ノワール
Noir
Scénář:
Rjóe CukimuraHudba:
Juki KadžiuraHrají:
Hóko Kuwašima, Kotono Micuiši, Tošihiko Seki, Aja Hisakawa, Hitoši Takagi, Taró Arakawa, Šinpači Cudži, Fumihiko Tačiki, Kumiko Higa, Hiroši Janaka (více)Epizody(26)
-
Kuroki te no šodžotači (E01)
-
Hibi no Kate (E02)
-
Ansacu júgi (E03)
-
Nami no Oto (E04)
-
Re Soruda (E05)
-
Majoi neko (E06)
-
Unmei no Kuroi Ito (E07)
-
Intokkābire acte I (E08)
-
Intokkābire acte II (E09)
-
Šin no noir (E10)
-
Gekka no čaen (E11)
-
Šikakukó (E12)
-
Džigoku no kisecu (E13)
-
Mireiju ni hanataba o (E14)
-
Reigan saššu acte I (E15)
-
Reigan saššu acte II (E16)
-
Corsica ni kaeru (E17)
-
Wataši no jami (E18)
-
Soldat no rjóte (E19)
-
Cumi no naka no cumi (E20)
-
Mumjó no asa (E21)
-
Tabidži no hate (E22)
-
Zanka udžó (E23)
-
Ankoku Kaiki (E24)
-
Góka no fuči (E25)
-
Tandžó (E26)
Obsahy(1)
Půvabnou Korsičanku Mireille Bouquet živí nikoli nezajímavé povolání: jejím denním chlebem je zabíjení lidí na zakázku a nutno podotknout, že ve svém oboru patří k těm nejlepším. Svoji zásadu pracovat vždy a za všech okolností sama je nucena porušit toho dne, kdy ji vyhledá mladičká Japonka Kirika Yumura a žádá po ní, aby jí pomohla poodhrnout roušku její tajemné minulosti: Kirika totiž trpí naprostou ztrátou paměti a jistá si je pouze a jedině svými obdivuhodnými schopnostmi zabijáka. Kirika a Mireille, jejichž osudy jsou jakýmsi záhadným způsobem značně propletené, se za kuriózních podmínek dohodnou na spolupráci a zakládají zabijácké duo „Noir“ – to ještě ale netuší, že toto jediné jméno je vtáhne do víru událostí vskutku monstrózních. Šestadvacetidílný japonský anime seriál se stal jedním z nejoceňovanějších děl tohoto žánru za rok 2001. (kiddo)
(více)Recenze (68)
Noir je série anime příběhů akčního žánru s příznačnými mystickými prvky a strukturou, která mi příliš nesedla. Jeden díl, jeden příběh plus prvních pět minut rekapitulace z minula. Nebýt malých střípků z hledání pravdy o Kirice, jednotlivé epizody by na sebe ničím podstatným nenavazovaly. Signifikantní je také to, že akční sekvence v závěru každého dílu jsou uvozeny jednotnou zvukovou kulisou a jsou již v předstihu rozpoznatelné. Děj tak bohužel velmi rychle upadá do stereotypu. ()
Nuda, nuda, nuda. Zajímavý námět ze kterého by se dalo mnoho vytěžit. Bohužel to nevyšlo a máme tu vysoce nudný příběh, nudné charaktery, které jsem si nedokázal za celou tu dobu oblíbit ani nenávidět, jen mě prostě nudili. Díky zápletce by tu mohl být velký potenciál v akčních scénách, kterých je sice dost, ale... jsou... nudné. Hudba? Ta ujde, ale podle toho jak je všude hypována jsem čekal trochu víc. Celé je to sice takové melancholické a tváří se to smrtelně vážně, ale atmosféru to prostě nemá. Prvních pár "seznamovacích" dílů je o ničem, ale vydržel jsem protože jsem doufal, že se to rozjede.... ale ono pořád nic... kolem půlky to chvíli začalo vypadat nadějně, ale... omyl... opět nuda... Posledních pár dílů bylo o něco méně nudných, ale to bylo asi proto, že jsem se netrpělivě těšil až to skončí. Sakra lidi?! Viděli jsme vůbec stejnej Noir?! To není možný... :( Dvě hvězdy za nápad, víceméně smutnou atmosféru a občas solidní akci podpořenou slušnou hudbou. ()
"Noir je meno starobylej skazy. Dve dievčatá, vládnuce smrti. Ich čierne ruky ochraňujú pokoj novonarodeného." Nowaru je niečo ako môj splnený sen. Vždy som chcel, aby niekto natočil príbeh assasina v sukni, pokiaľ možno pekelne sexi a pekelne deadly. Pokiaľ nerozumiete pojmu „noir“ v kinematografickom zmysle, je Nowaru niečo ako osvetové dielko, ktoré tento pojem náležite pútavým spôsobom osvetlí. Je to totiž typický anime mix čerpajúci zo starých noiroviek, postmodernistických assasinských masterpiecov Luca Bessona (Leon a Nikita – napr. si všimnite čo stojí v okne Mireille Bouquet atd. ), mafiánskych filmov a konšpiračných teórií. Nevyjasnená minulosť , všemocná tajná organizácia, dve sexi „čističky“ s rýchlymi revolvermi a excelentná hudba v akčných sekvenciách pre každú z hrdiniek. Ale aby som neprechválil; chybičky to samozrejme má. Vadí mi hlavne neustále opakovanie niektorých spomienok Mireille i Noir, čo by som čakal (a i vítal), pokiaľ by šlo o rozsiahly stodielny opus, v dvadsaťšesťdielnom seriáli to však zdržiava dej. A potom ešte jedna „maličkosť“. V Nowaru nie je ani kvapka poctivej krvi po priestreloch, čo je na Japoncov prinajmenšom zvláštne. Skvelý príbeh, hudba a charizmatické hrdinky však nenechajú týmto drobným chybám vyniknúť, preto ho označím za to isté čo pre mňa v žánri fantasy anime znamená InuYasha – absolútne TOP anime. 10/10 Spievaj mi zbohom, tým sladkým zvukom dní minulých, ktorý si ma navždy pamätá Canta per me, a o tom to celé je ;-) ()
Co na tom, že jsou některé přestřelky přehnané? Japonci (opět) dokazují, že jsou mistři animovaného umění. Originální příběh, strhující hudba i závěrečné díly. Nejvíc oceňuji do hloubky propracované postavy. O Noiru nikdo nemůže říct, že by byl povrchní. A ještě jeden bonus: Nikde prakticky žádná krev. Smrti jsou originální a některé dost drsné, přesto se nedá říct, že by byl film brutální. A úchvatná je i tajemná a nebezpečná Chloe. ()
Galerie (37)
Photo © ADV Films
Zajímavosti (3)
- Koichi Mashimo vyrábal seriál v súbežne s .hack//SIGN. (Flipper)
- V druhej epizóde "Daily Bread" vidíme počas nakupovania Mireille a Kiriky obchod Bee-Train. Je to aj meno jednej zo spoločností, ktoré Noir vyrábali. (Flipper)
- Postava Miloš Havel je pomenovaná podľa dvoch notoricky známych českých politikov, premiéra Miloša Zemana a prezidenta Václava Havla. (Flipper)
Ze začátku jsem Noiru příliš nevěřil, sice tam byla zajímavá zápletka, nebo spíš mě seriál dokázal navnadit na ono velké tajemství kolem významu „Noir“, ale chybělo mi tam něco víc, co by mě k seriálu opravdu připoutalo. Akce byla fajn, na anime z roku 2001 vlastně úplně super (třeba při scéně s přestřelkou na schodišti jsem si s úsměvem vzpomněl na nejnovějšího Johna Vicka), ale chyběly mi tam výraznější emoce, nějaké intenzita (jako že se něco důležitého děje) a vůbec mi to přišlo v první polovině strašně roztahané. Mému dojmu absolutně nepomáhalo to, jak seriál neustále opakoval některé záběry, spíš naopak a když už jsem viděl během šesti dílů snad popáté mrkající malou Mireille, která právě našla svoje rodiče, tak jsem si říkal „Proč?“. Tyhle záběry, s kterými chtěli tvůrci navodit atmosféru a připomenout důležité okamžiky v první půlce fungovaly naprosto obráceně a obzvlášť při binge watchingu (sledování co nejvíce dílů seriálu v jednom kuse) to vysloveně štvalo, přišlo mi, že mě to okrádá o čas, že tím trpí atmosféra, že to celý příběh zbytečně natahuje. Stejně tak byla kvalita některých „případů z běžného života nájemných zabijáků“ značně kolísavá, občas jsem si novou zakázku dívek slušně užíval, většinou když byla nějak výrazněji propojená s hlavní zápletkou celého seriálu, nebo se objevila nějaká opravdu povedená záporačka (ano záporačka, většina mužských postav v tomhle seriálu totiž nestojí absolutně za zmínku, snad kromě strejdy Mireille a našeho Miloše Havla), ale byly tam i díly, které kdybych vynechal, tak by se asi nic nestalo. Stejně tak rozplétání všech tajemství působilo hodně zdlouhavě, vždyť ještě u nějakého šestnáctého dílu jsem si připadal, že hrdinky vlastně pořád znají akorát tak jméno nepřítele a nic moc navíc. Poslední výtka je pak absence krve, u seriálu, kde tolik lidí zemře, působí fakt, že je na obrazovce krev asi jen ve dvou scénách, opravdu hodně divně, nepřirozeně, jako kdyby tam ani neumírali lidi. Jestli to byl tvůrčí záměr, stejně jako u již zmíněného opakování scén a snahy autorů o minimum emocí, protože jde přeci o příběh nájemných zabijáků, netuším, ale pro mě nic z toho příliš nefungovalo. Naštěstí i v té první polovině byly opravdu skvělé díly, zvláštní ale je, že jako nejzajímavější a nejsilnější bych označil noční čajovou party. Co u mě hodně zvedá celkový dojem je pak polovina druhá, nebo spíš ta úplně poslední třetina (od návratu na Korsiku). V momentě, kdy vše dostane spád, začnou se už opravdu odhalovat všechna tajemství, začnou reálně pracovat emoce, a i ty atmosférická opáčka některých záběrů najednou fungují, je z Noiru 5* zážitek. Další věc, co seriál po celou dobu neskutečně tahá nahoru a co je tu prostě vynikající, je soundtrack od Juki Kadžiury. Stejně jako u .hack//SIGN i tady je ta doprovodná hudba prostě něco nezapomenutelného, nejde jí nevnímat, ale tentokrát podle mě na 100% pracuje pro anime a perfektně ladí s tím, co je na obrazovce. K tomu i zde obdivuji širokou paletu hudebních motivů, s kterou autorka přišla, jsou tu epické chorály, někdy kombinované s trochou té elektroniky, ale třeba i skladba u které se vám hned vybaví Itálie, jindy zase přijdou na řadu dudy… Tohle je za mě ukázka rozmanitého a úžasného hudebního soundtracku, další důkaz toho, proč si práce Juki Kadžiury vážit. Když k tomu přidám povedený opening a ending, tak hudebně je Noir jasných 11/10. Ve výsledku jsem si Noir užil, v závěru hltal doslova každý díl a chápu jeho vysoké hodnocení, přesto ale nemůžu zapomenout na své úvodní rozpaky, prostě na to, že mě ze začátku úplně nevtáhl. 7,5/10 () (méně) (více)