Komentáře uživatelů k filmu (21)

  • DaViD´82
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Pokud se odvrátíte ke své vlasti zády, tak se se zlou potážete, zkazí se vám charakter a vůbec budete „znechucující“ osoby. Tolik za idejové vyznění, které však naštěstí děj pouze okrajově orámovává a nestaví se před jinak ryze dobrodružný formát snímku. Přes nepopiratelnou poplatnost době je tedy Černý prapor sympatický filmem. Již jen z toho důvodu, že se svým námětem a žánrem v tuzemské šedé uniformovanosti let padesátých prostě vyčnívá. Je to v mnoha ohledech nedotažené a teatrální umírající scény jsou, při vší úctě k tvůrcům, prostě úsměvné, ale i tomu navzdory jde o dobrý snímek. Především díky závěru a několika silným scénám. Dobrá, neprávem zapomenutá žánrovka, kterých dodnes máme jako šafránu.(23.12.2007)

  • D.Moore
    **
    všechny komentáře uživatele

    Inu, ty cizinecké legie byly pěkný póvl, co? Imperialističtí žabožrouti, SSmani ve výslužbě, vrazi, zloději, pár Čechoslováků, kteří jim ochotně sloužili... A aby se o tom vědělo, vznikl další film na objednávku, který se to, jaký je, snažil skrývat. Scénář s "realitou" legií konfrontuje hlavního hrdinu (Jaroslav Mareš, který buď vůbec nehraje nebo nechutně přehrává) a vy čekáte, co se bude dít. Čekáte čtvrt hodiny, čekáte půl hodinu, pak vidíte scénu z vesnice a tragicky natočenou "akci" v džungli, která vojáky ukazuje jako neschopné idioty, na něž by si trouflo i pár pětiletých harantů s praky, a čekáte dál... Děj se touhle smutnou cestou ubírá až do posledního záběru, v němž hraje hlavní roli opice. No tedy. Na Černém praporu je dnes možné obdivovat prakticky jen jeho technickou stránku, a to především práci architekta Zázvorky, kameru a skutečnost, že se vcelku reálně vypadající prostředí džungle podařilo vytvořit u nás. Jinak nic. Nezachrání to ani muskulatura Františka Peterky ani boží hudba v poslední scéně z džungle.(15.5.2011)

  • CaptainNor
    ***
    všechny komentáře uživatele

    V tomto snímku nedá moc námahy oprostit se od ideových a tendenčních prvků, vzhledem k netypickému prostředí. Vladimír Čech vytvořil poměrně slušnou atmosféru džungle, vlhkostí a horkem zpocených legionářů a přestřelek. Legionáři bojující pod cizím žoldem a za ideje, které jim byly většinou ukradené, nebyli v žádné době jehňátka a právě to je ve filmu trochu využito a zneužito. Jaroslava Mareše už od dětství považuji za velice křečovitého a slabého herce s příšernou dikcí a mimikou. Výraz jeho hrdiny Václava Malého při zjištění, že gestapák Wolf je vrahem jeho otce a sestry je snad to nejlepší, co kdy předvedl, avšak o skutečnosti, že voják, který se složí po první bojové zkušenosti a dobrovolně jde sloužit veliteli jako burš, s ním po onom zjištění pravdy odchází do džungle na férovku, bychom mohli dlouho polemizovat!(23.8.2011)

  • Marthos
    **
    všechny komentáře uživatele

    Velkolepě pojatý dobrodružný film, který se pod rouškou atraktivního prostředí pokouší zakrýt pravou podstatu věci. Ó, jak zlí a necitelní jsou ti francouzští imperialističtí legionáři, jimiž opovrhuje nezkušený čecháčkovský bulík. Válka je sama o sobě děsivá, o to víc, má-li na jedné straně hyeny jako je mamonářský vrah seržant Storch a bývalý nacistický důstojník Wolf a na straně druhé ty nevinné šikmooké rejžožrouty. Tu a tam se objeví divácky přitažlivá akční přestřelka, kde se mrtví vojáci kácí k zemi jako loutkoví kašpárci a napínavá hra se svědomím, v níž jde o dávné viny z války. Herecké výkony nemastné, neslané, budovatelský klučík Jaroslav Mareš pomalu kynul a stárnul, mnohem zajímavější je svalovec František Peterka. Němečtí herci nevýrazní, někteří zcela zbyteční, s výjimkou sugestivního Hannjo Hasseho. Jediné, co si zaslouží obdiv a uznání i po letech jsou exteriéry na slovenském Žitném ostrově, který má simulovat neprostupnou džungli. Při pohledu na režijní tvorbu zasloužilého umělce Vladimíra Čecha je patrné, že tenhle stranický břídil nikdy nepřevýšil dobový průměr (snad s výjimkou Divé Báry). Vcelku zbytečný a zbytečně shlédnutý film, který mohl nadchnout leda tak čerstvě odvedené cucáčky – vojáčky při jejich službě vlasti za mír a socialismus.(3.4.2010)

  • tigre
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Film to není vůbec špatný. Má dokonce jednu scénu, kterou bych označil za výjmečnou a ze které člověka upřímně mrazí. Tupých poplatných míst to samozřejmě taky pár má, ale člověk by jich u podobného filmu a tématu čekal nepoměrně víc, zvlášt když to točil Vladimír Čech známý svými propagitkami. J inak atmosféru a vizuály zvládnuté skvěle - člověk by to na dunajský žitný ostrov rozhodně netipoval, barandovská pevnost taky velmi slušná. Jediný zásadní problém, který mi film notně kazil byla jazyková bariéra - přeci jen fakt, že se dialogy v půlce filmu odehrávají střídavě v němčině a francouzštině bez titulků, prokládané několika polskými výkřiky, mi zrovna sledování neulehčoval. K tomu aby to byl dobrý film, tomu chybí ještě poměrně hodně a je to trochu škoda.(15.3.2011)

  • wosho
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Na dobu a poměry v jakých Černých prpor vznikl se docela povedl. Po technické stránce je to vlastně i malý zázrak, který je sice dnes tošku k smíchu, ale pokud si uvědomíme, že se to celé točilo u nás, lze toho spoust odpustit. Pochválit hlavně musím příběh. Scénaristé naštěsti nepsali čistě jen o válce v Indočíně a jejích poměrech s politickým podtextem. Sadili na souboj dvou mužů Čecha a Němce (bývalý SSák) a kolem nich teprve budovali děj a postavy. Přes to všechno se jistý rudý nádech a černobílost postav ve film nachází, ale další Akce B se nekoná. Černý prapor je kvalitním žánrovým snímkem, jedním nejpodařenějším co u nás vznikl. Byť silně zestárl, dá se na něj bezproblému dívat a nemýt takový ten zvláštní pocit, jaký já mám u většiny našich snímků z 50tých let.(21.10.2009)

  • zette
    **
    všechny komentáře uživatele

    Kdyz opomenu slusny namet a snahu o netradicni prostredi, zbyde mi lehce podprumerny film.(23.8.2010)

  • Master19
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Spolu s "Piknikem" jeden z originálních exotických válečných výletů do Asie. Film je zdrsněn absencí titulků a krom faktických nedotažeností docela vizuálně zvládnutý (krom přestřelek ovšem). Výborný je "Krakonoš" Peterka, na kterého budete v prvních chvílích nevěřícně zírat, zdali to je opravdu on. Každopádně jde o film pro žánrové nadšence, kteří budou nejspíš spokojeni.(27.3.2008)

  • NoFiction
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Já bych tenhle snímek osobně nějak nezatracoval.(15.6.2011)

  • kebom
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Veľmi zaujímavý snímok, absencia titulkov pre ľudí neovládajúcich francúzsky a nemecký jazyk znižuje zážitok z dobrého českého filmu.(2.11.2007)

  • klúčik
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Musím priznať, že film ma prekvapil. Na dobu v ktorej bol natočený, nieje tam cítiť soc. propagandu. Je to tvrdý príbeh z francúzskej légie. Boje v pralese sú natočené vierohodne, a to prostredie je natočené celkom dobre. Herecké výkony F.Peterku a H. Hasse sú výborné. Dobrodružný film, ktorý je dosť veľkým prekvapením. Dávam 65%.(12.5.2010)

  • Ertai
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Co dneska působí lehce směšně muselo v osmapadesátém působit jako zjevení - "akční" film z exotického prostředí s množštvím přestřelek a megakorbou Františka Peterky. Zločinecké francouzské legie tu jsou samozřejmě vylíčeny jako sběr toho největšího póvlu (vraždy civilistů) a zločinců (SSman jako velitel), kteří nemají za nehet soudržnosti (zabití spolubojovníka kvůli kořisti) ale zřejmě ani bojových schopností - vietnamčíci jsou porád někde v houští, ale legionáři padají jak hrušky. Ale už jen kvůli výpravě a zajímavému námětu by tenhle film mohli rádi shlédnout nejen sběratelé obskurností z let padesátých.(18.8.2009)

  • Tydyt007
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Na dobu v které to bylo natočeni, velmi dobře zpracováno.(11.2.2010)

  • Rodin
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Dobrý film. Jako kluk jsem ho miloval, pak ho dobře dvacet let nedávali a poobnovené TV premiéře jsem zjistil, že tak 60% původně vnímaného kouzla vyprchalo. Ostatně Batličku jsem taky jako teenager hltal, až jsem nestačil polykat, a dnes mně to přijde takové úsměvné. Ovšem nechci snižovat kvalitu černého praporu, na dobu vzniku je to opravdu překvapivý kousek. Jen to chtělo mnohem víc práce (a svobody) ve vztahu ke scénáři. A o trochu méně patosu by se taky hodilo. Nicméně 65%.(23.3.2010)

  • hidden666
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Drobný historický korektiv, jak vypadal návrat legionářů doopravdy. "Již druhý den jsem dostal na celu mladého Slováka, ze kterého se vyklubal poddůstojník francouzské cizinecké legie. Vesnický chlapec ze západního Slovenska po únoru 48 přejde s kamarádem do Rakous, dostane se do tábora emigrantů v Bavorsku, přijdou tam za našimi hochy francouzské legie: Říkáte, že chcete bojovat proti komunismu, pojďte k nám, my už bojujem! Sedlo jim na vějičku těch našich dětinů spousta, nudili se v táboře nekonečným čekáním, toužili po činnosti a dobrodružství. Podpis přihlášky, cesta do Marseille, z pevnosti Saint-Jean do kádru legie v Sidi-bel-Abbes, výcvik, žold, vína plné soudky, pak náhle do Indočíny a válka s Vietcongem v pralese, obklíčení legie, útěk ze zajetí a nekonečné bloudění pustinou, nakonec přeci jen dopadení a peklo zajateckého tábora kdesi na čínské hranici. Poměry nepředstavitelné, zoufalství, hlad o hrstce rýže, přilepšovali si masem ulovených žab a hadů, paludismus, tropický revmatismus, avšak na školení nebylo zapomenuto, a všichni ti nešťastní čeští i slovenští chlapci skládali teď do "ideologické převýchovy" všechny svoje naděje na další život, vyvolali v sobě přízrak návratu domů a odpuštění, byli by teď řádu, z něhož uprchli, sloužili do roztrhání. Byli pak evakuováni do Číny a tam znovu školeni. A posléze nastoupili nekonečnou pouť Sibiří a Svazem do Prahy, hrstka desetkrát zneužitých bláznů, a po celou cestu se hádali, bude-li jim prominuto. Na Hlavním nádraží v Praze je už čekaly zavřené kamiony Státní bezpečnosti. "Tak vás vítáme, legionářské svině!" Šli nejprve do karanténní nemocnice na Pankrác, potom do vyšetřovací vazby v Bartolomějské, už tu mrzli v několika celách nevím kolikátý týden, pořád v nejistotě o svém osudu, jen chvílemi jim plně docházelo úzkostné podezření, že je čeká dlouholetý žalář, trestanecká dřina v dolech, život docela zkažený. Protokoly jejich zkušeností představovaly nejnapínavější román, byly pak tuším částečně zpřístupněny režimním filmařům a v znikl film, nikoliv špatný, "Černý prapor". " prof. Václav Černý, Paměti III (1945-1972)(4.7.2007)

  • sadlokan
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Na svoji dobu velice lehce tendenční film o cizinecké legii .Celkem přesvědčivě zvládnutá atmosféra tropů a,možná, i vztahů mezi nedávnými nepřáteli z II.světové války.Unikátní"Ludvík Svoboda"coby velitel žoldáků!!!(21.12.2011)

  • Don Martini
    *
    všechny komentáře uživatele

    Vydržíte se dívat na iritující začátek filmu - točící se anténa? To zavání silným komunismem.(16.1.2012)

  • Nerajohn
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Velice netradiční a odvážný český film 50. let. V době, kdy komunisté začali amnestovat emigranty, byl natočen snímek, kdy rodiče na Ruzyni vyhlížejí své ztracené syny, kteří se rozhodli vstoupit do francouzské cizinecké legie. Přitom bojují ve Vietnamu proti partyzánům, kteří chtějí samostatnost. To, co každého překvapí ( když si to dopředu nepřečte ), je architektura filmu. Dobrá polovina snímku se odehrává v asijské džungli, ale natáčelo se na Žitném ostrově tak šikovně, že si troufám poznat, že nikdo nepozná, že filmaři z ČSR neodjeli. Dalším plusem je jazyková rovina snímku, postavy mluví francouzsky, německy, italsky, česky a proto není od věci si pustit české titulky. Hlavní roli ztvárnil Jaroslav Mareš, kterému výborně sekundoval svalovec František Peterka. Český divák si všimne i H. Hasseho, známého jako SS z Vyššího principu. V 50. letech rozhodně ojediněný český dobrodružný snímek, který i přes určitou poplatnost době by neměl být zapomenut.(11.6.2007)

  • Rodney McKay
    **
    všechny komentáře uživatele

    Snímek má určitě svou originalitu. A pravdou je, že jsem si říkal s ohledem na rok vzniku, v kterém státě to mohlo být natočeno a už rozhodně bych neřekl, že to bylo točené v Praze. Bojové scény by se daly okomentovat: "střelba, smrt legionáře" a to bez přímé konfrontace. Nehledě k tomu je dílo v podstatě bez hlubší myšlenky, kde zaujme snad jen namakaný Peterka, kterého bych opravdu v temné uličce potkat nechtěl a poměrně zajímavý průřez národností v cizinecké legií včetně jejich komunikace mezi sebou.(26.12.2010)

  • offlineman
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Na tenhle film jsem se těšil, ale po shlédnutí jsem z něj mírně rozpačitý! Už proto, že je polovina děje francouzsky bez titulků! Z výborného tématu se, bohužel, vytěžilo příliš málo! Mile překvapil František Peterka, už jen svou figurou. A nesmím zapomenout na mého oblíbence Hannja Hasseho. Je škoda, že se s ním nenatočilo více filmů. Navíc mám takový dojem, že polní uniformy i s klobouky si o pár let později vypujčili Zdeněk Srstka a Josef Dvořák, když ve filmu Poplach v oblacích převáželi slona Bimba! :-)(30.1.2011)

<< předchozí 1 2
zobrazit všechny komentáře

Česko-Slovenská filmová databáze © 2001-2012 POMO Media Group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Provozovatel a redakce | Reklama a marketing | Napište nám | Poslední hledané výrazy | Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o.

Doporučujeme: plastová okna, rychlé překlady, vstupenky, kultura, úřady práce, inzerce realit, realitní kancelář, práce