Jak Golem na svět přišel (festivalový název)
-
Golem, wie er in die Welt kam, Der
-
Golem, The
-
Golem: How He Came Into the World, The
Fantasy / Horor
Německo, 1920, 85 min (SE: 67 min)
Režie:
Carl Boese, Paul WegenerHrají:
Paul Wegener, Greta Schröder, Ernst DeutschPlakáty
Obsah
-
Praha, 16. století. Židovský rabín vyčetl z hvězd, že jeho národu hrozí nebezpečí. Rozhodl se proto vytvořit z hlíny obrovského člověka, kterého nazval Golemem a pomocí magie ho přivésti k životu, aby Židy před oním nebezpečenstvím ochraňoval. Z počátku je Golem svému pánovi oddaným služebníkem, který beze zbytku plní uložené úkoly. Jednou, když Golem zachrání život samotnému Císaři, který jako výraz díku zruší dekret o odsunu Židů z města, rozhodne se rabín Golema proměnit zpět v pouhou hlínu, neboť jeho úkol zde je již splněn. Navíc panuje jistá hrozba, že při nevhodném postavení planet se Golem může vzepřít svému pánovi. Než však rabín stihne Golema zničit, je tento opětovně probuzen k životu rabínovým asistentem pochybné povahy, který jej chce využít k odstranění svého soka v lásce. A právě v tu chvíli dojdou planety oné ďábelské konstelace a Golem začne rozsévat zkázu...
Film byl natočen jako prequel ke snímku Der Golem z roku 1915. (El Indio)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (25)
-
Marigold
Stará židovská legenda v nadčasovém hávu německého expresionismu. Režisérské duo Wegener–Galeen uskutečnilo dráždivou tvarovou syntézu gotického klenutí a lomení s expresionisticky pokřivenou perspektivou a výsledkem je zvláštní vizuální svět na pomezí reality a snu, historie a mýtu. Klasický příběh Rabiho Löwa a jeho monstrózního výtvoru je tryskajícím zřídlem temné atmosféry, která kulminuje ve scéně vyvolávání Astarotha (nadčasově ztvárněné a neobyčejně sugestivní), stejně jako jímavou prefigurací příběhů o "nepochopených" monstrech. Sám Wegener ztvárnil Golema jako zdroj nekontrolovatelné síly, ale zároveň jako bytost pozvolna opouštějící své prvotní určení a procitající do svého lidství. Čímž jasně předznamenal celou větev významných horrorových snímků. V restaurované verzi oceňuji zejména systém barevných filtrů, který citlivě kopíruje atmosféru děje a pak výtečný soundtrack, který dokonale koresponduje s duchem snímku. Der Golem je výpravný historický kus (ovšemže v měřítku své doby), snímek s atmosférou mystiky a příběhem, který jednou pro vždy předurčil monstra v kinematografii. Je kdesi na pomezí výrazně stylizovaného Kabinetu dra. Caligariho a skutečnost poetizujícího Nosferata. Pro milovníky černobílých snů s pečetí IFA vtělená rozkoš!(18.11.2004)
-
DaviD3141
Wegenerov Golem, realizovaný nedlho po Kabinete dektora Caligariho, je klasickým snímkom nemeckého filmového expresionizmu. Prvé Wegenerovo spracovanie tejto starej židovskej legendy sa datuje rokom 1915, druhé, štylizované ako komédia (Golem a tanečnica), je o dva roky mladšie. Do dejín kinematografie sa ale zapísala až tretia verzia, nazvaná Golem, ako prišiel na svet (1920). Hoci je Golem postavený na tradičnom židovskom rozprávaní, s aktuálnym judaizmom nemá mnoho spoločného; filmoví rabíni pripomínajúci čarodejných hviezdopravcov (na hlavách nosia skalpy, nie jarmulky), ktorí majú za cieľ privolávať zázraky na hlavu kráľa. Sám rabi Löwy vyzerá ako šialený vedec nie nepodobný doktorovi Caligarimu (Werner Krauss) alebo Rotwangovi (Rudolf Klein-Rogge) z Langovho snímku Metropolis (1927). Pre filmový expresionizmus sú typické výrazne štylizované kulisy: v Golemovi sú interiéry aj exteriéry židovského ghetta pokrútených a hrubých tvarov, navodzujúcich predstavu lona, zatiaľ čo svet nežidovského dvora je plný hýrenia a rozprávkovej atmosféry. V tridsiatom prvom roku Golem výrazne inšpiroval Whaleovho Frankensteina (1931); ten za svoju podobu vďačí viac Wegenerovi ako Mary Shelleyovej. 60%(15.2.2010)
-
Dan9K
Tento snímek nese pravděpodobně 1. příčku v mém osobním žebříčku nejnudnějších a nejzdlouhavějších filmů. Až na lepší začátek a celkem dobrý konec, mám neuvěřitelnou mlhu. Snad, že dialogy jsou pro mě skoro to nejdůležitější a pokud má 1 a půl hodinový film kolem 35 vět přímé řeči, nedokážu plně akceptovat a pochopit děj a stávám se stále méně a méně pozorným. Čili v souvislosti s tím, že jde o němý film, ve kterém se z velké části příběh odvíjí gesty a obrazově, mnoho věcí mi pak uniklo a nedokázal jsem tak ocenit, alespoň tedy podle zdejšího hodnocení, nepochybnou kvalitu počinu.(14.4.2006)
-
paascha
Souhlasím se všemi, kteří znají lepší film. Mezi čb expressy je Golem ten slabší, ale nevidět ho, chybí...(13.11.2006)
-
jojinecko
Aj keď to nie je "klasika" ako Nosferatu, Der Golem je každopádne nesmierne zaujímavý artefakt nemeckého expresionizmu,so všetkým čo k tomu patrí...Scéna oživovania Golema je geniálna, tak ako aj jeho vizuálne spracovanie...Celkom by ma zaujímalo, aký bol osud tohto "židovského" filmu po roku 1933, keď sa k moci dostala NSDAP...asi sa jej veľmi nepáčil..(27.4.2006)
-
nash.
Poslední Wegenerův výstup v roli staropražského monstra, tentokrát v upravené verzi původní židovské legendy. Film, který se stal základním kamenem většiny filmů o lidských výtvorech, jenž se vymkly kontrole a postavily se proti člověku, přímým předobrazem filmového Frankensteina a dalších netvorů, kteří jsou lidštější než lidé, a také filmem, jehož technické postupy, práce se světlem, kulisy i herecké pojetí inspirovaly řadu pozdějších tvůrců a herců. Pro fandy, které zajímá historie žánru absolutní povinnost, s několika i dnes velmi působivými scénami a podmanivě temnou atmosférou zajímavě zabarvenou přehnanými hereckými gesty typickými pro němý film i dobovým okouzlením ze stále ještě nového média.(29.4.2011)
-
Mystery13
101 HORORŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ ZEMŘETE._____ Škoda, že jsem viděl nejdříve Frankensteina z roku 1931 v titulní roli s Borisem Karloffem, protože teď už vím, jak se věci mají. Teď už vím, kolik si Karloff vzal pro svou roli od Wegenera. Golem je na svou dobu výborně řešený film se skvělým scénářem a pozvolna si budující atmosférou, která vyvrcholí ve chvíli, kdy obživne díky Astarothově větě slavný Golem, aby chránil Židovské ghetto a byl zároveň sluha. Ale jak už to bývá, expresionistické filmy nebývají příliš veselé, takže je tu dramatická zápletka a stejně jako Frankenstein se i Golem vymkne kontrole a začne to pravé Peklo. Chválím výborného Paula Wegenera za jeho titulní roli Golema, za režii a dokonce za scénář!(23.6.2011)
-
liquido26
Skvělá atmosféra, geniální kulisy, působivá hudba a originální kostým a maska Golema, který vypadá fakt jako hliněný :-)) Jediný, co mi vadilo bylo takový trochu rozvleklý tempo. Rozhodně by to sneslo o takovejch dvacet minut míň.(12.9.2010)
-
gjjm
První dochovaný film expresionistického období. Tohle není ani černobílý film. Je prostě černý - odehrává se prakticky jenom ve tmě, jen občas se tu objeví nějaké bílé světlo nebo odlesk. Neuvěřitelně ponurá expresionistická kamera, vynikající hudba, perfektním způsobem využívající prvky židovské hudby. Na filmu už je vidět docela silný vliv Griffitha, hlavně v kameře a způsobu, jakým je film doprovázen hudbou. Naopak je rovněž znát obrovský vliv, který měl Wegener na Murnaua, hlavně v exteriérových, či spíše pseudoexteriérových scénách (zde je znát vynikající práce se světlem, která nebyla na takové úrovni ani později za Murnaua). Mimikou golema se zase očividně inspiroval Boris Karloff ve své nejslavnější roli. Golemův příběh zhruba podle Meyrinkova vynikajícího románu je přesazen do neurčitě středověkých realií v těžce expresionistických dekoracích (ty jsou dílem proslulého architekta Hanse Poelziga). Na němý film oplývá značně rozvětveným příběhem a skvělými hereckými výkony (zvlášť režisér Wegener v roli golema a Albert Steinrück v roli rabína Löwa). Nádherný, bizarní film plný mystických narážek, již expresionistický svým výtvarným pojetím, ale (ač zfilmovává román, který je pokládán spolu s Kafkou za vrchol expresionistické prosy) ohledně ostatních vlastností filmu pořád ještě spadá spíše do takového toho naivního romantismu počátků kinematografie. Horror to ale pořád ještě není.(11.9.2009)
-
vypravěč
K těmto prvním krokům nejslavnější pražské oživené sochy si znamenám slova Gustava Meyrinka uvádějící na práh města, kde golemův stín spí: "Neznám žádné jiné město, které by jako Praha, bydlí-li člověk v ní a má-li též duchovně její zvětralost, tak často a tak podivuhodně kouzelným způsobem lákalo vyhlédavat místa minulosti. Jako by mrtví volali nás živé až na místa, kde oni kdysi trávili své bytí, aby nám pošeptali, že Praha nenese své jméno "práh" jen tak zbůhdarma -, že ve skutečnosti je prahem mezi tímto a oním světem, prahem mnohem užším než kdekoli jinde."(3.2.2011)
-
Terva
Tohle byl zajímavý Golem. Už ho moc nepamatuju, ale byla to síla.(8.5.2012)
-
spikey1
Tento snímek zmiňuje jako druhý nejdůležitější horor v dějinách kniha 101 hororů, které musíte vidět před smrtí. A má proč, v Golemovi a jeho pohybech můžete vidět inspiraci pro pozdějšího Frankensteina, navíc podobenství na závěr, kdy Golema zneškodní a uklidní malé dítě je tak krásné, že si zaslouží být mezi nejlepšími filmy.(18.6.2010)
-
Master19
Poslední část Golemovské trilogie od mistra německého němého surrealismu Paula Wegenera. Na rozdíl od dvou předcházejících dílů je tento kompletně zachován a dokonce v distribuci. Úžasné kulisy židovského příběhu o vzdoru a boji o svá práva se dozajista staly inspirací pro další tvůrce (např. pro Bártova Krysaře). Golem samotný vypadá spíše jako nějaký staroegyptský potentát a šmajdá jako kačer v důchodu, ale přesto je atmosféra filmu nadčasová a poštěstí-li se vám shlédnout film na plátně, jako mně, rozhodně nebudete litovat.(2.8.2008)
-
ditechi
odpad!LFŠ 2008: Ja si nemôžem pomôcť, ale nakoniec musím dať odpad. Zdĺhavé nemé nič. Nedefinovateľný rozdiel oproti inému nemému veldielu - Kabinetu dr. Caligariho. Z neho tu chýbali mnohé prvky - dej, napínavá atmosféra a aj kvalitná hudba. Výsledkom bol môj spánok na hrozných sedačkách v Redute. :) Nechcem ale odradiť prípadných záujemcov, ide len o môj veľmi silne subjektívny pohľad. Jednoducho nie som fanúšik podobných kúskov.(4.8.2008)
-
Goldbeater
Jak Golem na svět přišel je méně známý snímek, než jeho vrstevník Kabinet doktora Caligariho, ale je velmi kvalitní a možná se mi líbil i o něco víc. Z hororu tu sice moc nenajdeme, ale i bez toho se můžeme dočkat působivé a místy trochu děsivé podívané. Golem je správný příklad německého expresionismu dvacátých let minulého století a dozajista by stál za povšimnutí.(20.10.2011)
-
corpsy
Nad nádhernou až fantazmagorickou výpravou budete vyvalovať okále. Film s veľmi temnou a hutnou atmosférou. Do toho herci, ktorý niesu na pohľad vôbec sympatický, však do tohto sveta zapadajú skvelo. Film si zaslúži pozornosť.(11.10.2010)
-
Marys
LFŠ 2008... Eh no, ťažko sa mi hodnotí. Na tento film sme išli z núdze po neúspešnom pokuse dostať sa na Absurdistan. Radšej sme si však mohli niekde do chládku ľahnúť a oddýchnuť. Začiatok každej kapitoly som predriemal, a netuším prečo, snívali sa mi totálne halušky. Skrátka ma to nebavilo, ale za ten rok vzniku, 1920, to hodnotím kladne.(2.8.2008)
-
Hans.
I s přihmouřeným okem na dobu vzniku filmu mě to moc nechytlo...(30.5.2011)
-
killerbean
Sfilmovaniu starej židovskej legendy nechýba atmosféra a niektoré scény sú naozaj lahôdkové. Škoda preto, že film nedokázal vizuálne aj myšlienkovo silné scény nejako pútavejšie prepojiť a vyhnúť sa tak tzv. hluchým miestam. Film však má nesporné kvality, ktoré ocenia najme milovníci nemého filmu. 80 %(15.9.2008)
-
Jelly
tedy, nejvíce se mi líbily nádherné kulisy - všechny ty neuvěřitelně tvarované domy, křivolaké uličky, i podivné interiéry. o horrorovém vyznění nemůže být z dnešního pohledu řeč, ale ve své době byl snímek nepochybně silným soustem.(27.9.2007)
72%
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Související
- Golem (1936)
- Golem und die Tänzerin, Der (1917)
- Golem (1915)