Děti noci

Kdo zažil, ten ví. Kdo nezažil, ať drží hubu a je rád. Issová i Mádl jsou ve svých partech naprosto přesní. Ofka je dokonale otrávená životem a Ubr je zase správně ujetý. Pocit ztracenosti generace Y z toho čiší v každém záběru a už při druhé projekci jsem si uvědomil, že mnoho zásadnějších filmů tady po revoluci nevzniklo. Jelikož jsem si zde zobrazenou životní etapu už skoro celou prošel a dokonce přežil, tak k nim mám o mnoho blíže než generace notorických cinkačů klíči, kteří, jak sami často rádi tvrdí, zažili o dost víc, než si dokážeme představit. Pravda, automaticky zaručené pracovní místo ke každému maturitnímu vysvědčení nebo výučnímu listu a k tomu jako bonus byt, to z ní jako skutečné peklo. Jak už jsem psal výše, raději držte hubu. Každá doba má svoje. (29.03.2010)

A opět, český film, který by nebyl po formální stránce špatný, ale ta myšlenková a duchovní prázdnota! Tak jsem si v průběhu sledování říkal, pokud to bude mít nějakou ideu v závěru, není to nejhorší (herecky, atmosférou) - ale nemělo. Ono nestačí jen pořád nastavovat zrcadlo, ale též ukazovat víru, naději a lásku, které stojí na pevných nohách a ne na písku... (05.06.2012)

Jako docela to ušlo. Bylo to solidně natočený, výborně zahraný a příběh to mělo taky dobrej. Jenom ta postava Marthy Issový mě fakt strašně srala. Na každýho má blbý keci, pokaždý uraženě odejde že jí nikdo nerozumí... Jako chápu že to byl záměr, ale bylo to na mě fakt moc a strašně mi ta její postava kazila celej film. Bejt Ubrem (výbornej Mádl) tak jí pošlu do hajzlu. 50% (05.04.2009)

Karlín atmosféricky živý, dýchajúci. Všetko, čo mi film dal, mi dá každá prechádzka do tých miest. Drobná poznámka: V záujme zachovania realistickosti mohla vzniknúť koprodukcia Čína/Vietnam/ČR. Stretnúť totiž dnes v množstvách nárožných karlínských nonstop potravín českú predavačku sa rovná malému zázraku. (04.12.2008)

80 minut product placementu ve vyprávění o krávě, která právě dostala krámy, ve filmu, jenž se chce odlišovat od vlny českých teenagerovských filmů už svým úhlem pohledu, ale je stejně dramaticky nezvládnutý (ano, Suda...) a vypovídající o tom, že někteří si potřebují nutně zašukat. Esence chčípáčkovského českého filmu a lostomilého plyšáčkovství, tedy dvou věcí, které upřímně nenávidím na české polistopadové kinematografii, v rádobyuměleckém pseudoimpresionistickém filmu vystavěném na náhodách a klišé aneb další snímek potvrzující mi, že nejlepší současný český herec Jiří Mádl by měl brutálním způsobem zabít svého agenta, pokud nějakého má. (25.09.2008)