Soy Cuba
-
I Am Cuba
Drama / Povídkový
Sovětský svaz / Kuba, 1964, 141 min
Režie:
Michail KalatozovHrají:
Sergio Corrieri, Jean Bouise, Raquel RevueltaObsah
-
Štyri príbehy v koprodučnom sovietsko-kubánskom filme.
Hrdinami prvého sú René a jeho milá Mária. René Máriu ľúbi a má radosť z toho, že už nie je ďaleko čas, kedy sa budú môcť vziať. Jeho šťastie sa však zrazu zrúti...
Druhý príbeh nás zoznamuje so starým Pedrom, ktorý stráca možnosť obživy. Nevidí iné východisko zo svojej situácie, ako zapáliť úrodu cukrovej trstiny. V plameňoch, ktoré zachvátia pole i chatrč, nachádza smrť.
Tretia poviedka rozpráva o Enriquovi, študentovi, ktorý je členom ilegálnej skupiny. Napriek zákazu skupiny sa rozhodol zastreliť šéfa polície. V rozhodujúcej chvíli to však nedokázal. Keď vidí, ako brutálne zakročuje polícia pri likvidovaní tajnej tlačiarne, opäť sa pokúsi o svoj čin, no miesto toho ide v ústrety smrti sám.
Posledná poviedka zoznámi diváka s chudobným roľníkom Marianom, ktorý odmietol ísť k povstalcom do hôr. Je mierumilovným človekom a tvrdí, že vojna prináša iba neštastie. Čoskoro však spoznáva, že je potrebné, aby sa každý zaradil medzi vojakov revolúcie. (curunir)
Štyri príbehy v koprodučnom sovietsko-kubánskom filme.Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
Matty
Jeden mýtus je třeba zbořit, aby mohl být postaven jiný. Třeba i s pomocí pěti tisíc Castrových vojáků. Čtyři příběhy z dob kubánské revoluce, jak ji vnímali sovětští filmaři. Soy Cuba. Jestliže se mi z některých záběrů Kalatozovových Jeřábů rozbušilo srdce (ano, i to se divákům bez kritického odstupu stává), u jeho výletu na Kubu jsem měl tachykardii nepřetržitě. Neuvěřitelně dlouhé a komplikované záběry, emocionální kamera, která bezprostředně reaguje na citový/fyzický stav postavy, případně si jen tak poletuje prostorem (závěr třetí části pro mne byl tím nejvíc WTF záběrem předdigitální éry). Soy Cuba. Jasně čitelná propaganda obsažená v každé větě poetického komentáře, v chování každé z jednoduše typologizovaných postav, v každém okázalém hrdinském gestu, prozrazujícím svou melodramatičností, že se Kalatozov nenamáhal přizpůsobit principy socialistického realismu kubánské mentalitě, dnes nepohoršuje. Stejně jako nepohoršovala v době vzniku, kdy si filmu, realizovaného s prakticky neomezenými prostředky, téměř dva roky skoro nikdo nevšímal. Byli to ironicky ve filmu karikovaní Američané, kdo toto mamutí dílo navrátili do přítmí kinosálů (mj. Scorsese a Coppola). Soy Cuba. Prostinká symbolika (bílá holubice), těžkopádnost, prázdnota a patos doprovodného komentáře (za nimž stojí také Rus, básník Jevgenij Jevťušenko), vítězství formy nad obsahem a ve filmu agresivně manipulujícím s fakty, v některých okamžicích přímo „přepisujícím“ reálné zpravodajské záběry, poněkud směšné poukazování na manipulaci jiných (zapálení plátna, falešná zpráva o Fidelově smrti) – to jsou nedostatky, které technicky famózní podívané upírají nejvyšší hodnocení. I kdyby jich bylo víc, i kdyby jich bylo stokrát víc, kvůli kameře si film, nejlépe ve verzi bez rušivého ruského dabingu, sežeňte… a žasněte. Soy Cuba. Apendix: O natáčení a následném odmítnutí vám toho více prozradí nostalgický dokument Soy Cuba, O Mamute Siberiano. Jen budete muset skousnout jeho silně nostalgický tón. 85%(11.5.2011)
-
Pohrobek
Značně experimentální a svobodomyslný snímek, jenž však zároveň nemá daleko k akademickému formalismu. Ideologicky nesmírně naivní, vizuálně silný a přetékající dynamikou a čistě ruským pojetím pohybu a života. Každopádně velmi cenný příspěvek jak k umělečtějšímu sovětskému propagandistickému filmu, tak k tématu ruského nazírání na neruský, tentokrát ten iberoamerický, svět.(9.10.2008)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $168,100║Tržby Celosvetovo $-║(27.7.2009)
-
Shadwell
Soy Cubu prostě musíte vidět. Ne nadarmo ji v 90. letech rehabilitoval Martin Scorsese u veřejnosti. Proč? Protože floskule o „zapomenutých klenotech“ a „must see“ filmech nebyla nikdy pravdivější. A protože kamera ještě nikdy nebyla tak živelná a zpřítomněná jako tady. Jak příkladné, když se film o revoluci vymyká svým revoluční stylem.(4.7.2008)
-
Mertax
Soy Cuba znamená „jsem Kuba", já po skončení filmu prohlásila spíše „jsem zmatená". Občas ale malý experiment neuškodí, ostatně kolik filmů z kubánsko-sovětské produkce člověk za život vidí?(31.12.2008)
-
RHK
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire.(29.11.2009)
-
Iggy
Po všech stránkách brilantní a fascinující film. Fantastická kamera, trefná a působivá hudba, zajímavé a dramatické příběhy všech čtyř povídek. Vytýkat lze snad jen příliš levicový ideologický přístup, ale který umělecký film není levicový...(28.1.2009)
-
wipeout
Podobne ako človeka nekresťana dokáže fascinovať pohľad na ikony, či diela dávnych majstrov v službách vtedy dominujúcej paradigmy(čo neznižuje vonkoncom ich hodnotu a z formálneho hľadiska sú i pre ateistu duchovným zážitkom), tak treba nazerať i na formálne dokonalú, umeleckú a experimentálnu Soy Cuba.(20.12.2008)
-
Mulosz
Sam sobe se divim, proc jsem se ke zhlednuti tohoto skvostu tak dlouho odhodlaval. Levicovou orientaci musim v tuto chvili povazovat za marginalni, protoze ji na cele care prekonava vynikajici obrazotvornost, ktera do te doby u nikoho nebyla k videni. Tarkovskij (s vyjimkou Ivanova detstvi), Angelopoulos, Tarr, Tsai Ming-Liang ad. nastoupili az pozdeji.(21.10.2010)
-
boogieman
Kameramanský orgazmus :). Tento film musí vidieť každý, kto sa vyžíva v dlhých a zložito komponovaných jazdách kamery, a kto si potrpí na vizuálne úžasné filmy. A bez tej hlúpej ideológie by takýto úžasný film nemohol asi nikdy vzniknúť, takže túto stránku filmu odpúšťam. Je to totižto naozaj niečo nádherné a nevídané. A tá mizanscéna - práca s ľuďmi a dymom je absolútne strhujúca.(31.12.2009)
-
see_sawandrew
Říkalo se, že kameraman Urusevskij nikdy Kalatozovovi na žádný požadavek neřekl NE, a po zhlédnutí této krystalické filmařiny tomu skutečně věřím i já. Každý záběr tohoto filmu je ukázkou těžko pochopitelné filmové geniality, kterou měli v malíčku pouze sovětští filmoví giganti, jako byl kdysi Ejzenštejn. Neuvěřitelně dlouhé a náročné jízdy kamery, švenky, nadhledy, podhledy, to všechno dynamizuje filmový prostor takovým způsobem, jaký ve filmu jen těžko uvidíte. Na dechberoucím výsledku se podílí také fakt, že nic není dodatečně upravováno, což je v dnešní počítačové době běžné. Tady je skutečně jeden záběr jedním záběrem, v němž se kamera přesune o desítky, možná i stovky metrů jinam v hladké, vybroušené jízdě, kterou si famózní Urusevskij natrénoval již v předešlém Kalatozovově geniálním snímku Jeřábi táhnou, kde stejně jako zde kombinoval různé způsoby pohybu kamery. Směry jízdy se tak v jediném záběru několikrát změní a kamera proplouvá početným komparzem tak dokonale, že jedinečný BE IN efekt vyvolá mnohem lépe než dnešní 3D technologie. Co do obsahu není příběhově roztříštěná a fragmentární Soy Cuba nijak výjimečná; zejména patetické momenty poplatné ideologii film trochu kazí, a právě proto ode mě film dostává nižší hodnocení než politicky korektní a realističtí Jeřábi táhnou. Stylistická dokonalost tohoto filmu je však nepochybná, stejně jako jeho unikátní živost, kterou mají na svědomí Urusevského kouzla s filmovou kamerou. Ve chvíli, kdy kamera projíždí hořícím porostem cukrové třtiny, co ji ze zoufalství zapálil vlastní farmář, se dá jen těžko dýchat. 80%(24.9.2010)
-
Tichoza
Umělecký skovst. Lepší kameru jsem snad ještě neviděl. Ano, je to trochu delší, každopádně to stojí za to...(3.2.2009)
