Režie:
Evžen SokolovskýScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Zdeněk Buchvaldek, Jan Hartl, Jiřina Bohdalová, Milena Steinmasslová, Martin Růžek, Míla Myslíková, Josef Bláha, Jaroslav Moučka, Jiří Štěpnička (více)VOD (1)
Epizody(11)
-
Havárie (E01)
-
Rozhořčení (E02)
-
Byt (E03)
-
Starost (E04)
-
Neschopnost (E05)
-
Vzbouření (E06)
-
Syn (E07)
-
Silvestr (E08)
-
Křížové tažení (E09)
-
Rozchod (E10)
-
Setkání (E11)
Obsahy(2)
František Bavor je aktivním poslancem a funkcionářem Městského národního výboru ve Starém Kunštátu. Je to obětavý člověk, který prožívá s městem jeho radosti i starosti. Jeho rodinu postihne tragédie – při dopravní nehodě ztratí manželku a matku svých dětí. Tím víc se pak věnuje své práci. Má v plánu zmodernizovat a přestavět město. V jednotlivých příbězích sledujeme i jeho soukromý život, problémy se synem Přemyslem a dcerou Bohunkou. Poznáváme i práci členů občanských výborů, poslanců a funkcionářů národních výborů, kteří se starají o rozvoj města. (TV JOJ)
(více)Recenze (138)
Tak to je asi nejslabší od Dietla, málo uvěřitelné postavy a jejich příběhy. Jedná smutná hvězdička (za ukázkový postoj ke kouření), a to jsem fanoušek Ženy za pultem i Inženýrské odyssey. Nějak mi nesedělo, jak "obyčejní lidé" soudruha pořád od plic seřvávali. Já si z komunismu pamatuju něco jiného... ()
Některé Ty komentáře tady....no nevím, jestli hodnotíte herce, hraní, prostředí.....???Celkově sračka sraček....Podstata je naprosto mimo normální realitu...dnešní .Žilo se ve sračkách, točilo se o sračkách....většina to věděla a změnit to nešlo....dnes je to zase o sračkách , všechny ty nekonečné slátaniny...ale dnes na to nemusíte hledět....a můžete to otevřeně přiznat....tehdy jste si ani tohle nemohli dovolit....a na to nezapomeňte....A ty keci, že dnes je to to samé ??Jděte se vycpat.. ()
Žádný díl nečekal v řadě nahrávek na mém videu na přehrání dlouho. Tenhle seriál prostě odsejpá: prohrál dneska schůzi? Nevadí, jde se poradit za politickým guru a příště vyhraje. Nejvíce jsem cenil výstavbu zápletek: v jednom dílu klidně tři čtyři zlomové body, kdy průšvih v sobě současně skrývá zárodek budoucí naděje a naopak. Zcela osobitým žánrem pak je poslední triumfální díl, jenž nemá myslím obdoby v TV a filmové tvorbě (snad s výjimkou některých scén z Bláznivé střely). Například role p. Šimánka, který chodí asi 15 min. ve druhém plánu, pak splní historickou úlohu tím, že si s otevřenou pusou poslechne improvizovaný proslov hlavního hrdiny. Až dosud jsem za vrchol normalizačního seriálu považoval Inženýrskou odyseu. Teď váhám, jestli M. na r. není přeci jen silnější příběh. Škoda těch drobných nedotažeností ve zvláštních efektech. Třeba p. Němec coby architekt s hlavou v oblacích něco pořád plánuje, stavaři se děsí, že projekt je děsná avantgarda, že "tam neni jedinej pravej úhel" - a potom tam stojí pár paneláků. ()
Další ze seriálů socialistického režiséra, Evžena Sokolovského. A další z perel, která se směle může stavět po boku Okresu na severu, Inženýrské odysee ad.. socialistickým seriálům. Zdeněk Buchvaldek je poslancem národního výboru v Kunštátu a členem KSČ. Snaží se být ve své funkci co platný, ale naráží na zkostnatělost a neochotu soudruhů cokoliv dělat nebo měnit v procesu socialistického hnití. Pár věcí se mu ale podaří, mimo jiné prosadí zbourání části historického kousku města a výstavbu moderních domů - moderních z pohledu roku 1970... Ano zde jsou ty okamžiky, kdy dnes člověk stojí v třeba 800 let starém městečku a uprostřed náměstí hned vedle gotického kostela stojí hnusná socialistická budova typu dům služeb, či smíšené zboží s kulturákem v jednom... Snímek se snaží být i humorný,ale celé je to křeč. Buchvaldkovi sekunduje kolega Bláha s paní Jiřinou. Samozřejmě se snímkem proplétá jak zlatá niť soudruh Moučka ikona socialistických seriálů... Při shlédnutí celého dílka jsem si uvědomil, že některé mechanismy se vlastně nezměnily. Každopádně stojí za shlédnutí. Už jen z čistě vzdělávacího hlediska a pro připomenutí té děsné šedi po roce 1968, která se jak mlha táhla sedmdesátými léty. Zajímavé je, že Sokolovský sám prý jednou prohlásil na dotaz jednoho známého herce - jak se má - že ,,Zase točí nějakou sračku". Zřejmě i on sám tušil, že o filmařském umění jeho dílo moc nebude, každopádně ideoví soudruzi jistě byli spokojeni. Ta hvězda je za tu možnost kouknout na zakonzervovanou dobu normalizace. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (34)
- Bavor (Zdeněk Buchvaldek) má doma obraz od Karla Chaby a obraz dřevorytiny od Michaela Wolgemuta – oba s námětem Prahy. (sator)
- Seriál se původně měl jmenovat Starosta, poté padl název První muž na radnici. Ani ten se ale nakonec neuchytil. S nápadem, aby nesl název Muž na radnici, údajně přišel herec Zdeněk Buchvaldek, který ztvárnil hlavní postavu předsedy Národního výboru v Kunštátě, Františka Bavora. (GASTON73)
Související novinky
Zemřel herec Jaroslav Moučka
Krátce po úmrtí herečky Mileny Dvorské, odešel do pomyslného hereckého nebe také její kolega Jaroslav Moučka. Došlo k tomu v sobotu 26. prosince. Dnes to oznámilo Vinohradské divadlo, jehož členem… (více)
Muž na radnici znamenal oproti Nejmladšímu z rodu Hamrů značný posun v kvalitě Sokolovského režie, která zde již plně odpovídá potřebám televizního seriálu, byť jeho unikátní zálibu v častém prudkém zoomování utrápených tváří za doprovodu dramatické Liškovy hudby divák časem přestane sdílet. V prvních pěti dílech to byl překvapivě zábavný a snesitelný sitcom o trablích komunálního politika (který na samém počátku seriálu musí řešit dokonce i to, že babce uletěli z domu vrabci), přičemž potřeba zdůraznit neutěšenost výchozího stavu vedla k bezděčnému pojmenování (zčásti dodnes povědomých) problémů s nedostatkem bytů či pomalostí výstavby. Od šestého dílu se však seriál zvrtl v otravnou reklamu na nestvůrně megalomanský asanační projekt. Jedinečnost seriálu oproti jiným normalizačním dílům spočívá v odvážném obsazení téměř neznámého divadelního herce a funkcionáře Zdeňka Buchvaldka do vzorově propagandistické titulní role předsedy Bavora, neboť jeho pečlivá ideologická výbava nedokázala překrýt značné nedostatky v hereckém projevu (pořád stejná intonace a výraz opravdu působí v takové roli kontraproduktivně, ledaže bychom to považovali za geniální sellersovské převtělení do podivína), a tak by se seriál klidně mohl jmenovat "Všeho dříví král". Dokonce jsem od legendy českého ústavního práva dr. Jiráskové slyšel příhodu, že když byla v Buchvaldkem řízeném Realistickém divadle členkou volební komise, kdosi jeho jméno s titulem muž na radnici recesisticky připsal na volební lístek. Oproti tomu naprosto virtuozní výkon předvedl spornému scénáři navzdory Josef Bláha v roli tajemníka Hlavicy, který se v jeho expresivním podání změnil v naléhavou obžalobu určitého obludného typu funkcionářů, jelikož Bláha dokázal elegantně zkombinovat nevyzpytatelnou cholerickou povahu, úlysnou bodrost, přezíravou misantropii, ideologický fanatismus, kulturní barbarství (jeho orgastická reakce na asanační plán je zřejmě nejsilnějším momentem celého seriálu) a nezřízený hédonismus s jemnými náznaky sexuálního predátorství. Potěšil též prvorepublikově noblesní Ladislav Boháč v roli neschopného a mstivého architekta Drápala, jenž je jedním z hlavních škůdců asanačnímu projektu. Záhadná je motivace tvůrců k barvitému vykreslení Bavorova rodinného života, neboť se blíží jakémusi psychoanalytickému peklu. Neostalinismus patrně selhal při pokusu o jeho implementaci do výchovy dětí, a tak má Bavor doma neuvěřitelně rozmazlenou submisivní princeznu, která se díky skleníkové výchově nechá oblbnout prvním hochštaplerem na obzoru (vskutku politováníhodná Milena Steimasslová coby nezdravější obdoba Ivany Andrlové v Majoru Zemanovi), s níž navíc zejména v prvních epizodách Bavor interaguje takovým způsobem, že to latentně evokuje incest, a rebela bez příčiny (odvážně proti typu obsazený Jan Hartl). Při některých domácích hovorech není jasné, zda pronášení dobových frází ze strany dětí je projevem jejich ideologické deformace nebo naopak záměrným výsměchem otci. Stejně výživné jsou Bavorovy milostné vztahy, neboť se záhy po smrti své rázné ženy (Svatava Hubeňáková) nechal svést agresivně psychopatickou kamarádkou z dětství (nebezpečně přesvědčivá Jiřina Bohdalová), aby nakonec své city k dceři přenesl na obdobně plaše vychovanou mladou učitelku (Eva Jakoubková). () (méně) (více)