poster

Piano

  • Austrálie

    The Piano

  • Francie

    La Leçon de piano

  • Slovensko

    Piano

Drama / Romantický / Hudební

Austrálie / Nový Zéland / Francie, 1993, 121 min

Režie:

Jane Campion

Scénář:

Jane Campion

Kamera:

Stuart Dryburgh

Hudba:

Michael Nyman

Producenti:

Jan Chapman, Mark Turnbull

Střih:

Veronika Jenet

Zvuk:

Lee Smith

Scénografie:

Andrew McAlpine

Kostýmy:

Janet Patterson
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • LiVentura
    ****

    Velmi citlivě zachycené drama dvou mužů a jedné ženy, které osudově spojil Nový Zéland a piano oné ženy, která skrze něj komunikuje se světem a vyjadřuje své niterní pocity... Nemohu snad nic vytknout, hudba, scenérie, herecké výkony, prostě vše, jak má u velmi dobrého snímku být. Měli by vidět všichni zamilovaní.. :-)(16.11.2011)

  • Sarkastic
    ****

    Velmi zvláštní, podivné romantické drama. Jeho kouzlo mu dodává především přenádherná hudba (po předchozím minimalismu pro mě byl Nymanův soundtrack k Pianu mírným šokem). Nosným dílem tohoto filmu je jistě výborná Holly Hunter, která očima dokáže vyjádřit spoustu emocí, i když občas by menší nápověda neuškodila, těžko se v její hrdince zorientovat (natož pak nějak víc pochopit). Mužští jedinci, ať už šílený žárlivec či nadrženec jsou pro mě osobně postavy spíše podřadné. Naproti tomu Anna Paquin je výrazná až dost; směle se může přihlásit do soutěže o jedno z nejprotivnějších dětí v dějinách filmu (navíc ani motivy její postavy nejsou příliš dobře zvládnuté). Příběh je jinak docela tuctový, originálnějším ho dělá spíš prostředí, ve kterém se odehrává než jeho téma. Díky Holly Hunter a Nymanově hudbě ještě dávám slabší 4*.(5.7.2012)

  • Deimos
    **

    DVD/// Obsazení 4/10 Děj 3/10 Hudba 6/10 Efekty 3/10///+ Anna Paquin-její první role, sympatický Sam Neill, film trochu navodí skličující atmosféru, určitě závěrečné vyústění, nádherná hudba -ale není ji příliš, pomalí děj, skoro němí film, dlouhá stopáž, rozvleklost, nesympatická hlavní představitelka, film se zdramatizuje až ke konci/// V plusových a mínusových bodech jsem vypsal vše podstatné. Do tohoto filmu jsem vkládal velká očekávání, už podle vašeho hodnocení, ale nějak se dostavila jen nuda a to i přesto že se zde oběví malebné (a vlastně i nehostiné) prostředí doplněné překrásně lahodící hudbou. A přiznám se, že vždy když zazněla, navodila u mě příjemnou atmosféru, ...škoda jejího talentu (nebo snad prstu?).../// Celkem 42%///(8.6.2006)

  • castor
    *****

    Australský klenot.. Jednoduše silný film, v hereckých výkonech, výpravou, hudbou, scénářem a kamerou jakbysmet. Na Nový Zéland situované drama němé Angličanky Ady, jejíž život představují dvě věci – láska k pianu a malé dcerce. Zde má začít znovu, s novým manželem, aby unikla viktoriánskému odsuzování kvůli nemanželskému dítěti. Ale právě piano se stává pojítkem vášnivé lásky k místnímu osadníkovi a právě dcerka tajemství své matky vypustí mimo čtyři stěny osadníkova přístřeší. Oscary za scénář, v obou ženských kategoriích, Zlatá palma v Cannes 1994 za film i pro Holly Hunter, zcela zasloužený divácký zájem a překrásné klavírní sekvence, nasnímané v chladných barvách nehostinné země.(16.1.2006)

  • Shadwell
    ***

    V životě každého z nás je kus prázdnoty. Někteří lidé ji vyplňují uměním, jiní se o to snaží Bohem a další třeba studiem. Pro mě to byly vždycky drogy. Pro Jane Campion to byla hudba. Navzdory přemlouvání mě ale film nepřemluvil, což může značit dvojí – film je špatně zhotovený (přece jen Campion od té doby nic kloudného nenatočila), nebo mi něco uniklo a uniká.(8.6.2008)

  • - Herečka Anna Paquin roku 1994 získala za svou vedlejší roli v tomto filmu Oscara, čímž se stala druhou nejmladší držitelkou v historii této prestižní fimové ceny. Ona sama tomuto ocenění nepřikládala nikdy velký význam, dokonce ji o několik let později málem ztratila během stěhování. Po nalezení ji prý "vystavila" na WC v jejich bytě. (Lynette)

  • - Holly Hunterová hrála většinu skladeb na klavír sama. (Pluhy)

  • - Divadlo, které vidíme v průběhu filmu, zobrazuje příběh Modrovouse, který vraždil svoje ženy a jejich těla schovával v malé komnatě ve svém zámku, a pomocí klíče od této komnaty zkoušel svoje následující ženy. Poslední Modrovousově manželce se podaří uprchnout a najít štěstí jinde. (Morien)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace