Francouzská revoluce (TV film)
-
Révolution française, La
-
Die französische Revolution
(Západní Německo)
Drama / Historický / Válečný
Francie / Itálie / Západní Německo / Kanada, 1989, 4x98 min
Režie:
Richard T. Heffron, Robert EnricoHudba:
Georges DelerueHrají:
Klaus Maria Brandauer, Jane Seymour, François Cluzet, Jean-François Balmer, Andrzej Seweryn, Raymond Gerôme, Peter Ustinov, François Levantal, Sam Neill, Claudia Cardinale, Vittorio Mezzogiorno, Jean - François Stévenin, Gabrielle Lazure, Massimo Girotti, Michel Galabru, Mike Marshall, Michel Duchaussoy, Philippine Leroy-Beaulieu, Christopher Lee, Marie Bunel, Jean Bouise, Jean-Yves Berteloot, Peter Hudson, Geneviève Mnich, Sebastian Roché, Samy Naceri, Dominique Pinon, Georges Corraface, François-Eric Gendron, Yves Beneyton, Michel Subor, Hanns Zischler, Franck Capillery, André Farwagi, Ronald Guttman, Renaud Marx, Jean-Marie Lemaire, Yves-Marie MaurinObsah
-
Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)
Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. Komentáře uživatelů k filmu (49)
-
Renton
Scénář: David Ambrose, Daniel Boulanger, Fred A. Wyler, Robert Enrico, Richard T. Heffron(22.5.2005)
-
Anthony
Skvělé herecké obsazení je jen šlehačkou na dortu: jde o velmi pečlivě natočený seriál, který je opravdu dost historický věrný. V TV šly dvě verze - v jedné jsou chvílemi explicitní záběry násilí (zabíjení vězňů při bouřích v roce 1792 tak, že je jim s rozeběhem rozmlácena hlava o zeď apod.), na NOVĚ se pak vysílala prostříhaná verze (dramaturgové asi dospěli k tomu, že takové ošklivé věci se tehdy neděly a tak vyvrátili historický omyl tvůrců). Jo a navíc výborná hudba Georgese Delerueho.(3.10.2003)
-
igi B.
Vizuálně snad až >pimprlově< pojatá >historie< aneb pateticky mýtutvorný epos ryze televizního kalibru, dobově hvězdně sice obsazen, rutinně však natočen a krom občasného (místy až směšného) přehrávání hvězd i komparsu vcelku jalově odehrán... . . . V kombinaci tuzemského televizního uvedení s ořezem obrazu (z formátu 1,66:1 na 4:3) a hlavně s tradičně debilním a zvukově plochým českým dabingem (mmj. třeba výkřiky a atmosféra v davových a vůbec exterierových scénách...) působí pak tohle dílo - zvláště ve vypjatých momentech - místy až nechtěně komicky, vskutku prostě hodno předhození prostému a prostoduchému masovému diváckému stavu a jeho stádně-uživatelským vidláckým tužbám a moresům... :-[ . . . P.S. Nakonec pak snad nejvíce pozitivní jev jako odměna za svým způsobem protrpených 360 minut je zjištění, že >nezlomný lidský duch< stará se o neustálé opakování historie a nakonec to stádo prostě nikdy nezvítězí nad všemi těmi psychopaty, vrahy, zloději, korupčníky atd etc (čili "politiky"), posedlými mocí a ohánějícími se vůlí a blahem lidu. Tak jen tak ale fakt nevím, co je vlastně horší... :-( - - - - - (Poprvé sledováno po čtyři dlouhé večery za porevolučně pozdního léta l.p. 2009 na ČT2, komentář zde jako sedmnáctý - 22.9.2009)(22.9.2009)
-
canakja
Menší nepřesnosti, flankere? Velkolepé score, salahadine? Husí kůže, 666teene? Zbláznila ses snad, ty má topko? Já viděl něco na způsob malého lorda fauntleroye, a sice hloupoučkej scénář, černobílej výklad, účelový chování všech zúčastněných, pražádné výkony a naprosto infantilní pohled pod pokličku jedný z největších a politicky nejšťavnatějších epizod dějin lidstva. Absolutní zklamání. Otázka zní, dokoukat či nedokoukat?(1.2.2011)
-
flanker.27
Tak takhle si představuju velkolepou historicky věrnou fresku (menší nepřesnosti resp. umělecká licence nevadí, pokud nejdou proti historickým událostem jako takovým). Kvalitní obsazení, herecké výkony, propracovaný scénář i postavy, výprava. Proč tak nedopadl Napoleon :((. Pevně doufám v uvedení na DVD, klidně bych obětoval oblus za nějaké velkolepější vydání, což u nás asi stále nehrozí. "Privilegia ze světa nikdy nezmizí. Možná sem tam změní majitele, ale zůstávají."(12.10.2005)
-
gudaulin
Kvalitně natočený seriál s evidentní snahou o co nejvěrohodnější zachycení historických událostí a atmosféry oné doby. Jestli něco v mých očích projektu ubližuje, pak je to paradoxně právě fakt, že dějiny francouzské revoluce důvěrně znám, a tak mě děj a vývoj vztahů hrdinů seriálu nemohl ničím překvapit. Od historicky ověřených faktů se projekt odchyluje pouze v detailech, které nejsou pro běžného diváka vůbec podstatné. Důležité a velmi dobré je obsazení, jde evidentně o mezinárodní dílo, na kterém se podílely filmové hvězdy z celé Evropy. Zvlášť dobrý byl Brandauer v roli Dantona, ale to je postava tak fascinující, že by byl hřích ji zahrát špatně. Celkový dojem: 90 %. Tvůrci se nevyhýbali ani popisu krvavých represálií a motiv gilotiny se objevuje víc než často...(23.9.2009)
-
Fingon
Tohle nám dějepisářka pouštěla v hodinách... a to už o něčem svědčí.(12.10.2006)
-
LiVentura
Velkofilm s dobrým obsazením, režií i hudbou, vše co má správný snímek o velkých dějinných událostech obsahovat a mít.!! Francouzská revoluce podaná jasně, břitce, jako byla čepel gilotiny a s chladnokrevným nadhledem tvůrců.(20.2.2011)
-
salahadin
Vzor ve zpracování historických témat, potřebná pompéznost i realističnost. Co činí z tohoto díla téměř perlu (nejen) francouzské kinematografie je velkolepé score od génia filmové hudby jménem Georges Delerue, jeho mnohotvárná a vyšperkovaná kompozice je obří třešničkou na tomto dortíku. Všichni si vybavíte určitě skladbu Hymne á la Liberté.(29.3.2009)
-
666teen
Když se soudruh Marat začne u řvoucí lůzy dožadovat dalších 100 000 hlav (rozuměj hlav bez těl), mám husí kůži a pálím za 5. Malinko se jim ta touha po svobodě vymkla z ruky, ostatně jako každá revoluce, včetně sexuální.(17.9.2009)
-
Crocuta
Minisérie má čtyři díly, první dva nesou podtitul Léta naděje, druhé dva Léta zběsilosti. Výstižné. Při sledování scény, kdy se na svatbě Camila Desmoulinse a Lucill Duplesisové sejdou jejich přátelé (Brisot, Danton, Robespierre) a společně se veselí, člověku přeběhne mráz po zádech, když si uvědomí, že už pár měsíců nato se začali vzájemně posílat pod gilotinu.(29.6.2007)
-
Aky
K plnému počtu mi chybí více fikce, dramatu v pravém slova smyslu. Je to puntičkářsky přesně (a skvěle) natočený dějepis. Právě pro onu úpornou snahu se mi zdá, že se trochu vytrácí prokreslení typologie postav, detaily z jejich soukromého, nikoliv jen dějinotvorného života, což dramatu zpravidla dodává šmak. Ale celkově je to nádherné, velkoryse pojaté pokoukání.(13.11.2009)
-
Exkvizitor
Tato k dvousetletému výročí revoluce natočená minisérie je krásným shrnutím nejpodstatnějšího dění ve vzrušené Francii mezi lety 1788-1794. Na IMDb jsem se v jednom komentáři dočetl, že prý hlavní postavy Robespierra a Dantona jsou zde z komplexních historických figur ztěstnány do postav dokonalého hrdiny a zavilého padoucha. Což je totální nesmysl a pravý opak je pravdou. Jsou-li některé vedlejší postavy a děje podrobeny (nutnému!) zjednodušení, dovolím si tvrdit, že tak tomu není právě u Dantona (v podání jako vždy geniálního Brandauera), který je zde vykreslen coby zkorumpovaný sebestředný konjunkturalista, ale také strhující řečník a člověk, jenž si dokáže zachovat zdravý rozum, když kolem zuří šílenství. Robespierre (hraný charismatickým Polákem Sewerynem) pak je vykreslen stejně nejednoznačně: Neúplatný idealista a brilantní politik, který však stále více ztrácí kontakt s realitou a upadá do zajetí bezbřehého fanatismu, v němž neváhá poslat pod gilotinu nejlepší přátele. Souboj mezi těmito a dalšími skvěle napsanými postavy rozhodně stojí za vidění! A těch krásných scén! Třeba ta trpce ironická, v níž Ludvík XVI. doktoru Guillotainovi poradí, kterak zdokonalit jeho nový humánní popravovací přístroj...(9.2.2007)
-
Kimon
Opravdu skvělá ukázka toho, co dokáže bezohledný, nelidský útlak provést s myšlením a konáním prostých zubožených lidí. Historie by nám všem měla otvírat oči i rozum. Považuji tento historický seriál o čtyřech dílech jak obsahově, tak zpracováním za to nejlepší v této oblasti, co nám mohlo minulé století ve filmovém umění nabídnout.(27.9.2009)
-
GilEstel
Pěkně udělaný film. Díky stopáži si mohl dovolit zaběhnout i do poměrně slušných detailů. Přesto se neubráním pocitu, že celková kompozice je poněkud umělá a plochá. Stejně tak jednotlivé postavy. Zaujímají určité učebnicové pózy, ale chybí jim cosi živočišného. Poněkud čítankový přístup, kterým lze historii vykládat, ale nejde ji znovu prožívat. Díky těmto věcem na mě film nezanechal hlubší stopu. Zapůsobit dokázaly jen systematické nesmyslné popravy pod gilotinou, podle politických potřeb. (To je na takový film poněkud málo.) Tomuto soudu nakonec unikl málo kdo. Aneb když se kácí les, musí létat třísky. Nezapomenu na Maratův proslov „Chci 100 000 hlav! Jen ať se bojí!“ (Leč známého zapíchnutí ve vaně jsme se nedočkali.) Byla to zvláštní cesta k demokracii. Tak zvláštní, že pomohla na trůn jednomu z největších diktátorů historie. 65%(12.8.2011)
-
katasta
S hodnocením jsem trochu na vážkách, protože nevím, zda hodnotit subjektivně, nebo objektivně. Zasluhovalo by si to oboje, tak to zmíním do komentáře. Velkou chybou tohoto filmu je, že je dost nesrozumitelný pro někoho, kdo nezná francouzskou historii a nezná základní body francouzské revoluce. Mezi takové se bohužel řadím já, a můžu říct, že mnohem větší část filmu, než bych chtěla, jsem nevěděla o co jde, co se děje, proč se to děje, kdo co chce, proč to chce nebo kde se zrovna nacházíme. Tento film je braný hodně do hloubky, hlavně co se veškeré politiky týče. Umožní nám podívat se hodně do zákulisí všeho, co se dělo, můžeme více poznat jednotlivé postavy revoluce. To je to, proč tento film dozajista velice ocení někdo, kdo již něco více o francouzské revoluci ví. Pro takového člověka je tento film rozhodně velikým přínosem. Naopak si tím už tak jistá nejsem, proto dávám 3*. Radši bych méně těch podrobností k ničemu, výměnou za občasný náznak toho, co se děje.(8.9.2009)
-
gjjm
Po prvním dílu: monumentální výprava, skvělí herci v pedantické rekonstrukci událostí Velké francouzské (buržoazní) revoluce z pohledu novináře Camilla Desmoulinse, jednoho z hlavních představitelů kordilérského klubu. Film má jednu nevýhodu, totiž že je mrtvý - je to prostě oživlé museum. Napovídá tomu i pedantický scénář, snaha nacpat do dialogů maximum historických informací a tak je znepřehlednit a znepřirozenit. Kdyby nebyla sama francouzská revoluce tak zajímavá, asi bych musel hodnocení ještě snížit právě kvůli nefilmovosti díla.(12.11.2009)
-
curunir
,,SIR, PARÍŽANIA DOBYLI BASTILU!" ,,ALE PREČO? JE TO SNÁĎ VZBURA?" ,,NIE, REVOLÚCIA." __ Myslím, že nebudem ďaleko od pravdy ak poviem, že sa jedná o doteraz najkomplexnejšie filmové spracovanie azda najslávnejšej z revolúcií. K historickej presnosti sa vyjadriť neviem (ktovie ako veľmi majú túto tému prelúskanú tí, ktorí tak tvrdia), myslím si však, že dejiny tu určite nie sú nijako závratne poprekrúcané, navyše ak sa jedná o výročný film tvorcovia sa nemohli snažiť prehnane ,,šokovať". Bežného diváka tak má táto séria rozhodne čím obohatiť. Vrtochy toto dielo určite má, predovšetkým pokiaľ sa jedná o stránku scenára, ktorý do hĺbky príliš nejde (to sa však dá pochopiť) a podobne sú na tom aj postavy, mnohé bez výraznejšieho charakteru. Nerozumným mi prišiel často krát aj strih, usekávajúci mnoho zásadných scén, čo by sa dalo prisúdiť neschopnosti režiséra. Klady tu zase tkvejú predovšetkým v precíznej výtvarnej stránke do pompéznosti podporenej skvelou hudbou oscarového veterána Delereua. Tieto dva aspekty potom posúvajú celé dielo ďalej, než len za jeho televízne hranice. Nedá mi ešte nespomenúť hviezdne obsadenie, ktoré som zo začiatku porovnával s vlastne námetovo rovnakým Dantonom od Wajdu. Práve Brandauer mi v úlohe Dantona najprv veľmi nesedel, postupne však naozaj prekonal Depardieua. Veľmi zaujímavo je vykreslený aj Robespierre, možno najprepracovanejšia zo všetkým postáv, ktovie prečo opäť hraná poľským hercom a nutné poznamenať, že opäť veľmi dobre. Získal si ma však aj Ludovít XVI. (Jean-François Balmer ) a čerešničkou na legendárny Christopher Lee ako jeho kat (dúfam, že veľmi nespoilerujem). Záverom by som ešte citoval jeho výrok, ktorý tu veľmi trefne citoval buržoáziu: ,,ČO JE TO TRETÍ STAV?" ,,NIČ." ,,A ČO TEN STAV CHCE?" ,,ÚPLNE VŠETKO."(24.9.2009)
-
Laurent
Revoluce je v této sérii vykreslena ve dvou nejvýraznějších rovinách, v rovině politické a v rovině válečně-represivní. Velká francouzská revoluce je opravdu velká, takže ani 6 hodin zdaleka nevyčerpá celé téma. Všechny kdy natočené snímky si vybírají hlavně tu pařížskou revoluci ve velké politice. Bylo by však velice zajímavé ukázat, jak probíhala revoluce na malém městě a vesnici. Tam měla revoluce o dost jiný charakter hlavně v otázce motivací k teroru.(8.2.2008)
-
Gwaihir
Každá revoluce sebou přináší mnohé naděje a mnohé zběsilosti. Ta francouzská byla tou první, která vzešla z širokých lidových bouří proti útlaku a bezpráví. Jako taková byla proto zřejmě tím nejkrvavějším a nejkrutějším bojem za svobodu a rovnost. Francouzští filmoví tvůrci vždy uměli velmi dobře ztvárnit historii své země a tato freska není výjimkou ani přesto, že některé pasáže nevyvolávají tak silné pocity, jaké by si jejich obsah zasloužil. 85%(23.9.2009)
