L'amica

Tak trochu ze života, něčím podobným tak jako zde pánové Sorel, Wolff, a mladý sekáč Lovelock, jsem si už taky kdysi prošel, a mám tedy tuto bolestnou a neblahou zkušenost za sebou, a poučen životem, už bych do něčeho podobného nikdy nešel. Bohaté italské obsazení, jemuž vévodí velmi dobrá a velice atraktivní Lisa Gastoni v hlavní roli manželky průmyslového designera (Ferzetti), která je šokována manželovou nevěrou, kdy později předstírá že i ona má milence aby se nakonec ukázalo že její existenční trápení...? Více prozrazovat nebudu. Režisér Alberto Lattuada podle mého soudu natočil velice vkusný a příjemný film (ikdyž příběh byl trochu banální - spiknutí málo výrazné, bez většího překvapení, a nakonec trochu nejisté finále, mi taky trochu zkazilo do té doby ještě docela slušný dojem), natočený v pěkném prostředí s příjemnou nostalgickou atmosférou města Milana z konce 60 let, krásnou kamerou a typickou hudbou pro dané období, která tu značně přispěla k celkovému zdůraznění tónu filmu - a její poněkud sentimentální atmosféře a náladě. V kostce se dá film shrnou asi takto; jde to tedy nemilosrdný portrét ženy, který odráží prázdnotu buržoazní společnosti - vyšší střední třídy. Filmů na toto téma bylo natočeno v té době v Itálii moc moc, mezi ty hlavní filmové charakteristiky patří tyto znaky ; nevěra, milenci, svádění, pomsta, intriky, emoce a vzrušení. Doporučuji hlavně fanouškům žánru a období tento snímek vznikl. (30.04.2013)

Banální příběh nudící se vdané ženy z lepší milánské společnosti. (50%) (28.04.2022)