Galantní slavnosti
-
Fętes galantes, Les
-
Galantné slávnosti
Komedie / Historický / Válečný
Francie / Rumunsko, 1965, 90 min
Režie:
René ClairHudba:
Georges Van ParysObsah
-
V úvodu filmu popisuje průvodce postavy na velkém historickém obrazu tak, jak je ve své historické komedii rozdal scenárista a režisér René Clair. Je na něm zobrazen příběh, kterým skončilo obléhání Allenbergovy pevnosti: uprostřed jsou dva vojevůdci, které válka postavila proti sobě a kteří se nakonec usmířili a právě si blahopřejí. Vlevo je maršál Allenberg, vpravu je kníže Beaulieu. Na obraze je leccos zajímavého, co přimělo historiky k zamyšlení: Kladou si třeba otázku - čemu se tak poputelně usmívá tenhle praporečník? Komu platí zřejmě zlomyslné poznámky toho poddůstojníka? Proč mají tyto dvě postavy masky intrikánů a šibalů? Že by to bylo svérázné zpodobení válečných pohrom a strázní z časů galantních slavností, jejichž hrdinami byli vznešení vojevůdci, kteří vedli války se stejnou rozkoší jako svůj zahálčivý, přepychový život, a jejich méně vznešení vojáci, kteří hladověli a válek měli plné zuby. (oficiální text distributora)
V úvodu filmu popisuje průvodce postavy na velkém historickém obrazu tak, jak je ve své historické komedii rozdal scenárista a režisér René Clair. Je na něm zobrazen příběh, kterým skončilo obléhání Allenbergovy pevnosti: uprostřed jsou dva vojevůdci, které válka postavila proti sobě a kteří se nakonec usmířili a právě si blahopřejí. Vlevo je maršál Allenberg, vpravu je kníže Beaulieu. Na obraze je leccos zajímavého, co přimělo historiky k zamyšlení: Kladou si třeba otázku - čemu se tak poputelně usmívá tenhle praporečník? Komu platí zřejmě zlomyslné poznámky toho poddůstojníka? Proč mají tyto dvě postavy masky intrikánů a šibalů? Že by to bylo svérázné zpodobení válečných pohrom a strázní z časů galantních slavností, jejichž hrdinami byli vznešení vojevůdci, kteří vedli války se stejnou rozkoší jako svůj zahálčivý, přepychový život, a jejich méně vznešení vojáci, kteří hladověli a válek měli plné zuby. Komentáře uživatelů k filmu (8)
-
Malarkey
Zábavná historická freska zobrazující válku v té nejsměšnější formě, ve které to vůbec jde. Mnoho filmů vzniklo v té době ve Francii na podobné téma. Respektive historické bitvy, milostné románky a občasné a vtipné kreace. Tento film je zdá se mi, krapet jiný od ostatních z tehdejší doby. Narozdíl od nich jsem se u něj upřímně zasmál a že bylo čemu. Milostné románky se sice objevili taky, ještě aby ne, ale to už byla taková třešnička na dortu, protože nebýt v té době historický film s milostným podtextem, těžko by se u diváků chytl. --- Proč ho mám probodnout? - Neptejte se - A co když se na to zeptá mě?(16.6.2007)
-
sportovec
Odcházející režisér odcházející generace měl na romantiku pozdního feudalisu pozdní, velmi neromantický názor. Tam, kde dnes vidíme krásu, duchaplnost, lásku, druzí - přežívající zkušeností z hrůz obou světových válek - kdysi viděli to, co to opravdu bylo. Víření nesčetných generací ofrakovaných a okorzetovaných nemytých jepic (kavalír a dáma té doby se koupali zhruba 2-3x do roka a průvodní pachy přebíjeli parfémy), tyjících z utrpení a neštěstí statisíců a miliónů. Zní to pateticky, ale je to šedá próza. I romantický žánr, zobrazující idylicky velmi neidylický čas, posléze končící Prohlášením lidských práv a gilotinou, se stal před padesáti lety zdrojem pro tuto parodii a travestii. Clairova jemnost si tu našla celé škály jemných jízlivostí a nadsazených posunů a jeho režie přitom vedla herce sametovou železnou rukou. Čistota žánru byla zachována právě tak jeho nepřehlédnutelný posun. Výsledkem je podívaná, která nenudí, kostýmy, které nelžou a pravda, kterou nikdo není s to zpochybnit. Protože malé sedláčky a jejich rodiny, lidi, kteří rovněž žijí svými strastmi a radostmi svých byť "malých životů" nejen tato galantní komedie, ale i tato romantická historie pomíjí. Je jich mnoho, a i když páchnou méně. protože se myjí častěji než ti galantní jedinci obou pohlaví, postrádají zcela jejich krásné kostýmy a oslnivé barevné příběhy. Nedivte se, že časem přišlo Prohlášení lidských práv, gilotiny a posléze moderní společnost. Ale to je už jiná doba a jiný příběh. Tak to chodívá.(3.5.2008)
-
Deimos
TV/// Obsazení 6/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Efekty 8/10/// +dobře ztvárněné historické prostředí, Joliceur(Jean - Pierre Cassel) je výborná postava, rovněž i další postavy byly dobře napsané, občas to byla zábava, povedená výprava -i přes krátkou stopáž mi to přišlo trošku zdlouhavé, možná bych to svedl na slabý scénář, pořád dokola se komparzisté honili sem a tam a o tom je tento film/// I přes dobu vzniku tohoto snímku je to stále koukatelné. Skutečně, dobře se na to kouká a je to i trošku zábavné. U vytržení sice z toho nejsem, ale mohlo to dopadnout hůř. Postavy a jejich dialogy byly mnohdy zábavné. Samotná zápletka je úsměvná. Žolikér na hrad./// Celkem 63%///(28.9.2008)
-
Zazie
Pod názvem "Galantní slavnosti" to šlo kdysi v televizi a předtím snad i v kině. Takový chudší příbuzný francouzských romantických šermovaček, ale koukat se na to dá. Klidně by to mohli někdy v neděli v podvečer zopáknout.(7.12.2006)
-
anderson
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 24.2.1968, réžia českého znenia = (ÚPF) (18.2.2011)(18.2.2011)
-
fantoci
Roztomilá romatická a kostýmní historická komedie. Občas mi tou svoji vtipností a roztomilostí pila krev.(6.3.2008)
-
zdepapepa
Trochu mi to připomínalo Švejka, tedy tím zesměšněním války. To se tu povedlo na výbornou, do toho i nějaké ty milostné intriky a spousta humorných situací s typickou groteskní aranží, u které jsem se občas zhlasita zasmál. Na rok výroby je to povedené velice moc.(3.5.2008)
-
Greg25
80% Stará, dobrá francouzská komedie v duchu historických šermovaček, jenž vyznívá nakonec víc jako parodie než komedie. :-)(3.5.2008)
