Reklama

Reklama

Klíč

Československo, 1971, 85 min

Režie:

Vladimír Čech

Kamera:

Václav Huňka

Hrají:

František Vicena, Wilhelm Koch-Hooge, Zdeněk Kampf, Vlasta Vlasáková, Eva Jiroušková, Oldřich Velen, Jürgen Frohriep, Miloslav Holub, Jindřich Narenta (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Heydrichiáda, temné období českých dějin. Krátce po atentátu na říšského pretektora Heydricha byly okupované Čechy vystaveny brutálnímu teroru. Během jednoho zátahu gestapo zajme těžce raněného muže, který je vedoucím činitelem českého odboje. Jediná věc, kterou se gestapákům u něj podaří nalézt je pouhý klíč. Klíč, který jak šéf gestapa tuší může být klíčem k rozbití odboje. Klíč, ke kterému je nutné najít pasující zámek. Klíč, jehož tajemství se gestapáci ze zraněného muže pokouší dostat všemi prostředky... Film byl natočen k 50. výročí založení Komunistické strany Československa. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (37)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Co nám to tam v tom Londýně zase vyvedli, oni si udělají atentát a nikomu o tom neřeknou...'' Jedna z úvodních vět by tématu neznalého diváka měla upozornit, že tady něco zavání srpem a kladivem ... A taky že ano. Snímek je hodně tendeční, komunisté jsou odbojáři kovaní z ocele, ti chycení nepromluví a na smrt jsou s písní na rtu : Poslední bitva vzplála... Je to škoda, řada komunistů se chovala v odboji opravdu nesmírně statečně, bohužel doba vzniku filmu mu vtiskla hodně propagandistický ráz a dnes činy některých z těchto obětí znehodnocuje. ,,Kladně'' hodnotím záběry z vykachlíkované pankrácké sekyrárny (ta byla zřízena ale až v roce 1943- tedy až rok po atentátu), těch mnoho v našich válečných snímcích nenajdeme. Z rychlosti od zamítnutí milosti po úkon sám jde člověku mráz po zádech a i z vědomí kolik našich lidí zde bylo za okupace gilotinou setnuto... Je neuvěřitelné, že i pro potřeby nacistů masově popravovat se nejlépe osvědčil tento přes dvěstě let starý popravčí nástroj (nebereme-li v úvahu její nedokonalé předchůdce). Využívána byla nejen u nás, ale i ve věznicích Třetí říše v Německu. * * ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Jak už letopočet vzniku napovídá, jde do značné míry o normalizační agitku, v jejímž rámci si můžeme poslechnout i přednášku o V.I.Leninovi. Tvůrci filmu v úvodních titulcích předesílají, že se nechtějí přísně držet historie - to se jim v mnoha ohledech povedlo. O autorskou licenci jde např. u poprav gilotinou bezprostředně po atentátu na Heidricha - sekera byla na Pankráci instalována až v roce 1943. Nicméně genius loci onoho hrozného místa, které jsem měl to pochybné štěstí před lety navštívit, se tvůrcům snímku podařilo zachytit velmi zdařile. Za zmínku stojí i vtipná scénka z německého bordelu. ()

Reklama

insurgentes 

všechny recenze uživatele

Další zkurveně komunistická agitka s bolševickou plechovou hubou v hlavní roli (oni se snad jezdili pářit přímo do Kremlu, jinak nevím, kde tyhle typy, kterejm komunismus koukal z vočí, pořád brali). Hlavní poselství: Atentát na Heydricha byl špatně, áno, poněvadž jsme to nevymysleli my, předposraný komunisti. To ste si vymysleli vy tam v Londýně a nás ste se neptali, a nás pak kvůli tomu, chudinky, všechny pozavírali a pozabíjeli. Jedinej správnej vlastenec je totiž ten, co jezdí do Moskvy, vy trotlové. No HNUS, co se tady v tý zemi neustále střídá za ksindl - nacisti, komunisti, eurosocialisti... Bych blil. ()

Slimak 

všechny recenze uživatele

Dne 27. května 1942 byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora a generála policie Heydricha...do Prahy přijíždí tedy komisař Fridrich který na odbojáře začne organizovat veliké zátahy...při jednom takovém chytí i jistého Jana Ziku který nemohl vzít do zaječích kvůli přeražené páteři.Fridrich se z něho pokouší vypáčit odkud je klíč který u něj našli.On na ně však úplně prdí a nic neřiká.A sledovat gestapáky jak si nechávají namnožit klíče a poté běhají po Praze s tím že je zkusí do všech dveří a jedny to budou ..to je...... zkrátka něco takovýho nemá obdoby.A ty dveře samosebou nenajdou.Jsou blbý. ()

Tsunami_X 

všechny recenze uživatele

První normalizační film. Představoval jsem si u něj, jaké to asi bylo, jít na tuhle nádheru v nastupujících sedmdesátkách do kina. Diváci si při tom, pochopitelně nepříliš vědomě, dali i svého prvního Tomana, ústředního muže (dramaturga) československého filmu. Místo rozjuchaných, budovatelských, subverzních, vývozních a novovlnných filmů se svou diváckou zkušeností dostali absolutní stranickou šeď, na které se podepsala absence tvůrčího prostředí (nahrazeného prostředím schvalovacím/úřednickým), známých (ikonických) herců a řemeslného nadstandardu. Což o to, straník Vladimír Čech měl ve své kariéře i světlejší formální chvilky (Expres z Norrimberka, 105 % alibi), nicméně zde, s uvědoměním že vše dělá pod drobnohledem Moskvy, víceméně režijně nefantazíroval. Protože co kdyby. Uvědomíte si to po úvodním dramatu přesně ve chvíli, kdy se stará babka rozpláče dojetím v pracovně Vladimira Iljiče a celý Klíč tak jednou provždy udělá twist někam jinam, než byste po úvodní štáře namlsaně čekali. Pak už se to veze na formálních a notně otupujících tezovitostech, jako je poprava gilotinou za zvuků klavírů (pozor, hraje nacista!). Aby to pochopil i poslední náměstek je třeba tuhle scénu zopakovat. Pro jistotu pětkrát za sebou. Po největší akci v dějinách pražských zámků už jako divák jen rezignovaně čekáte na to, až malátný Vicena přestane předstírat, že hraje a konečně exne. Z umrtvující šedi pak už jenom se slzou v oku zavzpomínáte na vnitřní půtky mezi jednotlivými liniemi odboje a zapamatujte si, že kdybyste chtěli tuto organizaci někdy infiltrovat, nejlépe se to dělá v kadeřnictví s heslem „potřebuji ostříhat na ježka“. Tenhle film je otvírák k prázdnu. I s tím závěrečným křížem se kterým bylo při schvalování dost problémů. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (10)

  • Film se původně jmenoval dle hlavního hrdiny Jan Zika.  (Xell)
  • Ve filmu jsou pro dramatičnost ukázány popravy gilotinou, což je chyba. Gestapo začalo používat gilotinu až od 5. 4. 1943. Děj filmu se odehrává v roce 1942, kdy popravy byly vykonávány zastřelením na Kobyliské střelnici. (Kubeska)
  • Retrospektivní scény z Moskvy měly být původně natáčeny v Leninově mauzoleu, ale to sovětské úřady nepovolily. (raininface)

Reklama

Reklama