Guardami

ad-k

Nepředstírané sexuální scény; dost možná to jediné, co vytane na mysli po skončení závěrečných titulků. S Guardami totiž není cosi v pořádku hned od prvopočátku. Špatná provázanost scén, neustálá (lehce umělá) snaha o dynamičnost, efektní záběry, nepřesvědčivé herectví valné většiny zúčastněných a scénář, nad kterým zaručeně nejusilovněji přemýšlel striktně pravopisný korektor (a navíc ex post). Příběh pornoherečky ztrápené tu a tam nelehkou životní situací, poměry v pornoprůmyslu a především vážnou nemocí (inspirováno skutečným příběhem Italky Moany Pozzi) by mohl fungovat za jistých okolností alespoň v rovině emoční; ploché charaktery a jejich plytké fráze však bezpečně pohřbívají i tuto naději. Tvůrci nás vrhají scénu za scénou do silných kontrastů, vyprázdněný svět pornoprůmyslu nahrazuje "vyprázdněný" svět válkou poznamenané Jugoslávie, životní lehkost a spontánnost ustupuje vážným nemocem a nemocničním lůžkům, bezcitné / egoistické charaktery přenechávají scénu jedincům, u nichž převládá něha, cit, přinejmenším však pochopení (kontrasty typu "smrt nahrazena životem novým" raději vynechávám), což všechno dohromady, zdá se, jeví se jako učebnicový postup vnoření se divákovi do jedné ze dvou srdečních komor či předsíní. Jak naivní občas tvůrci jsou... │30%(22.5.2011)