Reklama

Reklama

Největší z Pierotů

(seriál)
Československo, 1990, 5 h (Minutáž: 60 min)

Režie:

Ivan Balaďa

Předloha:

František Kožík (kniha)

Hrají:

Vladimír Javorský, Drahomíra Hofmanová, Radan Rusev, Barbora Hrzánová, Běla Jurdová, Josef Prokůpek, Miloslav Mejzlík, Zdeňka Sajfertová, Vlastimila Vlková, Carin C. Tietze, Gunnar Möller (více)
(další profese)

Epizody(5)

Obsahy(1)

Toto filmové dílo představuje šťastné spojení literárního díla z kánonu české literatury a hereckého koncertu Vladimíra Javorského, který propůjčil postavě Jeana-Baptisty Gasparda Deburaua svou tvář i své srdce. Deburau, francouzský mim českého původu, se jako literární postava zrodila pod perem Františka Kožíka v roce 1939. Autor do něho vložil svou životní filozofii o lásce k lidem, ještě méně čitelně víru v naději, v hrdost národa, který se roku 1938 dočkal takové potupy. Není tedy náhodou, že i v seriálu se tyto motivy objevují, a jistě není náhodou, že právě v roce 1990. (Margot*)

(více)

Recenze (19)

Tosim 

všechny recenze uživatele

Vladimír Javorský hraje tak bezva, že to vypadá, jako že Jeanem Gaspardem Deburauem opravdu je a táhne tak celý seriál, který je sice faktograficky zajímavý, ovšem IMHO režijně nepříliš dobře zvládnutý. ()

Phobia 

všechny recenze uživatele

Největšího z Pierotů jsem viděla příliš mladá a tak se není co divit, že mě v době puberty kdovíjak nebavil, nelíbil se mi Javorský a k tomu jsem nikdy neměla ráda klauny, mimy a tyhle divné týpky;-). Třeba se někdy donutím na tuhle minisérii podívat znovu, ale upřímně: nijak mě to neláká. ()

MaedhRos 

všechny recenze uživatele

Jedna z mých nejoblíbenějších "minisérií" vůbec. Javorský je excelentní (a soudě podle některých dobových portrétů velkého mima skutečně Deburauovi docela podobný), ale celá řada herců v menších rolích se taky nedala zahanbit. Atmosféra naprosto skvělá a i když některé davové scény (zejména boje na barikádách) působí vzhledem k nedostatku komparsu a televiznímu rozpočtu trochu naivně, pořád jde o jeden z nejlepších porevolučních televizních počinů vůbec. ()

rt12 

všechny recenze uživatele

,, Pane doktore není mi dobře. Nemám energii a chuť žít". ,,Víte co, dojděte si na Gasparda Deburaua a hned vám bude líp." ,, Já jsem Gaspard Deburau." Silný dojem ve mě zanechal tento seriál , snad ještě silnější než Kožíkova kniha. Jedna z nejvěších rolí, kterou si pan Javorský zahrál a byl úžasný ()

pávek 

všechny recenze uživatele

Také jsem "rozmnožoval"dav přihlížejících u popravy, která se tehdy nedařila. Gilotina tu gumovou hlavu nedokázala useknout. Ona pasáž se točila v Olomouci. ()

Paity 

všechny recenze uživatele

Nebavilo mě to a to tak, že vůbec. A také skutečně nevím, kdo a proč tomu může dát pět hvězdiček. Hrůza. ()

mira007 

všechny recenze uživatele

Vladimír Javorský v roli největšího mima Francouze českého původu Jean Babtiste Deburaua. Příjemný kvalitní dobový seriál, který má naprosto geniální věc a to herectví a umění pantomimy pana Javorského. To je opravdu herecký koncert. PS: Po této roli se Javorský vymanil ze škatulky slabochů alá Kyslík a zákeřňáků typu z Vlak dětství a naděje. ()

quixote 

všechny recenze uživatele

Velmi osobitý seriál, i po formální stránce (hojné používání zatmívaček). Vyzařuje lehkost a má zvláštní, posmutnělou atmosféru. V paměti asi nejvíc utkví Stivínova super hudba a Javorského fenomenální výkon v hlavní roli. Snorlax tvdí, že je to Javorského životní role, a má pravdu. Proto je velká škoda, že seriál se už strašně dlouho nereprízoval a že Javorského mnozí znají hlavně jako vojína Jasánka z "Černých baronů". ()

subic 

všechny recenze uživatele

Myslím, že seriálu uškodilo, že vznikl a byl odvysílám v přelomové době. Kdyby vznikl o několik let dříve a byl odvysílám v letech 1988 nebo 1989, byl by vnímám určitě lépe. ()

fafejt001 

všechny recenze uživatele

No nebylo to špatné , dělal jsem pár let také pantomimu , ale občas mi tam chybělo to ticho . Inu což , to jsou detaily , ovšem podstatné . Tož tak . ()

Ivulla 

všechny recenze uživatele

Kladně hodnotím příběh, který je zajímavý a dojemný a dále výborné herecké výkony, především Vladimír Javorský byl pro tuto roli stvořen. Náladu celého díla dotváří krásná hudba. ()

Margot* 

všechny recenze uživatele

MÍSTO PŘEDMLUVY: „Jednoho listopadového večera roku 1840 zaklepal u doktora Ricorda hubený, černě oděný muž. Lékař si pátravě prohlížel zajímavého návštěvníka, jeho vysoké čelo, bledou tvář a úzké skeptické rty. „Jste nemocen, pane?“ „Ano, pane doktore. Myslím, že smrtelně.“ „Co je vám?“ „Jsem smutný, jsem zoufalý. Mám spleen, nudím se, mám hrůzu ze sebe i z lidí, z celého světa.“ „To není smrtelné. Vím o léku pro vás.“ „Jaký je to lék?“ „Lék, který vás z toho ze všeho uzdraví. Běžte se podívat do divadla na Deburaua!“ Bledý muž se uklonil a řekl smutně: „Já jsem Deburau, doktore.“ Tato historka se vypravuje o všech velkých komicích. Je však pravdivá jen o Deburauovi.“ (Z knihy Františka Kožíka (1909-1997) NEJVĚTŠÍ Z PIEROTŮ, která se stala předlohou pro celou tuto minisérii.) PŘÍBĚH KOMIKA SE SMUTNOU DUŠÍ Jean-Baptista Gaspard Deburau, nám známý též pod českým jménem Kašpar, byl původem po matce Čech, po otci Francouz. Otec sloužil jako voják ve francouzské armádě, se kterou se dostal až k českému Kolínu, kde potkal svou ženu. Celá rodina však žila v bídných podmínkách, proto se vypravila hledat štěstí do otcovy vlasti, do Francie. V té době byl Kašpar ještě dítě. Již po cestě se rodina začala živit akrobatickými komediálními výstupy, ve kterých nepříliš ohebný Kašpar za svými zdatnými sourozenci zaostával. Již to předznamenalo jeho osud pokorného otloukánka. Nakonec našla rodina angažmá v pařížském divadle Funambules. S přibývajícími lety se však projevovaly sílící rozpory v rodině. Sourozenci se Kašparovi rozprchli do světa, nemocný otec zemřel, zoufalá matka se utopila. Kašpar zůstal se svým smutkem na světě i v divadle sám. Ale ne, nebyl tak docela sám – měl přece své publikum, které ho milovalo, a on miloval své diváky. Postava Pierota byla čím dál známější a populárnější. Kašparova hvězda smutného hrdiny stoupala na pozadí proměňujících se politických poměrů ve Francii první poloviny 19. století, které celé dílo bravurně zachycuje. Šťastné období však netrvalo nikdy příliš dlouho. Kašpara opustila nevěrná žena, která mu zanechala jediného syna, jenž vyrůstal především v divadle. Ovšem v duchu filozofie původní literární předlohy, kterou se tvůrcům seriálu podařilo přenést i na plátno, symbolizuje závěr naději. Ke starému a nemocnému Kašparovi se vrací jeho první láska, Margot, která je motivem procházejícím celým dílem, vnáší světlo a symbolizuje právě zmíněnou naději. Pomáhá Kašparovi unést dojemné loučení s divadlem, s jeho publikem. Ale co to? Kašpar dál vystupuje i po svém rozloučení? V publiku to vře – Deburau se vrátil! Ano, vrátil. Jen o mnoho let mladší, pružnější a svěží. Toho si ale pod kostýmem a silným líčením nikdo nevšimne. Pierot žije dál! EPILOG: Do jeho náhrobního kamene byl vytesán nápis, který je tam údajně dodnes: "Zde leží ten, který všechno řekl, ač nikdy nepromluvil." ()

logosi 

všechny recenze uživatele

Mám strašně ráda knížku od Kožíka,seriál mě příjemně překvapil a výkon Javorského v roli Deburaua nadchnul. ()

Bojinda 

všechny recenze uživatele

Koukal jsem na to, když mi bylo čtrnáct. A ze všeho nejvíc si pamatuju nahý scény, Desirée byla fakt kočka. Ale i jinak to bylo zajímavé, akorát teda smutné a drsné, holt těžká doba. ()

Reklama

Reklama