Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krásná dcera obecního pastýře Bára se líbí všem mládencům z vesnice. Proto si o ní pověrčivé tetky vyprávějí, že se narodila jako dítě polednice. Dívka má jen několik málo přátel: farářovu schovanku Elišku a samotného faráře, který se jí pokaždé zastane. Panský správce Sláma usiluje o Elišku, ale ta miluje pražského studenta. Bára se proto rozhodne odradit Slámu od námluv. Převlékne se za strašidlo a u hřbitova donutí vyděšeného Slámu, aby nechal Elišku na pokoji. Jenže je odhalena a rozlícení vesničané ji zavřou do márnice… Snímek, který ve své době dobyl též zahraniční trhy (zaznamenal výrazný úspěch v Sovětském svazu i Latinské Americe) natočil jako svůj debut režisér Vladimír Čech. Do hlavní role obsadil půvabnou a temperamentní členku Slezského národního divadla v Opavě Vlastu Fialovou, vybranou na základě konkurzu. I pro ni to byl první film. (Česká televize)

(více)

Recenze (104)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Precizně zpracovaný scénář a dobrá režie, jen na svou dobu už přece jen trošku přehrávané herectví; příležitost dostala opět řada předválečných hvězd - Jaroslav Vojta, Gustav Hilmar, Jan W. Speerger, Marie Blažková, vedle toho hvězdy nastupující (Kemr, Vrchota) i budoucí (L. Lipský). Herecký projev Vlasty Fialové mi ve filmu příliš neseděl. Také skript trošku pokulhával, zvlášť v noční scéně v hájence, když šla Bára se svíčkou přes chodbu, ale když jí před pokojem svíčka zhasla, tak docela dobře rozeznávala předměty. To však byly jen drobné chyby na kráse, film jasně demonstroval převahu rozumu nad pověrami. Rozmýšlel jsem se i o pěti hvězdičkách, dávám lepší čtyři. ()

Adiemus 

všechny recenze uživatele

Vlasta Fialová působí proti ostatním jako zjevení; nádherná, nespoutaná holka, která se odmítá přizpůsobit. Jana Dítětová se snaží, ale Vlastu Fialovou nepřekoná. Detailní záběry na vesničany jako by vypadly z pozdějších Passoliniho filmů. Poněkud směšně působí naondulovaní herci (Kemr, Vrchota). Škoda, že celý film nebyl natočen v reálu. Ale to jsou jen drobné vady na kráse. Napadlo mi, o čem by asi psala Němcová dnes... ()

Reklama

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Vždycky si první přečtu zajímavosti a pak se vrhnu na hodnocení. A tentokrát právě tím musím začít. V hodnocení se píše, že v Japonsku po shlédnutí filmu hlavní představitelku vyhlásili za nejkrásnější herečku světa, v latinských zemích ji uctívali a obdivovali. A jeden z dojmů, který jsem z tohoto filmu měl je právě ten, že V. Fialová na mě právě nepůsobila jako křehká prvorepubliková kráska - i když samozřejmě vidím, že film nebyl natočen zrovna v době první republiky. Měla v sobě nějaké drsné rysy a trochu až nepřirozené mužnosti...nemůžu si pomoct, měli jsme krásnější dívky v té době, ale možná právě výše uvedenými rysy se na hlavní roli perfektně hodila. Film byl uveden na ČT jako Pro pamětníky a i když se na staré filmy, tím spíše na ty, které jsem ještě neviděl, dívám rád, Divá Bára mezi mé oblíbené patřit nebude. Nejspíš už opravdu patří do kategorie pouze pro ty pamětníky, přestože historickou a uměleckou hodnotu tento film bezpochyby má. Už jen proto, že byl natočen dle naší nejslavnější spisovatelky. ()

Renfield 

všechny recenze uživatele

Bezesporu nejlepší film Vladimíra Čecha, až se v porovnání s jeho další tvorbou divím, že něco tak silného natočil. Taktéž první role Vlasty Fialové a zase ta nejzásadnější, ta která pravděpodobně značně ovlivnila i její další kariéru. Vlasta hraje Báru výborně, většinu filmu strhává pro sebe a to přesto, že i ostatní herci nejsou vůbec špatní, například taková Jana Dítětová, nebo charismatický Robert Vrchota. Další podstatnou částí filmu je kamera Václava Hanuše. Ta řekne to, co herci neřeknou... nádherné poetické záběry a samozřejmě i ty "náročnější", když se projevuje nepochopení ostatních obyvatel vesnice. Právě kamera má zásadní podíl na atmosféře filmu, ale opomenout nemohu ani hudbu. Celkově je filmová Divá Bára kvalitou minimálně srovnatelná s předlohou, možná jí občas dokonce předčí. Zajímavý je film i z historického hlediska a to díky místu natáčení... 75% ()

xenopus 

všechny recenze uživatele

Povídka Boženy Němcové byla zfilmována způsobem, který zcela neodpovídá své literární předloze. Za prvé děj povídky je poněkud jiný - zejména závěr, za druhé je trochu zemitější a ne tak lyrický jako zde a za třetí se odehrává v jiném prostředí. Vidět Báru, jak oděná pouze do tělesného ochlupení v rozkroku i podpaží leze do chladného jezera Mlaka na Šumavě namísto někde do Labe poblíž Vestce (rozdíl cca 900 metrů nadmořské výšky) přece jen působí poněkud nepatřičně. Na druhou stranu z nudné, jednotvárné a placaté polabské nížiny nelze dostat lyričnost a romantickou černobílou bigotnost vesnice tak dobře jako použitím vertikálně diferencovanějších exteriérů... Samozřejmě, že melodramatickému vyznění filmu významně pomáhá hudba a kamera pomáhající spolu se střihem zachytit žádoucí emoce - a jde to i bez replik herců. Panský myslivec Robert Vrchota je skutečně švihák. Nakonec je z toho vlastně čistá romantika; ale co, to je originální povídka v podstatě taky. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (11)

  • Motiv cizí dívky v posteli, do níž jí uloží příbuzní muže, jemuž postel patří, který se ale vrátí předčasně domů a kterého spící dívka okouzlí natolik, že si ji nakonec vezme, v předloze není. Tvůrci filmu si jej vypůjčili z jiné povídky Boženy Němcové "Cesty z pouti". (Pesenka)
  • Film byl natočen na Šumavě, v obci Stará Hůrka, kterou těsně před tím opustilo vysídlené německé obyvatelstvo. Filmové "Škaredý jezero" je jezero Laka. Krátce poté, co obec posloužila jako kulisa filmu, stala se díky své blízkosti k Německu součástí zakázané zóny hraničního pásma a později navíc do těsné blízkosti vojenského újezdu Dobrá Voda. Všechny budovy vesnice v dalších letech srovnal komunistický režim zcela se zemí, do dnešních dnů se zachovala jen kaple Ábelů, kterou lze ve filmu též zahlédnout. (MissSimm)
  • Film Divá Bára byl prvním československým hraným filmem, který se promítal v Austrálii. (SONY_)

Reklama

Reklama