poster

Stalingrad

  • Sovětský svaz

    Stalingrad

  • Sovětský svaz

    Сталинград

    (Sovětský svaz)

Drama / Válečný

Sovětský svaz / Východní Německo / USA / Československo, 1989, 196 min

  • Terva
    ***

    Krev a bláto bitevního pole roku 1942. Scénář : Jurij Ozerov. Kamera : Igor Slabnevich a Vladimir Gusev. Hudba : Yuri Levitin.(27.5.2011)

  • Shakers
    ***

    1. diel 60% Príbeh a priebeh prvého dielu opisuje, ukazuje a predstavuje nám Hitlera, ktorý svojou prefíkanosťou sa dokáže prebojovať až k samotnému Stalingradu. Arzenál je dobrý na všetkých stranách, kostýmy, vypráva, Hitler či Stalin vyzerajú vierohodne, ale akcie stoja skratka za prd. Pochody vyzerajú fajn a je pekne vidieť ako to všetko vybuchuje, ale postavy sú nezaujímavé a tak o nejakej atmosfére alebo napínavej bitke nemôže byť ani reč. Poteší ale voicover a mapa, ktorá pekne divákovi mapujú postupy nemeckých vojsk. 2.diel 80% Druhý diel začína presne tam kde skončil prvý. Hitler sa prebojoval až Stalingradu, kde narazí na ťažký odpor v podobe Stalinových chlapcov, ktorý majú jednoduchú a veľmi dôležitú úlohu - neustupovať. A tak stojí koľko krát proti Hitlerovým chlapcom, iba samotná odvahu a oddanosť k Ruskému národu. Jeden s ruských veliteľov predloží návrh aby sa na Hitlervové jednotky zaútočilo na inej strane a aby bol Hitler donútení rozložiť sily. Plán sa podaril a potom už len nasledovala ofenzíva sovietov. Druhý diel ma viac bavil, prišlo mi to zaujímavejšie príbehom, pribudlo viac akcie o niečo kvalitnejšej (pohlaď na stovky útočiacích tankov sa dnes už len tak nevidí) a celkovo to malo väčšie tempo. 70% - 3*(24.9.2015)

  • sportovec
    *****

    Jeden z poslednich Ozerovových režijních činů představuje v rámci ruských poměrů nezaujatý, vyvážený, vlastně evropský pohled na přelomovou bitvu druhé světové války. Právě univerzálnost tohoto záběru víceméně zcela překrývá některé některé nedůslednosti filmové realizace. Je až neuvěřitelné, jak skvěle zastoupil zmizelý starý most zříceniny ruského povolžského historického města.(28.2.2008)

  • Jezinka.Jezinka
    ***

    Nejdřív zaútočíme na střed, potom nepřítele obklíčíme a pak obětujeme obě křídla. Přístup obou "hlav pomazaných" mi připomínal strategii generála v Šíleně smutné princezně. Záběr na mapu, záběr na pole, vojáci jedné a druhé strany někam jdou (jedou) a člověk zjišťuje, že se opět v bitvě ztratil. Krátké průstřihy do osobních životů postav nedokázaly předstírat, že film má kromě bojů nějaký děj. K přemýšlení mě přiměla jediná postava, Ivan, vlastně spíš představitel Ivana. Uvažovala jsem o tom, jestli umí doopravdy střílet.(18.1.2011)

  • gudaulin
    *

    Ozerov měl v sovětském filmovém průmyslu zvláštní privilegované místo, které by se možná mohlo přirovnat k postavení Otakara Vávry u nás. Natáčel válečné filmy s velkorysým rozpočtem, který dusil sovětský film, protože za každý z těchto grandiózních filmů plných vojenské techniky by se natočilo deset menších a dost možná lepších filmových projektů. Měl logicky podporu oficiálních kruhů, takže v jednotlivých scénách vidíme desítky a stovky pohybujících se tanků, obrovský kompars a nebe zaplněné letadly. Tyhle kousky ocení především fanoušci vojenské techniky a vojenské historie a Ozerov mohl být angažovaný kterýmkoliv ze spolků, které dnes pořádají historické šou napodobující slavné bitvy minulosti. Na druhé straně pracovat s herci, mít smysl pro detail a skutečné herectví, to se Ozerovovi nikdy moc nevedlo a náš Vávra v tom byl mnohem lepší. Zatímco v epopeji Osvobození nad tím člověk ještě zamhouří oči, na přelomu 80. a 90. let už byla světová filmařina někde úplně jinde a když tenhle kousek srovnám s tehdejšími americkými filmy o Vietnamu natáčených v 80. letech, tak je to srovnání tristní. Jednotliví vojáci pro Ozerova moc neznamenají, pozornost věnuje rozhodování generálů a politických veličin. V řadě scén se objevuje patos typický pro sovětskou válečnou tvorbu a dialogy se omezují na proklamace a hesla. Ozerovův pohled na válku odpovídá oficiálnímu sovětskému výkladu, takže Stalin je v duchu perestrojky už vylíčen lehce negativně, ale sovětské vedení války, které bylo nesmírně neefektivní a způsobovalo obrovské strádání vojáků i obyvatelstva, tam zásadní kritice podrobeno není. Paulusovi jako vrchnímu veliteli německé obklíčené armády je věnován malý prostor a je vylíčen v poměrně příznivém světle kvůli své roli, kterou sehrál v sovětském zajetí a později v NDR, kde pro Sověty odvedl velký kus práce na poli propagandy. Celkový dojem: 25 %.(13.7.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace