Štika v rybníce
Komedie
Československo, 1951, 77 min
Režie:
Vladimír ČechHudba:
Jaroslav KřičkaHrají:
Jaroslav Vojta, Ludmila Vendlová, Josef Pehr, Eman Fiala, Jana Hrdličková, Táňa Hodanová, Otakar Vážanský, Lydie Filová, Marie Brožová, Ota Motyčka, Miloš Patočka, Josef Kemr, Fanda Mrázek, Květa Fialová, Marie Axlerová, J. O. Martin, Bohuš Hradil, Bedřich Prokoš, Augustin Lanča, Emanuel Appelt, Jindřich Doležal, Lubor Tokoš, Jindra Hermanová, Jan Stanislav Kolár, Dagmar Frýbortová, Vlasta Vlasáková, František Klika, Josef Najman, Jaroslav Prokop, Anna Kadeřábková, Arna Pekárková, Dagmar Hyková - Táborská, Adlerová, Brabencová, Čermáková, Zdeňka Černá, Hlinková, Libuše Holečková, Julišová, Martina Komárková, Kovařovicová, Jana Lebedová, Landovská, Nová, Ludmila Naarová, Obrovská, Dagmar Pecháčková, Samohelová, Tikalová, Tobischová, Vavrušková, Helena Veselá, Zemanová, ŽitnáObsah
-
Česká veselohra o děvčatech ve stavebnictví.
Mladí zedníci, Franta Doubrava a jeho přítel Béla se seznámí se dvěma děvčaty, Mařkou a Vlastou. V krátké době se s Mařkou znovu setkávají na svém pracovišti jako s vyučenou zedničkou. Mařka se dostává do čety Frantova otce, na pracovně zpožděný blok. Aby mohl být splněn plán, navrhuje Mařka zavedení nového způsobu práce, zdění v trojkách. Starý Doubrava se z počátku na Mařku zlobí, protože nevěří v úspěch nové pracovní methody a nechce přiznat, že by žena mohla v zednictví pracovat stejně úspěšně jako muž, či dokonce ještě lépe. Když však Mařka dokáže, že se vyrovná ostatním zedníků, je otec Doubrava usmířen a svými zkušenostmi pomůže ještě tuto pracovní methodu zlepšit. (Filmový přehled)
Česká veselohra o děvčatech ve stavebnictví.Komentáře uživatelů k filmu (8)
-
Faye
Pracuji ve stavebnictví, takže *** dávám za úžasné zedníky z říše snů, které bychom rádi okamžitě přijali - dohoda jistá.(18.11.2004)
-
Rob Roy
Pokud to berete jako seriózní film ( což ve své době byl ), tak je to příšerná, ideologicky zabarvená budovatelská agitka. Na druhou stranu jsem se se svými kolegy z Filmových věd spoustakrát nasmál, obzvláště, když Jaroslav Vojta představí svůj "zlepšovák." Pořád lepší než jen pouhá suchá přednáška na téma československý film v 50. letech.(11.10.2005)
-
Ej Hlemýžď
Ty agitky jsou dost uhozené, mají však kouzlo nechtěného. Tato je ze stavebnictví, kde se trumfovali zednické party v rychlosti kladení cihel při stavbě.(29.11.2003)
-
belldandy
Pravý budovatelský film, z něhož bolí ruce. Buď je to hrůza nebo veliká legrace, jak si vyberete. (Nemůžu uvěřit, že nějaký člověk mohl zvládnout sázet každou rukou jednu cihlu a to celý den. Ale úderník je úderník!)(12.6.2004)
-
ripo
Film jasně ukazuje rozdíl mezi starým způsobem zdění a zděním podle nových method. Dále dokazuje, že i v tomto povolání mohou úspěšně pracovat i ženy. Většina herců tohoto filmu pracovala ve svém volném čase brigádnicky na staveništi a natáčení bylo prováděno za vedení zkušených odborníků ve stavebnictví. Ve filmu spatříme mnohé nové tváře. Představitelka Mařky, Ludmila Vendlová, která hraje hlavní ženskou roli, ve svém prvním filmu vytvořila přesvědčivou postavu mladého, uvědomělého děvčete, které chápe velikost nových úkolu a plní je s nadšením. V druhé hlavní roli zahrál otce Doubravu Jaroslav Vojta, který dokázal tak jako v mnoha jiných filmech, že je jedním z naších nejlepších herců. V jeho podání nacházíme dobrého, prostého člověka s jeho chybami i humorem, u něhož stavovská ješitnost nakonec ustupuje do pozadí, jde-li o dobrou věc. Kladně nutno hodnotit zejména tu skutečnost, že se vedle tak dobrého a zkušeného herce uplatnila i mladá debutantka. Film celkem plní své poslání. Formou lehkého humoru řeší závažné problémy a můžeme jej proto pokládati za kladný přínos naší kinematografie k aktuálním problémům současné doby budování socialismu v naší vlasti. Filmový přehled 5/1952(27.11.2007)
-
LiVentura
Skvělý Vojta.... nejstarší herecká generace..(11.8.2008)
-
Marthos
"Buržoazní opereta, skomírající úbytěmi ve válečných letech a snažící se udržet při životě v letech porevolučních, zašla definitivně se zrozením Února 1948. Po všechny tyto roky její agonie vznikaly nesčetné debaty a učená hádání odborníků, kteří operetu jako takovou vůbec hned zavrhovali, hned zase přijímali na milost. Dlouho nebylo jisto, máme-li operetu nazývat lidovou hrou se zpěvy a tanci, hrou se zpěvy a tanci či lidovou zpěvohrou nebo pouze zpěvohrou či zase jen operetou. Tak se řešily učeně problémy titulu, ale o obsah se nikdo nestaral. A protože náš divák má rád na jevišti hudbu, zpěv a tanec, vznikaly všelijaké úpravy i úpravy úprav a činohry se vesele přešívaly vkládáním písniček a baletů. Nikoho však nenapadlo napsat původní českou hudební veselohru o dnešních lidech a tedy i s dnešními problémy. Uměleckému vedení Divadel státního filmu tedy patří vavřín průkopníka, když nedávno uvedlo hudební veselohru se symbolicky příznačným názvem Štika v rybníce. Vznikla hudební veselohra jaká má být. Divák se srdečně baví od předehry až do konečné písně, aniž by námětem hry byl tuctový příběh 'jak ti dva k štěstí přišli'. Tato hudební veselohra ze zednického prostředí líčí s vynalézavým vtipem poměry na staveništi, kde pracují staří zedničtí veteráni, kteří hned v zárodku potlačují každou novou myšlenku mladých na zlepšení práce. Ale právě mladá dívka je tou štikou v rybníce, která je zpočátku všem starým zednickým veteránům pro smích, aby nakonec vnesla do těch starých zpohodlnělých mozků nové mladé nadšení." Kino 6, str. 211(18.5.2009)
-
petr.trep
hrůzostrašné...(30.3.2011)
