Čertův švagr

Je zajímavé, že v jednom roce využili tvůrci námět Boženy Němcové dvakrát. A podobně jako ve filmové verzi S čerty nejsou žerty i tato studiová pohádka má výstavní herecké obsazení - Ráž jako pekelník opravdu skvělý; Patrasová jako by si prodloužila roli nesympatické Xenie. Pěkné kulisy, odpovídající hudba Vadima Petrova. A umělý sníh docela navodil zimní atmosféru víc než u některých současných filmových pohádek:-) (21.02.2010)

Ačkoliv mám velmi rád (především starší) výpravné pohádky, kde se kromě interiérů hraje i v přírodě, tak mám i velkou slabost pro některé tzv. Hodinové pohádky (jak se jim říkalo), pokud mají dobrou úroveň. Je v nich totiž určité obrovské a neopakovatelné kouzlo, ať už v podobě jemné hudby či nádherně uklidňující a příjemné atmosféry, kterou právě tyto Hodinové pohádky měly. A právě Čertův švagr je jedním z typických příkladů, jak i z hodně mála (rozpočtem myšleno) se dá udělat velmi hodně. Výborný námět, perfektně zpracovaný scénář a herecké výkony na vysoké úrovni. Ať už skvěle zahraná hlavní role Ondřejem Havelkou či ostatní výtečně "přihrávající" herci, které bych musel vyjmenovat a pochválit snad všechny. Své neopakovatelné kouzlo v Hodinových pohádkách také mají situace, kdy herci jdou "přírodou", kolem klidně může poletovat (umělý) sníh (jako právě v této pohádce) či pršet (z kropáčů), ale hlavně - vše je doprovázeno nádhernými kulisami a velmi jemnou hudbou třeba v podobě větru. A právě v těchto chvílích nastává neuvěřitelné ticho, klid a pohodová atmosféra, tak typická pro většinu těchto "Hodinovek". To jsou ty okamžiky, kdy spokojeností vrním jak ta kočka. Pan Herec Vladimír Ráž zde předvádí jednoho z nejpřesvědčivějších Luciferů, které jsem kdy měl možnost zahlédnout a ačkoliv nikdo z nás neví, jak by pravý "šéf" čertů měl vypadat, tak jemu bych to uvěřil, kdyby si pro mě přišel :-) . Konkurovat by mu mohl snad jedině stejně skvostný Belzebub Karel Heřmánek (taktéž role Lucifera v pohádce S čerty nejsou žerty). Ve srovnání s dnešními neporovnatelně nákladnějšími pohádkami, a přitom většinou nevalné kvality, si tato těch 5 hvězdiček rozhodně zaslouží. (01.01.2010)

Jedna z mých oblíbených TV pohádek (kterým dominuje Strach má velké oči), na kterou se rád vždy znovu podívám, a to nejen pro porovnání s filmem S čerty nejsou žerty. Některé dějové linky jsou sice divně skokem pohnané dopředu (kam zmizela Veruna?, loupežníci se jen mihnou, kdy viděla poprvé Adélka Petra a proč jako zámecká dcera chodí na vesnické pohřby? apod.), ale stejně se na to dobře dívá. (12.04.2012)

Jedním z míst, kde se dá návratem do raného času dětství právě potěšit, je úžasný svět pohádek, který má být nepodbízivý, ale kouzelný a přitažlivý. Jinými slovy, pohádka pro děti musí být tak dobrá, aby se líbila i nám dospělým. Této pohádce nelze upřít pozoruhodnost v hlavních postavách. A pokud jde o styl úpravy, tak považuji navzdory studiovým kulisám pohádku za docela zdařilou. (21.02.2010)

Zlá macecha, hodný nevlastní syn, kterého po smrti otce vyžene. Na zámku dvě holky na vdávání, jedna hodná až z toho brní stoličky, druhá pochopitelně potvora (jako mladší ze dvou sester vždycky oceňuji, že ta hodná, na kterou čeká růžová budoucnost, je zásadně ta mladší). Okouzlující galantní Lucifer. Úžasná letecká scéna, když Petr nese knížecí dcerku v náruči a...... no víte, proč letecká, že? Tak tahle scéna mě na tom fascinovala vždycky nejvíc. (27.08.2010)