: v plynutí rokov ani spolu, ani od seba prostredníctvom zdanlivo nevinnej detskej hry, ktorá sa rokmi nestáva krutejšou, čo do podmienok, ale ich uplatnenie v znormalizovanej dospeláckosti vyzerá niekedy desivo. Sú rôzne druhy lásky - táto je sebazničujúca, výlučná, neberúca v úvahu kohokoľvek z okolia. Je anarchistickým gestom slobody neustále prenášaným z detských čias. Dej, poskladaný z množstva príhod od bláznivo radostných po pekne drsné a ubližujúce, je zaodetý do výtvarne perfektného oblečenia. Svižný zostrih, čiastočne pripomínajúc Améliu sa rúti tento formálne dokonalý, hravý kolotoč do roztodivného záveru. Na rozdiel od Amélie tu nejde o roztomilý príbeh s morálnym ponaučením o tom, ako cez konanie dobra k láske prídeme ale len o spomenuté slobodomyseľné, láskyplné gesto. Plné lásky ubližujúcej, egoistickej, úprimnej.(22.3.2005)

  • murakamigirl
    ****

    Tento príbeh,a hlavne spracovanie je senzačné. Nechcem zabudnúť na tú strhujúcu scénu keď Julien uniká pred políciou a hlavou mu prebleskujú všetky veci, ktoré nestoja za nič v porovnaní so vzrušením, ktoré mu prináša Sofia. Milujem tú sekvenciu filmu. Čo mohlo byť o niečo pestrejšie, to je hudba, variácií La vie en rose sme si užili až až, ale ja si prosím viac (viac inakosti, menej ružovosti? :) ). Na konci sa film vracia do začiatku - ponecháva diváckym dušiam miesto pre interpretácie spôsobom, ktorý obchádza pátos či klišé. Koniec postáv v betóne je symbolický a predstavuje "game over" a nový začiatok. Julien a Sofia prestali vymýšľať. Nevadí. Moja interpretácia. Pretože je niečo nepopierateľné na vlastný ch koncoch a od Thelmy a Louise ja príležitosť "posledného slova" neprehliadam. Thelma s Louise, tie vás v tom vyškolia, aspoň ja to budem vždy tvrdiť.(10.1.2010)

  • claudel
    *****

    Barevný, kouzelný, úžasný, krásný, nádherný, omračující, originální, neodolatelný, nedostižný, mohl bych vyjmenovávat další adjektiva vážící se k Jeux d´enfants. Od začátku do konce byla má duše něžně hlazena veselým, rošťáckým dováděním dívky a chlapce, mladé ženy a mladého muže, dvou dospěláků...Režisér nemohl vybrat lepší obsazení než současný pár i v soukromí Canet-Cotillard. Mezi nimi ta kouzelná láskyplná alchymie funguje na sto deset procent. A ústřední písnička taky nemohla být zvolena jinak. Film, který dodá dobrou náladu, pozitivní energii a chuť si zablbnout. Škarohlídům, cynikům a pesimistům nedoporučuji.(19.7.2009)

  • jajinka
    **

    Některé nevadí nebylo špatné, jako příběh zajímavé, ale až na pár dobrých úvodních scén špatně podané..(7.8.2006)

  • Fanucci
    ****

    Nadchla mne živelnost tohoto snímku a originální zápletka / příběh...mistrovsky natočený film, super "jednopísničkový" soundtrack a úžasná Marion Cotillard. Velmi dobrý film...Jen škoda, že jsem nesehnal lepší titulky:-( P.S Ta honička s policajty a Julienův proslov při ní byly super!(15.7.2011)

  • wuxia
    **

    Vadí.(1.3.2004)

  • Snorlax
    ****

    Sakra, to bylo půvabný. Plechová krabička přátelství, lásky i zoufalství z nepochopení jeden druhého, je vlastně hlavní hrdinkou příběhu.(30.4.2011)

  • Hwaelos
    ****

    Vadí nevadí. Zajímavá reflexe toho, kam až může zajít původně dětská hra. Úkoly se stupňují, nejdřív nejde o nic, pak o lásku a nakonec i o život. V podivně ostrém kontrastu k jisté drsnosti příběhu je styl vyprávění. Humorné vnitřní monology, ostré střihy, divoké jízdy kamery, cukrárenská barevnost obrazu a okaté užívání kulis ve scénách představ a snů - ala Michel Gondry. Důsledkem toho se celý film pohybuje někde mezi Naukou o snech (forma), Amélií z Montmarteru (laskavost) a nekompromisní osudovostí Dokonalého triku.(8.3.2010)

  • Spock
    ****

    Na tenhle film jsme se díval tak trochu z povinnosti. Doporučil mi ho můj filmový „bratr ve zbrani“ a guru v jedné osobě. Nakonec jsme se k němu dostal a překvapivě toho nelituji. :-) Není to vůbec špatné. Život obou hlavních hrdinů ovládla dětská hra, která jim nedá spát. Oba dva pohltila a prostoupila jejich realitou běžného života. Sami už neví, co je skutečné a co jen „hrané“ v jejich společném vztahu. Zejména scéna v restauraci byla v tomto ohledu opravdu krutá. Nakonec se ale vše v dobré obrátí, nebo ne? Podle mého mínění vyznívá závěr dost rozporuplně. Sice zničili oba dva hrdinové životy těch, kteří je milují a žijí s nimi, ale našli konečně cestu k sobě navzájem. Tohle pak bylo zřejmě naplnění jejich života, kdy už přestalo ostatní kole nich mít smysl. Byla to pravá láska? Pokud ano je dovoleno zradit svět a blízké pro to, co milujeme? Tento moment, na konci filmu v dešti před nemocnicí, kde se setkají oba páry, je pro mě ten nejsilnější okamžikem celého příběhu. Toto morální dilema je podle mě to nejzajímavější pro diváka. No jestli se to tak dá říct. :-) Doporučuji si případným zájemcům přečíst Evžena Oněgina, kde dochází k podobné situaci jako před nemocnicí. Podobný problém se zde řeší jiným způsobem.(27.1.2008)

  • ranp
    ***

    Je zajímavé, jak láska k jednomu člověku dokáže provázet některé lidi po celý život. Pro mě lehce nadprůměrný snímek s velice překvapivým koncem.(2.8.2009)

  • cab
    ***

    Vyborny napad s extremne branou hrou a kdyz ji nehrajete dokonce, jste loser a to nikdo z nasi dvojice nechce byt. Dobre provedeni se po case ohrava a zacina nudit. Moje oblibenkyne (Marion Colillard) je skvostna. 60%(29.4.2010)

  • skretik
    odpad!

    U mňa rozhodne nie... blebleble... ak má niekto rád takýto druh filmov, "odporúčam" Mr. Nobody...(17.11.2010)

  • pjotr76
    ***

    Napadá mne pouze takový atypický komentář. Měl li bych hodnotit z pohledu filmového znalce, jímž bezesporu jsem (skromnost byla vždy mou hlavní ctností), řekl bych - milostná komedie v šedém průměru a tečka, neb tento žánr mne z pozice filmového maniaka právě příliš neinteresuje, dál bych to nekomentoval. Však oddáte li se tomuto hyperromantickému dílku ve víceméně prázdném sále(čku) Modřanského biografu, s půvabnou slečnou po boku(pardon dámy, ve vašem případě se ztepilým jinochem) pak zjistíte, že sice z toho filmu moc nemáte, ale, že tento film vhodně zpestřuje veškeré aktivity na pokraji slušnosti, které se odehrávají mezi vámi a danou slečnou resp. jinochem.)(23.3.2004)

  • AIMÉE
    ****

    Film se do první půle tváří jako pozitivně laděná hra, která se velmi vlažně zostřuje do jiného rozměru, herního rozměru, který dokáže plně pochopit pouze dětský svět. Příběh o dvou 'dospělých dětech', kterým jedna taková hra poskytla tak trochu jiný způsob života a jeho vnímání. Příběh o dvou lidech, pro které se stala hra součástí života. Života, ve kterém jsou dětské hry neoddělitelnou složkou. Kde jsou striktní, dospělé zákony pouhou nabídkou, ba nepodstatným detailem. Jenže dětský svět, kde jsou pravidla pro smích, je neslučitelný s tím dospělým, proto se to dřív či později musí vymknout kontrole. Někdy komicky někdy tragicky. Ústřední dvojice, na níž film položil základy, svou ležérností dopluje až do samotného závěru, který tragikomicky končí v reálu nikdy nekončící hru. (Sázka na Canet-Cotillard zvedá moje hodnocení z průměru na 4*)(13.5.2010)

  • FeiNike
    *

    No tak mňa tento film totálne sklamal a otrávil.. Straašne samoúčelný shit, tvorcovia sa za každú cenu snažili aby to celé pôsobilo cool, efektne, šokujúco a pritom sa akosi zabudli venovať príbehu, ktorý z celkom zaujímavej zápletky skĺzava do stále hlbšieho bahna plného lacných klišé, trápností a nelogickostí, hlavne že je to všetko v coolovom videoklipovom balení..herci síce hrajú dobre, ale keďže ich postavy sa správajú tak stupídne a ich činy sú absolútne odtrhnuté od reality, majú u mňa nulové sympatie..no a ten neskutočne trápny a gýčovitý záver ma už totálne dorazil, týmto gulášom môžu Francúzi pokojne konkurovať bezduchým americkým recyklátom pre teenagerov.(17.9.2008)

<< předchozí 1 2