Červený balónek

Snad nejpoetictejsi film s jakym jsem se setkal, nezklamal ani francouzsky soundtrack ktery se proste musi vryt do pameti... Skoda jen, ze ve ctvrti Menilmontant (Pariz) v ktere byl film natacen se uz jen tezko spatri puvodni mista kterymi chlapec prochazel...

Možno zhlédnout v obstojné kvalitě zde: http://www.viddler.com/explore/supremelegend/videos/40/

nejlepší scéna, když spolu flirtujou červenej a modrá :)

V ranném dětství jsem měl obrázkovou knížku, která se jmenovala "Červený balónek". Byla plná fotografií z tohohle filmu. Žádnou jinou takovou knížku jsem neměl, takže jsem si jí prohlížel pořád dokolečka. Tenkrát jsem ještě neuměl číst - četla mi z ní máma. Ty barevné fotografie a vůbec celý příběh Pascala a jeho červeného balónku ve mě zůstali hodně hluboko. Vzpomínám si, jak mě na konci knížky bylo vždycky Pascala hrozně líto, když o balónek přišel (nejednou jsem kvůli tomu brečel) a jaký to byl strašně zvláštní pocit, když se k němu pak slétly balónky z celé Paříže, aby ho vynesly do nebe - přál jsem si vždycky zažít něco podobného. Ta kniha ve mě tenkrát formovala pohled na svět. Na obyčejný balónek jsem se díval jako na něco, co má duši, jako na živou bytost. Když jsem měl teď možnost shlédnout celý film, všechny ty pocity se mi zase vrátily a já měl dojem, že sleduji sen svého dětství. Všechno to, co jsem měl v sobě hluboko zakódované jako stokrát prohlédnuté statické obrázky, se tu najednou hýbe. A já vidim Pascala, jak leze na pouliční lampu, aby odvázal balónek, jak ho s balónkem nechtějí pustit do tramvaje, jak schovává balónek u cizích lidí pod deštník, aby mu po cestě domů nezmokl, jak ho balónek druhý den následuje, jak potkává holčičku s modrým balónkem, jak ho zlý kluci pronásledují, jak o balónek přichází, jak se k Pascalovi slétají balónky různých barev, jak Pascal vzlétá do nebes... Nádherné, po těch pětadvacetiletech mě to znovu dostalo.