Na lavici obžalovaných justice

Nedoceněný příspěvek České televize k temnějším stránkám polistopadové skutečnosti je právě tak rozporuplný jako ona sama. Snaha - místy i velmi úspěšná - postihnout jak odborná, tak zejména mravní dubióza této části našeho veřejného života sice v některých případech jde k podstatě věci, ale právě tak často sklouzává k neorganickým mystickým vsuvkám, agitačním zkratům, černobílému vidění a planému prvoplánovému ideologizování. Poslední sklon jakoby byl přes kopírák opisován z předlistopadových dotazníků. I tak se ovšem jedná o alespoň náznak snahy oprostit se od překvapivě rychle naduřelých nových frází. Asi nejpravdivější je anatomie justičního mládí: poučeno nakaženou předlistopadovou rutinou starších, vyznačuje se i ono mravním a hodnotovým nihilismem cynismem. Druhým projevem agitačního sklonu jsou některé možná dobře míněné, ale v kontextu veřejného povědomí až neskutečně pohádkově působící judikáty. Existence takových soudců (Monika Křikavová) i judikátů je nezpochybnitelná; co však zůstává nejasným, je jejich skutečná váha v mase desítek a stovek tisíců ročně vynášených pravomocných i nepravomocných judikátů. A tak nabídnuté odpovědi na jeden druh dotazů automaticky indikují další, ještě hůře zodpověditelné otázky. (12.09.2007)

Jiří Křižan, scénárista seriálu, měl s režimem také svou, jak jinak než velice negativní, zkušenost. Děj se odehrává před deseti lety, ke změnám dochází postupně, snaha o realističnost je patrná, slova o agitce zase směšná, jedinou (malililinkatou) výtku bych měl k jazyku dialogů, který mi někdy připomínal "Hostinec u Kamenného stolu." Ale to je opravudu jen drobná vada na kráse... (07.08.2006)

Myslím dost spektakulární záležitost. Některým lidem v tak reálném prostředí soudnictví lezl asi sokolník a bubáci z jeskyně dost na nervy, některým to zase dodalo roušku umělečnosti. Jako katalyzátor svědomí prodejných či jinak lstivých soudců a právníků, to však úlohu splnilo.Seriál byl velmi chladný, opravdu se s ničím příliš nemazal. Žádná bodrá kauza králík, ale obžaloba jako prase celého soudnictví, která poměrně na tvrdo poukázala na nejrůznější spektra nezákoných zákonitostí zákonodárství a musím říci, že to bylo mnohem lepší, než kopa amerických soudních seriálů. Odborné konzultace jsou nejsilnější stránkou filmu, který vlastně ani nemá čistě kladnou roli, protože i Jakub Kašpar byl v podstatě velmi příkrý. Chlad čiší i z totálně nelidských vztahů mezi justičními pracovníký. Není to odpočinkový seríál. 60% (07.01.2008)

NEJLEPŠÍ SERIÁL VŠECH DOB, PŘI JEHOŽ SLEDOVÁNÍ MĚ MRAZILO V ZÁDECH! Občas (hlavně ze začátku) trochu ruší ochotnické herecké výkony, ale jinak je to brilantní sonda do zákulisí justice. Autoři si neberou servítky a loupají okresní soud jak banán, včetně takzvané nezávislosti soudců, včetně krádeže listin ze spisů, včetně osobních vazeb soudců atd. Tím, jak je to civilně a samozřejmě podané, odpadá určitá senzacechtivost, ale o to víc vyniká hrůza a mrazení z toho, jaké mechanismy rozhodují o našem životě. Tím mi tento seriál trochu připomínal některé projekty BBC, třeba ministry. Myslím, že se podařilo mezi řádky vystihnout i pocit určité nadřazenosti, kterou soudci mají nad ostatními smrtelníky, o nichž mohou beztrestně rozhodovat. Třešničkou na dortu jsou mystické vstupy z místní "věštírny", které to celé posunují ještě o level dál. Prostě, nenašel jsem tam jediný falešný tón. (23.03.2014)

Slabota. Vytáčali mňa nesympatickí herci (Wehrenberg) a hlavne pokus o mysteriózno s tou podivnou skvadrou, ktorá sa sudcom zjavovala v snoch vždy deň pred rozsudkom. Ani samotné prípady nie sú moc napínavé a jedná sa skorej o priemerný televízny seriál. Na druhú stranu je tu ale ukázaná skorumpovanosť úradov a úloha bývalých komunistov a eštébákov, ktorí sa po roku 1989 voľne integrovali v novom režime. (02.08.2014)