Odysseova cesta
-
Odysseův pohled
-
Vlemma tou Odyssea, To
-
Odysseov pohľad
-
Ulysses' Gaze
Drama / Válečný
Řecko / Francie / Itálie, 1995, 176 min
Režie:
Theodoros AngelopoulosHudba:
Eleni KaraindrouObsah
-
Mýtus o Odyseovom putovaní domov sa stal Angelopoulosovou inšpiráciou pre príbeh gréckeho emigranta v USA a zároveň režiséra, ktorý sa vracia do rodného kraja kvôli špeciálnej projekcii jedného zo svojich filmov. Skutočným dôvodom jeho návratu je však záujem o nájdenie legendárnych filmových cievok bratov Manakiovcov, ktoré mali byť začiatkom histórie gréckej kinematografie. Ako moderný Odyseus putuje krajinou zdevastovanou stáročnými etnickými konfliktmi a vidí stopy, ktoré dejinné udalosti zanechali na jeho domove i krajanoch. Začína pochybovať o svojej schopnosti reflektovať udalosti prostredníctvom pohľadu. Angelopoulos opäť v pre seba typickom žánri road movie uvažuje o dejinách Grécka i celého Balkánu, zároveň však prináša i reflexiu filmárstva, filmového umenia i osobnosti režiséra, ktorý stojí pred neraz ťažkou úlohou zobraziť svet. (oficiální text distributora)
Mýtus o Odyseovom putovaní domov sa stal Angelopoulosovou inšpiráciou pre príbeh gréckeho emigranta v USA a zároveň režiséra, ktorý sa vracia do rodného kraja kvôli špeciálnej projekcii jedného zo svojich filmov. Skutočným dôvodom jeho návratu je však záujem o nájdenie legendárnych filmových cievok bratov Manakiovcov, ktoré mali byť začiatkom histórie gréckej kinematografie. Ako moderný Odyseus putuje krajinou zdevastovanou stáročnými etnickými konfliktmi a vidí stopy, ktoré dejinné udalosti zanechali na jeho domove i krajanoch. Začína pochybovať o svojej schopnosti reflektovať udalosti prostredníctvom pohľadu. Angelopoulos opäť v pre seba typickom žánri road movie uvažuje o dejinách Grécka i celého Balkánu, zároveň však prináša i reflexiu filmárstva, filmového umenia i osobnosti režiséra, ktorý stojí pred neraz ťažkou úlohou zobraziť svet. Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
movie
K smrti nudný snímek, který nazachrání ani Harvey Keitel!(27.10.2002)
-
O*R*I*N
Absolutní hodnocení je málo. Vrchol Angelopoulosovy tvorby... Správný název filmu je samozřejmě Odysseův pohled.(17.10.2010)
-
Rosomak
Angelopoulosova upřímnost vyrostla až do těch rozměrů, že když v roce 1995 nedostal Zlatou palmu právě za Odysseovu cestu, odešel z Cannes uražený... (získal "jen" velkou cenu poroty a cenu novinářů) Těžko říkat, jestli měl film vyhrát či ne. Co rozhodně ale mohu říct, že je to mimořádný zážitek. Zase dlouhé záběry, zase složité davové scény (ale i intimní pohledy) a tentokrát Evropa v troskách... Velké časové rozpětí, nad kterým Teho Angelopoulos uvažuje, pak křižuje napříč celým filmem. Dokonalé je, že dokáže v jednom záběru odvyprávět mnoho časových úseků a volně mezi nimi přecházet. Škoda jen toho, že nejlepší je tak prostředek filmu, na začátku a hlavně na konci je to už trochu zdlouhavé... Ale pořád je to pět hvězd, které jsou neotřesitelné. Vynikající!(14.12.2008)
-
Vitex
Je třeba přetrpět opravdu VELMI nudnou první třetinu filmu, ve které ani ten Kaitel moc dobře nehraje a nežerete mu, že je řek, ale ty následující dvě za to stojí a Harvymu už žerete všecko a Josephsonovi taktéž. A závěr je prostě dokonalý. Je asi nutné mít trochu povědomí o historii Balkánského poloostrova a být schopný aspoň malinko jakési empatie - a velký zážitek vás nemine. Jedna pasáž trochu připomíná (či předsnamenává) Sokurovovu Ruskou archu.(16.8.2006)
-
kobejn
Tak todle mě bavilo, meditativní cesta po evropském kontinentu a to rozvláčné tempo mě docela dostalo, navíc mám rád mlhu, a zde jí bylo až až, skvělé.(8.7.2011)
-
dezorz
trocha menej konizstenty Theo Angelopoulos.(14.11.2005)
-
Tanner
Třetí film, co jsem viděl od tohoto režiséra, a znovu je jeho ústředním motivem cesta. Cesta životem, cesta za poznáním. Kořenů, sebe sama, krajiny s bolestnou minulostí a ještě bolestnější současností, kdy se všechny staré jizvy otevírají a spojují v jednu velikánskou ránu. Opravdu mnohovrstevnatý snímek, ve kterém se na velké ploše režisér dotýká řady témat, prolíná různé roviny (včetně snových a vzpomínkových), používá jasné i méně jasné symboly. Angelopoulův styl mi plně vyhovuje a věděl jsem, co mě čeká, takže jsem se nenudil skoro vůbec :-). Film byl navíc zvláštní přítomností H. Keitela, jehož herecký projev přesně zapadá do celkové nálady snímku. Dostal jsem od Angelopoula přesně to, co jsem čekal, plus několik (pro mě) obzvláště silných momentů navíc. Neodradí-li vás skutečnost, že film vyžaduje trochu víc, než se zabořit do křesla a natahovat ruku do kelímku s popcornem, neváhejte. PS: Znalost historie Balkánu výhodou.(7.3.2010)
