Harakiri
-
Seppuku
-
Harakiri
Drama
Japonsko, 1962, 135 min
Režie:
Masaki KobayashiHudba:
Tôru TakemitsuObsah
-
V Japonsku 17. století zavládl konečně na čas mír. Tato situace s sebou ale rovněž nese nárůst počtu róninů - samurajů bez pána, kteří se leckdy bez prostředků potulují krajinou a pokoušejí se uhájit holé živobytí. Dochází rovněž k tomu, že se na prahu domů samurajských klanů, které dosud prosperují, občas objeví zoufalý rónin a žádá o poskytnutí pomoci při spáchání rituální sebevraždy - seppuku. Nezřídka ovšem v skrytu doufá, že se nad ním pán domu slituje a místo požadované smrti mu poskytne naději na lepší život. A některé klany již podobní příchozí začínají unavovat..
Jednoho dne zabuší na vrata klanu Iji postarší rónin (Nakadai Tacuja) a vznese obvyklou prosbu o pomoc se seppuku. Samurajové si ale nejsou jisti, o co tomuto muži jde ve skutečnosti. Ani oni sami se kodexu bušidó přísně nedrží, bude se ho držet nenadálý host? A nebo se snaží o něco úplně jiného a představuje pro čest klanu netušenou hrozbu? (vandalka)
V Japonsku 17. století zavládl konečně na čas mír. Tato situace s sebou ale rovněž nese nárůst počtu róninů - samurajů bez pána, kteří se leckdy bez prostředků potulují krajinou a pokoušejí se uhájit holé živobytí. Dochází rovněž k tomu, že se na prahu domů samurajských klanů, které dosud prosperují, občas objeví zoufalý rónin a žádá o poskytnutí pomoci při spáchání rituální sebevraždy - seppuku. Nezřídka ovšem v skrytu doufá, že se nad ním pán domu slituje a místo požadované smrti mu poskytne naději na lepší život. A některé klany již podobní příchozí začínají unavovat..
Komentáře uživatelů k filmu (93)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(8.9.2006)
-
Matty
Otevřená – nejen realistickým zachycením titulního aktu – kritika poměrů v japonské společnosti na začátku období Edo. Hladoví róninové páchají harakiri, ženy tiše trpí, děti předčasně umírají. Chudoba, bolest, beznaděj. Kobayashi dokáže vzbudit silné emoce za užití minimálních formálních prostředků. Z pohybů kamery upřednostňuje jízdu. Ať postavy stojí či sedí (častěji), nepotřebuje díky promyšleně zvolenému výchozímu umístění kameru zvedat nebo s ní klesat. Nejenže vidíme potřebné, rozmístění postav v prostoru odpovídá také jejich společenskému postavení. Film je proto radost sledovat i v případě, že vás nezaujme příběh, případně nezvyklý způsob jeho vyprávění (flashbacky objasňující jiné flashbacky). Dominantní část Harakiri tvoří dialogy, které jsou ale díky režii a hudbě Tôrua Takemicua (spolupracoval mj. s avantgardním režisérem Hiroshim Teshigaharou) stejně strhující jako několikaminutové mečové souboje z posledních minut. Když se filmem necháte pohltit, určitě u něj nezůstanete jen kvůli nim. 85% Zajímavé komentáře: dezorz, cimigo(3.6.2011)
-
Renton
Scénář: Shinobu Hashimoto(21.11.2010)
-
Superpero
Pořádné vystřízlivění z heroických samurajských klaďasů. Samurajové jsou holt také jen lidé a image klanu jim je zde nade vše. Tatsuya Nakadai v roli ronina, kterému v životě už nic nezbylo je zde naprosto boží a respekt z něj sálá na kilometry daleko. I přes znatelné přiklonění k temné straně síly tu všichni mají to striktní japonské vychování a dle toho jednají, mluví a pohybují se. Hodně vážný film.(4.10.2010)
-
Kulmon
Kritika japonského samurajského režimu. Vysvítá na povrch, že samurajská čest je jen pozlátko. Tento film je přes své stáří velmi aktuální. "Nemůžeme přece říct, že naše samuraje zabil vyhladovělý rónin. Řekněte, že zemřeli na nemoc". Tatsuya Nakadai je výborný, takový méně nápadný Toshiro Mifune. Filmem se táhne mrazivá atmosféra. Škoda jen, že film není o trochu kratší - vystříhaný netoliko závažných scén, neváhal bych s hodnocením.(21.7.2009)
-
brit84
Udatnost, povrchnost a pokrytectví. 3 slova, která mě na konci napadla. Udatnost náleží roninovi, zbývající slova jsou pro klan lji. Opravdu dobrý film, který vás přikove, i když zrovna nejste fandové japonských filmů. Dvě hodiny utekly jako voda a zbyl jen silný zážitek!(4.10.2010)
-
O*R*I*N
Jeden ze samurajských klasických filmů vyniká zejména svou uměřeností, hereckými výkony, na něž je evidentně kladen důraz, a vystihnutím atmosféry a kultury tehdejšího Japonska. Kobajašimu nejde v první řadě o samurajské souboje a nějakou speciální choreografii (s výjimkou závěrečného boje), ale spíše o silný, sugestivní příběh, kdy film postupným dávkováním informací diváka drží v neustálém napětí až do finálního rozuzlení.(16.6.2011)
-
kitano
Kritika samurajského systému znázornená veľmi tvrdým a drsným spôsobom v nezameniteľnej Kobajashiho réžii, kde atmosféra hustne s každou pribibúdajúcou minútou. Démonicky úžasný Tatsuya Nakadai, ktorý sa v priebehu filmu mení z kľudného muža pripraveného na smrť na boha pomsty. Viac tu. (10/10)(22.10.2008)
-
Fr
Kdo neví kam kráčí, nikdy nemůže dojít do cíle. Kamkoliv se vydáte, jděte s celým srdcem..... To bylo tenkrát, když se u vznešených domů začali hromadit róninové. Hrdinní samurajové, kteří nemohli bojovat se světem ve kterém žili a stali se z nich psanci na prahu smrti. Žádná velká akce ani exteriéry, jen příběh. Tatsuya Nakadai je dobrý vypravěč! Dokonalá scéna s HARAKIRI ,,bambusákem“ a vlastně celý film má perfektní ,,starou a hutnou“ atmosféru, kterou ocení nejen milovníci samurajských a smutných příběhů. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Žiju v chudobě a čekám na smrt. 2.) Jsem z Chánova a říkají mi ,,SAMURAJ“. 3.) Nevím, jak si můžu zlehčit obřad Harakiri. 4.) Chci se naučit rozpárat ve velkým stylu. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ***(22.2.2011)
-
belldandy
Podobně jako Imai-ovo Bušido se Kobayashiho Seppuku (česky známe jako Harakiri) vyrovnává se samurajskou morálkou. Je to příběh samuraje, který opustí nejen svou práci, ale posléze i její etiku poslušnosti za všech okolností, a jako mstitel se vydá na dvůr velmože pomstít smrt svého zetě, v jejímž přímém důsledku zemřela i jeho dcera. Třebaže je to film vlastně samurajsko kritický, jeho kouzlo zvláště pro Evropana nepochybně spočívá v tom, že má v sobě nádech právě samurajského filmu.(8.2.2004)
-
Artran
Hudba: Tóru Takemicu(13.8.2007)
-
kinej
Zbožňuju japonské samurajské filmy. Ty nejlepší jsou ze 60. let. A Kobayashi je uměl točit obzvlášt dobře. V minimalistickém Harakiri se začíná příběh filmu rozvíjet nenápadně a s přibývajícími minutami film pomalu, ale jistě graduje až k temnému finále. Režisér dokázal docílit s minimem prostředků maximálního efektu. Scéna samotného harakiri v úvodu je natolik sugestivní, až jsem se chytal za břicho a hlavně divákovi dojde hrůza tohoto obřadu v plném rozsahu. Kobayashi točil úsporně a hlavně nechával vyniknout skvělé herce. Tatsuya Nakadai je coby cynický ronin, který již nemá co ztratit naprosto úžasný. Na druhou stranu, film Vzpoura, je dosti podobný a zapůsobil na mne o něco více.(4.4.2011)
-
Lavran
"I nejdokonalejší samuraj je jen člověk a nežije ve vzduchoprázdnu." 100%(8.3.2009)
-
ladynka
Bezchybné spojení tragického lidského osudu a sociální kritiky.(23.12.2007)
-
Mi Nü-Chai
Pohled do života nezaměstnaného samuraje aneb vítejte v období Edo. Skvěle namíchaný koktejl bolesti, ponížení, hrdé tradice a úpadku.(19.10.2006)
-
Rudovous
Tezko najit vhodna slova chvaly na tuto nevsedni klasiku samurajskeho filmu. Pres dokonalou obrazovou a hudebni slozku o hercich nemluve. Ale nebyl by to tak nadnerny film bez zajimave vypraveneho skveleho pribehu. Dynamika deje, velmi zajimave rozpracovany scenar a socialne kriticky apel jsou vubec klasickymy atributy Kobayashiho snimku. Pro milovniky jidaigeki radost na pohled i kdyz se jedna vlastne o antisamurajsky film.(13.11.2008)
-
Fingon
70% Nenechte se odradit dlouhými a často statickými záběry... bojů se sice dočkáte až v posledních dvaceti minutách, jinak je to solidní psychologické drama... škoda jen, že mě velice rychle napadlo, proč se vlastně tři bojovníci nemohou stát sekundanty...(15.2.2011)
-
stilgar1
Podobně jako pozdější film Vzpoura, i Seppuku připomíná spíše divadelní drama, což však neubírá filmu na jeho kvalitách. Spíše naopak. Seppuku poměrně reálně vykresluje ubohost životů samurajů v prvních letech Tokugawova šogunánatu a poukazuje na nesmyslnost některých částí proslulého kodexu Bušidó. Filmu navíc nechybí strhující děj a nečekané dějové zvraty. T. Nakadai předvádí fascinující herecký výkon, a jeho výstup v posledních dvaceti minutách filmu se u mě zapíše mezi to nejlepší, co jsem doposud ve filmech měl tu čest vidět. 10/10(19.4.2008)
-
Crocuta
Strhující snímek, který na pozadí příběhu několika róninů mistrně vystihuje rozdíl mezi opravdově čestným jednáním a používáním pojmu "cti" jako pouhé "povrchní ozdoby", za kterou se schová kdejaké svinstvo. Závěr filmu poukazuje i na rozpor mezi skutečným průběhem událostí a jejich oficiálním podáním. Ozdobou "Sepukku" jsou suverénní herecké výkony a Kobayashiho režie, která je zárukou mimořádné formální zdařilosti snímku.(15.6.2009)
-
Aky
Co se sentimentu týká, malinko na hranci kýče, ale i tak nápaditě napsaný samurajský příběh ze středověkého Japonska.Když ono se nám v Evropě na ta zvláštní, krvavá, ale ušlechtilá pravidla samurajského života tak dobře dívá. A většinou, jako i zde, vůbec nevadí, že je filmu už padesát let.(28.5.2011)
